25 C 208/2019

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do zaplacení částky 30 000 Kč zastavu je.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 270 000 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 21. 9. 2019 domáhal přiměřeného zadostiučinění ve výši 300 000 Kč za nezákonné trestní stíhání. [anonymizováno 5 slov] (dále jen [příjmení]) [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo poté proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro obvinění ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst 1 trestního zákoníku spáchaného (se sazbou trestu odnětí svobody na šest měsíců až tři léta) ve stadiu pokusu dle us. § 21 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku (se sazbou trestu odnětí svobody až na dvě léta). Krajským státním zastupitelstvím v [obec] byla dne 21.6.2017 proti žalobci podána obžaloba. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] byl žalobce uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění uvedeného soudu měl dopustit tím, že dne 16.12.2016 v době od 11:30 hodin do 11:35 hodin, na vrcholu svahu na parcele [číslo] v obci [obec] u [obec], okr. [obec], po předchozí verbální rozepři s [jméno] [příjmení], [datum narození], stojícím na nezpevněné cestě lemované prudce klesajícím svahem na jedné straně a výraznou prohlubní na straně druhé, tohoto srazil v souvislosti s odtrhováním bojujících psů a to tak, že jej před více osobami přinejmenším jedenkrát udeřil rukou do levé části obličeje v oblasti spánku, v důsledku čehož poškozený ztratil rovnováhu a upadl zády na dno prohlubně tvořené zeminu porostlou travnatým a křovinatým porostem, čímž mu způsobil mírný hematom na levé tváři, zhmoždění hrudníku vlevo a bolesti kyčle, tedy, dle právní kvalifikace podané soudem prvního stupně, dopustil se veřejně a na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti tím, že napadl jiného, čímž měl spáchat přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, 2 a 3 trestního zákoníku k 50 denním sazbám peněžitého trestu, přičemž každá denní sazby činí 500 Kč, tedy celkem 25.000 Kč, se stanovením náhradního trestu odnětí svobody ve výměře 4 (čtyř) měsíců po případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, a dále byla žalobci uložena povinnost zaplatit poškozené [příjmení] zdravotní pojišťovně České republiky škodu ve výši 817 Kč. Žalobce napadl rozsudek odvoláním do všech jeho výroků, o kterém rozhodl [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] tak, že ho podle § 256 trestního řádu zamítl jako nedůvodné. Obě dosavadní rozhodnutí napadl žalobce dovoláním. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] zrušil usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] i rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], Okresnímu soudu ve [obec] přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Důvody pro vydání zrušujícího rozhodnutí shledal [název soudu] zejména v tom, že soudy v podstatě obešly vymezení znaků skutkové podstaty přečinu výtržnictví a jejich postup byl v zásadním rozporu s relevantní judikaturou [název soudu] a článkem 39 LZPS. Okresní soud ve [obec] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] rozhodl podle § 222 odst. 2 TŘ o postoupení věci ke kázeňskému posouzení, neboť by se mohlo jednat o kárné provinění.

2. Dne 28. 5. 2018 bylo zahájeno řízení ve věci žalobcova služebního poměru, a to o jeho propuštění ze služebního poměru pro jeho pravomocné odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně, které vyplývá z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 18. 12. 2017, který nabyl právní moci dne 5. 4. 2018, ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 5. 4. 2018. Rozhodnutím ředitele [stát. instituce] [číslo] 2018 ze dne 18. 9. 2018 byl poté žalobce propuštěn ze služebního poměru z důvodu dle ust. § 42 odst. 1 písm. a) služebního zákona, přičemž jeho služební poměr skončil dnem doručení tohoto rozhodnutí, tj. dnem 26. 9. 2018. Dne 28. 11. 2018 žalobce požádal o umožnění opětovného nástupu do služebního poměru na původně ustanovené služební místo se žádostí podle § 124 odst. 9 služebního zákona o zaplacení služebního příjmu ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu za dobu, po kterou žalobce nevykonával službu z důvodu rozhodnutí o jeho propuštění ze služebního poměru a dále požádal o sdělení, z jakého důvodu nebylo žalobci vyplaceno nemocenské za měsíc říjen 2018. Poté podal žalobce dne 17. 12. 2018 žádost o obnovu řízení s návrhem na vydání nového rozhodnutí ve věci (propuštění žalobce ze služebního poměru), kterým se původní rozhodnutí ruší, odůvodněnou odpadnutím příslušného právního důvodu pro propuštění žalobce ze služebního poměru (zrušení předchozích odsuzujících rozhodnutí). V návaznosti na tuto žádost ředitel [stát. instituce] svým rozhodnutím [číslo] ze dne 8. 1. 2019 žalobcově žádosti vyhověl a povolil obnovu řízení v uvedené věci a následně svým rozhodnutím v obnoveném řízení [číslo] ze dne 25. 2. 2019 zrušil své přecházející rozhodnutí č. 830/2018 ze dne 18. 9. 2018 o propuštění žalobce ze služebního poměru, neboť odpadl důvod jeho propuštění ze služebního poměru, a obnovené řízení ve věci propuštění ze služebního poměru zastavil. Uvedené zrušující rozhodnutí bylo žalobci doručeno do datové schránky jeho právního zástupce dne 27. 2. 2019. Žalobce žil v permanentním stresu a nejistotě o tom, jak dlouho ještě bude moci pokračovat ve stávajícím služebním poměru, který byl jediným zdrojem jeho příjmů, a co si počne v případě, že ani jím podané dovolání nebude úspěšné. Ke zvýšení intenzity negativních dopadů do osobnosti žalobce a narušení jeho morální integrity, rodinné, soukromé i profesní sféry života, dále podstatně přispěla i celková délka trvání trestního stíhání spolu s navazující dobou trvání jeho propuštění ze služebního poměru. Trestní řízení, které vyžadovalo žalobcovu osobní účast při jednotlivých úkonech, navíc až na výjimky konaných na místech mimo žalobcovo bydliště a pracoviště, průběžné nutné porady a konzultace s obhájcem apod., představovaly pro žalobce rovněž podstatnou časovou, organizační, logistickou, finanční i psychickou zátěž. Trestní stíhání žalobce zasáhlo i v osobní rovině. Žalobce musel čelit častým dotazům a obavám své partnerky, svých a partnerčiných rodičů, přátel, kolegů a nadřízených na pracovišti a dalších obeznámených osob, vysvětlovat jim situaci a její vývoj, obhajovat se před nimi atd. Žalobce byl stigmatizován, v obci, kde se skutek stal, i v jejím blízkém okolí, získal, bezpochyby přičiněním rodinných příslušníků oznamovatele, kteří zde provozují restauraci,„ nálepku“ hrubiána, výtržníka či dokonce násilníka. V partnerské rovině v době před projednávaným skutkem měl již žalobce delší vážnou známost se svojí tehdejší partnerkou (současnou manželkou) [jméno] [příjmení], plánovali svatbu a další společnou budoucnost, žalobce už téměř„ patřil do rodiny“. Skutek a jeho vyvozené trestněprávní následky pak do určité nemalé míry zpochybnily hodnocení jeho osoby a postoje k jeho osobě ze strany rodinných příslušníků jeho partnerky a částečně narušily budovanou vzájemnou důvěru a do té doby harmonické vztahy v širší rodině i celkový morální kredit žalobce vnímaný těmito osobami, a to zřejmě i pod vlivem veřejného mínění rozšiřovaného o osobě, resp. osobnosti, žalobce. Vedením trestního stíhání a výkonem trestu tak došlo i k citelnému zásahu do rodinného života žalobce a do jeho práva na soukromí. Žalobce hodlal uskutečnit změnu místa svého služebního působiště tak, aby jeho nové pracoviště bylo blíže k zařizovanému společnému bydlišti. S tímto cílem se žalobce aktivně zajímal a ucházel o pracovní pozici na Obvodním oddělení policie v [obec], kde měl poté předjednáno a přislíbeno pracovní uplatnění ve svém dosavadním oboru/funkčním popisu. Následně však nebyl na toto místo přijat z důvodu, že jeho potenciální budoucí nadřízení se k jeho osobě dotazovali na obvodním oddělení policie v [obec]. Žalobce v důsledku uvedených rozhodnutí byl propuštěn ze služebního poměru po celkovou dobu pěti měsíců a vzhledem k existující právní úpravě služebního poměru musel o„ opětovné přijetí do služebního poměru“ aktivně usilovat formou své žádosti o obnovu řízení o propuštění ze služebního poměru. Na uvedenou dobu pěti měsíců takto přišel žalobce o jediný zdroj svých pravidelných příjmů (ze služebního poměru), jejichž náhrady se následně musel rovněž aktivně domáhat a byla mu poskytnuta, avšak po příslušnou přechodnou nezanedbatelně dlouhou dobu byl žalobce bez příjmů a vystaven existenční nejistotě zda mu vznikne na náhradu ušlých příjmů nárok.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná mimosoudní projednávání žádosti žalobce o náhradu nemajetkové újmy ukončila stanoviskem ze dne 14. 5. 2020, kterým částečně vyhověla a přiznala žalobci částku 30 000 Kč. Co se týče rodinných vztahů či zhoršení zdravotního stavu, žalobce nepředložil žádné listinné podklady, které by jakkoliv prokazovaly vznik újmy, rozsah, a její příčinnou souvislost s odpovědnostním titulem – trestním stíháním. Naopak zásah do profesního života, který vyústil do propuštění ze služebního poměru, měla žalovaná i vzhledem k doloženým listinným důkazům za nesporný a z tohoto důvodu považovala žalobcův požadavek na zadostiučinění v penězích za důvodný. Žalovaná však došla k závěru, že požadovaná částka 300 000 Kč je neadekvátní, neboť neodpovídá ani obecné představě spravedlnosti, a to i s poukazem na to, že pravomocným rozhodnutím – příkazem ředitele Obvodního ředitelství Policie [obec] IV, [číslo] byl žalobce uznán vinným ze spáchání jednání, které má znaky přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., a přestože tedy skutek nebyl trestným činem a trestní stíhání se tak ukázalo být nedůvodným, jednání, kterého se žalobce dopustil, je přestupkem proti občanskému soužití spočívajícím v násilném jednání vůči jiné osobě.

4. Při jednání dne 9. 6. 2021 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 30 000 Kč, když žalovaná ji žalobci zaplatila, soud proto řízení dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil ve výroku I. v rozsahu zpětvzetí žaloby žalobcem (stanovisko ze dne 14. 5. 2020).

5. Spisem Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] má soud prokázáno, že úkony trestního řízení byly zahájeny na základě oznámení tvrzeného poškozeného dne 13. 1. 2017. Usnesením [anonymizována čtyři slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo poté proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro obvinění ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 trestního zákoníku spáchaného (se sazbou trestu odnětí svobody na šest měsíců až tři léta) ve stadiu pokusu dle ust. § 21 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku (se sazbou trestu odnětí svobody až na dvě léta). Krajským státním zastupitelstvím v [obec] byla dne 21. 6. 2017 proti žalobci podána obžaloba [číslo jednací] KZV [číslo] k Okresnímu soudu ve [obec], podle které se měl žalobce pokusit jinému úmyslně ublížit na zdraví a dopustit se na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadl jiného (oznamovatele). Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] byl žalobce uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že dne 16. 12. 2016 v době od 11:30 hodin do 11:35 hodin, na vrcholu svahu na parcele [číslo] v obci [obec] u [obec], okr. [obec], po předchozí verbální rozepři s [jméno] [příjmení], [datum narození], stojícím na nezpevněné cestě lemované prudce klesajícím svahem na jedné straně a výraznou prohlubní na straně druhé, tohoto srazil v souvislosti s odtrhováním bojujících psů a to tak, že jej před více osobami přinejmenším jedenkrát udeřil rukou do levé části obličeje v oblasti spánku, v důsledku čehož poškozený ztratil rovnováhu a upadl zády na dno prohlubně tvořené zeminu porostlou travnatým a křovinatým porostem, čímž mu způsobil mírný hematom na levé tváři, zhmoždění hrudníku vlevo a bolesti kyčle, tedy se veřejně a na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti tím, že napadl jiného, čímž měl spáchat přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen podle § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, 2 a 3 trestního zákoníku k 50 denním sazbám peněžitého trestu, přičemž každá denní sazby činí 500 Kč, tedy celkem 25.000 Kč, se stanovením náhradního trestu odnětí svobody ve výměře 4 (čtyř) měsíců po případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, a dále byla žalobci uložena povinnost zaplatit poškozené [příjmení] zdravotní pojišťovně České republiky škodu ve výši 817 Kč. Žalobce napadl rozsudek odvoláním do všech jeho výroků, o kterém rozhodl [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] tak, že ho podle § 256 trestního řádu zamítl jako nedůvodné. K dovolání rozhodl rozhodl [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] tak, že zrušil usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] i rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a Okresnímu soudu ve [obec] přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V odůvodnění uvedeného rozhodnutí konstatoval, že k naplnění znaku veřejnosti je nutné, aby konkrétní jednání obviněného kladené mu za vinu, mohli pozorovat a být jim pohoršeny nejméně 3 osoby. Soudy se touto otázkou dostatečně nezabývaly, navíc z hlediska subjektivní stránky trestného činu je podstatné, zda úmysl pachatele zahrnuje všechny znaky objektivní stránky, tedy i znak veřejně, s tím se soudy nevypořádaly. Soudy se měly zabývat tím, zda obviněný jednal v úmyslu spáchat čin před nejméně 3 osobami současně přítomnými. Okresní soud ve [obec] následně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] rozhodl podle § 222 odst. 2 TŘ o postoupení věci ke kázeňskému posouzení, neboť by se mohlo jednat o kárné provinění. Toto usnesení nabylo právní moci dne 21. 3. 2019.

6. Dne 28. 5. 2018 bylo zahájeno řízení ve věci žalobcova služebního poměru, a to o jeho propuštění ze služebního poměru pro jeho pravomocné odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně, které vyplývá z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 18. 12. 2017, který nabyl právní moci dne 5. 4. 2018, ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 5. 4. 2018. Rozhodnutím ředitele [stát. instituce] [číslo] 2018 ze dne 18. 9. 2018 byl poté žalobce propuštěn ze služebního poměru z důvodu dle ust. § 42 odst. 1 písm. a) služebního zákona, služební poměr skončil dnem doručení tohoto rozhodnutí, tj. dnem 26. 9. 2018. Dne 17. 12. 2018 podal žalobce žádost o obnovu řízení s návrhem na vydání nového rozhodnutí ve věci (propuštění žalobce ze služebního poměru), kterým se původní rozhodnutí ruší, odůvodněnou odpadnutím příslušného právního důvodu pro propuštění žalobce ze služebního poměru (zrušení předchozích odsuzujících rozhodnutí). V návaznosti na tuto žádost ředitel [stát. instituce] svým rozhodnutím [číslo] ze dne 8. 1. 2019 žalobcově žádosti vyhověl a povolil obnovu řízení v uvedené věci a následně svým rozhodnutím v obnoveném řízení [číslo] ze dne 25. 2. 2019 zrušil své přecházející rozhodnutí č. 830/2018 ze dne 18. 9. 2018 o propuštění žalobce ze služebního poměru, neboť odpadl důvod jeho propuštění ze služebního poměru, a obnovené řízení ve věci propuštění ze služebního poměru zastavil. Uvedené zrušující rozhodnutí bylo žalobci doručeno do datové schránky jeho právního zástupce dne 27.2.2019 (návrh na zahájení řízení o propuštění ze služebního poměru, č. j. [spisová značka] 2018 ze dne [datum rozhodnutí], oznámení o zahájení řízení ve věcech služebního poměru, č. j. [spisová značka] 2018 ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí č. 830/2018 ze dne 18. 9. 2018 o propuštění ze služebního poměru, oznámení [číslo] 2018 ze dne 26. 9. 2018 o dni skončení služebního poměru, předvolání k provedení úkonu v souvislosti se skončením služebního poměru, č. j. [spisová značka] 2018 ze dne [datum rozhodnutí], sdělení a žádost ze dne 28. 11. 2018 ve věci služebního poměru (s dokladem o odeslání a doručení prostřednictvím datové schránky, žádost o obnovu řízení ve věci propuštění ze služebního poměru (s dokladem o odeslání a doručení prostřednictvím datové schránky, rozhodnutí č. 9/2019 ze dne 8. 1. 2019 o povolení obnovy řízení ve věci propuštění ze služebního poměru, rozhodnutí č. 109/2019 ze dne 25. 2. 2019 o zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru a o zastavení řízení).

7. Výslechem žalobce má soud prokázáno, že když byl propuštěn ze služebního poměru, tak si našel náhradní práci, doručování balíků, příjem měl jen 11 tisíc čistého. [příjmení] si půjčovatpeníze, a to i od své matky. Půjčoval si u„ Zonky“ 70 000 Kč a později 100 000 Kč (doklady o splacení půjček u Zonky, e-mailová komunikace ohledně konsolidace žalobcových dřívějších půjček). S manželkou mezi nimi docházelo k neshodám, nakonec mu byla nevěrná a on se odstěhoval.

8. Výslechem manželky žalobce [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že měli se žalobcem problémy ve vztahu, žalobce byl naštvaný, nervózní ze svého trestního stíhání. Také se projevili u nich finanční problémy. Žalobce byl na tom psychicky špatně.

9. Manželství žalobce se [jméno] [příjmení] bylo uzavřeno dne 7. 7. 2018 (oddací list ze dne 7. 7. 2018)

10. Dne 12. 10. 2016 byla uzavřena smlouva o hypotečním úvěru mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalobcem a [jméno] [příjmení] jako společně zavázanými dlužníky na poskytnutí úvěru ve výši 1,8 mil. Kč účelově vázáný na výstavbu rodinného domu v [obec] u [obec] (smlouva o hypotečním úvěru ze dne 12. 10. 2016). Nemovité věci byly ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (informace z katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitých věcí v [obec] u [obec]). Výše měsíční splátky včetně pojištění činila 6 905 Kč, úvěr byl poskytnut na dobu 30 let (smlouva o hypotečním úvěru ze dne 12. 10. 2016). Náklady na rodinný dům byly 2 500 Kč měsíčně zálohy elektřina, celkem za rok 70 000 Kč (faktura za roční vyúčtování).

11. Obec Křižanovice má celkem 379 obyvatel (statistické údaje).

12. Ze zdravotnické dokumentace [jméno] [příjmení], psychiatrické ambulance MUDr. [jméno] [příjmení], má soud prokázáno, že navštěvovala ambulanci před i po zahájení trestního stíhání žalobce. Dne 7. 11. 2018 hovoří o tom, že v místě bydliště [obec] není akceptována, žalobce přišel o práci u Policie ČR, protože byl pravomocně odsouzen za napadení.

13. Výslechem matky žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že manželka žalobce [jméno] [příjmení] si našla jiného partnera a společně vyhodili žalobce, když neměl peníze na splácení hypotéky. V souvislosti s trestním řízením měl psychické problémy, trestní stíhání velmi těžce nesl. Stále trpí pocitem křivdy.

14. Po provedeném dokazování má soud prokázán následující skutkový stav: [anonymizováno 5 slov] (dále jen [příjmení]) [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro obvinění ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst 1 trestního zákoníku spáchaného (se sazbou trestu odnětí svobody na šest měsíců až tři léta) ve stadiu pokusu dle ust. § 21 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku (se sazbou trestu odnětí svobody až na dvě léta). Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] vydaným dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] byl žalobce uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen podle k 50 denním sazbám peněžitého trestu, přičemž každá denní sazby činí 500 Kč, tedy celkem 25 000 Kč, se stanovením náhradního trestu odnětí svobody ve výměře 4 (čtyř) měsíců po případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, a dále byla žalobci uložena povinnost zaplatit poškozené [příjmení] zdravotní pojišťovně České republiky škodu ve výši 817 Kč. Žalobce napadl rozsudek odvoláním do všech jeho výroků, o kterém rozhodl [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] tak, že ho podle § 256 trestního řádu zamítl jako nedůvodné. Obě dosavadní rozhodnutí napadl žalobce dovoláním. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] zrušil usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] i rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Okresnímu soudu ve [obec] přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud ve [obec] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] rozhodl podle § 222 odst. 2 TŘ o postoupení věci ke kázeňskému posouzení, neboť by se mohlo jednat o kárné provinění. Rozhodnutím ředitele [stát. instituce] [číslo] 2018 ze dne 18. 9. 2018 byl poté žalobce propuštěn ze služebního poměru z důvodu dle ust. § 42 odst. 1 písm. a) služebního zákona, přičemž jeho služební poměr skončil dnem doručení tohoto rozhodnutí, tj. dnem 26. 9. 2018. Rozhodnutím v obnoveném řízení [číslo] ze dne 25. 2. 2019 zrušil své přecházející rozhodnutí č. 830/2018 ze dne 18. 9. 2018 o propuštění žalobce ze služebního poměru, neboť odpadl důvod jeho propuštění ze služebního poměru, a obnovené řízení ve věci propuštění ze služebního poměru zastavil. Uvedené zrušující rozhodnutí bylo žalobci doručeno do datové schránky jeho právního zástupce dne 27. 2. 2019. Žalobce byl stresován svým trestním stíháním, zasáhlo jej psychicky. Narušilo to jeho vztahy s manželkou tím, že přišel o příjem na přechodnou dobu 5 měsíců.

15. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 OdpŠk byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

16. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. V předmětném řízení je prokázáno, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dále se soud zabýval dalšími podmínkami odpovědnosti státu za škodu, a to vznikem a výší nemajetkové újmy, a příčinnou souvislostí.

17. Odpovědnostní titul představovaný nezákonným trestním stíháním je nepochybně dán, soud se tedy dále zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nezákonným rozhodnutím konstatování porušení práva nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře žalobce, přičemž přihlédl i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (viz např. rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

18. Prvně je třeba konstatovat, že soud nijak nezpochybňuje subjektivní nepohodu, v níž se žalobce (zcela pochopitelně) trestním stíháním ocitl, že však takové subjektivní vnímání jistě nikoliv příznivé životní situace ještě není podle zákona odškodnitelnou nemajetkovou újmou – ta je podle názoru soudu představována na podkladě dokazování zjištěným a dostatečně razantním objektivním zásahem do osobnostních práv trestně stíhané osoby, tj. zejm. práv vyčtených v čl. 10 Listiny (na ochranu lidské důstojnosti, cti, dobré pověsti, soukromého a rodinného života), tedy do sféry osobní, soukromé, rodinné, profesní, příp. i jiné.

19. Co se týče délky trvání zásahu spočívajícího ve vedení trestního stíhání, zásah trval od 1. 3. 2017 do 22. 9. 2019 (postoupení ke kázeňskému přestupku), tj. cca 2 roky, žalobce tak byl dle názoru soudu vystaven negativním následkům trestního stíhání po dobu nikoliv zjevně nepřiměřenou, současně se však nejedná o dobu zanedbatelnou.

20. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, které bylo žalobci kladeno za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou žalobce (poškozený) trestní řízení vnímá. V daném případě byl žalobce obviněn ze spáchání přečinu ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 trestního zákoníku spáchaného (se sazbou trestu odnětí svobody na šest měsíců až tři léta) ve stadiu pokusu dle ust. § 21 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví dle ust. § 358 odst. 1 trestního zákoníku (se sazbou trestu odnětí svobody až na dvě léta). Obecně lze říci, že tato trestná činnost není veřejností vnímána zvlášť negativně či zavrženíhodně, na rozdíl od např. od trestné činnosti páchané na zranitelných obětech. Žalobci hrozil trest odnětí svobody až na tři léta. Žalobce nebyl stíhán vazebně.

21. Ohledně dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce soud dospěl k závěru, že trestní stíhání mělo dopad do osobnostní sféry žalobce takový, že žalobce vnímal trestní stíhání jako každý bezúhonný trestně stíhaný člověk. Žalobce tvrdil psychické útrapy spojené s trestním stíháním, které potvrdila slyšená svědkyně jeho matka.

22. Zásahy do rodinného života žalobce nemá soud prokázány, naopak z výslechu manželky žalobce a výslechu jeho matky, má soud prokázáno, že manželka žalobce si našla jiného partnera a společně vyhodili žalobce ze společného bydlení. Manželka žalobce měla psychické problémy již před zahájením trestního stíhání žalobce, jak soud zjistil z její lékařské dokumentace. Matka žalobce stále při žalobci.

23. Soud však má prokázány zásahy do profesní oblasti, kdy byl narušena jeho dobrá pověst. Žalobce byl v souvislosti se svým odsouzením propuštěn ze služebního poměru policisty, který byl obnoven až po 5 měsících. Žalobce tak prokázal zásah do profesní sféry. Žalobce po dobu 5 měsíců měl výrazně nižší příjem. Jeho služební poměr byl však obnoven.

24. V poměrech dané věci vychází soud z toho, že vznik imateriální újmy (jakkoliv je trestní stíhání dle již vzpomenutého rozhodnutí [název soudu] sp. zn. IV. ÚS 428/05 spojeno vždy s jistým individuálním diskomfortem trestně stíhaných osob) není na místě presumovat, ale prokazovat, stejně tak (a to zejm.) jako intenzitu (případné) újmy, odůvodňující peněžní odškodnění. Každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (nález [název soudu] ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (nález [název soudu] ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

25. Pro výše uvedené skutečnosti, zejména kdy v průběhu řízení byla prokázána nemajetková újma zasahující všechny trestně stíhané, kteří jsou stíháni poprvé, a zásahu do profesního života žalobce, dospěl soud k závěru, že poskytnutí konstatování porušení práva a omluvy je odškodněním vzniklé a prokázané újmy s ohledem na to, za jakých okolností újma vznikla, není dostačujícím. Soud v souladu s rozhodovací praxí [název soudu] (srov. např. rozhodnutí [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] provedl srovnání s jiným obdobným případem odškodnění.

26. Soud vycházel z rozhodnutí [název soudu], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], kde soudy řešily odškodnění poškozeného policisty, který byl nezákonně trestně stíhán v souvislosti s výkonem své práce. Poškozenému bylo přiznáno celkem odškodnění ve výši 250 000 Kč Trestní stíhání však trvalo o 3 roky déle, tedy 5 let. Na rozdíl od žalobce byl stíhán vazebně, trestní stíhání poškozeného bylo výrazně medializováno, musel vyhledat psychiatrickou pomoc. Manželka poškozeného v souvislosti s jeho trestním stíháním měla infarkt myokardu. Poškozený prakticky ukončil svůj bohatý společenský život, ztratil mnoho přátel. Byl rovněž propuštěn ze služebního poměru, po určitou dobu byl evidován jako uchazeč o zaměstnání u Úřadu práce, také se mu podařilo vrátit do svého původního zaměstnání. Soud tento případ považuje za přiléhavý ke srovnání, neboť se týkal trestního stíhání policisty, který byl rovněž propuštěn ze služebního poměru.

27. Soud dospěl k závěru po uvedeném srovnání, že žalobci náleží přiměřené zadostiučinění ve výši přiznané žalovanou. Žalobce nebyl stíhán vazebně, psychiatricky se neléčil, byl prokázán pouze zásah do profesní sféry žalobce po dobu 5 měsíců. Zásah do rodinného života nebyl prokázán. Ve výše uvedeném srovnávaném případu byly zásahy do sféry poškozeného mnohem intenzivnější a hlubší. Soud proto žalobu jako nedůvodnou ve výroku II. zamítl.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce nebyl ve věci úspěšný. Náklady řízení žalované představuje částka výši 1 800 Kč (paušální náhrada hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., tj. 6 x 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za vyjádření ve věci samé k žalobě, účast na jednání dne 9. 6. 2021, 3. 11. 2021, 10. 3. 2022, 14. 9. 2022, účast na vyhlášení rozsudku dne 21. 9. 2022.