25 C 247/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobkyň: a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně všechny zastoupeny advokátem jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa státního zastupitelství , za níž jedná anonymizováno 7 slov , IČO sídlem adresa o náhradu škody

I. Žaloba, kterou se žalobkyně a), b), c) domáhaly uložení povinnosti žalované zaplatit jim částku 6 557 025 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 1 372 078 Kč, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně c) domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 120 000 Kč, se zamítá.

IV. Žalobkyně a), b), c) jsou povinny zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] domáhaly náhrady škody a nemajetkové újmy na základě více skutkových základů a škodních událostí (nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu). Uvedly, že [název soudu] postupoval nesprávně v řízení o povolení obnovy řízení pod sp. zn. [spisová značka], resp. vydal nezákonná rozhodnutí, která zcela zbavily žalobkyně možnosti domoci se po pachateli náhrady škody způsobené žalobkyním vraždou jejich manžel a otce [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“). Poškozený byl [datum] zavražděn, jeho tělo bylo nalezeno [datum] na dně nádrže [anonymizováno]. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] byl poškozený prohlášen za mrtvého k datu [datum]. Řízení pravomocně skončilo [datum]. U [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]) byli stíhán pro spáchání vraždy poškozeného synovec poškozeného [příjmení] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Soud oba pravomocně zprostil obžaloby ke dni [datum], neboť mj. nebylo prokázáno, že poškozený byl usmrcen. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], které pravomocně skončilo [datum], byl [příjmení] [příjmení] shledán vinným a odsouzen za zpronevěru částky 6 000 000 Kč patřící poškozenému. Žalobkyně nebyly o řízení vyrozumívány, dozvěděly se o něm z pozice předvolaných svědkyň v předmětném řízení a neznaly výsledek řízení. Přitom uvedly, že jejich pohledávka za [jméno] [příjmení] se stala právně jistou až právní moci odsuzujícího rozsudku. Po nálezu ostatků poškozeného státní zástupce podal [datum] k [název soudu] návrh na povolení obnovy řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] proti původně trestně stíhaným osobám, který [název soudu] usnesením ze dne [datum] odmítl. Soud v tomto řízení s žalobkyněmi nejednal jako s účastnicemi. Žalobkyně mj. spatřovaly prodlevy s podáním návrhu na povolení obnovy, neboť OČTŘ měly od [anonymizováno] 2015 možnost podat návrh, ale podaly jej až po pěti měsících. S ohledem na nejzazší datum povolení obnovy ke dni [datum] žalobkyně spatřovaly v jednání OČTŘ úmysl řízení neobnovit. Státní zástupce proti rozhodnutí nepodal stížnost. Usnesení zrušil [název soudu] svým nálezem sp. zn. [ústavní nález], kde mj. vytkl [název soudu], že žalobkyně nepřibral jako účastnice řízení, rozhodoval v neveřejném zasedání a důvody pro zamítnutí shledal taktéž nesprávnými. Následným rozhodnutím ze dne [datum] [název soudu] opět v neveřejném zasedání odmítl návrh na povolení obnovy řízení, což potvrdil [název soudu] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Dále žalobkyně vytkly státu, že nevede jiné trestní řízení proti pachateli, čímž má deklarovat, že pachatelem jsou dříve obžaloby zproštěné osoby z vraždy poškozeného. Žalobkyně se domáhaly níže uvedených nároků, ke kterým po poučení soudem dle § 118a o. s. ř. učiněném na jednání dne [datum], aby ve vztahu ke každému nároku specifikovaly nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí, který je v příčinné souvislosti s žalobkyněmi tvrzenou škodou a k tomu označily důkazy, doplnily tvrzení v podání ze dne [datum]. Uvedly, že série škodního působení státu způsobilo, že žalobkyně byly zbaveny domáhat se náhrady škody po vrahovi či vrazích poškozeného. Navrhly, aby soud věc případně posoudil podle obecných ustanovení o náhradě škody. Žalobkyně uplatnily u žalované předběžně nároky na náhradu škody podáním ze dne [datum], žalovaná však do dne podání žaloby žalobkyněmi uplatněný nárok nevyřídila.

2. Žalobkyně c) se domáhala náhrady škody ve výši 120 000 Kč jako náklad na vykoupení ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/6 na parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], v obci a k. ú. [obec] v exekučním řízení vedeném soudní exekutorkou JUDr. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] vedené proti [jméno] [příjmení], který jej již dříve daroval poškozenému. Darovací smlouva nebyla předložena katastrálnímu úřadu k provedení vkladu a po smrti poškozeného už nemohla být. Uvedenou škodu žalobkyně c) považovala za následek usmrcení poškozeného. Nezákonnost spatřovala v usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací], ve kterém stát nezahrnul mezi aktiva pozůstalosti nárok zůstavitele vyplývající z popsané darovací smlouvy a zmařil možnost, aby se žalobkyně a) domáhala vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

3. Žalobkyně a) se domáhala náhrady škody 850 000 Kč představované hodnotou drogistického zboží obstaveného v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem JUDr. M. [příjmení] pod sp. [značka automobilu] vedeném proti poškozenému na základě směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským obchodním soudem v [obec] dne [datum] s právní mocí ke dni [datum] v řízení pod sp. [značka automobilu] [rok]. Žalobkyně a) považovala za nesprávné vydání exekučního titulu a nařízení exekuce po smrti poškozeného. [jméno] byla do exekučního řízení v jeho průběhu přibrána. V době soupisu zabaveného zboží ke dni [datum] zboží mělo hodnotu 675 726 Kč, v [anonymizováno] 2005 mělo dojít k vydání zboží žalobkyni a), nicméně pro jeho nicotnou hodnotu jej žalobkyně odmítla převzít a zboží bylo znehodnoceno.

4. Další nárok téže žalobkyně ve výši 222 078 Kč představoval žalobkyní zaplacenou částku v exekuci vedené proti poškozenému soudním exekutorem JUDr. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] na základě směnečného platebního rozkazu vydaného [název soudu] dne [datum] sp. zn. [anonymizováno] [rok]. Žalobkyně a) uvedla, že exekuční titul byl vydán po smrti poškozeného, je pravomocný a nebyl nikdy zrušen. [název soudu] coby exekuční soud usnesením č. j. [spisová značka] přesto nařídil exekuci na majetek žalobkyně a) ačkoliv věděl nebo měl vědět, že rozkazní řízení bylo zatíženo vadou v podobě jeho vedení proti zesnulému, a taktéž měl znát výsledek dědického řízení. Exekuci žalobkyně a) považovala za neoprávněnou.

5. Nárok téže žalobkyně ve výši 300 000 Kč představoval výlohy žalobkyně na právní pomoc mezi lety 2000 a 2006 2007 ze strany advokáta JUDr. M. [příjmení], [ulice], [obec a číslo]. K výzvě soudu žalobkyně a) odkázala na všechna dosavadní tvrzení o nesprávném úředním postupu a nezákonných rozhodnutí. Z nich konkrétně odkázala na směnečné platební rozkazy vydané [název soudu] č. j. [spisová značka] 6a a č. j. [spisová značka] – 15 a na úkony proti majetku poškozeného soudním exekutorem JUDr. M. [příjmení] v exekuci vedené pod sp. [značka automobilu] a soudním exekutorem JUDr. J. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka].

6. Konečně nárok téže žalobkyně ve výši 70 000 Kč představoval výlohy žalobkyně a) na právní pomoc mezi lety 2015 a 2017 ze strany advokátní kanceláře [příjmení] & [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Veškerou shora uvedenou škodu žalobkyně a) považovala za následek usmrcení poškozeného ve spojení s dlouholetým zatajením jeho smrti. V podání ze dne [datum] žalobkyně vzala nárok zpět.

7. Všechny žalobkyně společně se domáhaly nároku na zaplacení 557 025 Kč coby ztráty z podnikání, kdy v důsledku v důsledku exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [příjmení] pod sp. [značka automobilu] (viz shora) musel být ze dne na den uzavřen obchod s drogerií a už nikdy neobnovil činnost. Nadto žalobkyně neměly v roce 2003 oprávnění nakládat s majetkem domněle stále ještě žijícího poškozeného, a tak ani nemohly umenšovat vzniklé ztráty. Tuto škodu pak žalobkyně považují za následek usmrcení poškozeného ve spojení s dlouholetým zatajením jeho smrti. Výši škody odvozovaly od rozhodnutí vydaného v dědickém řízení, č. j. [číslo jednací], kde soud určil podíl žalobkyně a) na ztrátě z podnikání poškozeného touto částkou. Konečně nárok žalobkyň ve výši 6 000 000 Kč proti [jméno] [příjmení] představoval ztrátu hotovosti vypůjčenou poškozeným krátce před jeho vraždou od několika třetích osob a svěřenou v den vraždy [jméno] [příjmení], který ji zpronevěřil. Tuto škodu pak žalobkyně považovaly za následek usmrcení poškozeného. Za nesprávný označily postup [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a [název soudu] v navazujícím řízení pod sp. zn. [spisová značka], kde byl [příjmení] [příjmení] odsouzen za zpronevěru ve výši 6 000 000 Kč spáchanou na poškozeném. Soudy nepřizvaly žalobkyně k řízení a neumožnily jim tak připojit se s nárokem na náhradu škody a neinformovaly o výsledku řízení žalobkyně ani [název soudu], kde probíhalo dědické řízení po poškozeném pod sp. zn. [spisová značka]. Dědický soud byl by podle žalobkyň projednal zjištěné aktivum a umožnil by žalobkyním domáhat se pohledávky za zpronevěřitelem. Oficiální zprávu o výsledku řízení [název soudu] podal žalobkyním až na výslovnou žádost žalobkyně c) v listopadu 2019, což bylo více než 10 let po právní moci konečného rozhodnutí [název soudu] z května 2008, čímž zavinil ztrátu pohledávky z důvodu promlčení. Nebylo-li by uvedeného pochybení, žalobkyně se mohly domáhat zaplacení pohledávky po zpronevěřiteli.

8. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně předběžně uplatnily dne [datum] některé ze svých žalobou uplatněných nároků na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk/. K žalobou uplatněným nárokům vznesla námitku promlčení. Dále uzavřela, že nároky na náhradu škody nelze shledat důvodným s ohledem na absenci příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Délku řízení o povolení obnovy řízení shledala za přiměřenou a neshledala jiný nesprávný úřední postup. Nadto uvedla, že škodu ve výši 6 000 000 Kč způsobila třetí osoba a není tak dána pasivní odpovědnost státu. Stejně tak není dán odpovědnostní titul.

9. Usnesením vyhlášeným při jednání dne [datum] soud řízení co do částky 70 000 Kč zastavil dle § 96 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní a), s čímž žalovaná vyslovila souhlas.

10. Z listinných důkazů a z obsahu spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Usnesením Policie ČR, správa hl. m. [obec] ze dne [datum] bylo zahájeno tr. stíhání obv. [jméno] [příjmení] pro tr. čin vraždy podle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zák., kterého se měl dopustit dne [datum] na neznámém místě do nezjištěné doby v úmyslu získat majetkový prospěch ve výši nejméně 5 mil. Kč, nezjištěným způsobem úmyslně usmrtil pošk. [jméno] [příjmení], který odešel ze svého bytu na krátkou obchodní schůzku, ze které se nevrátil a do současné doby nebyl nalezen. Dne [datum] Městské státní zastupitelství podalo k [název soudu] obžalobu na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pro trestný čin spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zkn. v souvislosti s tr. činem vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. Žalobkyně coby poškozené se v trestním řízení návrhem ze dne [datum] domáhaly uložení povinnosti obž. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nahradit způsobenou škodu ve výši 480 000 Kč. Při hlavním líčení dne [datum] zástupce poškozených odkázal na uplatnění nároku jak za pozůstalé děti, tak za pozůstalou manželku. V závěrečné řeči žalobkyně a) návrh na náhradu škody upravila tak, že škoda, dluhy manžela, které jsou na ní vymáhány vznikla z půjček výhradně na předmětný obchod od Ing. [obec] v částce 5 mil. Kč a [příjmení] v částce 1 mil. Kč a [příjmení] v částce 200 tis. Kč, celková částka tedy činí 6 200 000 Kč. Dále žalobkyně navrhly úhradu škody § 444 odst. 3 o.z., každá 240 tis. Kč. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] byli obž. [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby, dle které měli spáchat ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byly poškozené v předmětném řízení všechny odkázány s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] byl rozsudek soudu I. stupně zrušen v celém rozsahu a znovu bylo rozhodnuto tak, že obž. [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se zprošťují obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř.. Poškozené byly znovu odkázány se svými nároky na náhradu škody v řízení ve věcech občanskoprávních a rozsudek nabyl právní moci [datum]. Dne [datum] Městské státní zastupitelství v [obec] podalo k [název soudu] návrh na povolení obnovy v řízení v tr. věci proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] [název soudu] žádal ze spisovny připojit spis, na to [název soudu] v neveřejném zasedání dne [datum] vydal usnesení, č.j. [číslo jednací], kterým návrh na povolení obnovy zamítl. Podle městského soudu nebylo možné předmětné trestní řízení obnovit z důvodu překážky věci rozhodnuté, založené odsouzením obžalovaného [příjmení] pro zpronevěru peněz poškozeného (rozsudek městského soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Taktéž odhadl, že s ohledem na předpokládaný postup obžalovaných by zanikla trestnost činu dříve, než by po povolení obnovy soud věcně rozhodl. Žalobkyně a) následně nahlížela do trestního spisu. [název soudu] ve výroku I. nálezu sp. zn. [ústavní nález] konstatoval, že usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo porušeno právo stěžovatelek na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 a článku 38 odst. 2 ve spojení s článkem 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod s článkem 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve výroku II. předmětné usnesení [název soudu] ze dne [datum] zrušil. Vytkl [název soudu], že nebyla dána překážka věci rozhodnutí, a to i s ohledem na tr. stíhání dvou osob namísto pouze jedné z nich v tr. řízení za zpronevěru, nesprávně rozhodoval v neveřejném zasedání a nejednal s žalobkyněmi jako s poškozenými. Zejména však konstatoval, že není možné rezignovat na vyšetření tr. činu na základě domněnek soudce s ohledem na blíží se lhůtu pro zánik trestnosti. Taktéž konstatoval, že trestnost činu zanikne [datum]. Z nálezu [název soudu] dále plyne, že Vrchní státní zastupitelství v Praze podněty žalobkyň postupovalo žalované jako podněty pro podání stížnosti pro porušení zákona. Při neveřejném zasedání dne [datum] [název soudu] opět zamítl návrh na povolení obnovy řízení. D [datum] státní zástupce podal proti usnesení stížnost, kterou odůvodnil [datum]. Spis byl předložen [název soudu] [datum]. Vrchní soud usnesením vyhlášeném při neveřejném zasedání konaném dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] stížnost státního zástupce zamítl (viz spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

12. Usnesením Policie ČR, KŘP Jihočeského kraje ze dne [datum] byla odložena tr. věc podezření zvlášť závažného zločinu vražda podle § 140 odst. 1 tr. zkn., kterého se měl dopustit neznámý pachatel, [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] Policie ČR, Krajské ředitelství Policie hl. m. [obec] požádala o zaslání kopie spisového materiálu jihočeskou policii. Před odložením této tr. věci byla policejním orgánem získávána odborná vyjádření týkající se identifikace torza mrtvoly, dále byl vyhotoven znalecký posudek ohledně způsobu úmrtí, byly vyhotovovány nějaké dentální karty týkající se identifikace těla, dále bylo posuzováno korozní napadení dodaných vzorků, posuzovány byly i věci, které mělo tělo u sebe, provedeno srovnání s nějakými vzorky jiných pohřešovaných osob, byla provedena i pitva a zároveň vzorky byly zadány do registru genetických materiálů, byla tam i součinnost se Slovenskem, ohledání místa činu apod., výsledek bylo odložení věci, jak bylo zmíněno. Dne [datum] byla jihočeskou policií ztotožněna mrtvola neznámé totožnosti, což je pohřešovaný [jméno] [příjmení]. Dne [datum] [název soudu] dal souhlas, aby zdravotní pojišťovny sdělily orgánům činným v tr. řízení ve věci vedené pro podezření ze zvlášť závažného zločinu vraždy proti neznámému pachateli informace podléhající povinnosti mlčenlivosti podle zákona o zdravotních službách. Dne [datum] u osob [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] bylo provedeno šetření ve věci možného ztotožnění nálezu mrtvoly. Ve dnech 10. – [datum] bylo prováděno provedeno tipování osoby ve veřejně dostupné evidence pohřešovaných osob na internetu v pátrání PČR z celé ČR (viz spis Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, SKPV, odbor obecné kriminality, [číslo jednací], která je součástí [název soudu], sp. zn. [spisová značka]). 13. [jméno] [příjmení], ar. [datum], byl rozhodnutím vydaným [název soudu], č. j. [číslo jednací], prohlášen za mrtvého ke dni [datum]. Úmrtní list vystaven [datum] (viz úmrtní list [jméno] [příjmení]). V dědickém řízení po [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], [název soudu] v usnesení ze dne [datum], v rozhodnutí č. j. [číslo jednací], s právní mocí ke dni [datum], určil obvyklou cenu majetku zůstavitele po zohlednění majetku v SJM s žalobkyní a) na 723 351 Kč, dluhy na 557 025 Kč. Dědictví připadlo žalobkyni a) jako jediné dědičce, která dědictví neodmítla. [příjmení] [jméno] [příjmení] – [příjmení] centrum, [IČO], byla ve ztrátě 557 025 Kč (viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

14. Krajský obchodní soud v [obec] vydal dne [datum] směnečný platební rozkaz č. j. [spisová značka] – 6a, kterým poškozenému ([jméno] [anonymizováno]) uložil povinnost zaplatit Ing. [jméno] [příjmení] 200 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (viz směnečný platební rozkaz [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]). Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], na základě tohoto směnečného platebního rozkazu vedl exekuci na majetek poškozeného pod sp. zn. Ex 141. Usnesení o nařízení exekuce vydal [název soudu] dne [datum rozhodnutí] pod č. j. E- [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] do exekučního řízení vedeného pod sp. [značka automobilu] (usnesení o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora č. j. E- [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) přibral žalobkyni a) coby manželku povinného. Dne [datum] byl [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] proveden soupis movitých věci povinného. Hodnota věcí byla oceněna na 675 726 Kč. Žalobkyně a) coby dědička poškozeného požádala o vydání movitých věcí na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum]. Věci jí byly vydány, žalobkyně odmítla jejich převzetí z důvodu překročení záručních lhůt věcí. Uvedla, že vyčká na zpracování znaleckého posudku (viz exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], protokol o vydání věci vydaný soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] a protokol o úkonu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]). 15. [název soudu] vydal dne [datum rozhodnutí] směnečný platební rozkaz [číslo jednací] - 15, kterým poškozenému uložil povinnost zaplatit [jméno] [příjmení] 350 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (viz směnečný platební rozkaz [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]). Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] vedl na základě tohoto exekučního titulu exekuci na majetek žalobkyně a) pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyni a) vyzval k zaplacení dlužné částky ke dni [datum] ke dni 222 078,15 Kč. Exekuce byla skončena z důvodu vymožení celé částky včetně přísl. a nákladů řízení usnesením soudního exekutora ze dne [datum] (viz výzva k úhradě soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

16. Dokumentem označeným jako darovací smlouva bez úředně ověřených podpisů ze dne [datum] [příjmení] [příjmení], [rodné číslo] daroval poškozenému nemovitost zapsanou na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], a to č. ev. [anonymizováno] se [anonymizována dvě slova] v ceně 26 353,50 Kč se všemi součástmi a příslušenstvím. Vlastnictví obdarovaný nabude vkladem do katastru nemovitostí (viz darovací smlouva ze dne [datum]). V exekučním řízení vedeném soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] ve věci oprávněného [právnická osoba] na majetek povinného [jméno] [příjmení], [rodné číslo] vydražitelce žalobkyni c) byl přidělen příklep na nemovitost – podílu povinného id. 1/6 na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], konkrétně pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] zahrada, za nejvyšší podání 120 000 Kč Částku žalobkyně c) uhradila a podstata 120 000 Kč byla v exekuci rozdělena (viz usnesení soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a usnesení soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

17. V prohlášení ze dne [anonymizováno] [číslo] JUDr. [příjmení] [příjmení], bývalý advokát ČAK [číslo] uvedl, že v době od [datum] do roku 2007 poskytoval právní pomoc žalobkyním, zejm. je zastupoval jako zmocněnec poškozených v trestním řízení, v exekučních řízeních, poskytoval služby související s majetkovými problémy žalobkyně a) vzniklými v souvislosti se zmizením poškozeného, v řízení při prohlášení za mrtvého i po skončení trestního řízení v roce 2006. Odhadl, že za poskytnuté služby inkasoval minimálně 300 000 Kč (viz čestné prohlášení ohledně nákladů právního zastoupení ze dne [datum]).

18. Žalobkyně uplatnily u žalované dne [datum] nároky na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu Městského státního zastupitelství v [obec] v řízení o návrhu na povolení obnovy v trestní věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a nezákonného postupu [název soudu] v tomtéž řízení spočívajícím v opakovaném nezákonném rozhodování. Požadovaly náhradu nemajetkové újmy pozůstalým ve výši 240 000 Kč a 30 000 Kč každé a dále náhradu škody 10 000 Kč představující výdaje na právní zastoupení. Žalovaná neshledala odpovědnostní titul v podobě nepřiměřené délce řízení o povolení obnovy. Za nezákonné rozhodnutí označila usnesení [název soudu] ze dne [datum], které bylo jako pravomocné zrušeno. K nárokům na náhradu nemajetkové újmy vznesla námitku promlčení. K náhradě škody dle § 444 zákona č. 40/1964 Sb. neshledala odpovědnostní titul, příčinnou souvislost ani svou pasivní věcnou legitimaci. Náhradu nákladů právního zastoupení měla za nedoloženou (viz uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené tr. stíháním ze dne [datum], potvrzení o doručení žádosti žalované ze dne [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum]).

19. Soud neprováděl žalobkyněmi další navržené důkazy z důvodu nadbytečnosti, neboť skutkový stav měl dostatečně zjištěný z provedených důkazů a z tvrzení účastníků a taktéž s ohledem na níže uvedené právní závěry soudu.

20. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

21. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

22. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

23. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk je nesprávným úředním postupem také porušení povinnosti učinit úkon anebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ve smyslu § 13 odst. 2 OdpŠk ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

24. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

25. Soud na úvod konstatuje, že žalobu shledal ve vztahu ke všem nárokům za zcela nedůvodnou.

26. Podle ustálené judikatury se nárok na náhradu škody způsobené nesprávností či vadou postupu státního orgánu, které se projeví v obsahu rozhodnutí, posuzuje jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle ust. § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk (viz [příjmení], P. [příjmení] za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 92). Nezákonnost rozhodnutí se poměřuje požadavkem, aby pravomocné rozhodnutí, od nějž je vznik škody odvozován, bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno; rozhodnutím tohoto orgánu je soud v řízení o náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci vázán a není oprávněn sám hodnotit, zda předmětné rozhodnutí je skutečně nezákonné. V daném případě došlo [název soudu] ke zrušení usnesení [název soudu] ze dne [datum] (dále jen„ nezákonné rozhodnutí“). Důvodem pro zrušení nezákonného rozhodnutí byly procesní vady a nesprávné právní posouzení, na základě čehož soud povolení obnovy zamítl. Odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí - usnesení [název soudu] ze dne [datum] je tedy dán.

27. Ve vztahu k ostatním žalobkyněmi tvrzeným nezákonným rozhodnutím (směnečné platební rozkazy vydané proti poškozenému, usnesení o dědictví, usnesení o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora či rozhodnutí vydaná v exekucích) se nejedná se o nezákonná rozhodnutí ve smyslu OdpŠk. Rozhodnutí nebyla příslušným orgánem pro nezákonnost zrušena nebo změněna. Žalobkyně uvedené ani netvrdily. K rozhodnutím vydaným v nalézacích řízeních proti poškozenému před prohlášením jeho smrti, ale v době, kdy již poškozený nežil (jak se později ukázalo), soud dále uvádí, že způsobilost fyzické osoby, jež byla prohlášena za mrtvou, mít práva a povinnosti zaniká právní mocí rozsudku o prohlášení za mrtvého; dědictví po této osobě se však nabývá dnem, který je v rozsudku označen jako den její smrti. Poškozený byl prohlášen za mrtvého až po zahájení uvedených řízení rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. S účinky od právní moci tohoto rozsudku (ex nunc), jenž má konstitutivní povahu, ztratil poškozený prohlášením za mrtvého způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř. a 7 odst. 2 obč. zák.). Rozhodnutí tedy byla vydána zcela v souladu se zákonem. Tento závěr [název soudu] vyslovil v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ve věci týkající se stejného poškozeného.

28. Soud neshledal ani nesprávný úřední postup v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], resp. v době předcházející podání návrhu na povolení obnovy státním zástupcem. Od podání návrhu na povolení obnovy tr. řízení do rozhodnutí o stížnosti [název soudu] dne [datum] nedošlo k prodlevám. Soud prvního stupně rozhodoval dvakrát, [název soudu] jednou a [název soudu] taktéž jednou. Dobu od pravomocného skončení trestního řízení ve věci samé do podání návrhu na povolení obnovy nelze dávat k tíži státu, neboť byla zaviněna objektivními okolnostmi, za které stát neodpovídá (ukrytí těla poškozeného). Nadto soud hodnotí dobu od odeslání spisu jihočeské policie týkajícího se nálezu těla ([anonymizováno] 2015) do podání návrhu na povolení obnovy dne [datum] za přiměřenou. Zároveň soud v nyní projednávaném řízení nemůže hodnotit postup orgánů veřejné žaloby, jakým způsobem vedly trestní řízení např. v otázce podávání opravných prostředků. To je možné jen tam (tak jako v jiných řízeních), kde se tento postup neprojevil v podobě pravomocného rozhodnutí příslušného soudu, jako v projednávané věci. V soudní praxi [název soudu] je již ustálen právní závěr, podle nějž v případě nesprávného úředního postupu, třebaže není v zákoně definován, vychází právní teorie i soudní praxe z toho, že jde o porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí (srov. např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Jestliže se však případné nesprávnosti či vady postupu státního orgánu v obsahu rozhodnutí projeví, mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Nicméně žalobkyně se svých nároků domáhají nejen z odpovědnostního titulu státu, ale i coby následek smrti poškozeného.

29. Další podmínkou objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je však vedle pravomocného nezákonného rozhodnutí (v daném řízení usnesen [název soudu] ze dne [datum]) i vznik škody a existence příčinné souvislosti. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, tedy je-li nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a je-li doloženo, že nebýt nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost státu za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Příčinná souvislost je jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu tedy dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého chodu věcí adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události (srov. např. nález [název soudu] sp. zn. [ústavní nález] nebo rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). K přetržení (přerušení) příčinné souvislosti pak dochází tehdy, jestliže okolnost, jež příčinnou souvislost přerušuje, působí jako samostatná příčina vzniku téže újmy a je způsobilá vyvolat stejný následek, jenž nastal působením prvotní příčiny (srov. např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]).

30. Soud neshledal příčinnou souvislost mezi zjištěným nezákonným rozhodnutím a žalobkyněmi požadovanými nároky (u nároku na zaplacení 6 000 000 Kč soud nemá dánu ani pasivní legitimaci státu, viz níže). I v případě, že by nezákonné rozhodnutí neexistovalo, není najisto postaven výsledek trestního řízení pod sp. zn. [spisová značka] proti dříve tr. stíhaným osobám pro vraždu poškozeného. Resp. není ani jisté, že by došlo k povolení obnovy řízení. Povolením obnovy by teprve došlo k vyšetřování a dokazování. Taktéž nelze dovozovat, že by byl vypátrán jiný pachatel. Vznikem a výši škody se soud blíže nezabýval s ohledem na dosud uvedené závěry soudu. Konkrétně k jednotlivým nárokům:

31. U nároku žalobkyně c) ve výši 120 000 Kč soud neshledal odpovědnostní titul, neboť usnesení z dědického řízení u [název soudu], č. j. [číslo jednací], není nezákonným rozhodnutím (viz bod 26). Taktéž není dána příčinná souvislost se zjištěným nezákonným rozhodnutím [název soudu]. Soud dále podotýká, že má pochybnosti o darovací smlouvě, která nebyla opatřena úředně ověřenými podpisy, v důsledku čehož by ani nemohlo dojít k vkladu vlastnického práva poškozeného do katastru nemovitostí. Dědický soud však přesto nemohl vědět o existenci darovací smlouvy, pokud ji žalobkyně nalezly doma až časem a nepředložily ji dědickému soudu, resp. notáři.

32. Nároky žalobkyně a) na zaplacení 850 000 Kč představující hodnotu drogistického zboží a 222 078 Kč představující částku uhrazenou v jiné exekuci a nárok všech žalobkyň na zaplacení 557 025 Kč coby ztráty z podnikání taktéž postrádají odpovědnostní titul (viz odůvodnění pod bodem 27) a není dána příčinná souvislost se zjištěným nezákonným rozhodnutím. Nároky by ani nebylo možno uplatnit proti vrahovi poškozeného. Exekuční tituly byly vydány proti poškozenému v té době ještě se způsobilostí být účastníkem řízení a žalobkyně a) coby manželka povinného byla v souladu s právními předpisy přibrána do exekuce, v jednom případě proti vedena jen proti ní. Jiný nesprávný úřední postup žalobkyně netvrdily ani nebyl zjištěn.

33. Nárok žalobkyně a) ve výši 300 000 Kč představoval výlohy žalobkyně na právní pomoc mezi lety 2000 a 2006 2007 ze strany advokáta JUDr. M. [příjmení], [ulice], [obec a číslo]. Jelikož případná škoda vznikla ještě před vydáním zjištěného nezákonného rozhodnutí v řízení, kde bylo nezákonné rozhodnutí vydáno, a jiný odpovědnostní titul soud neshledal, ani tento nárok soud neshledal důvodným. Ke sporovaným nalézacím, exekučním řízením vedeným proti poškozenému se soud vyjadřoval výše (bod 27).

34. Konečně u nároku žalobkyň na zaplacení 6 000 000 Kč představující ztracenou hotovost vypůjčenou poškozeným krátce před jeho smrti po [jméno] [příjmení] soud primárně neshledal pasivní legitimaci státu. Dle žalobních tvrzení škodu způsobila svým jednáním fyzická osoba – [příjmení] [příjmení], který byl trestně stíhána za zpronevěru této částky. Žalobkyně o probíhajícím řízení proti obžalovanému [jméno] [příjmení] u [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a [název soudu] v navazujícím řízení pod sp. zn. [spisová značka] věděly, neboť v něm vypovídaly jako svědkyně. To plyne již ze samotných tvrzení žalobkyň včetně tvrzení o výsledku daného trestního řízení. Žalobkyně tedy měly nárok uplatnit přímo proti pachateli tr. činu. Primárním smyslem trestního řízení je zjištění skutkového stavu, vymezeného obžalobou pro potřeby rozhodnutí o vině a trestu a nikoli o nároku poškozených, neboť poškození mají vždy možnost své nároky na náhradu škody uplatnit v řízení občanskoprávním. Tedy žalobkyně se měly náhrady škody předně domáhat v občanskoprávním řízení, a neučinily-li tak, nevyužily všech procesních prostředků, které zákon poškozeným k ochraně jeho práva poskytuje. Nad rámec soud uvádí, že ve vztahu ke státu může vzniknout odškodnitelná újma až v případě, že by uspokojení žalobkyně vůči dlužníku nebylo možné, a to v souladu se zásadou státu jako posledního dlužníka (srovnej rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Byť žalobkyně tvrdily, že se o výsledku tr. řízení dozvěděly až v roce 2019, o řízení věděly minimálně z pozice svědkyň. Tedy případné promlčení nároku vůči pachateli tr. činu (tr. řízení pravomocně skončilo v roce 2008) je způsobeno jejich nekonáním. Uvedená pohledávka ani nebyla vypořádána v dědickém řízení, jak plyne z rozhodnutí dědického soudu a z tvrzení žalobkyň, přičemž žalobkyně ani netvrdily, že by požádaly o dodatečné projednání dědictví. S ohledem na uvedené se soud blíže nezabýval existencí pochybení v tom směru, zda soudy nepřizvaly žalobkyně k tr. řízení vedenému u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a neumožnily jim se připojit s nárokem na náhradu škody či zda neoznámily výsledek řízení dědickému soudu.

35. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výroky I., II., III.).

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení zcela úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. přiznal náhradu pěti paušálních nákladů za vyjádření se k žalobě, 2x příprava na jednání a 2x účast na jednání podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 1 500 Kč.