25 C 30/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Marvanovou ve věci žalobce: jméno FO, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu, IČO IČO sídlem adresa o zaplacení 123 256,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 123 256,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 350 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. 1 Žalobce se domáhal nároku na zaplacení náhrady nákladů obhajoby v trestním řízení ve výši 43 256,80 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 80 000 Kč, to vše z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobci u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka, které skončilo jeho zproštěním. Nemajetkovou újmu žalobce spatřoval především v nejistotě spojené s trestním stíháním, zejména s ohledem na jeho pobytové poměry cizince a řízení o povolení trvalého pobytu. Majetkovou škodu spatřoval v nákladech obhájce vynaložených v trestním řízení. 2 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce smlouvou ze dne datum postoupil společnosti právnická osoba pohledávku za žalovanou z titulu tvrzené majetkové i nemajetkové újmy. Ve vztahu k náhradě nákladů obhajoby již proto žalobce není aktivně věcně legitimován. Ve vztahu k zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalovaná vycházela z toho, že žalobce zůstal aktivně legitimován, neboť tento nárok osobní povahy nebyl platně postoupen, jak vyplynulo v řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka. Ohledně nároku na zadostiučinění nemajetkové újmy žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť nárok byl předběžně uplatněn dne datum a žaloba byla podána až dne datum. Žalovaná dále tvrdila, že žalobce si trestní stíhání zavinil vlastním jednáním, zejména doznáním a souhlasem s eventuálním podmíněným zastavením trestního stíhání. 3 Mezi účastníky bylo nesporné, že usnesením policejního orgánu ze dne datum, č. j. číslo jednací, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 217 odst. 1 trestního zákoníku a dále že žalobce byl rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka zproštěn obžaloby a rozsudek tak nabyl právní moci. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že žalobce dne datum u žalované uplatnil nárok v celkové výši 123 256,80 Kč sestávající z nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 80 000 Kč a nároku na náhradu škody ve výši 43 256,80 Kč a že žalovaná nárok stanoviskem ze dne datum neuspokojila. 4 Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 5 Doručenkou ke stanovisku ze dne datum bylo prokázáno, že stanovisko žalované bylo doručeno zástupci žalobce dne datum. 6 Žalobou ze dne datum podanou v řízení sp. zn. spisová značka bylo prokázáno, že byla u Obvodního soudu pro adresa podána žaloba, jejímž předmětem byl nárok společnosti právnická osoba vůči žalované z titulu nezákonného trestního stíhání žalobce (jméno FO) ve výši 123 256,80 Kč s odůvodněním, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka jméno FO na náhradu majetkové i nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním žalobce, která byla uplatněna dne datum u žalované a kterou žalovaná projednala a odmítla stanoviskem ze dne datum jakožto nedůvodnou. 7 Z rozsudku Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že žalobce (jméno FO) v uvedeném řízení vystupoval jako vedlejší účastník. Soud v daném řízení provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum uzavřenou mezi žalobcem a společností právnická osoba, kterou jméno FO postoupil pohledávku na náhradu nemajetkové újmy a náhradu škody za žalovanou v celkové výši 83 256,80 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání žalobce, uplatněnou u žalované dne datum. Soud v uvedeném řízení dospěl k závěru, že nárok na přiměřené zadostiučinění nezákonného trestního stíhání žalobce nemohl být jakožto nárok osobní povahy postoupen na společnost právnická osoba, smlouva je v tomto rozsahu neplatná a pro absenci aktivní legitimace žalobkyně v daném řízení proto soud v tomto rozsahu žalobu zamítl. Pokud jde o nárok na náhradu škody, soud v uvedeném řízení dospěl k závěru, že tento nárok na společnost právnická osoba platně postoupen byl, tudíž byl věcně projednán a zamítnut s odůvodněním, že si žalobce trestní stíhání zavinil sám. 8 Ze smlouvy o úplatném postoupení pohledávky ze dne datum se podává, že k uzavření smlouvy došlo dne datum mezi společností právnická osoba jakožto postupníkem a žalobcem jméno FO jakožto postupitelem. Předmětem smlouvy bylo úplatné postoupení pohledávky jméno FO za žalovanou stát v odhadované výši 83 256,80 Kč s příslušenstvím a všech práv s pohledávkou spojených z titulu náhrady majetkové a nemajetkové újmy způsobené postupiteli nesprávným úředním postupem Obvodního ředitelství policie adresa, když bylo proti postupiteli vedeno nezákonné trestní stíhání a postupitel byl následně zproštěn rozsudkem Obvodního soudu pro adresa, sp. zn. spisová značka, který nabyl dne datum právní moci (čl. II smlouvy). Nárok na náhradu majetkové a nemajetkové újmy uplatnil postupitel dne datum u Ministerstva spravedlnosti, které reagovalo svým odmítavým stanoviskem ze dne datum. Z článku III odst. 2 se podává, že v případě, že bude pohledávka soudem přiznána v jiné výši, postupuje se v plné soudem přiznané výši, a to včetně příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Podpisy na smlouvě jsou úředně ověřeny. Smluvní strany současně v čl. V odst. 7 smlouvy výslovně ujednaly, že případná neplatnost, neúčinnost nebo nevymahatelnost některého jejího ustanovení nemá vliv na platnost, účinnost a vymahatelnost jejích ostatních ustanovení. 9 Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše, proto na ně ve stručnosti odkazuje. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. 10 Soud neprovedl důkazy navržené žalobcem směřující výlučně k prokazování vzniku škody a újmy, jakož i k jejich výši, neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v projednávané věci nelze zastat závěr o důvodnosti uplatněných nároků (viz níže). Soud dále neprovedl důkaz listinami z trestního spisu Obvodního soudu pro adresa, sp. zn. spisová značka, neboť je s ohledem na prokázány skutkový stav a nesporná tvrzení účastníků považoval za nadbytečné. 11 Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení. 12 Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 13 Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 14 Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 15 Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 16 Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 17 Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 18 Ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 19 Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). 20 Podle § 32 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. 21 Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 22 Podle § 648 o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce. 23 V řízení bylo prokázáno a ostatně to mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1 a odst. 3 OdpŠk, proto věc mohla být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 24 Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. 25 Soud se nejprve zabýval otázkou věcné aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároku na náhradu majetkové škody ve výši 43 256,80 Kč. Za tímto účelem bylo nutno si jako předběžnou otázku posoudit účinky smlouvy o úplatném postoupení pohledávky ze dne datum ve vztahu k oběma uplatněným nárokům. Podle této smlouvy žalobce postoupil společnosti právnická osoba pohledávku vůči žalované z titulu náhrady majetkové i nemajetkové újmy, vzniklé v souvislosti s trestním stíháním žalobce. 26 Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jiné osobě i bez souhlasu dlužníka. 27 Podle § 1881 odst. 2 o. z. nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí, nebo pohledávku, jejíž obsah by se změnou věřitele změnil k tíži dlužníka. 28 Soud se proto nejprve zabýval rozsahem postoupení, neboť ve smlouvě je postupovaná pohledávka označena částkou 83 256,80 Kč, zatímco žalobce v nynější věci uplatňuje nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 43 256,80 Kč a nárok na zadostiučinění ve výši 80 000 Kč. 29 Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle § 556 odst. 1 a 2 o. z. se projevu vůle přisoudí význam odpovídající úmyslu jednajících stran, byl-li druhé straně znám nebo jí musel být znám; při výkladu se přihlédne též k tomu, co právnímu jednání předcházelo, a k následnému jednání stran. 30 Z článku II postupní smlouvy se podává, že předmětem postoupení byla pohledávka žalobce za žalovanou „z titulu náhrady majetkové i nemajetkové újmy“ vzniklé v souvislosti s konkrétně označeným trestním stíháním žalobce. Pohledávka byla ve smlouvě individualizována nejen uvedením žalované, ale i označením trestního řízení, zprošťujícího rozsudku, data jeho právní moci a předběžného uplatnění nároku u Ministerstva spravedlnosti dne datum. Toto předběžné uplatnění přitom zahrnovalo jak nárok na náhradu nákladů obhajoby, tak nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v konkrétních výších (43 256,80 Kč a 80 000 Kč). 31 Částka 83 256,80 Kč je ve smlouvě výslovně uvedena jen jako výše „odhadovaná“. Nejde proto o pevné vymezení rozsahu postupované pohledávky ani o smluvní limit plnění, které má být na postupníka převedeno. Tento závěr potvrzuje článek III odst. 2 postupní smlouvy, podle něhož se v případě, že bude pohledávka soudem přiznána v jiné výši, postupuje v plné soudem přiznané výši, a to včetně příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Smluvní strany tedy výslovně počítaly s tím, že skutečná výše pohledávky může být odlišná od částky ve smlouvě pouze odhadnuté. 32 Soud proto uzavřel, že postupní smlouva zahrnovala celý nárok žalobce na náhradu majetkové škody vzniklé v souvislosti s označeným trestním stíháním, tedy nárok na náhradu nákladů obhajoby uplatněný v tomto řízení ve výši 43 256,80 Kč. Skutečnost, že odhadovaná částka uvedená ve smlouvě neodpovídá součtu jednotlivých nároků později žalobou uplatněných, nemění nic na dostatečné individualizaci postoupené pohledávky ani na rozsahu projevené vůle smluvních stran. 33 Nárok na náhradu nákladů obhajoby je nárokem majetkové povahy, jehož předmětem je peněžité plnění odpovídající nákladům, které poškozený účelně vynaložil na obhajobu v trestním řízení. Podle § 31 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje náhrada škody také účelně vynaložené náklady řízení, včetně hotových výdajů a odměny za zastupování. Předmětem tohoto nároku tak není osobní satisfakce poškozeného, nýbrž náhrada majetkové hodnoty, o niž se jeho majetková sféra v důsledku tvrzené škodní události snížila. Obsah povinnosti žalované se změnou věřitele u takového nároku nemění; žalovaná by i po postoupení byla povinna poskytnout toliko peněžité plnění ve stejné výši a za stejných zákonných podmínek. Soud proto na tomto základě neshledal žádný zákonný ani smluvní důvod, který by bránil postoupení nároku na náhradu nákladů obhajoby na základě uvedené smlouvy. Postupní smlouva ze dne datum je dle názoru soudu (a ve shodě se závěrem soudu v řízení sp. zn. spisová značka) v tomto rozsahu platná a účinná. Žalobce postoupením pozbyl postavení věřitele této pohledávky; jejím nositelem se stala společnost právnická osoba Žalobce tak není ve vztahu k nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 43 256,80 Kč aktivně věcně legitimován, a proto soud žalobu v tomto rozsahu spolu s požadovaným příslušenstvím zamítl (výrok I.). 34 Odlišně je třeba posoudit nárok žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 80 000 Kč. Účelem nároku podle § 31a OdpŠk je odčinění zásahu do osobní sféry konkrétního poškozeného. Jeho osobní povaha se nemění ani tím, že je zadostiučinění požadováno v penězích. Právo na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu je zásadně právem omezeným na osobu poškozeného a jeho smrtí zaniká (§ 2009 odst. 2 o.z.). Výjimku představuje případ podle § 1475 odst. 2 o.z., kdy bylo peněžité plnění před smrtí uznáno jako dluh nebo uplatněno u orgánu veřejné moci. Předběžné uplatnění nároku podle § 14 OdpŠk u příslušného úřadu však takovým uplatněním není, neboť úřad zde o nároku autoritativně nerozhoduje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2022, sp. zn. 30 Cdo 107/2021). 35 Soud z uvedeného dovodil, že nárok žalobce na přiměřené zadostiučinění byl ke dni uzavření postupní smlouvy právem vázaným výlučně na jeho osobu a jako takový byl podle § 1881 odst. 2 o. z. z postoupení vyloučen, neboť smrtí věřitele zásadně zaniká. Soud proto uzavřel, že ujednání postupní smlouvy, jímž měl být na postupníka převeden nárok žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, v tomto rozsahu odporuje zákonu a je podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné. 36 Důvod neplatnosti se však týká pouze oddělitelné části postupní smlouvy, totiž postoupení nároku na přiměřené zadostiučinění, neboť nárok na náhradu nákladů obhajoby a nárok na zadostiučinění mají rozdílný právní základ, povahu i předpoklady vzniku. Lze je samostatně vyčíslit a samostatně uplatnit. Nadto smluvní strany výslovně sjednaly zachování ostatních částí smlouvy pro případ neplatnosti některého jejího ustanovení. Jsou tak splněny podmínky částečné neplatnosti podle § 576 o. z. 37 Soud proto uzavřel, že žalobce zůstal nositelem nároku na přiměřené zadostiučinění z titulu nezákonného trestního stíhání uplatněného u žalované dne datum a je v této části aktivně věcně legitimován. 38 Soud se proto vzhledem k žalovanou vznesené námitce promlčení podle § 32 odst. 3 OdpŠk, co do nároku na přiměřené zadostiučinění ve výši 80 000 Kč zabýval dále tím, zda tento nárok není promlčen. Podle citovaného § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se o vzniku tvrzené nemajetkové újmy nejpozději dozvěděl dne datum, kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek. Nárok předběžně uplatnil dne datum, předběžné projednání skončilo doručením odmítavého stanoviska žalované žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, dne datum. Následujícího dne promlčecí doba pokračovala a marně uplynula v průběhu prosince rok. Žaloba byla u soudu podána až dne datum. Z uvedeného je proto zřejmé, že je nárok žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným trestním stíháním promlčen. 39 Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že byla podána žaloba společností právnická osoba v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Vychází-li soud z toho, že nárok na zadostiučinění nebyl platně postoupen, nebyla uvedená společnost jeho nositelkou a její žaloba neměla účinek stavení promlčecí doby (§ 648 o. z. a srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 187/2013). Pokud by naopak bylo postoupení tohoto nároku shledáno platným, nebyl by jeho nositelem žalobce v nynější věci a žaloba by musela být zamítnuta pro nedostatek jeho aktivní věcné legitimace. V obou případech proto žalobce nemůže být s nárokem na zadostiučinění úspěšný. 40 Na základě uvedeného proto soud žalobu v rozsahu požadavku na zaplacení 80 000 Kč spolu s požadovaným příslušenstvím z důvodu promlčení tohoto nároku zamítl (výrok I.). 41 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží vůči žalobci plná náhrada nákladů řízení (výrok II.). Náklady řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. Prováděcí předpis k uvedenému ustanoví je § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhl.“), dle kterého má tato náhrada činit 300 Kč, avšak vzhledem k tomu, že § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve znění účinném od datum stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, soud pro určení výše paušální náhrady nezastoupené žalované v uvedené věci analogicky použil předpis svou povahou a účelem nejbližší, tj. § 13 odst. 4 a. t. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č.j. 28 Cdo 2638/2025-615). Žalované tak na náhradě nákladů za 3 úkony, tedy za vyjádření ve věci samé ze dne datum (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhl.), za přípravu účasti na jednání (§ 1 odst 3 písm. b) vyhl.) a za účast na jednání soudu dne datum, náleží celkem částka 1 350 Kč. Lhůta k plnění v nákladovém výroku byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).