25 C 35/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Nikolou Plevkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o žalobě o určení dědického práva

I. Žaloba o určení, že žalovaná není dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelém dne 5. 4. 2021, posledně trvale bytem [adresa žalované], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 509 906 Kč k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou se žalobce u zdejšího soudu domáhá určení, že žalovaná není dědicem po [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelém dne 5. 4. 2021 (dále jen„ zemřelý“), synovi žalobce. Žalovaná má po zemřelém dědit z titulu závěti sepsané dne 15.6. 2020 notářkou [titul]. [jméno] [příjmení]. Žalobce má však za to, že uvedená závěť je neplatná, neboť byla sepsána pod nátlakem a pohrůžkami ze strany žalované, kterým zemřelý nebyl s ohledem na svůj zdravotní a duševní stav schopen čelit. Žalobce uvedl, že dne 15.6. 2020 měla žalovaná za zemřelým přijít do jeho bytu s tím, že pokud jí neodkáže svůj majetek, tak už mu nevyplatí ani korunu a bude z něj žebrák. V návaznosti na tuto návštěvu se měl žalobce téhož dne dopoledne dostavit k [titul]. [příjmení] a sepsat předmětnou závěť. Žalobce dále poukazuje na skutečnost, že takové jednání zemřelého by bylo zcela iracionální, když tento měl se žalovanou velmi špatné vztahy a neustálé konflikty. K podání této žaloby byl žalobce odkázán v rámci dědického řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

2. Žalovaná odmítla tvrzení žalobce, že by zemřelého k pořízení předmětné závěti jakkoliv zmanipulovala. Naopak dle tvrzení žalované to byl sám žalobce, který po zemřelém chtěl, aby svůj vlastnický podíl na nemovitosti, který zdědil po své matce, převedl na svoji nevlastní sestru [jméno] [příjmení], dceru žalobce z druhého manželství. Na základě této události a žádosti zemřelého pak žalovaná domluvila schůzku s notářkou [titul]. [příjmení], kam zemřelého odvezla autem, notářku však nenavštívila. Žalovaná dále uvedla, že měla se zemřelým vřelý a přátelský vztah, alespoň telefonicky byli téměř v každodenním kontaktu. Žalovaná, jakožto spoluvlastník nemovitosti, jejíž podíl po zemřelém je rovněž předmětem dědického řízení, je zároveň správkyní této nemovitosti, přičemž z tohoto titulu zemřelému vyplácela jeho podíl. Vzhledem k tomu, že si byla žalovaná i ostatní spoluvlastníci vědomi, že se jedná o jediný příjem zemřelého, byl mu podíl vyplácen pravidelně dle dohody.

3. Z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že probíhá ve věci zemřelého pozůstalostní řízení s tím, že výrokem I. tohoto usnesení byl žalobce odkázán, aby jako žalobce uplatnil své dědické právo v občanském soudním řízení u zdejšího soudu, a to ve lhůtě 2 měsíců od právní moci takového usnesení.

4. Z notářského zápisu ze dne 15. 6. 2020, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], sepsaného notářkou [titul]. [jméno] [příjmení], se podává, že zemřelý prohlásil, že pro případ své smrti ustanovuje dědicem veškerého svého majetku žalovanou, v případě, že by se tato jeho smrti nedožila, pak ustanovuje jako náhradníky [jméno] a [jméno] [příjmení], a to rovným dílem.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně budovy [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] [adresa] v ulici [ulice a číslo], vzal soud za prokázané, že zemřelý je zapsán jako vlastník podílu o velikosti 1/8, stejně jako mimo jiné jeho bratr [jméno] [celé jméno žalobce] a žalovaná.

6. Z podání, které je adresováno zdejšímu soudu ze strany [jméno] [příjmení], a to do spisu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], vyplývá, že tato žaluje paní [jméno] [celé jméno žalované], v tomto řízení žalovanou, jakožto dědičku po zemřelém, kterému půjčila dne 2.8. 2020 částku 1 500 000 Kč. V dopise je uvedeno, že dne 24.6. 2021 [jméno] [příjmení] navštívila žalovaná a řekla jí, že jí z těchto peněz vrátí 500 000 Kč. Že si na ni dobře pamatuje, když byla dne 15.6. 2020 u zemřelého. Žalovaná měla v tu dobu zemřelému vyhrožovat, že pokud se nedostaví ke smluvenému notáři k podepsání závěti v její prospěch, že od ní nedostane ani korunu. Nato měl zemřelý vytáhnout ze šuplíku závěť sepsanou ve prospěch svého otce, kterou měla žalovaná roztrhat. Žalovaná měla [jméno] [příjmení] rovněž sdělit, že pokud tento rozhovor mezi ní a zemřelým tato slyšela, pak žalovaná zpochybní smlouvu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a zemřelým.

7. Z písemného svědectví [jméno] [příjmení], dcery žalobce ze současného manželství, se podává, že tato uvedla, že se zemřelým měla vždy přátelský vztah, tento je často navštěvoval doma v [obec] i na chalupě, kde slavili veškeré svátky. Jako rodina zemřelému velice pomáhali, [jméno] [příjmení] zemřelého občas navštívila a zašli spolu do kavárny. Jednou jí zemřelý oznámil, že chce, aby byt, ve kterém nyní bydlí, jednou vlastnila ona, což jí následně potvrdili i rodiče.

8. Z písemného svědectví [jméno] [příjmení], starého známého zemřelého, se podává, že tento uvedl, že koncem září 2020 náhodně na zastávce I.P. [obec] potkal zemřelého a tak si spolu povídali. Zemřelý se mu měl svěřit, že byl donucen jít k notářce a podepsat závěť, ve které měl celý svůj majetek odkázat paní [příjmení], která mu přiděluje peníze, jinak by mu prý žádné peníze nedala. Mluva a fyzický stav zemřelého se panu [příjmení] nezamlouval, on vždycky hodně pil, zdál se mu dost narušený, fyzicky sešlý alkoholem, těkaly mu oči, chyběly mu zuby. Zemřelý ho ještě požádal, zda by mu půjčil 500 Kč, což pan [příjmení] neudělal a rozešli se.

9. Ze zdravotnické dokumentace zaslané JUDr. [jméno] [příjmení], vedoucí legislativně právního odboru VFN v [obec], z období hospitalizace zemřelého v období od 3.4. 2021 do 5.4. 2021, soud zjistil následující. Dne 3.4. 2021 byl evidován výjezd RZP na adresu zemřelého, kterého našli ležícího v torzu sedací soupravy, tento se nemohl zvednout. Byl při vědomí, komunikoval přiléhavě, co je za den nevěděl. [příjmení] zkouška byla provedena negativní. [příjmení] pacienta vyšetřit nešlo, neboť nespolupracoval, tento byl pomočen s hojnými kožními defekty. Pacient si na nic nestěžoval, uvedl, že běžně vypije asi 10 piv a 1 litr vodky denně. Při zajištění žilní linky si ji při transportu pacient 2x vytrhl. Následně byl zemřelý ošetřen na pohotovostní službě 1. chirurgie k vyloučení fraktury distálního radia, pacient nespolupracoval, omezeně komunikoval. Pro ztrátu soběstačnosti u ethylika byl zemřelý odeslán ke společnému příjmu a téhož dne byl hospitalizován ve VFN na klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Závěrem je u pacienta uvedena ztráta soběstačnosti, celkové zhoršení stavu při dehydrataci a infektu u etylika, alkoholová hepatopatie. Z konziliární zprávy kožní kliniky z téhož dne pak vyplývá, že zemřelý rovněž trpěl lupénkou. Ze zprávy ze dne 4.4. 2021 se pak podává, že zemřelý nadále nespolupracuje, uvádí, že se nikoho neprosil, aby tu byl, že stejně odejde, odmítá infuzní terapii. Ze zprávy dne 5.4. 2021 vyplývá, že v 10:35 hod. zemřelý sděluje, že chce domů, subjektivně je bez nových obtíží, objektivně stav rovněž nezměněn. Zemřelý není plně orientován, ve 22:00 hod. volán lékař k pacientovi s poruchou vědomí, volán resuscitační tým a indikována paliativní péče. Ve 23:10 hod. konstatován klidný exitus, telefonicky informována sestřenice. Z listu o prohlídce zemřelého pak vyplývá, že tento zemřel pro zástavu dechu z důvodu sepse, poruchy způsobené alkoholem, respirační selhání související rovněž s dekubitálním vředem III. stupně, alkoholickým onemocněním jater a akutním selháním jater.

10. Z výpisu z dermatovenerologické kliniky z kožní kliniky ohledně osoby zemřelého, a to zprávy ze dne 9. 10. 2010, 25. 11. 2013, 27. 3. 2013, 2.6. 2009, soud zjistil, že zemřelý se dlouhodobě ambulantně léčil s lupénkou. Ze zprávy ze dne 13.8. 2008 se pak podává, že zemřelý byl toho času hospitalizován na oddělení pro léčbu závislostí na alkoholu.

11. Z ambulantní zprávy z neurologie ze dne 7. 6. 2021 se podává, že téhož dne byl zemřelý dovezen RZP pro tonicko klonické křeče, pomočen, nepokousán, silně opocený, na událost si nepamatuje. Zemřelý uvedl, že denně pije asi ½ l vodky. Byl mu doporučen klidový a pitný nealkoholický režim s tím, že je nutná další kontrola. Pacient odcházel se slovy, že„ už se potřebuje napít“.

12. Z usnesení [název soudu] ze dne16. 11. 2009, č. j. [číslo jednací], vyplývá, že soud ve věci projednání dědictví po [jméno] [příjmení] schválil dohodu o vypořádání, kdy pozůstalý syn [jméno] [celé jméno žalobce] (zemřelý) zdědil mimo jiné ideální podíl o velikosti 1/8 na budově [adresa] v obci části [část obce] na pozemku parc. [číslo].

13. Z bodu 1 dohody uzavřené mezi spoluvlastníky předmětné budovy ze dne 21.4. 2009 vzal soud za prokázáné, že spoluvlastníkem domu byla rovněž [jméno] [příjmení], která zemřela, a o jejím spoluvlastnickém podílu nebylo ke dni uzavření této dohody dosud rozhodnuto v dědickém řízení.

14. Z nedatované dohody uzavřené mezi spoluvlastníky předmětné budovy se pak podává, že tito se dohodli, že zálohy a doplatky na daně zemřelého budou ztrhávány a placeny z jeho podílu z příjmu na nemovitosti. Z dohody o kompenzaci uzavřené mezi spoluvlastníky budovy a zemřelým ze dne 24. 12. 2010 pak vyplývá, že z podílu z příjmů, které jsou zemřelému vypláceny na osobní účet, mu budou sráženy rovněž zálohy a vyúčtování za spotřebu el. energie a plynu.

15. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a zemřelým ze dne 2. 8. 2020 vyplývá, že [jméno] [příjmení] jakožto věřitel poskytla zemřelému dne 2.8. 2020 půjčku ve výši 1 500 000 Kč, kterou se tento zavázal splatit s jednorázovým úrokem ve výši 10% nejpozději do 20.12. 2020 s tím, že zemřelý rovněž zastavuje svůj byt v osobním vlastnictví na adrese [ulice].

16. Z protokolu o předběžném šetření notáře [titul]. [jméno] [příjmení] pořízeném v řízení sp. zn. [spisová značka] v pozůstalostní věci po zemřelém soud zjistil, že žalovaná, jakožto pozůstalostní dědic, uvedla, že zemřelý vlastnil ½ pozemku parc. [číslo] v KÚ [obec], dále 1/8 pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v KÚ [část obce], dále zemřelý vlastnil bankovní účet u [obec] spořitelny. Měl pohledávku za Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou z titulu přeplatku na pojistném ve výši 2 579 Kč. Do pasiv pozůstalosti pak byl přihlášen dluh vůči [jméno] [příjmení] z titulu smlouvy o půjčce ve výši 1 500 000 Kč. Z projednacího protokolu ze dne 21.6. 2021 má pak soud za prokázané, že žalobce při tomto jednání prohlásil, že neuznává závěť zemřelého, pročež byl již shora zmiňovaným usnesením ze dne 22.6. 2021 odkázán k podání této žaloby.

17. Z výpisu z bankovních účtů za období od roku 2018 do začátku roku 2021 vyplývá, že zemřelému byly výnosy z podílu na nájmech domu poukazovány začátkem měsíce v rozmezí 5 dnů, doplatky pak byly zemřelému ke konci měsíce zasílány pravidelněji, a to až do výše cca 40- 50 000 Kč za měsíc dle výnosů dle přiložených tabulek.

18. Z odhadu zpracovaného za účelem dědického řízení [právnická osoba] [webová adresa] dne 3.6. 2021 vzal soud za prokázané, že hodnota podílu nemovitosti po zemřelém činí částku 12 372 000 Kč. Za vypracování posudku byla žalované vystavena faktura ve výši 1 815 Kč.

19. Z emailu adresovaného ze strany žalobce žalované dne 16.4. 2021 se podává, že tento jí děkuje, že se starala o dům a účetnictví zemřelého, že mu byla asi dost nápomocná. Dle názoru žalobce pak žalovaná neučinila správně, když klíče od bytu dala [jméno] [celé jméno žalobce], že jejich vzájemný vztah byl narušený. Žalobce rovněž uvedl, že to se zemřelým nebylo lehké, ale alespoň si občas zavolali a potkali se na jídle.

20. Z emailu adresovaného ze strany žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 18.4. 2021 vyplývá, že od žalované zjistil, že byl z její strany informován o odvezení zemřelého do nemocnice, že nechápe, proč ho o tom neinformoval. Žalobce rovněž navrhl, aby mu [jméno] předal klíče od bytu, aby mohly být veškeré doklady a písemnosti zabezpečené.

21. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace psychiatrie, vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 10.12. 2021, vypracovaného na základě zadání dřívější právní zástupkyně žalobce ve věci posouzení duševního stavu zemřelého, vyplývá následující. Znalec při zkoumání vycházel jednak ze spisu vedeného u zdejšího soudu a dále výpisu ze zdravotnické dokumentace ohledně zemřelého, jež byla k důkazu provedena shora. Znalec přitom dospěl k závěru, že u zemřelého se jednalo o čtvrté, tedy terminální stadium alkoholismu, které je dokladováno již od roku 2018. Již v té době byl na základě CT vyšetření prokázán nepřiměřený úbytek mozkové tkáně. Dle dokumentace z neurologické kliniky lze usuzovat alkoholocentrické chování zemřelého, které zapadá do obrazu těžké závislosti na alkoholu. Je zřejmá preference užívání návykových látek nad rizikem zdravotních komplikací. Až do roku 2021 dále znalec neměl žádné zprávy o zdravotním stavu zemřelého. Terminální stadium alkoholismu se dle znalce vyznačuje fyzickou závislostí, chování posuzovaného je silně alkoholocentrické. Vliv závislosti v tomto stádiu je na zdravotní stav jak psychický, tak duševní zásadní, u nemocných se rozvíjí odvykací stavy, dochází ke zhoršení kognitivních a mnestických funkcí, nemocní nejsou vlivem závislosti schopni rozpoznat ani ovládnout své jednání, dochází k zanedbání hygieny a k sociálnímu vyloučení. Znalec závěrem konstatoval, že na základě zdravotní dokumentace lze uzavřít, že v době od roku 2018 až do smrti se tělesný i duševní stav zemřelého zjevně užíváním alkoholu zhoršoval, což mělo vliv na jeho rozpoznávací i ovládací funkce.

22. Z úředního záznamu o vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek z oddělení Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec a číslo], místní oddělení [část obce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyplývá, že téhož dne bylo vstoupeno bez souhlasu uživatele do obydlí zemřelého. [příjmení] byla kontaktována, že v bytě se má nacházet osoba, o níž je obava o její život a zdraví. Na místě se nacházeli dvě osoby, a to žalovaná a její dcera [jméno] [celé jméno žalované]. Při podání vysvětlení žalovaná uvedla, že je sestřenice zemřelého, soudu sdělila, že tento je alkoholik a moc nevychází z bytu. Slyšela, jak se z bytu ozývá pouze mumlání. [příjmení] k asistenci zavolala hasiče, po jejich příjezdu bylo vstoupeno do bytu, kam vstoupila i žalovaná, hlídka nalezla osobu v obývacím pokoji zapříčenou v gauči, byla zavolána RZS, která osobu ošetřila. Osoba byla posléze ztotožněna jako [jméno] [celé jméno žalobce], byla provedena dechová zkouška s negativním výsledkem. RZS převezla zemřelého do VFN, byt byl zamčen a klíče byly předány se souhlasem uživatele bytu rodinnému příslušníku, tedy žalované.

23. Žalobce při účastnickém výslechu uvedl, že měl dva syny, zemřelého [jméno] a jeho bratra [jméno]. Asi před 30 lety žalobci zemřela manželka, po níž bratrové zdědili každý polovinu jejího zrestituovaného podílu na předmětné nemovitosti. Zemřelý žil se žalobcem v [obec], živil se jako vyučený fotograf. Když se přestěhoval do [obec], což žalobce neví, kdy bylo, tak toho zanechal a postupně se z něj stal alkoholik. Pracoval, ale ne moc, na vesnici se povídalo, že je alkoholik. Sklony k alkoholu měl zemřelý dle žalobce po matce, žalobce uvedl, že zpozoroval, že zemřelý užíval alkohol ještě v té době, kdy jeho matka žila. Žalobce se se zemřelým navštěvoval nepravidelně jednou za 14 dnů či za měsíc, zejména tehdy, když zemřelý potřeboval podpořit finančně. Pozoroval, že měl špatné zuby a prostě nevedl spořádaný způsob života, věděl, že má problémy s alkoholem, pro které se léčil na [obec], to však zemřelému nevydrželo. Návrh na zbavení svéprávnosti zemřelého z takového důvodu však žalobce nepodal. Žalobce dále uvedl, že žalovanou před smrtí syna neznal, po jeho smrti s ní byl v kontaktu telefonicky, tehdy se rovněž dozvěděl o sepsané závěti. Jaký měl jeho syn se žalovanou osobní vztah, to neví, měli vztah finanční. Žalobce uvedl, že mu zemřelý kolikrát volal, aby žalobce kontaktoval [jméno] [příjmení], spolumajitele domu, že mu žalovaná nechce dát peníze. O smrti syna se žalobce dozvěděl od svého druhého syna [jméno], o jeho předcházející hospitalizaci vyrozuměn nebyl. Dále žalobce uvedl, že nyní žije se svojí druhou manželkou [jméno] [příjmení] a dcerou [jméno] [příjmení] v [obec a číslo], se kterou se zemřelý asi jednou viděl někde na Tyláku, žalobce neví. Společně se však nevídali, netrávili spolu narozeniny ani Vánoce, nestýkali se. Konečně žalobce uvedl, že se se zemřelým viděl asi 10x za posledních 10 let.

24. V podání ze dne 25.2. 2022 založeném na č.l. 77 označeném jako Změna výpovědi žalobce uvádí, že nepočítal s tím, že bude slyšen u soudu, s ohledem na svůj zdravotní stav jen stěží porozuměl položeným otázkám. Žalobce musel být při jednání přítomen v roušce, která zabraňovala přísunu kyslíku, žalobci se špatně dýchalo, přes ruch z otevřeného okna špatně rozuměl, byl zmatený. Uvedl, že jakožto otec zemřelého po něm nikdy nechtěl, aby v jeho prospěch vypracoval závěť, že se smrtí svého syna nikdy nekalkuloval. Jeho smrt žalobce velmi zasáhla. S ohledem na uvedené proto mění či upřesňuje svoji výpověď, a to následovně. Zemřelý byl těžký alkoholik, již od dětství byl slabší, žalobce byl rád, když byl zemřelý po smrti své matky finančně zajištěn, že se o něj po této stránce nemusí dál starat. Pomáhal mu však prostřednictvím své druhé manželky, která měla se zemřelým větší trpělivost, zemřelý je navštěvoval v [obec], kde žalobci pomáhal kolem chalupy, grilovali, jezdil tam i za [jméno], dcerou žalobce. Bylo to se zemřelým těžké, v důsledku alkoholismu několikrát naboural auto, popálil bývalou přítelkyni [jméno], která na něj podala trestní oznámení, podepsal směnku, ze které dluh nesplatil. Žalobce neměl důvod trávit se zemřelým svátky apod., neboť to vedlo pouze k dalšímu pití alkoholu. Když žalobci začaly vážné zdravotní problémy, tak se se zemřelým vídal pouze v [obec] tak, že se potkávali před domem a šli spolu do KFC naproti. Žalobce uvedl, že zemřelý měl dále kamarádku paní [příjmení], že prý spolu budou podnikat. Rovněž uvedl, že žalovaná mu nepodala žádnou zprávu o hospitalizaci zemřelého a žalobce je přesvědčen, že kdyby zemřelého v nemocnici brali jako člověka se zázemím, odcházel by zdravý. Žalovaná proto dle jeho názoru jednala neeticky, když při převozu do nemocnice nesdělila, že má zemřelý rodinu. Dále žalobce uvedl, že notář projednávající dědictví po zemřelém mu výslovně řekl, že mu bylo ze strany žalované sděleno, že o závěti nevěděla, což byla zjevně lež.

25. Žalovaná při účastnickém výslechu uvedla, že se zemřelým se znali od dětství, v roce 2007, když zemřela jeho matka, tak se zemřelý nastěhoval do předmětné nemovitosti. O zemřelém uvedla, že měl rád svůj klid, byl samotář, hodně koukal na televizi nebo sledoval, jak naproti rekonstruují dům. Rád doma kutil, moc nepracoval. Žalovaná znala i bratra [jméno], který v budově rovněž vlastnil podíl zděděný po matce. Bratři spolu dle tvrzení žalované neměli dobrý vztah, kdy po smrti matky [jméno] vyhnal zemřelého z domu v [obec], kde doposud bydlel, neboť byl jeho. Narušený vztah měl plynout z toho, že zemřelý tvrdil, že [jméno] není jeho bratr. Dále žalovaná uvedla, že bydlí za [část Prahy] nemovitosti však pravidelně dojíždí, neboť tam bydlí její děti a dům chodí kontrolovat. Uvedla, že občas byla u zemřelého v bytě, občas se potkali na chodbě, před domem, zemřelý se rovněž vídal s jejími dětmi, zejména když něco potřeboval, něco se rozbilo apod. Zemřelý se měl žalované zmínit, že měl špatný vztah s otcem, o tom, že by jeho matka byla alkoholička, žalovaná nic neví. Žalovaná potvrdila, že zemřelý čerpal příjem z příjmu domu ve výši 1/8, tedy jeho podílu, ze kterého žalovaná na jeho žádost hradila elektřinu, plyn a další povinné platby včetně nájmu, čistého mu na měsíc zbývalo třeba 30 000 Kč. Dle dohody mu vždy poměrnou částku zasílala každých 5 dnů. Žalovaná uvedla, že opilého zemřelého nikdy neviděla, věděla, že občas něco pil, ale co, to neví. Volali si několikrát denně, v rámci jednoho z rozhovorů se žalované zemřelý zmínil, že po něm žalobce chtěl, aby svůj podíl přepsal na nevlastní sestru [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že zemřelý s otcem ani bratrem nevycházel a jinou rodinu neměl, chtěl podíl přepsat na žalovanou, se kterou měl dobré vztahy. Žalovanou samotnou překvapilo, že chce zemřelý sepsat závěť s tím, že má za to, že na tu myšlenku ho přivedl právě žalobce. Žalovaná zemřelému řekla, ať si to v klidu promyslí a teprve asi po třetí urgenci domluvila termín u notářky, přičemž na schůzku zemřelého odvezla, k notářce s ním však osobně nešla. Zemřelý byl u notářky asi půl hodiny, za sepsání notářského zápisu platila žalovaná na základě faktury od pana [příjmení]. Co se týče úmrtí zemřelého, pak žalovaná uvedla, že když jí zemřelý dva dny nezvedal telefon, tak na něj zvonila a z jeho bytu se ozývaly divné zvuky. Tak volala na Policii ČR, kteří zavolali hasiče a dostali se tak do jeho bytu. Zemřelý byl při vědomí, ale byl odvezen sanitkou do nemocnice, při převozu uvedl jako kontaktní osobu žalovanou, kterou označil za sestřenici. Než žalovaná zjistila, kam zemřelého odvezli a podařilo se jí nemocnici zkontaktovat, tak jí volali, že zemřel. Druhý den jela do nemocnice, odkud volala [jméno] [celé jméno žalobce], aby informoval žalobce, na kterého neměla kontakt. Žalobce jí na to kontaktoval a chtěl klíče od bytu zemřelého s tím, že mu sdělila, že je má [jméno]. Žalovaná soudu sdělila, že paní [příjmení] nezná a nikdy jí neviděla.

26. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že se žalobcem a zemřelým dříve byli v [obec] sousedé, se zemřelým chodil na ryby. Od doby, kdy se přestěhoval do [obec], tak se se zemřelým neviděl, až koncem září se náhodou potkali na zastávce I.P. [obec]. Uvedl, že by zemřelého nepoznal, vypadal zanedbaně, měl dlouhé vlasy, chyběly mu zuby, měl těkavý pohled. Svědka napadlo, že to souvisí s alkoholem. Zemřelý svědka oslovil, pozdravili se a začal svědkovi vyprávět, že sepsal závěť, že potřeboval peníze od paní, co mu je dávala, a ta by mu je jinak nedala, chtěl si od svědka půjčit 500 Kč. S nikým dalším z rodiny svědek v kontaktu nebyl, po smrti zemřelého se svědek náhodně v červenci 2021 potkal se žalobcem v [obec] u benzínky, kde mu žalobce sdělil, že vede spor ohledně bydlení, že zemřelý před smrtí sepsal závěť. Víc svědek žalobci u pumpy žalobci nesdělil, k dotazu zda žalobci sdělil, že potkal zemřelého, svědek uvedl, že to řekl žalobci už dřív, že to bylo u té pumpy. Poté si svědek se žalobcem vyměnili telefony a začali spolu trochu komunikovat, svědek žalobci nabídl, že dojde sepsat svoji výpověď v této věci. Svědek uvedl, že paní [jméno] [příjmení] nezná a nikdy jí neviděl.

27. Svědkyně [jméno] [příjmení], dcera žalobce, soudu uvedla, studuje [anonymizována čtyři slova] [obec] [část obce], žalovanou nezná. Uvedla, že zemřelý byl její nevlastní bratr, dobrý kamarád. [jméno] spolu vycházeli, od jejích asi 15 let se navštěvovali v kavárně u jeho domu třeba jednou za dva měsíce, například když svědkyni odpadla hodina ve škole. Zemřelý je navštěvoval také v domě v [obec], kde trávili třeba narozeniny, svátky, Vánoce. V době covidu se přestali stýkat, od té doby zemřelého viděla třeba jednou, u zemřelého v bytě svědkyně nikdy nebyla. Svědkyně uvedla, že zemřelý pil alkohol, že to na něm bylo vidět, byl otrhaný, měl vypadané zuby, nevoněl, byl kolikrát zmatený, chodil pomalu, motal se, vidět alkohol ho ale neviděla. Když byl hodně opilý, tak byl agresivní na lidi, tak svědkyně šla domů. Svědkyně potvrdila, že zná rovněž bratra [jméno], se kterým se nestýká, protože ten o to nejeví zájem. Jestli se zemřelý stýkal se žalobcem, svědkyně neví, ale třeba narozeniny společně slavili. Svědkyně dále uvedla, že při jejich schůzkách povídala spíše ona, zemřelý poslouchal, byl doma, žádné záliby neměl. Svědkyni si stěžoval, že nedostává takové peníze, jaké by měl. Jednou, asi tak dva roky zpátky, se jí zmínil, že chce, aby po něm zdědila byt. Později svědkyně zjistila, že to říkal o jejím rodičům, takže to asi myslel vážně. Zemřelý byl v kontaktu i s její matkou, která ho zastupovala v dědickém řízení po jeho zemřelé matce. Naposledy se svědkyně se zemřelým viděla mezi covidem asi na 15 minut, bylo vidět, že byl zničen alkoholem, zemřelý opakoval, že mu nepřidělují správnou částku a že si musí půjčovat peníze, například naproti v květinářství. Svědkyně uvedla, že zemřelý s bratrem [jméno] měli špatný vztah, naopak se žalobcem měli vztah dobrý, občas se pohádali, například při oslavě narozenin, kdy se zemřelý opil a byl pak agresivní.

28. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], dcera žalované, při výslechu uvedla, že se zemřelým znala osobně, bydlel v bytě nad ní. Chodil si za ní popovídat, půjčovat peníze, byl osamělý. Chodil upravený, holil se, zubů moc neměl. Jedenkrát byla u zemřelého v bytě podívat se na orchideje, v bytě měl uklizeno, leželo mu na stole pivo, se zemřelým nikdy neměla problém. Věděla, že asi pravidelně pil, ale úplně opilého ho nikdy neviděla. O tom, že by se zemřelý léčil s alkoholem, svědkyně nevěděla. Zemřelý měl později problém s nohama, tak mu svědkyně nabízela, že mu pomůže s nákupem, s tím mu občas pomáhal i jeho kamarád [jméno]. Toho svědkyně občas zahlédla a ten na ní v den hospitalizace zemřelého zvonil, že má o něj strach a volal Policii ČR. Svědkyně uvedla, že s ní zemřelý přes dveře komunikoval, že nic nepotřebuje, svědkyně však zkontaktovala svoji matku. Dále svědkyně uvedla, že byl zemřelý v kontaktu se žalovanou, její matkou, že si volali na denní bázi. Při hovorech byla několikrát přítomna, bavili se oběžných věcech, jako co jde v televizi apod. Od žalované se svědkyně dozvěděla, že zemřelý učinil závěť ve prospěch žalované. Potvrdila, že věděla, že žalovaná zemřelému posílala každých 5 dnů peníze, zemřelý neměl dle jejího názoru úplně dobrou finanční gramotnost.

29. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je vyučená kadeřnice, nyní načerno pracuje jako recepční. Zemřelého znala tak 7 let, byla jeho velmi dobrá kamarádka, přítelkyně, intimní vztah spolu neměli. Se zemřelým se svědkyně vídala každý den, když měla pauzu v práci, chodila mu nakupovat potraviny, vodku, piva, protože zemřelý měl problémy s nohama. Uvedla, že zemřelý měl přítelkyni [jméno], se kterou se však v důsledku agresivního chování zemřelého rozešli. Když byl zemřelý opilý, tak jednou uhodil i svědkyni. Svědkyně uvedla, že [číslo] byla u zemřelého na návštěvě a ten jí říkal, že má vlastnoručně sepsanou závěť na svého otce. Když svědkyně nesla zemřelému nákup a stála na chodbě, tak viděla žalovanou, jak zemřelému řekla„ že teda půjde k té notářce, že už je to objednané, že chce, aby teda napsal poslední závěť na ni a pokavaď to neudělá, tak že mu nebude dávat nějaké peníze a že s ním teda zatočí“. Nato zemřelý uvedl, že na ní nic přepisovat nechce a že už poslední vůli napsal. Žalovaná začala na zemřelého křičet, že je ožrala a blbec apod., on šel do šuplíku v chodbě pro závěť, kterou posléze žalovaná roztrhala a řekla mu, že ještě jednou něco takového provede, tak že nedostane ani korunu. Posléze žalovaná asi odešla, svědkyně uvedla, že si nepamatuje, jak to bylo dál. Sdělil však svědkyni, že jediný, s kým má dobrý vztah, je tatínek, tedy žalobce a ještě teda sestra [jméno], žalovanou prý nenávidí, protože mu vždycky zpožďuje platbu. K dotazům soudu svědkyně nebyla schopna popsat chodbu, ve které se incident odehrál, v této souvislosti svědkyně uvedla, že má psychické problémy, pro které byla hospitalizována v psychiatrické léčebně, kde jí byla diagnostikována asi schizofrenie, nebo něco takového. Psychiatrička MUDr. [příjmení] svědkyni řekla, že má myšlení na [číslo] let. Svědkyně dále uvedla, že občas vídala u zemřelého žalobce, že mu třeba přinesl nějaký nákup nebo něco, tak asi 2x do měsíce. Žalobce ho dokonce přemlouval, aby s ním trávil například Vánoce, zemřelý však tvrdil, že jeho nejlepší společník je vodka. Svědkyně uvedla, že zemřelý denně vypil tak jednu vodku a nějaký pivo, tak 3x v týdnu třeba byl střízlivý. Svědkyně soudu sdělila, že před smrtí asi týden jí zemřelý nebral telefony, že o něj měla strach, měl halucinace, zvonila na něho a pak jen ví, že ho odvezla sanitka. Zemřelý jí z nemocnice telefonicky kontaktoval, aby mu přinesla vodku, svědkyně se snažila mu vyhovět, ale do nemocnice jí kvůli koronaviru nepustili. Nato jí lékaři volali, že zemřel, neví, proč jí poskytli informace, asi jí zemřelý musel někde uvést. Svědkyně dále uvedla, že soudu zaslala dopis, aby věděl, že zemřelý sepsal závěť pod nátlakem, rovněž potvrdila, že zemřelému půjčila peníze, celkem 1 500 000 Kč. Peníze z velké části pocházeli z majetkového vyrovnání po prvním manželovi svědkyně, kterému bylo v době sňatku 80 let a svědkyni 18 let. Svědkyně s ním intimně nežila, ale pomáhala mu. Peníze si zemřelý vyzvedl u svědkyně v jejím bytě někdy v červnu 2020, byl u toho její bývalý manžel. Později svědkyně uvedla, že se asi jednalo o přítele. Podepsala se smlouva, svědkyně si nepamatuje, kdy měl zemřelý peníze vrátit, měl sjednaný asi 10% úrok, byly to jediné peníze svědkyně. Zemřelý měl zařídit společné podnikání, hernu, protože měl s podnikáním zkušenosti a měl dobré styky. Dále svědkyně uvedla, že bar dle jeho návrhu mohla zprovoznit právě žalovaná, které údajně měl velkou část těchto peněz dát, že v tomto ohledu je na ni spolehnutí. Po smrti zemřelého pak svědkyni žalovaná navštívila, aby jí svědkyně dala veškerou smlouvu o úvěru, že svědkyni dá jen 500 000 Kč a že víc jí nedá, ale že to mohou smazat. V souvislosti se zemřelým a závětí žalovaná měla mluvit vulgárně a zemřelého označovat jako alkoholika. K osobě zemřelého svědkyně uvedla, že když ho poznala, tak byl elegantní, poslední dobou však byl většinou v teplákách a většinou neudržel ani moč, byl však srandovní, měl smysl pro humor, byl bezprostřední.

30. Svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení], notářka, jež sepisovala předmětnou závěť, před soudem uvedla, že si vybavuje jméno zemřelého a žalované, neboť se připravovala na toto jednání. Mlčenlivosti by ji mohl zprostit jen zemřelý, proto obecně uvedla, že obvykle je v místnosti pouze ona a osoba pořizující závěť, aby právě nedocházelo k jakémukoliv ovlivňování.

31. Svědek [jméno] [příjmení], syn žalované, potvrdil, že zemřelý byl jeho soused v domě, kde svědek bydlí už více jak 10 let. Zemřelého potkával v mezipatře, přišel mu osamělý, ví, že mu tam občas chodil někdo s nákupem, takovou osobu dnes před jednací síní neviděl. Žalobce v domě nikdy neviděl, svědek se v domě pohybuje spíše ráno a pak večer po práci. Svědek uvedl, že ví, že žalovaná byla se zemřelým v telefonickém kontaktu skoro denně, když matka jezdila do domu kvůli jeho správě, tak jí zemřelý vyhledával, aby si popovídali. Vycházeli spolu nadmíru dobře, že by měli nějaký konflikt, to svědek neví. Svědek uvedl, že zemřelý asi občas pil, že to z něj bylo cítit, ale že by se dostával do nějakých horších stavů, to asi ne.

32. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že zná žalovanou, neboť jí dělá účetnictví předmětného domu. Zemřelého znala, neboť měl byt pod její kanceláří. Když zemřelý slyšel, že jde svědkyně po chodbě, tak jí třeba zastavil, aby mu půjčila na cigarety, peníze jí vždy vrátil. Svědkyně uvedla, že ví, že měl problémy s nohama a že má pocit, že se občas napil. Svědkyně potvrdila, že zemřelý žil z výnosů z podílu na nájmech, se žalovanou neměl žádné konflikty, naopak ona byla jediná, kdo se o něj staral, roční příjmy zemřelého svědkyně odhaduje tak na 600 000 Kč, týdně se mu vyplácely tak 2 000 – 3 000 Kč.

33. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý přítel [jméno] [celé jméno žalované], uvedl, že v předmětném domě s bývalou přítelkyní bydlel asi od roku 2020 do srpna 2021, párkrát potkal zemřelého, jednou mu pomáhal opravit toaletu. Uvedl, že byt zemřelého byl starý, zakouřený, ale měl tam relativně uklizeno, víceméně byl jen v předsíni a na toaletě, uvedl, že si myslí, že dva lidé by se v předsíni neschovali tak, aby se neviděli, jaký nábytek měl zemřelý v předsíni, si nevybavuje. Zemřelý zemřel, ještě když svědek v domě bydlel, krátce před jeho smrtí se od své bývalé přítelkyně dozvěděl o závěti, kterou měl zemřelý odkázat svůj podíl v domě na [jméno] a [jméno] [příjmení]. [jméno] měla dle svědka se zemřelým vřelý vztah, protože mu občas půjčila peníze, on jí za to přinesl kytku.

34. Pro nadbytečnost soud neprováděl další dokazování, a to zejména výslechem znalce [příjmení] [příjmení], neboť z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

35. Podle ust. § 1494 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) je závěť odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz.

36. Podle ust. § 1537 občanského zákoníku kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

37. Podle ust. § 1673 občanského zákoníku proti dědici, který se opírá o dědickou smlouvu nepopřenou co do pravosti, se k podání žaloby odkáže každý dědic ze závěti nebo dědic zákonný. Proti dědici, který se opírá o závěť nepopřenou co do pravosti, se odkáže k podání žaloby každý zákonný dědic.

38. Podle ust. § 4 odst. 1 občanského zákoníku se má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

39. Soud vycházel z následujících skutkových zjištění. Dne 15.6. 2020 se zemřelý dostavil k notářce [titul]. [jméno] [příjmení], kde byl sepsán notářský zápis sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], ve kterém zemřelý pro případ své smrti ustanovil dědicem veškerého svého majetku žalovanou, v případě, že by se tato jeho smrti nedožila, pak ustanovil jako náhradníky [jméno] a [jméno] [příjmení], a to rovným dílem. Soud má rovněž za to, že lze uzavřít, že zemřelý byl alkoholik, což vyplývá jak ze svědeckých výpovědí, tak především zdravotnické dokumentace zemřelého a závěrů předloženého znaleckého posudku.

40. Soud věc právně posoudil ve světle shora vyložených ustanovení. Vycházel přitom z pravidla, že člověk je obecně způsobilý k právním jednáním. Kdo tvrdí opak, tedy že došlo k výjimce z pravidla všeobecně uznávaného, případně v zákoně upraveného a z této výjimky chce pro sebe získat určité právo (v daném případě dědické právo na pozůstalost), musí dokázat, že k takové výjimce ze všeobecného pravidla v daném případě skutečně došlo. Takový účastník má břemeno tvrzení i břemeno důkazní a neunese-li jej, prohraje ve sporu a nedědí. Tedy skutečnost, že zůstavitel byl k napsání závěti donucen lstí, násilím, popřípadě že existují jiné skutečnosti, které vedly k tomu, že závěť je neplatná, by měl prokázat ten, kdo neplatnost z těchto důvodů tvrdí.

41. V posuzovaném případě tedy bylo na žalobci, jakožto dědici po zemřelém ze slabšího dědického titulu, aby v řízení prokázal své tvrzení, že právní jednání zemřelého spočívající v sepsání závěti [titul]. [jméno] [příjmení] je neplatné pro absenci vážné a svobodné vůle. Žalobce tvrdí, že byl zemřelý k sepsání závěti donucen nátlakem a výhružkami ze strany žalované, kterým nemohl s ohledem na svůj zdravotní stav čelit. Konkrétně žalobce v žalobě popsal, že dne 15.6. 2020 ráno měla žalovaná za zemřelým přijít s tím, že domluvila známou notářku, a že zemřelý se k ní má během dopoledne dostavit k sepsání závěti, ve které žalované odkáže celý svůj majetek. Když se zemřelý zmínil, že má sepsanou závěť ve prospěch žalobce a jeho dcery [jméno] [příjmení], měla se žalovaná rozlítit a začít na zemřelého vyvíjet nátlak a vyhrožovat, že v takovém případě mu už nevyplatí ani korunu a bude z něj žebrák. Uvedená tvrzení přitom žalobce opřel o svědectví přítelkyně zemřelého [jméno] [příjmení], svědectví známého zemřelého [jméno] [příjmení] a znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví a specializace psychiatrie, jež žalobce soudu předložil k prokázání duševního stavu zemřelého.

42. Zdejší soud však na základě provedeného dokazování, a to zejména výslechem všech navržených svědků, tvrzením žalobce neuvěřil. Jak při účastnickém výslechu žalobce (přičemž soud bere v potaz rovněž obsah podání žalobce ze dne 25.2. 2022), tak při výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], bylo uvedeno hned několik skutečností, které si navzájem odporují, a neumožňují tak soudu si udělat věrohodný obraz nejen ohledně osobního vztahu zemřelého se žalobcem, nýbrž, a to především, ani ohledně popisované události ze dne 15.6. 2020.

43. Přestože si je soud vědom nepříznivého zdravotního stavu žalobce, tento nedokázal bezprostředně popsat svůj vztah se zemřelým, ani rámcově vymezit, jak často a jakou formou byl se zemřelým ve styku. Jeho původní tvrzení, že se se zemřelým společně jako rodina nevídali, netrávili spolu narozeniny ani Vánoce, nestýkali se, bylo posléze samotným žalobcem popřeno, když tento uvedl, že je zemřelý navštěvoval v [obec] na chalupě např. při grilování. Jiná tvrzení ohledně vzájemného styku posléze nabídla i nevlastní sestra zemřelého [jméno] [příjmení], která při výpovědi tvrdila, že je zemřelý v domě v [obec] navštěvoval zejména při příležitosti oslav narozenin, svátků či Vánoc. Obecně co se týče doby kolem sepsání závěti, pak z tvrzení žalobce i jeho dcery vyplývá, že tito nebyli se zemřelým prakticky v kontaktu. Žalobce na jaře 2020 onemocněl a z důvodu covidu a následných hospitalizací žalobce nebyl styk se zemřelým možný, rovněž [jméno] [příjmení] uvedla, že se se zemřelým v době covidu viděla pouze jedenkrát tak na 15 minut.

44. Co se týče výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], musí zdejší soud uzavřít, že věrohodnost její výpovědi vzbuzuje velké pochybnosti. Při výslechu svědkyně vyšlo najevo, že tato má psychické problémy, se kterými se dlouhodobě léčí, a pro které byla hospitalizována na psychiatrii. Svědkyně sice ve shodě se svým písemným prohlášením povrchně popsala situaci, k níž mělo dne 15.6. 2020 dojít, nicméně později k dotazu soudu nebyla schopna popsat žádné detaily, jako např. chodbu v bytě zemřelého, kde mělo k incidentu dojít. Taková skutečnost je přitom zásadní jednak proto, že svědkyně tvrdí, že zemřelý vytáhl ze šuplíku z komody závěť ve prospěch žalobce, kterou měla posléze žalovaná roztrhat, druhak pak proto, že svědkyně tvrdí, že o její přítomnosti v bytě žalovaná nevěděla, protože ji neviděla. Soudu se rovněž nezdá příliš pravděpodobné, že pokud by zemřelý žalovanou nenáviděl, jak svědkyně uvedla, svěřil by jí finanční prostředky ve výši 1 500 000 Kč, jež mu byly ze strany svědkyně dle jejích tvrzení poskytnuty, sloužící k investici do společného podnikání. To vše přesto, že dle svědkyně byl zemřelý podnikatelsky schopný a měl kontakty.

45. Pokud jde o duševní stav zemřelého v době sepsání závěti, pak má zdejší soud za to, že na zemřelého nelze nahlížet jako na osobu, která by byla v dané době omezená na svéprávnosti v důsledku dlouhodobého užívání alkoholu. V řízení bylo zdravotnickou dokumentací zemřelého dostatečně prokázáno, a to ve shodě se závěry znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], že zemřelý trpěl alkoholismem, a to minimálně od roku 2008, kdy byl pro alkoholismus dočasně léčen. Vzhledem k tomu, že však znalec posuzoval vývoj závislosti zemřelého pouze na základě dokumentace z let 2008, 2018 a následně až roku 2021, a to z období bezprostředně předcházejícího smrti zemřelého, nelze mít dle zdejšího soudu za to, že by bylo možné učinit jednoznačný závěr o omezené svéprávnosti zemřelého v době sepsání předmětné závěti. To rovněž vyplývá i z odpovědi znalce na otázku [číslo] kde tento uvedl, že„ po prostudování zdravotnické dokumentace lze jednoznačně uzavřít, že v době od roku 2008 respektive 2018 až do smrti posuzovaného se jeho tělesný a duševní zdravotní stav zjevně vlivem užívání alkoholu zhoršoval, což mělo vliv na jeho rozpoznávací i ovládací funkce“. Nelze tedy s jistotou říci, do jaké míry mělo užívání alkoholu vliv na právní jednání zemřelého v době sepisu závěti, a to ani co se týče odolnosti zemřelého vůči údajnému nátlaku ze strany žalované. V řízení bylo rovněž prokázáno, že ve věci zemřelého nebylo zahájeno žádné řízení o omezení jeho svéprávnosti. Rovněž soud vychází z předpokladu, že notářka [titul] [jméno] [příjmení], sepisující předmětnou závěť, by tuto se zemřelým nikdy nesepsala, pokud by byla na pochybách ohledně jeho způsobilosti takové právní jednání učinit.

46. Ve světle shora uvedeného má zdejší soud za to, že žalobce v řízení neprokázal, že by právní jednání zemřelého spočívající v sepsání napadené závěti, bylo neplatné. Jeho tvrzení lze ve výsledku opřít pouze o svědectví známého zemřelého [jméno] [příjmení], které však samo o sobě ani ve vzájemné souvislosti s ostatními důkazy nelze brát za dostatečné. Z provedených výslechů lze učinit závěr, že jak žalovaná, tak její dcera [jméno] [celé jméno žalované], dokázaly zemřelého a jeho běžný život popsat uvěřitelněji. I pokud jde o tvrzení žalobce, že žalovaná jednala neeticky, když žalobce nevyrozuměla o hospitalizaci zemřelého, pak ze zprávy o výjezdu RZS i následujících lékařských zpráv vyplývá, že zemřelý byl sice částečně dezorientovaný, nicméně při vědomí a komunikativní. Sám tedy mohl zdravotnickému personálu sdělit, aby kontaktovali někoho jiného z rodiny, kromě žalované. V řízení dále sice vyšlo najevo, že zemřelý byl na žalované prakticky finančně závislý, když tato v rámci své činnosti v SVJ vyplácela zemřelému výnosy související s jeho podílem na nemovitosti, nepodařilo se však prokázat, že tato by svého vlivu jakkoliv zneužívala. Naopak z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná zemřelému pomáhala s pravidelnými měsíčními platbami a odvody, dokonce vyšla zemřelému vstříc, když mu výnosy z podílu, jakožto jeho jediný finanční příjem, zasílala průběžně hned několikrát do měsíce v poměrných částkách. Za pomoc zemřelému žalobce žalované dokonce děkoval v emailu ze dne 16.4. 2021. Rovněž nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že by došlo ke zpožďování ve výplatě daných plateb zemřelému, tedy ani prokázán onen motiv sváru a tvrzených špatných vztahů mezi žalovanou a zemřelým. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Předmětem řízení bylo určení dědického práva, při určení tarifní hodnoty sporu je tedy nutné vycházet z ust. § 8 odst. 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy přibližné hodnoty zůstavitelova majetku. Přesto, že doposud není v rámci dědického řízení postavena najisto výše dědického podílu, lze mít ve shodě se žalovanou za to, že nejpodstatnější část zůstavitelova majetku, a to případných aktiv i pasiv, tvoří podíl na předmětné nemovitosti, jehož hodnota byla dle shora předloženého znaleckého posudku pro účely dědického řízení stanovena na částku 12 372 000 Kč. Sazba za úkon tedy dle ust. § 7 cit. vyhlášky činí částku 49 260 Kč. Žalovaná byla ve sporu plně úspěšná, soud jí tedy přiznal plnou náhradu vzniklých nákladů, které se skládají z odměny za 8,5 úkonů právní služby (převzetí věci, vyjádření ze dne 13.10. 2021, porada před jednáním dne 24.1. 2022, účast při jednání dne 10.2. 2022 – a to 2x dvě započaté hodiny, účast při jednání dne 19.5. 2022, porada před jednáním dne 29.11. 2022, účast při jednání dne 5.12. 2022 a účast při vyhlášení rozsudku dne 12.12. 2022) ve výši 418 710 Kč, náhrady hotových výdajů dle ust. § 13 cit. vyhlášky za 9 úkonů ve výši 2 700 Kč a DPH ve výši 88 496 Kč, tj. celkem 509 906 Kč.