25 C 4/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 97 919 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 97 919 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala náhrady škody ve výši 97 919 Kč s příslušenstvím vzniklé v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudní komisařky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v Náchodě, a to v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně spatřovala nesprávný úřední postup v tom, že jí notářka jakožto soudní komisařka v rámci dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] nepřiznala náhradu nákladů řízení. Uvedla, že již nelze zjednat nápravu vadného postupu soudu prvního stupně, neboť usnesení Okresního soudu v Náchodě, č. j. [číslo jednací], nabylo dne [datum rozhodnutí] právní moci. Předmětné náklady řízení nebyly přiznány ani po obnově řízení (ad usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Dále uvedla, že se přípisem ze dne [datum] obrátila přímo na notářku s požadavkem na úhradu částky 97 919 Kč. Přípisem ze dne [datum] notářka vyjádřila nesouhlas s úhradou této částky. Proto následně žalobkyně uplatnila nárok u žalované podáním ze dne [datum] s tím, že se rovněž domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 97 919 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se bránila podané žalobě tím, že žádost žalobkyně projednala stanoviskem ze dne [datum]. Uvedla, že žádost bylo třeba projednat ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád; dále jen„ OdpŠk“ nebo„ zákon“), neboť se jednalo o postup, který se následně odrazil ve vydání rozhodnutí. Požadovaná náhrada škody však nebyla přiznána, neboť nebyla shledána existence odpovědnostního titulu. Tuto skutečnost odůvodnila tím, že žalobkyně měla možnost proti usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podat odvolání, což neudělala, a tím si zavinila nepříznivé rozhodnutí v její neprospěch. Žalovaná rovněž namítla promlčení žalovaného nároku, neboť k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu mělo dojít v souvislosti s rozhodnutím vydaným dne [datum], přičemž žaloba byla soudu podána až dne [datum].

3. Žalobkyně k námitce promlčení ze strany žalované na jednání soudu uvedla, že věc nebyla promlčená a současně odporovala dobrým mravům. Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové bylo sice vydáno dne [datum], nicméně doručeno bylo až dne [datum]. Vzhledem k délce promlčecí lhůty 3 let a stavení promlčecí lhůty po dobu projednání nároku u žalované má žalobkyně nárok za řádně a včas uplatněný i zažalovaný.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobkyně žalobou uplatněný nárok žalované předběžně uplatnila dne [datum], a to žádostí ze dne [datum] Stanoviskem ze dne [datum] žalovaná její žádost projednala a nevyhověla jí, neboť neshledala existenci odpovědnostního titulu.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda je nárok žalobkyně na náhradu škody z tvrzeného nesprávného úředního postupu promlčen a pokud nikoliv, zda v posuzovaném řízení došlo k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu, kterým byla žalobkyni způsobena tvrzená škoda a zda za něj odpovídá žalovaná.

6. Soud měl k dispozici následující důkazy, z nichž učinil tato skutková zjištění:

7. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], adresované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně pro případ rozhodnutí o nákladech v rámci řízení sp. zn. [spisová značka], vedeného u Okresního soudu v Náchodě, soudní komisařce zaslal vyčíslení nákladů tohoto řízení.

8. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že došlo k povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka].

9. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo v napadeném výroku V. změněno tak, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

10. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], adresované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že se právní zástupce žalobkyně, v návaznosti na závěry uvedené v usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], obrátil na soudní komisařku s nárokem na náhradu nákladů dědického řízení.

11. Z přípisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec], ze dne [datum], soud zjistil, že notářka nesouhlasila s tím, že by za žalobkyni měla hradit náklady řízení, neboť na ně neměla a nemá nárok.

12. Ze spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. [spisová značka], resp. z usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že bylo rozhodnuto o ukončení účasti [jméno] [příjmení], manželky zůstavitele, v rámci pozůstalostního řízení.

13. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu ohledně dědického řízení a úkonů v něm učiněných, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud se však jednotlivými předpoklady odpovědnosti státu za škodu nakonec nezabýval, a to z důvodů uvedených níže.

14. Po právní stránce soud posoudil předmětnou věc podle následujících ustanovení: <i>15. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.</i> <i>16. Podle § 2 Odpšk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.</i> <i>17. Podle § 5 Odpšk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.</i> <i>18. Podle § 13 odst. 1 Odpšk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.</i> <i>19. Podle § 13 odst. 2 OdpŠk právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.</i> <i>20. Podle § 14 odst. 1 Odpšk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.</i> <i>21. Podle § 15 odst. 2 Odpšk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.</i> 22. Podle § 32 odst. 1 Odpšk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. <i>23. Podle § 26 Odpšk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („ o. z.“).</i> <i>24. Podle § 605 odst. 2 o. z. konec lhůty nebo doby určené podle měsíců připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.</i> 25. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1 a odst. 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná namítla promlčení žalovaného nároku, zabýval se soud předně důvodností této námitky.

27. Žalobkyně odvozuje svůj nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Náchodě, který měl v rámci usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodnout i o náhradě nákladů řízení žalobkyně. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], je zřejmé, že nejpozději k tomuto datu se žalobkyně dozvěděla o tom, že jí náhrada nákladů přiznána nebyla a že jí tudíž vznikla škoda.

28. Otázkou, k jakému okamžiku se váže počátek běhu promlčecí lhůty nároků na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž dovodil, že tříletá subjektivní promlčecí doba stanovená v § 32 odst. 1 věty první OdpŠk začíná běžet od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu škoda v určité výši vznikla a že za ni odpovídá stát. Zároveň je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o vzniklé škodě, nikoliv jen z jeho domnělé či předpokládané vědomosti o této škodě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

29. V poměrech souzené věci to znamená, že žalobkyně se o vzniku škody prokazatelně dozvěděla nejpozději k datu [datum], kdy nabylo právní moci usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Nadto soud uvádí, že žalobkyně měla očekávat výrok o nákladech řízení, neboť tak bylo avizováno již v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] tedy začala plynout 3letá promlčecí doba podle § 32 odst. 1 zákona, která uplynula ve smyslu § 605 odst. 2 o. z. dne [datum] (při zohlednění stavení promlčení lhůty ve smyslu § 35 odst. 1 Odpšk). Vzhledem k tomu, že žalobu podala dne [datum], učinila tak až po uplynutí promlčecí doby. Z tohoto důvodu soudu nezbylo, než žalobu bez dalšího zamítnout (ad výrok I.) a soud již dále neprováděl pro nadbytečnost další dokazování týkající se splnění dalších podmínek odpovědnosti žalované dle zákona.

30. Nad rámec shora uvedeného soud dále uvádí, že i kdyby nebyla žaloba zamítnuta z důvodu vznesené námitky promlčení, z tvrzení žalobkyně i provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně nevyužila žádný opravný prostředek proti citovanému rozhodnutí, ze kterého dovozuje nesprávný postup soudu. Z tohoto důvodu byl soud nucen přisvědčit obranném tvrzení žalované a žalobu zamítnout i tohoto důvodu.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení k účelnému bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěšný nebyl. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná ve sporu zcela úspěšná, má dle § 151 odst. 3 o. s. ř. nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za podané vyjádření ve věci a účast na jednání dne [datum] (ad výrok II.). Lhůta k plnění byla žalobci stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.