25 C 46/2018

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Zdeňkou Burdovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 946 766 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 946 766 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 1. 2. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení ve výši 4 939 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soud dne 7.2.2018 domáhala žalované částky s tím, že dne 16.12.2016 řídil jméno příjmení motorové vozidlo tov.zn. Renault Thalia, r.z. anonymizováno číslo po silnici III. třídy v k.ú. obce Prusy - Bošůvky, kdy mu při jízdě po přímém úseku komunikace před obcí Moravské Prusy vyletělo z pravého silničního příkopu káně, se kterým se řidič střetl, přičemž následně strhl řízení vozidla vlevo, vyjel přes protisměr mimo komunikaci a narazil do stromu. Při této dopravní nehodě utrpěla zranění spolujezdkyně jméno příjmení , datum narození , pojištěnka žalobce. Žalobce uhradil v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony, náklady na ambulantní péči, hospitalizační péči, prostředky zdravotní techniky a dopravu v celkové výši po zaokrouhlení 946 766 Kč. Nárok na uplatnění náhrady škody má zdravotní pojišťovna dle ust. § 55 zákona č. 48/1997 Sb. Řidič svým jednáním porušil ust. § 5 odst. 1 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb. Odpovědnost řidiče vyplývá z hlášení o konečném šetření za přestupek Městského úřadu Vyškov, odbor dopravy, č. j. MV 22569/2017 OD/7 Ja. Vozidlo bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované z titulu odpovědnosti za škodu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že při jízdě řidič dodržel podmínky objektivní míry opatrnosti, tudíž nelze hovořit o nedbalostním zavinění. Podle jednání řidiče nebylo možno srážce s kánětem zabránit, skutkový stav je tedy zcela mimo míru povinné opatrnosti. Jelikož odpovědnost, resp. zavinění z předmětné dopravní nehody nebylo řidiči jméno příjmení správním orgánem Městského úřadu Vyškov prokázáno, tudíž žalobci nevzniklo v souladu s ustanovením § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, právo vůči třetí osobě (řidiči jméno příjmení ) na náhradu nákladů na hrazené služby, které vynaložila na léčbu za zranění poškozené jméno příjmení . Žalovaná není tedy povinna podle ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, hradit nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění za poškozenou jméno příjmení ve výši 946.766 Kč. Žalovaná tímto sporuje žalobou uplatněnou částku ve výši 946.766 Kč, neboť žalovaná neměla možnost ověřit skutečně vynaložené náklady na léčení související s úrazem ze dne 16.12.2016. Žalovaná žádá, aby žalobce prokázal, jaký úraz při předmětné nehodě poškozená utrpěla, jak dlouho se léčila a jaké náklady byly vynaloženy na léčbu jiných onemocnění nesouvisejících s dopravní nehodou. Žalovaná se od řidiče jméno příjmení telefonicky dozvěděla, že poškozená za ¾ roku od dopravní nehody zemřela. Žalovaná nemá k dispozici informace, zdali úmrtí poškozené bylo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou či nikoliv. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, dne 16. 12. 2016 v 13: 00 hod. řídil jméno příjmení osobní motorové vozidlo tov. značky Renault Thalia, rz: anonymizováno číslo po sil. III. třídy č. 04712 v km 2,741 v katastru obce Prusy - Boškůvky, kdy mu při jízdě po přímém úseku komunikace před obcí Moravské Prusy vyletělo z pravého silničního příkopu káně, se kterým se řidič příjmení střetl, přičemž následně strhl řízení vozidla vlevo, vyjel přes protisměr mimo komunikaci, kde čelně narazil do vzrostlého stromu. Při dopravní nehodě došlo k těžkému zranění spolujedoucí na předním sedadle jméno příjmení , která byla leteckou záchrannou službou transportována na urgentní příjem anonymizováno obec obec . Dále došlo k lehkému zranění řidiče jméno příjmení , který byl vozidlem RLP převezen do anonymizováno obec , kde byl následně hospitalizován. Toto vozidlo bylo v době dopravní nehody pojištěno z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u pojistitele, kterým je právnická osoba , pojistnou smlouvou číslo počátek pojištění 12.11.2014, konec pojištění 12.11.2017. Škodní událost je vedena pod číslo .

4. Výzvou ze dne 16.10.2017 má soud prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení částky 946 766 Kč, kterou uhradila a náklady za léčení jméno příjmení , které utrpěla při úrazu dne 16..12.2016 (dopravní nehodě), který zavinil jméno příjmení , datum narození , pojištěnec žalované do 15 dnů od doručení této výzvy.. Stanoviskem ze dne 21.12.2017 a 31.1.2018 má soud prokázáno, že žalovaná žádost zamítla, když z popisu dopravní nehody vyplývá, že při jízdě po přímém úseku komunikace před obcí Moravské Prusy vyletělo z pravého silničního příkopu káně, se kterým se řidič příjmení střetl, přičemž v důsledku střetu strhl řízení vozidla vlevo a vyjel přes protisměr mimo komunikaci, kde čelně narazil do vzrostlého stromu. Žalovaná neshledává přímé zavinění řidiče.

5. Mezi účastníky není sporu v tom, že jméno příjmení byl uznán Městským úřadem Vyškov, odbor dopravy, pod č.j. MV 225/569/2017/OD/7 vinným ze spáchání přestupku, tím, že porušil ust. § 5 odst. 1 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb. o přestupcích. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 5. 2017.

6. Znaleckým posudkem zpracovaným znalcem titul titul celé jméno znalce , anonymizováno , znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace traumatologie ze dne 31.12.2019 má soud prokázáno, že náklady na léčení poškozené jméno příjmení byly všechny v příčinné souvislosti s léčením a zraněním z dopravní nehody a jejich komplikací.

7. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům: Zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu, neboť povinnost zdravotní pojišťovny zaplatit svému smluvnímu zdravotnickému zařízení náklady péče poskytnuté jejímu pojištěnci je plněním její zákonné povinnosti ve smyslu § 13 zákona č. 550/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která existuje bez ohledu na to, z jakého důvodu byla léčebná péče jejímu pojištěnci poskytnuta, zda šlo o léčení následků úrazu či jiného poškození zdraví způsobeného zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby nebo následkem jiné události. Třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání. V rozsahu, v němž se na vzniku těchto nákladů podílely jiné okolnosti, popř. v jakém byl způsoben spoluzaviněním pojištěnce, třetí osoba za škodu podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojišťovně neodpovídá, neboť zde není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněným jednáním třetí osoby (NS sp.zn. 25 Cdo 1113/2002). Zdravotní pojišťovna má proti pojistiteli odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorových vozidel přímý nárok na náhradu nákladů vynaložených na léčení svého pojištěnce zraněného zaviněným protiprávním jednáním při dopravní nehodě (NS sp. zn. 25 Cdo 1896/2016). Ustanovení § 55 odst. 1 zákona č.48/1997 Sb. upravuje právo zdravotní pojišťovny požadovat od třetí osoby, která jejímu pojištěnci zaviněně způsobila poškození na zdraví nebo smrt, náhradu nákladů vynaložených na jeho ošetření a léčení. Jde o právo na náhradu škody, vyplývající ze speciálního předpisu (srov. NS sp.zn. 2 Cdon 2079/97). Zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny podle tohoto ustanovení je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu. Toto má soud v řízení prokázáno, zejména provedeným znaleckým posudkem. Ustanovení § 55 zákona č.48/1997 Sb., které je ve vztahu k ustanovením NOZ o náhradě škody speciální normou, zakládá zdravotní pojišťovně specifické právo požadovat náhradu škody od třetích osob za náklady vynaložené na péči hrazenou zdravotním pojištění, které vznikly v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. Třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání. V rozsahu, v němž se na vzniku těchto nákladů podílely jiné okolnosti, popř. v jakém byl způsoben spoluzaviněním pojištěnce, třetí osoba za škodu podle § 55 zákona č.48/1997 Sb. zdravotní pojišťovně neodpovídá, neboť zde není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněným jednáním třetí osoby. Bylo-li vydáno rozhodnutí příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, popř. přestupek, a kdo jej spáchal, soud je jím vázán, jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může posoudit sám (srov. §135 odst. 1, 2 o.s.ř.). Soud je vázán pravomocným výrokem o tom, že byl spáchán přestupek, a o tom, kdo jej spáchal. Jde tak o vázanost nejen skutkovými závěry, ale i právním hodnocením. Tato vázanost se však projeví pouze ve vztahu k osobám, které měly možnost v trestním (správním) řízení skutkově a právně argumentovat (ÚS I. ÚS 1424/09), byť i jen v pozici poškozeného. Soud tedy vycházel z pravomocného rozhodnutí Městského úřadu Vyškov, odbor dopravy, pod č.j. MV 225/569/2017/OD/7, kterým byl jméno příjmení uznán vinným ze spáchání přestupku, tím, že porušil ust. § 5 odst. 1 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb. o přestupcích. Otázka toho, zda škodě nemohl jméno příjmení zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat, byla řešena v přestupkovém řízení, kdy příslušný orgán dospěl k závěru, že jméno příjmení porušil povinnost řidiče, že se nevěnoval plně řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích. Spoluzavinění jiného nebylo shledáno. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu 300 Kč za každý úkon. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši paušální náhrady podle výše uvedené vyhlášky, když žalovaná, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a nedoložila výši svých hotových výdajů, učinila v této věci 5 úkonů, kterými bylo podání žaloby, účast u jednání dne 10.5.2018, 11.7.2018, 27. 5. 2020, účast na vyhlášení rozsudku dne 3.6.2020. Dále záloha na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč, zaplacena dne 15. 11. 2018 Celkem náklady řízení činí 16 500 Kč.

9. Ve výroku III. soud doplnil výrok rozsudku dle ust. § 166 odst. 1 o.s.ř. o náhradě nákladů státu, kterou je povinna zaplatit žalovaná dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu činí částku 4 939 Kč (znalečné ve výši 7 339 Kč přiznané usnesením ze dne 6.9.2019, č.j. 25 C 46/2018- 104, právní moc dne 4.9.2019, znalečným ve výši 12 600 Kč přiznané usnesením ze dne 20. 2. 2020, č.j. 25 C 46/2018 – 136, právní moc dne 17.3.2020 – odečtena záloha 15 000 Kč).

10. Lhůta k plnění ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.; k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal soud důvod.