25 C 5/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč ode dne datum do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Teplicích v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. V žalobě uvedla, že v tomto řízení byl v její neprospěch podán návrh na nařízení předběžného opatření, kterému bylo na základě usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vyhověno. Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, o kterém Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl tak, že citované usnesení změnil s tím, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá. Následně podala žalobkyně v souladu s § 77a odst. 2 o. s. ř. žalobu na náhradu škody. V tomto řízení, které se vedlo u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. spisová značka, nejprve soud rozhodl o vrácení soudní jistoty ve výši 60 000 Kč žalované, tj. právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, anonymizována dvě slova adresa (dále jen„ právnická osoba“), proti které jsou vedeny dvě exekuce v řádech stovek tisíc korun a která před podáním žaloby podala návrh na konkurz. Následně bylo vydáno rozhodnutí, kterým byl schválen smír mezi účastníky s tím, že má být žalobkyni nahrazena škoda ve výši 30 000 Kč. Dle žalobkyně nesprávný úřední postup spočíval ve vydání soudní jistoty v rozporu s občanským soudním řádem.

2. Žalovaná ve svém podání ze dne datum se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná učinila nesporným, že se žalobkyně na žalovanou obrátila se svým nárokem ve výši 30 000 Kč žádostmi ze dne datum (doručenou žalované dne datum) a datum (doručenou žalované téhož dne). Konstatovala, že v postupu Okresního soudu v Teplicích lze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdšZ“). Žalovaná však žádosti nevyhověla, neboť dosud nebylo pravomocně skončeno exekuční řízení, kde žalobkyně vystupuje jako oprávněná, pročež je předčasné činit závěr o vzniku škody. Současně nevyčerpala všechny dostupné procesní prostředky, neboť nepodala přihlášku do insolvenčního řízení dlužníka právnická osoba 3. V podání ze dne datum žalobkyně mj. uvedla, že pokud by se soud ztotožnil s tvrzeními žalované, ponechává na zvážení soudu, zda toto řízení nepřerušit do doby skončení insolvenčního řízení dlužníka právnická osoba 4. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila (ad vyjádření žalované ze dne datum). Žalobkyně se k výzvě soudu, obsahující doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., vyjádřila tak, že proti takovému postupu ničeho nenamítá. Soud má tedy za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž souhlasí.

5. Z předložených listinných důkazů, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl důvod pochybovat, a z nichž získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

6. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a z některých listinných důkazů (žádosti žalobkyně ze dne datum a datum, přípis žalované potvrzujícího doručení žádosti ze dne datum, stanovisko žalované ze dne datum) vzal soud za prokázané, že žalobkyně se dne datum obrátila na žalovanou s žádostí o náhradu škody z důvodů uvedených v žalobě ve výši 30 000 Kč; žalovaná žádosti žalobkyně nevyhověla.

7. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či přiměřeného zadostiučinění způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ustanovením § 14 zákona představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

8. Z usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že žalobkyni bylo zakázáno rušit právnická osoba anonymizováno v užívání nebytových prostor situovaných v přízemí a části suterénu (1. NP a 1. PP) domu adresa stojícího na pozemku parc. číslo v k. ú. obec v obec, územní celek, na adrese adresa.

9. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že rozhodnutí soudu 1. stupně bylo změněno tak, že návrh právnická osoba anonymizováno na vydání předběžného opatření se zamítá.

10. Z usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že právnická osoba byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši 30 000 Kč.

11. Z žádosti o vydání jistoty ze dne datum a datum soud zjistil, že žalobkyně požádala Okresní soud v Teplicích v řízení sp. zn. spisová značka o o vydání jistoty ve výši 30 000 Kč.

12. Z přípisu Okresního soudu v Teplicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že na základě usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla jistota ve výši 60 000 Kč vrácena právnická osoba anonymizováno.

13. Z vyrozumění o zahájení exekuce soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení ze dne datum rozhodnutí, č. j číslo jednací, soud zjistil, že dnem datum bylo proti právnická osoba anonymizováno zahájeno exekuční řízení k vymožení nároku, který byl přiznán shora uvedeným rozhodnutím.

14. Z vyhlášky Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, soud zjistil, že bylo dne datum zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka právnická osoba 15. Nahlédnutím do Insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dne datum byl zjištěn úpadek dlužníka právnická osoba a na její majetek byl prohlášen konkurs (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka). Žalobkyně přihlásila svou pohledávku ve výši 30 000 Kč (srov. přihláška číslo P8).

16. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. Z dalších provedených důkazů (zejména listiny nazvané spisová značka detailní přehled exekučního spisu, insolvenční návrh dlužníka ze dne datum, návrh na nařízení exekučního řízení ze dne datum, dále příkaz k úhradě nákladů exekuce soudní exekutorky anonymizováno jméno příjmení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, předžalobní upomínka ze dne datum) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí relevantní skutečnosti, pročež se jimi pro nadbytečnost v tomto rozsudku nezabýval.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

18. Podle ustanovení § 1 OdšZ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

19. Podle § 2 OdšZ se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

20. Podle § 3 písm. a), b), c) OdšZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

21. Podle § 4 OdšZ se pak za výkon státní správy podle § 3 považují mj. také úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Činnost soudního exekutora, případně jeho zástupce, se považuje za úřední postup.

22. Podle § 8 odst. 3 OdšZ nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

23. Podle § 13 odst. 1 OdšZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

24. Podle § 13 odst. 2 OdšZ Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

25. Podle § 15 odst. 1 OdšZ přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

26. Podle ustanovení § 15 odst. 2 OdšZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

27. Žalobkyně se domáhala náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Teplicích v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně spatřuje pochybení soudu v tom, že soudní jistota byla vydána v rozporu s občanským soudním řádem.

28. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nesprávný úřední postup vedlejšího účastníka; (ii) vznik újmy na straně žalobkyně a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Absence již jediného předpokladu odpovědnosti vylučuje vyvození odpovědnosti. V případě nenaplnění i jen jediného předpokladu se tudíž není třeba zaobírat otázku (ne) naplnění dalších předpokladů, neboť i v případě jejich naplnění nemůže být závěr soudu o (ne) důvodnosti žaloby jiný (princip prevalence, přednosti procesní ekonomie).

29. Veden uvedeným principem soud zkoumal naplnění odpovědnostního předpokladu představovaného vznikem škody, neboť i u objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci je nezbytnou podmínkou vznik škody na straně poškozeného. O vznik škody na straně poškozeného, resp. nárok proti státu, nejde tam, kde poškozený jako věřitel má právo vůči svému primárnímu dlužníku na uspokojení pohledávky. Jinými slovy, nastala-li (bez ohledu na případné pochybení při výkonu veřejné moci) taková situace, že mezi poškozeným a jinou osobou existují práva a povinnosti, která nejsou plněna, újma odškodnitelná podle zákona (č. 82/1998 Sb.) vznikne až tehdy, jestliže v právním vztahu těchto osob není možno dosáhnout plnění. Pouze v případě, že pohledávku poškozeného (oprávněného) nelze jako přímý nárok uspokojit, vzniká oprávněnému majetková újma (škoda) spočívající ve ztrátě majetku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, publikované pod C číslo v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck).

30. Poškozený je povinen vznik škody na své straně prokázat a v řízení o nároku na náhradu škody tak žalobkyni tíží důkazní břemeno o tom, že škoda vznikla a v jaké výši. Aby byl splněn tento zákonný předpoklad, škoda musí existovat v době, kdy soud o uplatněném nároku rozhoduje. Pro rozhodování soudu o nároku na náhradu škody totiž platí ustanovení § 154 o. s. ř., dle něhož je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Neexistuje-li škoda v době rozhodování soudu o uplatněném nároku na její náhradu, byl nárok uplatněn předčasně, což má za následek zamítnutí žaloby, tzv.„ pro tentokrát“, aniž by bylo třeba zabývat se splněním dalších předpokladů odpovědnosti za škodu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo ročník 2011).

31. Z provedeného dokazování vyplynulo, že proti právnická osoba anonymizováno bylo zahájeno insolvenční řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka, a to na základě insolvenčního návrhu právnická osoba anonymizováno ze dne datum. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužníka právnická osoba a na její majetek byl prohlášen konkurs. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku ve výši 30 000 Kč, přičemž se jedná o pohledávku, k jejímuž vymožení je vedeno exekuční řízení. Žalobkyně se tedy v současné době domáhá uspokojení své pohledávky jednak ve zmíněném insolvenčním řízení proti dlužníku právnická osoba, a jednak coby náhrady škody proti státu. O uvedené skutečnosti přitom žalobkyně soud sama neinformovala.

32. Za situace probíhajícího insolvenčního řízení (konkurz) právnická osoba anonymizováno, je tak uplatnění práva na náhradu škody vůči státu předčasné, neboť státem odškodnitelná majetková újma (coby důsledek tvrzeného nesprávného úředního postupu soudu) dosud žalobkyni nevznikla.

33. V dané souvislosti soud poukazuje též na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, dle něhož nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, jestliže by poškozený nedosáhl uspokojení své pohledávky vůči tomu, kdo by k němu byl jinak povinen (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Náhradou škody v poměrech insolvenčního, resp. konkurzního řízení, se pak Nejvyšší soud zabýval např. v rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, ke uzavřel, že nárok na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci může být vůči státu úspěšně uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, který je mu povinen plnit, s tím, že v případě probíhajícího konkursu na majetek dlužníka může věřiteli škoda vzniknout až tehdy, nebude-li jeho nárok vůči dlužníku uspokojen ani v rámci konkursu. Tamtéž Nejvyšší soud dodal, že za nedobytnou je možno pohledávku považovat již ke dni, kdy žalobce obdržel plnění na základě pravomocného rozvrhového usnesení bez ohledu na to, že dosud nebylo vydáno rozhodnutí o zrušení konkursu. Jakkoli bylo posledně uvedené rozhodnutí vydáno v kontextu staré právní úpravy, dle soudu beze zbytku platí rovněž pro insolvenční řízení.

34. Na uvedeném závěru soudu o předčasnosti žaloby nemůže ničeho změnit ani tvrzení žalobkyně, že je zřejmé, že její pohledávka nebude v insolvenčním řízení uspokojena. Dle soudu předtím, než dojde ke skončení insolvenčního řízení a nebude postaveno najisto, zda a v jakém rozsahu se žalobkyně domohla svého práva na uspokojení pohledávky proti právnická osoba anonymizováno, je žaloba podaná proti státu podle zákona č. 82/1998 Sb. předčasná, neboť škoda dosud nevznikla.

35. Soud tedy uzavírá, že žaloba je předčasná, a proto rozhodl o jejím zamítnutí, jakkoliv jen tzv.„ pro tentokrát“ (srov. výrok I.).

36. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., podle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

37. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o. s. ř. činí 300 Kč za každý úkon.

38. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč odpovídající paušální náhradě za 1 úkon (písemné vyjádření ve věci ze dne datum). Uvedené je odůvodněno § 1 odst. 3 písm. a) a c) ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

39. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.