25 C 52/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Marvanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 97 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 39 375 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 97 500 Kč od [datum] do [datum] zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 38 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 375 Kč od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 19 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 744,44 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši 97 500 Kč s příslušenstvím za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Okresního soudu v Děčíne pod sp. zn. [spisová značka] („ dále též posuzované řízení“). Žalobkyně uvedla, že na základě žádosti ze dne [datum] od žalované obdržela částku ve výši 39 375 Kč dne [datum], z celkově požadované částky 83 750 Kč za dobu řízení od [datum] do [datum]. V podané žalobě žalobkyně uplatnila ještě částku 13 750 Kč za období od [datum] do [datum]. Posuzované řízení bylo řízením trestním, ve kterém byla žalobkyně v pozici poškozené. Trestní oznámení žalobkyně podala dne [datum] pro podezření z podvodu (nezaplacení části kupní ceny za nemovitost), obžaloba byla podána k Okresnímu soudu v Děčíně až [datum], po 2 letech a 1 měsíci. Žalobkyni vznikla v souvislosti s trestnou činností, která byla v rámci tohoto trestního stíhání řešena, škoda ve výši 340 000 Kč Hlavní líčení ve věci byla opakovaně rušena či se odročována. V řízení došlo k průtahu způsobenému dvojí žádostí obhájkyně obžalovaného o odročení hlavního líčení z důvodu kolize a dále tím, že po odchodu soudce na stáž ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem věc byla přidělena k projednání a rozhodnutí jinému soudci. Žalobkyně je od počátku řízení pod psychickým tlakem, význam řízení pro žalobkyni je značný, řízení zatím není pravomocně skončeno.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky 39 375 Kč zpět a upřesnila datum, od kdy požaduje úrok z prodlení, tedy nově od [datum].

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a učinila nesporným, že na podkladě žádosti žalobkyně ze dne [datum] odškodnila žalobkyni částkou 39 754 Kč na základě stanoviska ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že žalobkyně v žádosti požadovala odškodnění za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně se dne [datum] připojila se svým nárokem do posuzovaného řízení jako poškozená, délka adhezního řízení k žalobkyni činila 4 roky a 9 měsíců ode dne vydání usnesení o zahájení trestního stíhání [datum] do dne [datum], ke kterému žalobkyně žádala o odškodnění. V řízení se rozhodovalo pouze na jednom stupni soudní soustavy, věc byla v jisté míře právně i skutkově složitá, byl vypracován znalecký posudek, činila se četná procesní rozhodnutí, bylo vyslechnuto větší množství svědků. V řízení proběhla pouze dvě hlavní líčení, což bylo způsobeno procesním chováním obžalovaných. Význam, řízení pro žalobkyni je nutno hodnotit jako vyšší, žalobkyně se svým chováním na celkové délce řízení nepodílela. Žalovaná vyšla se sazby 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční), a tu o 30 % snížila žalovaná za složitost.

4. Z úřední činnosti soudu je známo, že posuzovaným řízením, avšak ve vztahu k jiné poškozené, se zdejší soud zabýval již v řízení sp. zn. [spisová značka], kde bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

5. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobkyně žádostí ze dne [datum] doručenou žalované dne [datum], uplatnila nárok na poskytnutí náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vedeného před Okresním soudem v Děčíně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná žádost žalobkyně projednala stanoviskem ze dne [datum] a na jeho základě vyplatila žalobkyni dne [datum] částku 39 735 Kč.

6. Ze spisu Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti. Dne [datum] bylo ve věci podáno trestní oznámení ze strany [jméno] [příjmení] na jednatelku [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]., [jméno] [příjmení] a předchozí jednatelku [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl vydán záznam o zahájení úkonů trestního řízení vůči [jméno] [příjmení] a usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání osob [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla podána stížnost proti usnesení zahájení trestního stíhání [jméno] [příjmení]. Usnesením státního zástupce ze dne [datum] byla zamítnuta stížnost [jméno] [příjmení] jako nedůvodná. Dne [datum] požádala Policie ČR o ustanovení obhájce pro [jméno] [příjmení] i pro [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o ustanovení zástupce pro [jméno] [příjmení] a stejného dne i pro [jméno] [příjmení]. Následně dne [datum] bylo zrušeno ustanovení obhájce pro [jméno] [příjmení], neboť si v mezidobí zvolil na základě plné moci. Dne [datum] byl proveden výslech obviněného [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl proveden výslech obviněné [příjmení]. Dne [datum] byla vyslechnuta oznamovatelka [jméno] [příjmení], a to na úřední záznam. Dne [datum] byly vyhodnoceny účetní doklady [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] byla [právnická osoba] vyzvána k vydání účetnictví. Dne [datum] byl sepsán protokol o vydání věci, a to účetních dokladů [právnická osoba]. Dne [datum] byl vyslechnut [jméno] [příjmení], a to na úřední záznam o podaném vysvětlení. Dne [datum] byla pozvána k podání vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo odloženo podezření ze spáchání trestného činu podvodu a poškození věřitele ve vztahu k [jméno] [příjmení]. Dne [datum] Policie ČR vyzvala [jméno] [příjmení] k vydání dalších listin z účetnictví [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] byl sepsán úřední záznam s [jméno] [příjmení], která sdělila, že nedisponuje žádnými doklady z účetnictví. Dne [datum] byl usnesením Policie ČR přibrán znalec, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve věci ekonomika, odvětví účetní evidence, ekonomická odvětví různá, pro posouzení ekonomické situace [právnická osoba] a závazků a pohledávek této společnosti. Vyhotovený znalecký posudek byl orgánu policie doručen dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byly [jméno] [příjmení] vráceny zpět listiny z účetnictví společnosti. Dne [datum] byla [jméno] [příjmení] vyrozuměna o tom, že jí budou vraceny tyto věci. Dne [datum] byla na úřední záznam vyslechnuta [celé jméno žalobkyně]. Konstatuje se, že v rámci této výpovědi se po poučení dle § 143 odst. 3 trestního řádu připojila se svým nárokem na náhradu škody ve výši 340 000 Kč v rámci trestního řízení. Dne [datum] vyslechnut na úřední záznam [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl na úřední záznam vyslechnut [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení] a dne [datum] [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] byla na úřední záznam vyslechnuta [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] sdělila Policie ČR vedoucí [anonymizována dvě slova] [obec] – nebylo možné v rámci dožádání provést výslech osoby [jméno] [příjmení]. Opatřením ze dne [datum] byl přibrán znalec z oboru ekonomika k ocenění jednotlivých nemovitostí prodávaných [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Znalecký posudek byl policii doručen dne [datum]. Přípisem policie ze dne [datum] byl vyzván věřitel společnosti k vyčíslení svých pohledávek vůči [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] byl jmenovaný poučen jako poškozená osoba. Dále se se svým nárokem na náhradu škody připojila dne [datum] [anonymizována dvě slova], dne [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Dále si policie vyžádala informace od Finančního úřadu Ústeckého kraje, které jí byly poskytnuty dne [datum]. Byli poučováni jednotliví poškození o právech poškozených. Dále byla policií požádána o spolupráci policie v [obec] k provedení výslechu pana [jméno] [příjmení], dalšího z věřitelů společnosti. Následně je ve spise založena obžaloba [spisová značka] Okresního státního zastupitelství v [obec] proti obžalované [jméno] [příjmení] pro spáchání trestného činu zpronevěry ve vztahu k poškozenému [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl na úřední záznam vyslechnut [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla do spisu založena zpráva [územní celek], bydliště obviněné. Dne [datum] byla založena zpráva [stát. instituce] ohledně vedených přestupků vůči obviněné. Dne [datum] založena zpráva o pověsti k obviněnému [jméno] [příjmení] a dne [datum] zpráva z místa bydliště. Následně dne [datum] založen do spisu opis z evidence rejstříku trestů ve vztahu k [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byl obviněný [jméno] [příjmení] vyrozuměn o možnosti prostudovat spis a následně i [jméno] [příjmení] a ostatní poškození. Dne [datum] byla o možnosti prostudovat trestní spis vyrozuměna žalobkyně. Dne [datum] žalobkyně prostudovala předmětný trestní spis. Dne [datum] byl podán návrh na podání obžaloby vůči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pro zločin podvodu dle ust. § 209 odst. 1, 3 písm. d) trestního zákoníku, poškození věřitele dle ust. § 222 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a zpronevěry dle § 206 odst. 1 trestního zákoníku. Ve vztahu k [jméno] [příjmení] se jednalo o zločin podvodu dle ust. § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku. Konstatuje se, že ve spise je dále založen svazek označený jako příloha 1, kde jsou jednotlivé úkony policie prováděné v průběhu roku [rok] k finančnímu šetření ve věci [právnická osoba], kde jsou informace od jednotlivých bank, vč. příslušných žádostí Okresního státního zastupitelství v [obec] o poskytnutí údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství. K tomuto šetření docházelo v průběhu měsíců [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]. Následně dne [datum] byla k Okresnímu soudu v Děčíně podána obžaloba vůči obžalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] požádal věc vyřizující soudce k prodloužení lhůty podle § 181 odst. 3 trestního řádu. Ta byla prodloužena do [datum]. Ve věci bylo referátem soudce ze dne [datum] nařízeno hlavní líčení na den [datum]. Dne [datum] bylo soudu zasláno podání označené jako připojení poškozené s náhradou škody, kdy je uvedena částka 650 000 Kč, je zde vysvětlení, že původní připojení ze dne [datum] s částkou 325 000 Kč nebylo ve správné výši. Ve spise je založen rozsudek Okresního soudu v Děčíně ve věci [spisová značka] vůči [jméno] [příjmení], kdy byla odsouzena za spáchání trestného činu zpronevěry. Dne [datum] ve věci proběhlo hlavní líčení. Byl vyslechnut obžalovaný [příjmení]. Následně byla vyslechnuta svědkyně [celé jméno žalobkyně] a hlavní líčení bylo odročeno za účelem předvolání dalších svědků na [datum]. Následně usnesením ze dne [datum] byl z projednání v rámci tohoto řízení vyloučen skutek týkající se obžalované [jméno] [příjmení] a obžalovaného [jméno] [příjmení] za účelem změny obhájce obžalované. Dne [datum] bylo soudu doručeno rozšíření připojení poškozené s náhradou škody na částku 669 500 Kč. Následně je založen opis z rejstříku trestů pro [jméno] [příjmení]. Podáním doručeným soudu dne [datum] se ve věci vyjadřovala [jméno] [příjmení] s tím, že nechce ve věci vypovídat. Následně dne [datum] podal návrh obhájce obžalované [příjmení] na zrušení autoremedurou usnesení o vyloučení věci. Dne [datum] bylo nařízené hlavní líčení odročeno na neurčito s ohledem na kolizi obhájce [příjmení] ve vztahu k trestné činnosti a klientů, které zastupuje. Přípisem ze dne [datum] se s nárokem na náhradu škody připojila [anonymizována dvě slova]. Následně ve věci bylo nařízeno hlavní líčení na den [datum]. Dne [datum] se s nárokem připojila jako poškozená [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Následně dne [datum] je sděleno, že na základě celostátního pátrání byl vypátrán hledaný [jméno] [příjmení] a že je ochoten se dostavit na předvolání. Následně obhájce obžalované požádal o odročení nařízeného hlavního líčení a hlavní líčení bylo přeodročeno na den [datum]. Dne [datum] požádal o odročení. Jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno z důvodu pracovní neschopnosti obžalované [příjmení]. Hlavní líčení bylo přeodročeno na den [datum]. Z tohoto hlavního líčení následně požádal o odročení obžalovaný [příjmení] z důvodu dovolené a zároveň požádala o odročení nařízeného jednání obhájkyně obžalovaného z důvodu kolize s jiným jednáním. Jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] sdělila obhájkyně obviněného [příjmení], že žádá o odročení jednání s ohledem na kolizi s jednáním jiným. Následně byl spis předložen zastupující soudkyni, která spis pouze nechala na lhůtě do [anonymizováno] [rok] vzhledem ke stáži původního soudce [anonymizována dvě slova] u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Dne [datum] je ve spise záznam o tom, že stáž [anonymizována dvě slova] u Krajského soudu v Ústí nad Labem byla prodloužena do [datum]. Věc byla přidělena [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ten ve věci nařídil hlavní líčení na den [datum]. Dne [datum] opět obhájkyně [anonymizováno] žádá o odročení hlavního líčení. Hlavní líčení odročeno na [datum]. Následně je ve spise založena neschopenka obžalované [příjmení] vystavená dne [datum] Hlavní líčení nařízené na den [datum] bylo zrušeno. Ve věci bylo nařízeno hlavní líčení na den [datum]. Dne [datum] byly [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] ustanoveni obhájci vzhledem k případu nutné obhajoby. Dne [datum] je do spisu založena plná moc pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jakožto obhájce obžalovaného [příjmení]. Nařízené hlavní líčení se nekonalo. Ve věci znovu nařízeno hlavní líčení referátem ze dne [datum], a to na dny [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] se uskutečnilo hlavní líčení, byli opět vyslýcháni obžalovaní, vyslechnuta svědkyně (žalobkyně [příjmení] [příjmení]). Dne [datum] bylo rozhodnuto o nákladech ustanoveného obhájce. Dne [datum] žádá obžalovaná [jméno] [příjmení], aby následná hlavní líčení byla konána v její nepřítomnosti. Další hlavní líčení ve věci proběhlo dne [datum], vyslechnuta svědkyně [příjmení] Hlavní líčení odročeno na [datum]. Dne [datum] požádala [jméno] [příjmení], aby se hlavní líčení nařízená na dny [datum], [datum] a [datum] konala v její nepřítomnosti a souhlasí se čtením protokolů. Další hlavní líčení se uskutečnilo dne [datum]. Konstatuje se, že ve spise není protokol z hlavního líčení dne [datum]. Na tomto hlavním líčení byl pouze zrekapitulován dosavadní průběh řízení a dokazování a hlavní líčení bylo odročeno na den [datum], [datum] a [datum]. Opět [jméno] [příjmení] souhlasí s tím, aby následná hlavní líčení proběhlo v její nepřítomnosti. Z dalšího hlavního líčení se omluvil předvolaný svědek [jméno] [příjmení] z důvodu pracovní neschopnosti. Dne [datum] požádal obžalovaný [jméno] [příjmení], aby následná hlavní líčení byla konána v jeho nepřítomnosti. Hlavní líčení ve věci proběhlo dne [datum], kdy byl vyslechnut svědek [příjmení], svědkyně [celé jméno žalobkyně] a svědek [příjmení]. Hlavní líčení odročeno na den [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] žádá [anonymizováno] o zapůjčení spisu. Jednání nařízené na den [datum] je odročeno na žádost obžalovaného [příjmení]. Následně je ve spise založen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. [spisová značka] a Vrchního soudu v Praze [spisová značka] ve věci obžalovaného [jméno] [příjmení] pro trestný čin podvodu. Z hlavního líčení nařízeného na den [datum] se omluvila svědkyně [jméno] [příjmení] z důvodu pracovní neschopnosti. Hlavní líčení nařízené na den [datum] odvoláno z důvodu nouzového stavu v souvislosti s Covid-19. Hlavní líčení nařízeno na den [datum]. Dne [datum] se uskutečnilo hlavní líčení. K tomuto jednání se nedostavili předvolaní svědci. Hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem opětovného předvolání svědků. Další hlavní líčení ve věci proběhlo dne [datum]. Na tomto hlavním líčení vyslechnut svědek [příjmení] a svědkyně [příjmení] Hlavní líčení ve věci proběhlo dne [datum], kdy byla vyslechnuta svědkyně [příjmení] a dále byly čteny listinné důkazy. Z dalšího nařízeného hlavního líčení na [datum] se omluvila předvolaná svědkyně. Další hlavní líčení ve věci proběhlo [datum]. Z šesti předvolaných svědků se dostavila jedna svědkyně [příjmení], která byla vyslechnuta. Hlavní líčení odročeno na den [datum]. Dne [datum] ve věci proběhlo další hlavní líčení. Z pěti předvolaných svědků se nedostavil nikdo. Hlavní líčení odročeno na [datum] a [datum]. Dne [datum] rozhodnuto o svědečném, o doručení předvolání byly požádány orgány policie – svědka [příjmení], svědkyně [příjmení]. Další hlavní líčení ve věci se uskutečnilo dne [datum], kdy byl vyslechnut svědek [příjmení]. Jednání odročeno na [datum]. Z hlavního líčení se omluvila svědkyně [příjmení] vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Následně bylo prováděno šetření ve věci svědkyně [příjmení], a to Policií ČR, a svědkyně [příjmení]. Další hlavní líčení ve věci proběhlo dne [datum], kdy byla vyslechnuta svědkyně [příjmení] Hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem vyslechnutí svědkyně [příjmení]. K předvedení této svědkyně byla požádána policie, ovšem policie sděluje, že tuto se nepodařilo nalézt, a proto není možné její předvedení. Ve věci proběhlo hlavní líčení dne [datum], na který se nedostavila předvolaná svědkyně. Bylo přistoupeno k závěrečným řečem. Jednání odročeno na [datum] za účelem pokračování v závěrečných řečech. Dne [datum] doručena soudu žádost obžalovaného [příjmení] o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti. Dne [datum] se hlavní líčení konalo, jednáno v nepřítomnosti obžalovaného [příjmení], pokračováno v závěrečných řečech. V závěru hlavního líčení vyhlášen odsuzující rozsudek, dle kterého obžalovaný [jméno] [příjmení] spáchal pokračující přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a obžalovaná [jméno] [příjmení] přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a oba byli odsouzeni k trestu odnětí svobody podmíněně odloženému na zkušební dobu. Oběma obžalovaným bylo společně a nerozdílně uloženo zaplatit poškozené [jméno] [příjmení] náhradu majetkové škody ve výši 650 000 Kč a poškozené [celé jméno žalobkyně] náhradu majetkové škody ve výši 340 000 Kč. Současně bylo vyhlášeno i usnesení, kterým bylo trestní stíhání obalovaného [příjmení] pro skutky, v nichž bylo obžalobou spatřováno spáchání poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 trestního zákoníku z důvodu promlčení trestního stíhání. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Rozsudek nabyl právní moci ohledně osoby obžalované [jméno] [příjmení] dne [datum], státní zástupce podal v neprospěch obžalovaného dne [datum] odvolání do výroku o trestu, obžalovaný [příjmení] podal dne [datum] odvolání co do výroku o vině, o trestu i do výroku o náhradě škody.

7. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

8. Po právní stránce soud posoudil předmětnou věc podle následujících ustanovení.

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“ nebo„ zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 2 Odpšk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

11. Podle § 5 Odpšk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 1 Odpšk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 31a odst. 1 Odpšk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Podle § 14 odst. 1 Odpšk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 Odpšk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a Odpšk, když se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 97 500 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. [spisová značka] v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 Odpšk., uspokojena byla pouze částečně až po podání žaloby, a proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 Odpšk.).

17. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda Okresní soud v Děčíně vydal rozhodnutí v napadeném řízení v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí Odpšk.). Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 Odpšk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

18. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek ESLP ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum], z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jenž jim byl vytýkán). Z judikatury ESLP plyne, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě lze konstatovat i v průběhu dosud neskončeného řízení, je-li zjevné, že již jeho dosavadní délka není vzhledem k okolnostem případu přiměřená. Uvedené akceptuje i vnitrostátní úprava, která možnost podání žaloby na odškodnění nepřiměřené délky řízení neomezuje pouze na řízení již pravomocně skončená.

19. Žalobkyně se v řízení domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu újmy nemajetkové, a to za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. [spisová značka]. Soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a skutečnosti, které vzal v řízení za prokázané, dospěl k závěru, že v rámci namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě a celkovou délku předmětného řízení je třeba v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva hodnotit jako nepřiměřenou. Předmětné řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od [datum], kdy žalobkyně podala trestní oznámení a jako poškozená se připojila s nárokem na náhradu škody do adhezního řízení, a ještě není pravomocně skončeno. Žalobkyně v žalobě v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) vymezila svůj žalobní nárok ke dni [datum]. Relevantní doba posuzovaného řízení ve vztahu k žalobkyni tak činí od [datum] do [datum] celkem 7 let a 6 měsíců.

20. Posuzované řízení bylo řízením trestním, vedeným proti dvěma obžalovaným pro podezření ze spáchání několika skutků. Žalobkyně v řízení vystupovala v procesním postavení poškozené se svým nárokem na náhradu škody ve výši 340 000 Kč. Na základě provedeného dokazování lze dospět k závěru, že řízení bylo do určité míry skutkově složité, a to právě s ohledem na dva stíhané obžalované a nutnost objasnění několika skutků. Ve věci bylo vyslechnuto větší množství svědků, bylo provedeno mnoho listinných důkazů, rovněž bylo k objasnění věci zadáno i vyhotovení znaleckého posudku. Věc byla projednávána na jednom stupni soudní soustavy pouze u nalézacího soudu. Řízení vykazovalo i jistou místu procesní složitosti, a to právě s ohledem na to, že řízení bylo zatíženo opakovanými žádostmi obžalovaných o odročení hlavního líčení (důvodem byl často zdravotní stav některého z obžalovaných). Pokud jde o právní složitost řízení, lze v jisté míře spatřovat i tu, neboť v řízení se bylo nutno vypořádat s otázkou promlčení trestní odpovědnosti u části některých skutků spáchaný obžalovanými.

21. Co se týká postupu orgánů veřejné moci, soud shledal ve věci jedno zásadní období bezdůvodné nečinnosti, a to v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], kdy byl spis založen na lhůtě z důvodu stáže projednávajícího soudce u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Spis byl sice předložen zastupující soudkyni, ta však ve věci za celou dobu neučinila žádný úkon. Pokud jde o postup soudu ve věci, soud jej hodnotí jako nekoncentrovaný, neboť mezi lety [rok] a [rok] byla hlavní líčení ze strany soudu opakovaně rušena či odročována. Soud je toho názoru, že uvedený průtah, [anonymizováno] i opakovaná odročování hlavních líčení přispěly nezanedbatelnou měrou k délce posuzovaného řízení. [příjmení] uvedené ale soud i orgány v přípravném řízení činily úkony v běžných lhůtách, jejich postup byl v zásadě plynulý, příslušné procesní úkony na sebe v přiměřených lhůtách navazovaly.

22. Pokud jde o chování žalobkyně v průběhu posuzovaného řízení, žalobkyně se na délce řízení nijak nepodílela.

23. Význam řízení pro žalobkyni soud shledává jako běžný, a to i přes skutečnost, že se v případě posuzovaného řízení jedná o řízení trestní, které je jedním z typových sporů, jimž obecně judikatura přisuzuje vyšší význam (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod [číslo]). Soud je toho názoru, že v případě žalobkyně je nutno na uvedené řízení nahlížet obdobně jako na řízení o zaplacení finanční částky, neboť žalobkyně v řízení vystupuje jako poškozená se svým nárokem na náhradu majetkové škody (konkrétně nezaplacené části kupní ceny za nemovitost). Zvýšený význam trestního řízení svědčí toliko obviněnému, nikoliv osobě, která se do trestního řízení připojila s nárokem na náhradu újmy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

24. Ze subjektivního hlediska se soud zabýval skutečností, co bylo osobně pro žalobkyni v rámci řízení významným, neboť Nejvyšší soud v mnohých případech již judikoval, že kritérium významu předmětu řízení pro účastníka tj. co je pro něj v sázce, je nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění. Odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení se totiž poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Vzhledem ke skutečnosti, že byla žalovaná v řízení toliko v postavení poškozené s majetkovým nárokem na náhradu škody, soud uzavírá, že i ze subjektivního pohledu byl význam předmětu řízení pro žalobkyni standardní.

25. S přihlédnutím ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona. Tento závěr učinil soud s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která byla způsobena především zásadním průtahem ve věci v délce téměř 1 roku, jakož i nekoncentrovaným postup soudu v letech [rok] a [rok]. Celková délka řízení přesáhla dobu 7 let a nelze ji dle názoru soudu (i přes shora uvedené skutečnosti jako množství důkazů, svědků, znalecké zkoumání) hodnotit jako přiměřenou. Soud proto uzavřel, že je v daném případě dána odpovědnost žalované za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce namítaného řízení, a proto má žalobkyně nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí byla porušením práva na projednání věci v přiměřené lhůtě způsobena, přičemž tato nemajetková újma se presumuje 26. Za těchto okolností se tedy soud zabýval otázkou formy zadostiučinění. Dle názoru soudu lze s ohledem na celkovou dosavadní délku trestního řízení přesahující 7 let, kdy celé řízení zatím nebylo pravomocně ukončeno, dospět k závěru, že již dosavadní délka napadeného řízení je nepřiměřená a konstatování porušení práva se tak nejeví jako dostačující forma zadostiučinění za nemajetkovou újmu. V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě této vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

27. Pokud jde o samotnou výši přiměřeného zadostiučinění, soud věc hodnotil podle kritérií stanovených v ustanovení § 31a odstavec 3 zákona Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že s přihlédnutím i k věci Apicella proti Itálii, pro poměry České republiky odpovídá základní částka odškodnění v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky trvání řízení a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení. Takto stanovenou základní částku je třeba přizpůsobit okolnostem konkrétního případu, zejména dle kritérií § 31a odst. 3 zákona. Výsledkem je konkrétní výše odškodnění. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění soud v tomto případě vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky trvání řízení a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení, což za řízení v délce 7 let (6 x 15 000 Kč) a 6 měsíců (6 x 1 250 Kč) činí 97 500 Kč. Soud neshledal důvod navýšit částku za jeden rok řízení z 15 000 Kč, neboť ačkoliv napadené řízení nebylo ke dni rozhodnutí soudu pravomocně skončeno, nedosahuje řízení žádné extrémní délky, která by odůvodňovala další zvýšení částky za jeden rok řízení směrem k horní hranici uvažovaného rozmezí, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení výrazně přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení, anebo v řízeních, kde to zvláštní okolnosti případu ospravedlňují (tyto zde však dány nejsou).

28. Základní částku odškodnění je tedy nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

29. Pokud zde soud neuvádí jinak, pak pokud jde o odůvodnění jednotlivých modifikací, odkazuje na výše uvedené skutečnosti, kde se k těmto kritériím podrobněji vyjadřoval. Soud dospěl k závěru, že je důvodné ponížit základní částku odškodnění z důvodu skutkové (10%), procesní (5%) a právní složitosti (5%), neboť s ohledem na předmět řízení a rozsah dokazování je třeba řízení považovat za složitější. Z hlediska jednání poškozené a významu řízení soud základní částku nijak nemodifikoval, neboť neshledal ani důvody pro navýšení ani pro snížení odškodnění. Soud rovněž nemodifikoval základní částku ani z hlediska postupu orgánů veřejné moci, a to i přes skutečnost, že ve věci byl shledán zásadní průtah a nekoncentrovaný postup soudu spočívající v neúčelném odročování hlavních líčení. Soud v tomto rámci uzavřel, že uvedené skutečnosti dostatečně zhodnotil již při závěru o nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce, jakož i při stanovení formy zadostiučinění. Proto soud toto kritérium již vyčerpal a dále základní částku z tohoto důvodu neupravoval. Z uvedeného vyplývá, že je důvodné ponížit v uvedeném případě základní částku v souhrnu o 20 %.

30. Pro výše uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu je částka 78 000 Kč, tedy 80 % základní částky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně od žalované dne [datum] obdržela částku 39 375 Kč a v tomto rozsahu vzala žalobu dne [datum] částečně zpět, soud řízení co to této částky spolu s úrokem s prodlení z původně žalované částky 97 500 Kč za období od [datum] do [datum] částečně zastavil (výrok I.). Soud proto shledal žalobu důvodnou co do částky 38 625 Kč (78 000 Kč – 39 375 Kč), a proto jí žalobkyni přiznal ve výroku II. Soud v tomto výroku dále uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty pro projednání nároku, tedy od [datum] do zaplacení a povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení z částky 39 375 Kč, do níž bylo řízení pro plnění ze strany žalované zastaveno, a to rovněž od [datum] do [datum], tedy do dne zaplacení částky žalovanou. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přitom stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

1. Ve zbývající části, tedy co do částky 19 500 Kč s požadovanými úroky z prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Ačkoliv bylo žalobě vyhověno pouze zčásti, soud ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], uzavřel, že žalobkyně byla ve věci úspěšná v celém rozsahu a má tak právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) za 4,5 úkonu právní služby á 3 100 Kč (soud vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) a. t.) za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, účast na jednání, účast na jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí, dále paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. za 4,5 úkonu právní služby á 300 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 1 a. t. za 2 jízdy á 188 km na trase [obec] – [obec] – [obec] (ze sídla advokátní kanceláře k Obvodnímu soudu pro Prahu 2) dne [datum] a [datum] s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], při průměrné spotřebě pohonných hmot – motorová nafta – 5,4l [číslo] km, při ceně nafty 47,1 Kč a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,7 Kč, celkem ve výši 2 723,50 Kč, spolu s náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 a. t. za 16 půlhodin á 100 Kč, celkem 1 600 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta, paušální náhrady hotových výdajů a cestovného ve výši 4 120,94 Kč Celkem činí náklady žalobkyně 25 744,44 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.