25 C 69/2022
č. j. 25 C 69/2022-149
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 226
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7 § 15
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 5
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 7 § 8
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 175
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1886
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 81 341 s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 81 347 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 67 454,26 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, v řízení domáhal náhrady škody za náklady na obhajobu ve výši 94 380 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 20 000 Kč, které mu vznikly nezákonným trestním stíháním pro trestný čin , anonymizováno, vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. , Anonymizováno, .
2. Žalovaná se dne , datum, k žalobě vyjádřila tak, že ve vztahu k nároku za nemajetkovou újmu vznesla námitku promlčení a u obhájeného uvedla, že žalobce své nároky postoupil na třetí osobu, a to na , anonymizováno, , a nedoložil souhlas, že je oprávněn na svým jménem nároky vymáhat. Dále pak u vybraných úkonů právní služby sporovala jejich existenci či účelnost. Dále pak namítla, že žalobce neprokázal, že ve fakturace právních služeb , anonymizováno, obsahovalo i uplatněné právní služby.
3. Na ústní jednání , datum, soud vyzval žalobce postupem podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnil svá skutková tvrzení a označil důkazy k jejich prokázání, a to ve vztahu ke tvrzení, že byl udělen souhlas k vymáháním škody a nemajetkové újmy ze strana , anonymizováno, , že mu byly řádně provedeny a vyfakturovány úkony obhajoby , anonymizováno, a aby označil konkrétní jednotlivé zásahy do osobnostních práv žalobce v souvislosti s nezákonným rozhodnutím v tr. řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. , Anonymizováno, . Podáním ze dne , datum, žalobce tato tvrzení na základě výzvy soudu doplnil.
4. Ve průběhu ústního jednání dne , datum, žalobce vzal částečně zpět nárok na náhrady škody představující náklady na obhajobu, a to co do částky 2600 Kč s tím, že na ústním jednání , datum, potvrdil, že toto zpětvzetí se vztahuje i na příslušenství této částky.
5. Rozsudkem ze dne , datum, soud I. stupně zastavil řízení v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 2 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 81 341 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 433 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 81 347 Kč od , datum, do , datum, (výrok III.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 36 829,62 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok IV.).
6. Odvolací soud k odvolání žalované rozhodl usnesením č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, o zrušení rozsudku soudu prvního stupně ze dne , datum, , a to ve vyhovujícím výroku II. a ve výroku IV. o nákladech řízení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Předmětem řízení tak zůstala žaloba o zaplacení 81 341 Kč spolu se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení, která se skládá z částky 20 000 Kč coby nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním a částky 61 341 Kč představující nárok na náhradu škody ve formě náhrady nákladů právního zastoupení v předmětné trestní věci, obě pak s příslušenstvím. Odvolací soud pak soudu prvního stupně uložil, aby se v dalším řízení zaměřil na obsah žaloby a žalobní tvrzení s tím, že je nezbytné použít § 118a odstavec 1 o.s.ř. a návodně žalobce poučit o nutnosti doplnění žalobních tvrzení a též o následcích nesplnění povinnosti, jakož mu určit i lhůtu ke splnění. Soudu prvního stupně pak odvolací soud uložil, že žalobce vzhledem k obsahu žaloby musí doplnit žalobní tvrzení o uvedení konkrétních skutečností, tedy jaká konkrétní dohoda a jakého dne byla uzavřena mezi žalobcem a , Anonymizováno, , jakého dne, kdy a jakým způsobem bylo hrazeno obhajné a jaká konkrétní dohoda o tvrzení postoupení pohledávky a jakého dne byla uzavřena mezi žalobcem a , Anonymizováno, ohledně souhlasu s vymáháním pohledávky žalobcem.
7. Na ústním jednání dne , datum, soud postupem podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzval žalobce, aby doplnil svá skutková tvrzení o uvedení konkrétních skutečností, tedy jaká konkrétní dohoda a jakého dne byla uzavřena mezi žalobcem a , Anonymizováno, , jakého dne, kým a jakým způsobem bylo hrazeno obhajné a jaká konkrétní dohoda o tvrzeném postoupení pohledávky a jakého dne byla uzavřena mezi žalobcem a , Anonymizováno, ohledně souhlasu s vymáháním pohledávky žalobcem. Dále soud vyzval žalobce, aby označil důkazy k prokázání těchto tvrzení a poučil jej, že nesplnění této výzvy může mít za následek neúspěch ve věci.
8. Na tuto výzvu žalobce reagoval svým podáním ze , datum, , kterým doplnil skutková tvrzení a navrhl provedení důkazu. V doplnění uvedl, že konkrétní dohoda mezi ním a jeho strýcem, , anonymizováno, , byla uzavřena ústně dne , datum, v souvislosti s trestním řízením vedeným proti žalobci před Obvodním soudem pro Prahu 4, sp. zn. , Anonymizováno, . Finanční prostředky byly , anonymizováno, poskytnuty jako zápůjčka, a to ve formě úhrady faktur vystavených žalobci jeho zvolenými obhájci. Součástí dohody bylo i postoupení budoucích pohledávek žalobce za Českou republikou na odškodnění za škodu způsobenou zahájením trestních řízení, včetně přiměřeného zadostiučinění, a udělení souhlasu s vymáháním pohledávek ve smyslu § 1886 občanského zákoníku. K prokázání těchto tvrzení žalobce předložil prohlášení , anonymizováno, potvrzující obsah uvedené dohody a potvrzení obhájců žalobce (, anonymizováno, a , anonymizováno, ) o řádné a včasné úhradě faktur.
9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
10. Účastníci učinili nespornými, že žalobce dne , datum, uplatnil u žalované nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 114 380 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 94 380 Kč a v náhradě nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč vzniklých v důsledku nezákonného tr. stíhání, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaná nároku nevyhověla, což mu sdělila svým stanoviskem ze dne , datum, .
11. Z provedeného dokazování podstatným obsahem žalobcem předložených listin z trestního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. , Anonymizováno, má soud za prokázaný následující průběh trestního řízení: Trestní stíhání bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, žalobce, jako obviněného ze spáchání trestného činu , anonymizováno, , kterého se měl dopustit tím, že dne , datum, v době okolo , Anonymizováno, hod. v , adresa, v prostorách , adresa, . Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. p) tr. ř., neboť v žalobním návrhu označený skutek není tr. činem.
12. Z provedeného konečným rozhodnutím ve věci, tj. rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že na jeho originálu je v rámci vyznačené doložky právní moci uvedeno datum , datum, s tím, že vzhledem k tomu, že toto datum připadlo na sobotu, je zřejmé, že rozsudek nabyl právní moci až následující pracovní den, tj. pondělí , datum, a tudíž je v tomto doložka právní moci vyznačena chybně.
13. Z potvrzení adresovaného žalobci podepsaného , anonymizováno, dne , datum, má soud za prokázané, že , anonymizováno, potvrzuje, že faktura č. , Anonymizováno, ze dne , datum, na částku 72 600 Kč, faktura , Anonymizováno, ze dne , datum, na částku 5 399,02 Kč, dále faktura č. , Anonymizováno, ze dne , datum, na částku 23 639,77 Kč a , Anonymizováno, ze dne , datum, na částku 60 500 Kč byly uhrazeny rodinným příslušníkem žalobce a nebyly ani z části dobropisovány.
14. Z potvrzení vystaveného , anonymizováno, , adresovaného žalobci má soud za prokázané, že faktura č. , Anonymizováno, vystavená , datum, na jméno žalobce byla v plné výši uhrazena , datum, . Potvrzení je vydáno , datum, .
15. Z prohlášení podepsaného , anonymizováno, dne , datum, má soud za prokázané, že , anonymizováno, svému synovci , anonymizováno, (tj. žalobci) poskytl finanční prostředky za účelem úhrady nákladů, spojených s jeho obhajobou v rámci trestních řízení, vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, a u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , Anonymizováno, . Dále v prohlášení uvádí, že součástí dohody o poskytnutí těchto finančních prostředků byla i dohoda o postoupení budoucích pohledávek , anonymizováno, za Českou republikou na odškodnění za škodu způsobenou zahájením výše uvedených trestních řízení vč. přiměřeného zadostiučinění a udělení souhlasu s vymáháním pohledávek ve smyslu § 1886 občanského zákoníku, pokud by v uvedených řízeních nedošlo k pravomocnému odsouzení jmenovaného.
16. Udělení souhlasu s vymáháním těchto pohledávek pak , anonymizováno, ještě stvrdil písemně s úředně ověřeným podpisem, a to dne , datum, , jak toto plny písemného vyhotovení souhlasu, který byla soudu předložen a jako důkaz proveden na ústním jednání , datum, .
17. Z provedeného dokazování emailovou komunikací mezi právními zástupcem žalobce a , anonymizováno, má soud za prokázané, že jí fakturované právní služby se týkaly právních služeb vykonaných obhájkyní v řízeních vedených jednak pod sp. zn. , Anonymizováno, a dále vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, .
18. Z provedeného dokazování vybranými listinami z trestního spisu, které žalobce soudu doložil po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. pak soud má za prokázanou existenci jednotlivých úkonů, které žalovaná v rámci obranných tvrzení sporovala, a to s výjimkou právního úkonu z , datum, (účast při podání vysvětlení) a z , datum, (nahlížení do spisu), kdy i žalobce uznal na ústním jednání , datum, , že tyto úkony nebyly prokázány. Dále pak nebyly prokázány právní služby nahlížení do spisu z , datum, a z , datum, .
19. Z účastnického výslechu žalobce má soud za prokázané, že trestní stíhání mělo dopad do jeho sféry rodinné zejména směrem k nezletilému synovi a poškození pověsti.
20. Z provedeného dokazování z žalobcem předložených zdravotních zpráv má soud za prokázáno, že žalobce trpí řadou zdravotních problémů (, Anonymizováno, ), avšak z těchto soud nedospěl k závěru, že by prokazovaly příčinnou souvislost mezi trestním stíháním a jejich vznikem.
21. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:
22. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.
23. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.
24. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
25. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
26. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
27. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").
28. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
29. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , anonymizováno, ). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu OdpŠk jako s nezákonným rozhodnutím. Uvedená judikatorní východiska platí bezpochyby (a mezi účastníky o tom ostatně není sporu, žalovaná existenci odpovědnostního titulu představovaného nezákonným rozhodnutím uznává) analogicky po novele zákona provedené zákonem č. 160/2006 Sb. i pro oblast nároků nemajetkové povahy, jak se podává např. i z rozhodnutí Nejvyššího soudu z , datum, , sp .zn. , Anonymizováno, .
30. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán, žalobce byl, jak nutno dovodit z výsledku trestního stíhání, nezákonně (ve smyslu odškodňovacím) trestně stíhán pro jednání, v němž orgány činné v trestním řízení spatřovaly výše označený přečin (Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).
31. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. , Anonymizováno, , dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění, či jeho formy, vychází především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , Anonymizováno, ). V rozsudku z , datum, , sp.zn. , Anonymizováno, , pak Nejvyšší soud konstatoval: „Jak bylo již shora naznačeno, v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha soudu, že „sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“32. S ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu se soud nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce.
33. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že je dána aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároků, které jsou předmětem žaloby.
34. V kontextu českého právního řádu je otázka postoupení nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním komplexní problematikou, která vyžaduje důkladnou analýzu relevantních právních předpisů a judikatury. Primárně je třeba vycházet ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, který představuje lex specialis ve vztahu k obecné úpravě náhrady škody obsažené v občanském zákoníku.
35. Tento zákon explicitně neupravuje možnost postoupení nároku na náhradu nemajetkové újmy, nicméně z jeho systematiky a účelu lze dovodit, že takový nárok je svou povahou ryze osobnostním právem, které je neoddělitelně spjato s osobou poškozeného. Tato interpretace je podpořena konstantní judikaturou Nejvyššího soudu České republiky (viz např. rozhodnutí Nevyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, ), která opakovaně potvrdila nemožnost postoupení takového nároku.
36. Z výše uvedeného vyplývá, že podle současné právní úpravy a ustálené judikatury není možné postoupit nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním třetí osobě. Tento závěr je odůvodněn především osobní povahou dotčených práv, principem individuálního posuzování újmy a celkovým účelem institutu náhrady nemajetkové újmy, kterým je primárně satisfakce konkrétní poškozené osoby, nikoli vytvoření obchodovatelné pohledávky.
37. Je však nutné poznamenat, že v případě smrti poškozeného může za určitých okolností dojít k přechodu nároku na náhradu nemajetkové újmy na dědice v rámci dědického řízení. Tato situace však nepředstavuje postoupení nároku v pravém slova smyslu, nýbrž specifický případ právního nástupnictví upravený dědickým právem. Tato výjimka se však nevztahuje na posuzovaný případ.
38. Na druhou stranu právo na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů obhajoby způsobené nezákonným trestním stíhání takovou osobní povahu nemá a omezení žalobce v dispozicí spočívající v nemožnosti takovou budoucí či již existující pohledávku postoupit na třetí osobu se neuplatní.
39. Soud dospěl k závěru, že žalobce dodatečně doplnil svá tvrzení a předložil důkaz (prohlášení , anonymizováno, ), ze kterého je zřejmé, že žalobce své budou pohledávky na náhradu nemajetkové i majetkové újmy vůči žalované z titulu zahájených trestních stíhání postoupil na , anonymizováno, a ten mu dal souhlas, aby svým jménem a na účet , anonymizováno, tyto potupoval.
40. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy soud dospěl k závěru, že toto je pohledávka osobní, kterou není možné postoupit. Ve vztahu k ní je takové postoupení neplatné, a tudíž žalobce byl i momentu předběžného uplatnění nároku u žalované i k momentu vyhlášení rozsudku aktivně legitimován k jejímu vymáhání.
41. Ve vztahu k náhradě majetkové škody způsobené trestní stíháním má soud za prokázané, že tato budoucí pohledávka byla k , datum, postoupena na , anonymizováno, a v průběhu tohoto řízení bylo žalované oznámeno, že tento dal souhlas žalobci s jejím vymáháním. Žalobce je tak aktivně legitimován k vymáhání této částky. Provedeným fakturami má soud za prokázané, že jejich vystavením žalobci vznikla škoda ve formě dluhu vůči jeho obhájci s tím, že tuto pohledávku žalobce postoupil na , anonymizováno, . Navíc, i kdyby soud dospěl k závěru, že postoupení budoucí pohledávky z , datum, nezpůsobilo zamýšlené následky (např. z důvodů, které uvádí jako obranná tvrzení žalovaná), výsledek by neměl vliv na aktivní legitimaci žalobce, neboť by to byl stále on, kdo by bylo oprávněn k jejich vymáhání.
42. Z nesporných tvrzení a z provedeného dokazováním má dále soud za prokázané, že v posuzovaném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání, a je tak dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb. Dále bylo nesporné, že žalobce splnil i další podmínku pro projednání věci u soudu, a to předběžné uplatnění nároku u žalované43. Soud dále zkoumal, zda byly dány i další z předpokladů vzniku odpovědnosti státu, tedy vznik škody či nemajetkové újmy na straně žalobce a příčinná souvislost mezi vydání nezákonného rozhodnutí a vznikem nemajetkové újmy. Pokud jsou splněny tyto tři předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu, pak se stát této odpovědnosti nemůže zprostit.
44. Ohledně náhrady nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním se soud se nejprve zabýval námitkou žalované týkající se promlčení tohoto nároku. V návaznosti na provedené dokazování má soud za to, že nárok byl uplatněn včas. K tomuto závěru soud vedlo skutkové zjištění, že originál rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, obsahuje chybnou doložku právní moci, ve které je uveden datum , datum, , což je den připadající na sobotu, takže rozsudek nabyl právní moci až následující pracovní den to je pondělí , datum, . Vzhledem k tomu, že žalobce u žalované nárok předběžně uplatnil , datum, , uplatnil před uplynutím zákonné šestiměsíční lhůty a nárok tedy není promlčen.
45. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy je možné obecně konstatovat, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život stíhané osoby, na které je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. Nález ÚS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíš, jedná-li se o obvinění liché, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. Nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, ).
46. V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nezákonným trestním stíháním žalobce došlo k zásahu do osobní sféry žalobce. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že v nezákonného trestního stíhání způsobil zásahy do osobní sféry žalobce, byť s ohledem na tvrzení žalobce a provedené dokazování zejména u zdravotních následků soud přisvědčil obrannému tvrzení žalované, že u těchto nelze dovodit, že by jejich jedinou či převažující příčinou bylo trestní stíhání. Soud však uvěřil žalobci v rámci jeho účastnického výslechu, že trestní stíhání mělo dopad do jeho sféry rodinné zejména směrem k nezletilému synovi a poškození pověsti. Dále má soud za prokázané, že trestní stíhání trvalo více než , Anonymizováno, roky. Žalobci hrozil trest s trestní sazbou až , Anonymizováno, let.
47. Soud dále provedl srovnání s rozhodnutím zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , sp. zn. a sp. zn. , Anonymizováno, , se kterými účastníky seznámil na ústním jednání , datum, a dospěl k závěru, že tento se v podstatných znacích shoduje s posuzovaným případem. U případu sp. zn. , Anonymizováno, řešeného Obvodním soudem pro Prahu 2 se jednalo se o trestný čin , anonymizováno, s hrozící trestní sazbou , Anonymizováno, let, vazební stíhání nebylo, délka řízení , Anonymizováno, rok a , Anonymizováno, měsíce. Tvrzené zásahy do osobní sféry, rozpad vztahu, poškozená pověst s tím, že žalobce nebyl bezúhonný. Bylo poskytnuto finanční zadostiučinění ve výši 30 000 Kč. Dále u věci sp. zn. , Anonymizováno, řešeného Obvodním soudem pro Prahu 2 se jednalo o trestný čin , anonymizováno, , trestní sazba , Anonymizováno, let, vazební stíhání nebylo, délka řízení , Anonymizováno, měsíců. Tvrzené zásahy do osobní sféry, poškozená pověst coby živnostníka v malé vesnici, žalobce byl bezúhonný. Ostatní zásahy tvrzeny nebyly. Poskytnuto bylo finanční zadostiučinění ve výši 16 903 Kč.
48. Z výše uvedených důvodů tak soud dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu, která žalobci vznikla v důsledku nezákonného trestního stíhání, je částka 20 000 Kč, a proto žalobě vyhověl v této části v plném rozsahu.
49. Ohledně nároku na náhradu škody náhradu nákladů právního zastoupení soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro odpovědnost státu, škoda vznikla a je zde dána i příčinné souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem těchto nákladů. Soud dospěl k závěru, že z žalobce uplatněných nároků je oprávněná částky 50 700 Kč spolu s DPH ve výši 10 647 Kč, celkem tedy částka 61 347 Kč. Soud neuznal jako oprávněné následující úkony: (a) převzetí a příprava zastoupení ze dne , datum, , kdy se soud ztotožnil s obranným tvrzením žalované, že tento úkon byl uznán v rámci úkonu z , datum, , (b) odůvodnění stížnosti obviněného proti usnesení PČR ze dne , datum, , kdy se spud ztotožnil s obranným tvrzením žalované ohledně přiznání pouze ½ úkonu, (c) účast při podání vysvětlení dne , datum, , kdy tento žalobce neprokázal a právní zástupce žalobce to uznal na ústním jednání , datum, , (d) nahlížení do spisu , datum, a , datum, , kdy bylo prokázáno, že to se týkalo jiného trestního stíhání, (e) doplnění odvolání obžalovaného , datum, , kdy se soud ztotožnil s obranným tvrzením žalované, že za pouhé doplňování či další odůvodňování odměna nenáleží, (f) nahlížení do spisu , datum, , kdy tento žalobce neprokázal a potvrdil to i právní zástupce žalobce na ústním jednání , datum, , (g) nahlížení do spisu , datum, a , datum, , kdy existence těchto úkonů nebyla žalobcem předloženými důkazy prokázán, (h) další porada s klientem , datum, , kdy nebyla prokázána účelnost, neboť se jednalo o 2. poradu před shodným veřejným zasedáním.
50. Výroky o úrocích z prodlení jsou odůvodněny skutečností, že s ohledem na moment předběžného uplatnění nároku žalobcem u žalované byla žalovaná v prodlení až od , datum, . U přiznaných plnění tak soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení.
51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 67 454,26 Kč, přičemž tato částka představuje 54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77 % a úspěchu žalované v rozsahu 23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 144 380 Kč sestávající z částky 6 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 6 900 Kč za účast na jednání soudu (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění žalobních tvrzení) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky 6 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 111 347 Kč sestávající z částky 5 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 5 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění k výzvě soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 5 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky 2 790 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne , datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 99 930 Kč ve výši 20 985,30 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.