25 C 7/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Marvanovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu, IČO IČO sídlem adresa za níž jedná název státní instituce sídlem adresa o zaplacení 260 625 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 250 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 259 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 260 625 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 260 625 Kč s příslušenstvím za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Okresního soudu ve adresa sp. zn. spisová značka („dále též posuzované řízení“). Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno dne datum, přičemž stále trvá. Od datum se spis nachází na odvolacím soudu. Žalobce považuje délku řízení 6,5 let za nepřiměřenou a požaduje odškodnit za celou jeho délku. Žalobce uplatnil nátok u žalované, přičemž se žalovaná žalobci omluvila a vyplatila mu dne datum částku 39 375 Kč.

2. Žalovaná žalobu neuznala. Žalobce se dle žalované stal účastníkem řízení až dne datum, kdy byla vydána výzva k vyjádření k žalobě. Žalobce vystupuje v řízení v postavení žalovaného. Řízení vůči němu trvalo 6 let a 3 měsíce ke dni předběžného projednání nároku. V průběhu řízení shledala žalovaná průtahy před odvolacím soudem od října rok do května rok a poté před nařízením jednání v květnu rok. Délka řízení byla ovlivněna i procesním chováním samotného žalobce a vedlejšího účastníka na jeho straně. Žalovaná se proto žalobci omluvila a poskytla mu přiměřené zadostiučinění ve výši 39 375 Kč, které považuje za dostačující, a proto navrhla žalobu zamítnout.

3. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce svůj nárok uplatnil dne datum, ta jej projednala a ve stanovisku ze dne datum konstatovala nesprávný úřední postup v napadeném řízení a poskytla žalobci omluvu a částku 39 375 Kč, které dne datum žalobci vyplatila.

4. Ze spisu Okresního soudu ve adresa sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti. Žaloba ve věci ze dne datum, podána dne datum k Okresnímu soudu ve adresa, předmětem řízení: určení vlastnictví nemovitých věcí; žalobkyně jméno FO proti žalovanému tituly před jménem Jméno žalobce, v této věci žalobce. Dne datum žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů podaná zástupcem žalobkyně tituly před jménem jméno FO. Dne datum přípis žalobkyni, nechť předloží písemné důkazní návrhy. Dne datum doručeno doplnění žaloby ze strany žalobkyně. Dne datum přípis katastrálnímu úřadu s žádostí o součinnost. Dne datum usnesení číslo jednací, nabylo právní moci datum, že soud přiznává žalobkyni osvobození od soudních poplatků a ustanovuje se jí zástupcem k ochranně jejich práv tituly před jménem jméno FO. Dne datum výzva k vyjádření k žalobě doručená žalovanému, tedy žalobci v tomto řízení. Dne datum námitka absence pravomoci soudu rozhodovat věc ze strany žalovaného, zastoupen tituly před jménem jméno FO. Dne datum soudu doručeno podání od státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve adresa jako odpověď na součinnost, zda se jednáním žalovaného nemohl naplnit trestný čin. Dne datum vyjádření žalobkyně k námitce žalovaného ohledně absence pravomoci. Dne datum výzva žalobkyní k doplnění jejího podání k odstranění vad žaloby. Dne datum vyjádření žalobkyně k výzvě soudu. Dne datum vyjádření žalovaného k žalobě. Dne datum úřední záznam, spis přidělen novému soudci, který žádá účastníky o sdělení stavu řízení a jejich stanovisek. Dne datum vyjádření žalobkyně ve věci. Dne datum sdělení procesního stanoviska ze strany žalovaného. Dne datum referát k připojení listin ze spisu spisová značka do projednávaného spisu. Dne datum usnesení o zamítnutí námitky nedostatku pravomoci a určení, že Okresní soud ve adresa je pravomocný k projednání věci. Dne datum odvolání proti usnesení ze strany žalovaného. Dne datum vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného. Spis předložen Krajskému soudu v adresa dne datum. Dne datum doplnění odvolání proti usnesení Okresního soudu ve adresa ze dne datum ze strany žalovaného. Dne datum usnesení Krajského soudu v adresa o zrušení usnesení Okresního soudu ve adresa ze dne datum, věc vrácena soudu k dalšímu řízení. Usnesení zrušeno pro procesní vadu, dle odvolacího soudu třeba posoudit, zda žalovaný je podnikatelem či nikoliv a tyto důkazy provést pouze u jednání, tudíž nebylo možno rozhodnout písemně od stolu. Dne datum nařízeno jednání na datum. Dne datum výzva žalovanému. Dne datum odpověď žalovaného na výzvu soudu. Dne datum se jednání konalo, provedeno dokazování listinnými důkazy, větším množstvím kupních smluv, dána výzva žalobkyni podle § 118a odst. 3 o.s.ř., jednání odročeno na datum. Dne datum záznam o nahlížení do spisu ze strany zástupce žalobkyně. Dne datum doplnění důkazních návrhů o vyjádření ze strany zástupce žalobkyně. Dne datum omluva z jednání a žádost o odročení jednání ze strany žalovaného z důvodu kolize na straně jeho právního zástupce. Dne datum e-mailová komunikace se zástupcem žalovaného, že jednaní proběhne, a že žádosti o odročení se nevyhovuje. Dne datum vyjádření žalovaného. Dne datum se jednání konalo za účasti zástupce žalovaného, mimo jiné, provedeno dokazování listinnými důkazy, větším množstvím kupních smluv a jiných listinných důkazů, sdělen podstatný obsah listin ze spisu Okresního soudu adresa, sp. zn. spisová značka, jednání odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí soudu o námitce žalovaného vznesené datum ohledně námitky nedostatku pravomoci. Dne datum usnesení okresního soudu o zamítnutí námitky nedostatku pravomoci vznesené ze strany žalovaného, usnesení nabylo právní moci dne datum. Dne datum nařízeno jednání na datum, současně žádán katastr nemovitostí o součinnost. Dne datum odpověď z katastru nemovitostí. Dne datum vyjádření žalovaného k žalobě. Dne datum se jednání konalo, provedeno listinné dokazování, dostavila se svědkyně, ale nebyla vyslechnuta, jednání odročeno na datum za účelem pokračování v dokazování výslechem žalobkyně a svědkyně. Dne datum žádost ze strany žalovaného o odročení jednání z důvodu jednání stran o mimosoudní vyřešení věci. Dne datum sdělení výsledku mimosoudního jednání ze strany zástupce žalobkyně. Zástupce žalobkyně sděluje, že mezi stranami probíhala e-mailová komunikace a vyzývá soud, aby požádal žalovaného o sdělení procesního stanoviska, neboť žalovaný je účinně nekontaktní. Dne datum výzva soudu směrem k žalovanému na sdělení procesního stanoviska ke smírnému jednání. Dne datum sdělení žalovaného na výzvu soudu s tím, že do datum zašle soudu konečné stanovisko ohledně smíru. Dne datum žádost ze strany zástupce žalobkyně o nařízení jednání. Dne datum odpověď na žádost žalobce ze dne datum o nařízení jednání, že došlo ke změně v obsazení senátu, věc bude projednávat jiná soudkyně, změna účinná od datum, soudkyně dlouhodobě nemocná, tudíž o nařízení jednání bude rozhodnuto v průběhu měsíce dubna rok. Uvedený přípis zaslán žalobci datum. Dne datum nařízeno jednání na den datum. Dne datum žádost žalovaného o odročení jednání nařízeného na datum z důvodu pobytu žalovaného v zahraničí, předvolání k jednání žalovanému doručeno dne datum, žalovaný žádá soud o nařízení jednání v říjnu, neboť se vrací v polovině září, doloženo zájezdem žalovaného. Dne datum žádost žalovaného o odročení jednání z důvodu kolize jeho zástupce. Dne datum zrušeno jednání nařízené na datum, nový termín dne datum, jednání zrušeno z důvodu žádosti právního zástupce žalovaného z důvodu vycestování žalovaného do zahraničí. Dne datum žádost zástupce žalobkyně o nařízení jednání. Dne datum vyjádření žalovaného ve věci. Dne datum návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení. Vedlejší účastník jméno FO uvádí, že má zájem uplatňovat svá práva jako vedlejší účastník. Dne datum se jednání konalo, žalovaný se nedostavil, zástupce žalovaného v substituci. Soudem dotazována žalobkyně, zda souhlasí se vstupem vedlejšího účastníka na stranu žalující, nesouhlas žalobkyně, provedeno listinné dokazování, proveden výslech svědkyně a proveden účastnický výslech žalobkyně, jednání odročeno na datum za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne datum usnesení na odstranění vad podání vedlejšího účastníka, na které straně sporu chce vystupovat, odpověď vedlejšího účastníka ze dne datum, kterým podává námitky do usnesení ze dne datum vydaného vyšší soudní úřednicí. Dne datum závěrečné vyjádření ze strany žalobkyně. Dne datum podání vedlejšího účastníka jméno FO, že má zájem být účastníkem na straně žalované. Dne datum závěrečný návrh žalovaného ve věci. Dne datum, žádost o zaslání záznamu z jednání na CD ze strany zástupkyně žalobce. Dne datum usnesení o potvrzení usnesení vyšší soudní úřednice ze dne datum, usnesení nabylo právní moci datum. Dne datum žádost o zaslání protokolu z jednání ze strany zástupce žalovaného. Dne datum doplnění návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení ze strany jméno FO. Dne datum vydán rozsudek soudu prvního stupně o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, s tím, že soud rozhodl tak, že určil, že vlastníkem předmětných nemovitých věcí je žalobkyně a žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení. Dne datum odvolání do rozsudku ze strany vedlejšího účastníka, jedná se o odvolání blanketní. Dne datum odvolání žalovaného proti rozsudku, odvolání rovněž není odůvodněno. Dne datum. výzva vedlejšímu účastníkovi k odstranění vad v odvolání, současně výzva na zaplacení soudního poplatku za odvolání, současně výzva žalovanému na zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne datum doplnění odvolání žalovaného proti rozsudku. Dne datum doplnění odvolání vedlejšího účastníka. Dne datum žádost žalovaného o přiznání bezplatného právního zastoupení, osvobození od placení soudního poplatku za odvolání. Dne datum v žádosti o součinnost pátrání o majetkových poměrech žalovaného a výzva žalovanému. Dne datum žádost vedlejšího účastníka o prominutí placení poplatku za odvolání. Dne datum žádost žalovaného prodloužení lhůty k potvrzení o osobních a majetkových poměrech za účelem rozhodnutí o žádosti. Dne datum opětovná žádost o součinnost za účelem pátrání o majetkových poměrech. Dne datum usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalovanému a o neustanovení žalovanému zástupcem advokáta. Dne datum rovněž usnesení, že se nepřiznává ani vedlejšímu účastníkovi osvobození od soudních poplatků a ani se mu neustanovuje advokát. Dne datum návrh žalovaného ze dne datum na přerušení řízení se zamítá. Dne datum odvolání žalovaného proti usnesení, odvolání je blanketní. Dne datum výzva žalovanému na odůvodnění odvolání. Dne datum odvolání vedlejšího účastníka, odvolání blanketní. Dne datum námitky žalovaného do usnesení vyzývajícího k odstranění vad k odvolání, usnesení vydáno vyšší soudní úřednicí. Dne datum usnesení vyšší soudní úřednice potvrzeno. Dne datum výzva vedlejšímu účastníkovi k odstranění vad odvolání. Dne datum námitky do usnesení vyšší soudní úřednice k výzvě o odstranění vad odvolání. Dne datum doplnění odvolání ze strany vedlejšího účastníka. Dne datum zpět předloženo Krajskému soudu v adresa k rozhodnutí o odvolání žalovaného a odvolání pro vedlejšího účastníka proti usnesení o neosvobození a neustanovení zástupce. Dne datum usnesení okresního soudu potvrzeno dvěma usneseními jak vůči žalovanému, tak vůči vedlejšímu účastníkovi. Dne datum doplnění odvolání do rozsudku ze strany zástupce žalovaného. Dne datum zaplacen soudní poplatek ze strany žalovaného za odvolání. Dne datum vyzván vedlejší účastník k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne datum vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného. Dne datum žádost o prominutí poplatku za odvolání ze strany vedlejšího účastníka. Výzva vedlejšímu účastníku ze dne datum na změnu majetkových poměrů. Dne datum doplnění žádosti o prominutí poplatku za odvolání ze strany vedlejšího účastníka. Dne datum žádost zástupce žalobkyně o odeslání spisu odvolacímu soudu. Dne datum usnesení Okresního soudu ve adresa, že se zastavuje řízení o odvolání vedlejšího účastníka proti rozsudku z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Dne datum žádost o zapůjčení předmětného spisu ze strany Krajského soudu v adresa, spis zapůjčen dne datum, spis vrácen okresnímu soudu dne datum. Dne datum odvolání proti usnesení o zastavení odvolacího řízení ze strany vedlejšího účastníka, odvolání je blanketní. Dne datum výzva vedlejšímu účastníkovi na odůvodnění odvolání. Dne datum námitky proti usnesení vyšší soudní úřednice stran vad podaného odvolání ze strany vedlejšího účastníka. Dne datum žádost ze strany zástupce žalobce o zaslání spisu odvolacímu soudu k projednání odvolání. Dne datum potvrzeno usnesení vyšší soudní úřednice ohledně vad odvolání vedlejšího účastníka. Spis předložen Krajskému soudu v adresa k projednání odvolání dne datum. Usnesením ze dne datum krajský soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení stran vedlejšího účastníka. Dne datum spis vrácen okresnímu soudu ze strany krajského soudu bez věcného vyřízení, neboť spis byl předložen předčasně, neboť okresní soud nerozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi. Dne datum sdělení ze strany zástupce žalobkyně, že byli žalovaný a vedlejší účastník uznáni vinni pro trestný čin lichvy a podvodu pro věc vedenou u Okresního soudu ve adresa, sp. zn. spisová značka. Dne datum usnesení o doplnění rozsudku ze dne datum o výrok III., IV. a V. o nákladech vedlejšího účastníka a o soudním poplatku. Dne datum odvolání žalovaného do usnesení ze dne datum, odvolání je blanketní. Dne datum, odvolání vedlejšího účastníka do předmětného usnesení, odvolání je blanketní. Dne datum žádost ze strany zástupce žalobce o zaslání spisu odvolacímu soudu k projednání odvolání. Dne datum výzva vedlejšímu účastníkovi na doplnění odvolání. Dne datum námitky do usnesení vydaného vyšší soudní úřednicí ohledně odstranění vad odvolání námitky ze strany vedlejšího účastníka. Dne datum usnesení vyšší soudní úřednice potvrzeno. Dne datum výzva k odstranění vad k odvolání žalovaného. Dne datum doplnění odvolání vedlejšího účastníka. Dne datum námitky žalovaného do usnesení okresního soudu ze dne datum ohledně odstranění vad odvolání. Dne datum žádost ministerstva spravedlnosti o zapůjčení spisu, pokyn k předložení spisu datum, spis vrácen od ministerstva spravedlnosti dne datum. Dne datum usnesení o potvrzení, usnesení vyšší soudní úřednice ze dne datum. Dne datum spis předložen Krajskému soudu v adresa k projednání odvolání, a to proti rozsudku. Dne datum doplnění odvolání do rozsudku a doplňování proti doplňujícímu usnesení ze strany žalovaného. Dne datum spis žádán ze strany Obvodního soudu pro adresa k zapůjčení.

5. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku u žalované (žádost o odškodnění ze dne datum, stanovisko žalované ze dne datum, doručenku datové zprávy ze dne datum, akceptační dopis žalované ze dne datum).

6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

7. Po právní stránce soud posoudil předmětnou věc podle následujících ustanovení.

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 Odpšk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

10. Podle § 5 Odpšk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 Odpšk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 Odpšk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Podle § 14 odst. 1 Odpšk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Podle § 15 odst. 2 Odpšk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a Odpšk, když se žalobce na žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 260 625 Kčs příslušenstvím, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu ve adresa sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 Odpšk., uspokojen nebyl, a proto věc mohla být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 Odpšk.).

16. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda Okresní soud ve adresa v posuzovaném řízení vydal rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí Odpšk.). Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 Odpšk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. srpna 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

17. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jenž jim byl vytýkán). Z judikatury ESLP plyne, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě lze konstatovat i v průběhu dosud neskončeného řízení, je-li zjevné, že již jeho dosavadní délka není vzhledem k okolnostem případu přiměřená. Uvedené akceptuje i vnitrostátní úprava, která možnost podání žaloby na odškodnění nepřiměřené délky řízení neomezuje pouze na řízení již pravomocně skončená.

18. Posuzované řízení trvá od datum, kdy byla podána žaloba, do dnešního dne (datum) dobu zhruba 6 let a 9 měsíců a zatím není pravomocně skončeno. Celková doba řízení tak zatím činí zhruba 6 let a 9 měsíců. Relevantní doba, která svědčí žalobci, je počítána od datum, kdy se o žalobě dozvěděl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010), do dnešního dne (tj. datum), tedy zhruba 6 let a 5 měsíců.

19. Posuzované řízení bylo řízením civilním, jehož předmětem byla žaloba na určení vlastnictví nemovitých věcí, kde žalobce vystupuje jakožto žalovaný. Na základě provedeného dokazování lze dospět k závěru, že řízení bylo zatím procesně složité, a to nejen co do počtu stupňů co do rozhodování (odvolací soudu rozhodoval opakovaně o odvoláních do procesních rozhodnutí), ale i s ohledem na vyšší počet nařízených a provedených jednání a řadu procesních rozhodnutí v řízení. Soud se v průběhu řízení musel vypořádat s námitkou absence pravomoci soudu, jakož i s četnými procesními návrhy účastníků, zejména žalovaného (v tomto řízení žalobce) a vedlejšího účastníka na jeho straně. Soud se musel zabývat samotným vstupem vedlejšího účastníka, neboť jej musel vyzývat, na jaké straně sporu hodlá vystupovat, jakož i k doplnění jeho podání oznamujícímu vstup do řízení. Soud dále rozhodoval o žádostech o osvobození od soudních poplatků na základě žádosti žalovaného i vedlejšího účastníka, jakož i o žádostech o ustanovení zástupce z řad advokátů i v případě žalobkyně. Současně se soud musel vypořádat s četnými opravnými prostředky ze strany žalovaného a vedlejšího účastníka, což objektivně prodloužilo řízení, neboť každé rozhodování soudu II. stupně si vyžádá určitý čas, a to i pokud jde o rozhodování o opravných prostředcích pouze do procesních rozhodnutí. Soudy musely v průběhu řízení opakovaně vyzývat účastníky k doplnění podání, k doplnění odvolání, jakož i rozhodovat o zastavení odvolacího řízení pro jeho nedoplnění. Současně soudy musely mnohokrát rozhodovat o potvrzení usnesení vyšší soudní úřednice k námitkám vedlejšího účastníka na straně žalovaného. Řízení nebylo nijak významně skutkově ani právně složité.

20. Pokud jde o chování žalobce v průběhu posuzovaného řízení, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že se žalobce na délce řízení významně podílel. Žalobce, potažmo vedlejší účastník na straně žalobce, v průběhu řízení podávali opakovaně blanketní opravné prostředky (odvolání), přičemž do výzev soudu k jejich doplnění, vydanými vyšší soudní úřednicí, podávali opakovaně námitky, o nichž muselo být následně ze strany soudu rozhodováno. Tato skutečnost objektivně přispěla k prodloužení řízení, neboť vždy významně prodloužila fázi odvolacího řízení před soudem prvního stupně, než mohla být věc k projednání předložena soudu odvolacímu. Žalobce, jakož i vedlejší účastník na jeho straně rovněž nezaplatili soudní poplatek za odvolání, který je splatný spolu s jeho podáním, nýbrž vyčkali na výzvu soudu a následně (poté, co soud rozhodl o žádosti o osvobození od soudních poplatků) jej uhradili až na tuto výzvu. Žalobce, resp. jeho právní zástupce dále opakovaně žádali o odročení nařízeného soudního jednání, a to vždy těsně před termínem jeho konání. Současně žalobce přispěl k prodloužení řízení o několik měsíců, neboť žádal o odročení jednání z důvodu mimosoudního jednání mezi účastníky, avšak poté byl nekontaktní, přičemž nereagoval na výzvy ze strany žalobkyně, na výzvu soudu reagoval až s notným zpožděním, přičemž se následně v avizované lhůtě nevyjádřil. Z provedeného dokazování se podává, že žalobce a potažmo i vedlejší účastník na jeho straně zaujali v řízení do určité míry obstrukční taktiku, která pravomocné meritorní rozhodnutí oddaluje. Lze proto uzavřít, že významná část délky napadeného řízení jde k tíži žalovaného a vedlejšího účastníka na jeho straně.

21. Co se týká postupu orgánů veřejné moci, soud shledal ve věci několik období bezdůvodné nečinnosti, a to období od září rok, kdy byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání proti usnesení o námitce co do pravomoci soudu, do květnu rok, kdy o něm odvolací soud rozhodl. Dále období od června rok, kdy došlo k žádosti účastníků z důvodu smírných jednání k odročení jednání, do února rok, kdy došlo ze strany soudu k reakci na urgenci žalobkyně o nařízení jednání, a to s odůvodněním, že došlo ke změně v obsazení senátu a že přebírající soudkyně je v dlouhodobé neschopnosti. Jednání pak bylo nařízeno až v průběhu května rok, a to na září rok. Lze tudíž shledat významné období nečinnosti soudu, přičemž nelze klást k tíži účastníků, že došlo k organizačním změnám na straně soudu nebo k dlouhodobé pracovní neschopnosti soudkyně. Pokud jde o postup soudu ve věci, soud jej hodnotí jako částečně nekoncentrovaný, a to zejména s ohledem na prodlevy při nařizování jednání, jakož i s ohledem na postup soudu prvního stupně v rámci odvolacího řízení (u odvolání do rozsudku). Ve věci byl soudem prvního stupně rozhodnuto rozsudkem v říjnu rok, přičemž finálně byl spis k projednání odvolání do rozsudku předložen odvolacímu soudu v lednu rok. V mezidobí probíhala sice vysoká procesní činnost soudu, a to zejména z důvodu četných a opakovaných opravných prostředků a procesních návrhů ze strany žalovaného a vedlejšího účastníka (viz výše), avšak částečně lze prodloužení řízení v této fázi klást k tíži soudu, a to zejména pro časové prodlevy v předkládání spisu odvolacímu soudu a rovněž z důvodu opomenutého rozhodnutí o nákladech ve vztahu k vedlejšímu účastníku. Soud je toho názoru, že uvedené průtahy, jakož i dílem nekoncentrovaný postup soudu přispěly jistou měrou k délce posuzovaného řízení.

22. Pokud jde o význam řízení pro žalobce, ten soud shledává z objektivního hlediska jako běžný. Posuzované řízení se týkalo žaloby na určení vlastnictví k nemovitostem, jednalo se tedy o spor majetkové povahy, který se sice dotýkal výkonu vlastnického práva žalobce, avšak svou povahou nedosahoval takové intenzity, že by byl spojen s mimořádným nebo existenčním významem pro žalobce. Lze shrnout, že uvedený spor o nepatří typově mezi řízení, jimž obecně judikatura přisuzuje vyšší význam (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005).

23. Ze subjektivního hlediska se soud zabýval skutečností, co bylo osobně pro žalobce v rámci řízení významným, neboť Nejvyšší soud v mnohých případech již judikoval, že kritérium významu předmětu řízení pro účastníka, tj. co je pro něj v sázce, je nejdůležitějším kritériem. Odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení se totiž poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1313/2010). Žalobce vystupoval v posuzovaném řízení na straně žalovaného, přičemž v posuzovaném řízení bylo rozsudkem ze dne datum (zatím nepravomocným) rozhodnuto, že se určuje, že vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobkyně, a to s odůvodněním, že žalobce zneužil finanční tísně, nezkušenosti a rozrušení žalobkyně, kterých si byl při koupi nemovitostí od žalobkyně vědom. Soud v napadeném řízení dospěl k závěru, že jednání žalovaného (v tomto řízení žalobce) naplňuje podmínky lichvy, když žalobce využil finanční tísně žalobkyně, o níž věděl, a zároveň založil hrubý nepoměr plnění, když žalobkyni zaplatit třikrát méně, než by bylo v uvedeném případě odpovídající. Uvedený závěr je podpořen i skutečností, že žalovaný (v tomto řízení žalobce), jakož i vedlejší účastník na jeho straně byli Okresním soudem ve adresa v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, uznáni vinnými z přečinu lichvy a přečinu podvodu, o čemž byl soud v posuzovaném řízení informován ze strany zástupce žalobkyně. Nahlédnutím do stavu předmětného trestního řízení na portálu Infosoud zdejší soudu zjistil, že zástupcem žalobkyně přiložený odsuzující rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem a žalovaný (v tomto řízení žalobce) spolu s vedlejším účastníkem tak byli pravomocně uznáni vinnými z přečinu lichvy a podvodu za obdobné jednání (zneužití tísně a nezkušenosti, jakož i v poskytnutí si vzájemného plnění v hrubém nepoměru při koupi nemovitostí postupně od několika poškozených). Na tomto základě lze proto těžko dospět k závěru, že by žalobce v průběhu posuzovaného řízení zažíval nějaký stav nejistoty ohledně vlastnictví předmětných nemovitostí, neboť si musel být velice dobře vědom skutkových okolností, za jakých tyto nemovitosti od žalobkyně nabyl. Soud proto uzavřel, že ze subjektivního pohledu mělo posuzované řízení pro žalobce snížený význam, neboť v něm bylo prokázáno (ač zatím nepravomocně), že žalobce nemovitosti od tamní žalobkyně nabyl přinejmenším nečestným jednáním, které v jiném (ale obdobném) případě naplnilo znaky trestného činu.

24. Soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a skutečnosti, které vzal v řízení za prokázané, dospěl k závěru, že v rámci namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 OdpŠk, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě a celkovou délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou. Tento závěr je nutno vztáhnout i na dobu, po kterou vystupuje v posuzovaném řízení žalobce, neboť řízení zatím není skončeno. Soud proto uzavřel, že je v daném případě dána odpovědnost žalované za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce namítaného řízení, a proto má žalobce nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu byla porušením práva na projednání věci v přiměřené lhůtě způsobena, přičemž tato nemajetková újma se presumuje.

25. Za těchto okolností se tedy soud zabýval otázkou formy zadostiučinění. Dle názoru soudu lze zejména s ohledem na intenzitu shora uvedených průtahů shledaných v postupu soudu dospět k závěru, že konstatování porušení práva se nejeví jako dostačující forma zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a proto je újmu, která žalobci vznikla, nutno odškodnit v penězích. Žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

26. Pokud jde o samotnou výši přiměřeného zadostiučinění, soud věc hodnotil podle kritérií stanovených v ustanovení § 31a odstavec 3 OdpŠk. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2301/2009 uvedl, že s přihlédnutím i k věci Apicella proti Itálii, pro poměry České republiky odpovídá základní částka odškodnění v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky trvání řízení a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení (viz také NS Cpjn 206/2010). Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud tak uzavírá, že soudní řízení trvající 6 let bude odškodňováno základní částkou 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Za posuzovanou délku řízení 6 let (5 x 15 000 Kč) a 5 měsíců (5 x 1 250 Kč) činí základní částka zadostiučinění 81 250 Kč.

27. Základní částku odškodnění je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

28. Pokud zde soud neuvádí jinak, pak pokud jde o odůvodnění jednotlivých modifikací, odkazuje na výše uvedené skutečnosti, kde se k těmto kritériím podrobněji vyjadřoval. Soud dospěl k závěru, že je důvodné ponížit základní částku odškodnění z důvodu procesní složitosti (20 %), neboť s ohledem na množství procesních návrhů, s nimiž se musel soud vypořádat, jakož i s ohledem na opakované rozhodování o nich i ze strany odvolacího soudu, je třeba řízení považovat za procesně složitější. Pokud jde o podíl žalobce na řízení, soud uzavřel, že je třeba ponížit základní částku o 30 %, a to s ohledem na obstrukční jednání žalobce i vedlejšího účastníka na jeho straně. Co se týče významu řízení pro poškozeného (žalobce), soud dospěl k závěru, že je třeba základní částku ponížit ještě o 10 % z důvodu sníženého významu řízení pro žalobce. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci, které je pro posouzení přiměřenosti délky řízení stěžejní, dospěl soud na základě nekoncentrovaného postupu v řízení k závěru, že je na místě z tohoto hlediska naopak navýšit základní částku o 10 %. Pokud jde o zjištěné průtahy řízení, ty soud zohlednil již pro stanovení formy zadostiučinění. Z uvedeného vyplývá, že je důvodné ponížit v posuzovaném případě základní částku v souhrnu o 50 %.

29. Pro výše uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu je částka 40 625 Kč, tedy 50 % základní částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná již poskytla žalobci zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení ve výši 39 375 Kč, soud žalobě ve výroku I. vyhověl co do zbývající částky 1 250 Kč (40 625 – 39 375 = 1 250 Kč), a to z důvodu plynutí času (od datum do datum), které nebylo žalovanou hodnoceno. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1, části věty za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, která žalobce v principu nijak nepoškozuje.

30. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, soud je v celé požadované výši výrokem II. zamítl spolu se zbývající částí žalovaného nároku, tedy co do částky 259 375 Kč. Žalovaná projednala, přiznala a uhradila nárok žalobce dne 26., resp. datum, tj. v zákonné šestiměsíční lhůtě dle § 15 OdpŠk, když žalobce předběžně svůj nárok uplatnil u žalované dne datum. Pokud žalovaná plnila žalobci 39 375 Kč, jejíž výše odpovídá částce, jež by žalobci přiznal i nalézací soud v době, kdy neuplynula šestiměsíční lhůta stanovená v § 15 odst. 1 OdpŠk, již dne datum, nevzniklo žalobci právo na úroky z prodlení, a to ani z částky, která je zdejším soudem žalobci přiznána z důvodů plynutí času a pokračování posuzovaného řízení, které žalovaná neposuzovala. Proto soud prvního stupně žalobu v tomto rozsahu jako nedůvodnou zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že k prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy by došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne datum, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců by skončila dnem datum (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 a §143 o. s. ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Smyslem předběžného projednání nároku u příslušného ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy dle § 14 OdpŠk je poskytnout možnost vyřešit spor smírnou cestou a snaha zabránit tak zbytečným soudním sporům (srov. Vojtek, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 2. vydání. Praha“ C. H. Beck, 2007, str. 110 a násl., ale také důvodová zpráva k zák. č. 160/2006 Sb. – „Smyslem tohoto ustanovení je usnadnit řešení škodných případů mimosoudní cestou.“). Poškozeným sice nic nebrání v tom, aby žalobu k soudu podali i před tím, než se příslušný úřad k jejich nároku vyjádří, nicméně vystavují se nebezpečí, že pokud jejich nárok bude v dostatečném rozsahu dobrovolně v zákonné lhůtě uspokojen, ponesou si náklady nedůvodně zahájeného řízení ze svého. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dobrovolně v zákonné lhůtě nárok žalobce v dostatečném rozsahu uspokojila a soud tak žalobci přiznal pouze další odškodnění z důvodu plynutí času, které žalovaná v době projednání nároku žalobci poskytnou ani nemohla, je nutno dospět k závěru, že náklady právního zastoupení nelze považovat za účelně vynaložené, přičemž žalobci nelze přiznat ani nárok za zaplacený soudní poplatek, a to ani v případě, kdy soud přiznal žalobci výrokem I. další zadostiučinění, a to právně z toho důvodu, že toto bylo žalobci přiznáno pouze v důsledku plynutí času, a nebylo před žalovanou v této části předběžně uplatněno dle § 14 OdpŠk (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2023, č.j. 70 Co 292/2023-234) Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může žalobce podat návrh na výkon soudního rozhodnutí či exekuci.