25 C 8/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Marvanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa o zaplacení 96 150 Kč + 850 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 104 750 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 79 750 Kč od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 75 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 750 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 76 590 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zástupkyni žalobkyně, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 96 150 Kč z titulu náhrady škody spočívající v uhrazených nákladech obhajoby způsobené nezákonným rozhodnutím a částky 850 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním žalobkyně v řízení vedeném u Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] (dále též„ posuzované řízení“). Posuzované řízení bylo nejprve zahájeno pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen t. z.) usnesením o zahájení trestního stíhání Policie České republiky (dále též„ Policie ČR“), Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, 4. oddělení, [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí]; toto bylo zrušeno usnesením státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Opětovně bylo proti žalobkyni trestní stíhání zahájeno usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, 4. oddělení, [číslo jednací] [rok] [číslo] dne [datum rozhodnutí] pro spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) t. z.. Žalobkyně byla následně obžaloby zproštěna rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Ohledně nároku na náhradu škody žalobkyně požadovala 96 150 Kč za celkem 37,5 úkonu právní služby ohodnocených sazbou 2 300 Kč á úkon bez DPH s režijní paušál á 300 Kč za 33 úkonů právní služby. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobkyně namítla zásah do rodinného života, neboť měla v době trestního stíhání dvě nezletilé děti, měla tudíž strach o budoucnost rodiny v důsledku ztížené majetkové situace, neboť jí byl ze strany orgánů činných v trestním řízení zajištěn její veškerý majetek; dále zásah do profesního života; zásah do dobré pověsti a její morální integrity. Žalobkyně provedla při vyčíslení nároku na náhradu nemajetkové újmy komparaci s rozhodnutími Městského soudu v Praze, a to rozsudkem sp. zn. [spisová značka] a rozsudkem sp. zn. [spisová značka].

2. Žalovaná se bránila podané žalobě tím, že na základě žádosti žalobkyni odškodnila celkem částkou 104 750 Kč, sestávající z částky 79 750 Kč přiznané na náhradě škody za uhrazené náklady obhajoby (konkrétně za 29 úkonů po 2300 Kč, 3 ½ úkony po 1 150 Kč a 32 paušálů 300 Kč) a částky 25 000 Kč přiznané na náhradě nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním přičemž žalovaná rovněž konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaná uvedla, že žalobkyni hrozil za trestný čin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) t. z. trest odnětí svobody na 5 – 10 let, délka trestního stíhání od vydání druhého usnesení o zahájení trestního stíhání, tj. od [datum] do [datum] činila 1 rok a 3 měsíce. Pokud jde o následky trestního stíhání ve sféře žalobkyně, žalovaná uvedla, že žalobkyně prožívala strach, stres, co bude s dětmi, neboť byla matka dvou nezletilých dětí, dále že z důvodu zajištění majetku pozbyla možnost uspokojování potřeb sebe i svých dětí a že nyní je nedůvěryhodnou osobou pro bankovní instituce. Trestní stíhání tak mělo následky v profesním i soukromém životě. Žalovaná provedla při vyčíslení poskytnutého zadostiučinění komparaci s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Ohledně prvního období trestního stíhání od [datum] do [datum] žalovaná namítla promlčení tohoto nároku, neboť žádost o odškodnění byla u žalované podána až [datum]. V průběhu řízení žalovaná dále tvrdila, že se žalobkyně svoje trestní stíhání zavinila sama, neboť v přípravném řízení nevypovídala a nepředložila potřebné důkazy, které předložila až v řízení před soudem. Kdyby tak učinila již v přípravném řízení, k postavení žalobkyně před soud by nejspíše nedošlo. Žalovaná v tomto rámci odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].

3. Žalobkyně se tvrzení, že si měla trestní stíhání zavinit sama, bránila tím, že pouze využila svého práva nevypovídat. Policejní orgán měl ve spisu k dispozici veškeré důkazy a relevantní informace již od jiných osob, přičemž očividně nepochopil institut postoupení pohledávky využívaný pro výplatu pojistného plnění v dané věci. Současně žalobkyně namítla tendenční chování ze strany komisařky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vůči její osobě a ostatním obžalovaným, což byl jeden z důvodů, proč se žalobkyně obávala vypovídat v přípravném řízení.

4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět pro částečnou úhradu žalovanou, a to co do částky 104 750 Kč, sestávající z částky 79 750 Kč představující část nároku na náhradu škody spočívající v uhrazených nákladech obhajoby a z částky 25 000 Kč představující část nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. Soud proto v návaznosti na toto zpětvzetí žaloby, řízení částečně zastavil, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

5. Na jednání konaném dne [datum] pak žalobkyně upřesnila, že se domáhá náhrady nemajetkové újmy z titulu svou usnesení o zahájení trestního stíhání, a tudíž dvou nároků, které rozděluje tak, že za období od [datum] do [datum] požaduje částku 20 000 Kč a za období od [datum] do [anonymizováno] [číslo] požaduje částku 830 000 Kč.

6. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobkyně dne [datum] uplatnila u žalované nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení u Městského soudu v Praze, pod sp. zn. [spisová značka]. K projednání žádosti žalobkyně žalovanou došlo dne [datum], kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zák. č. 82/1998 Sb., kterým byla usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum]. Náhrada škody a přiměřeného zadostiučinění však nebyla přiznána v požadované výši, dne [datum] bylo žalobkyni přiznáno 104 750 Kč. Dále účastníci učinili nesporným, že po projednání nároku na náhradu nákladů obhajoby ze strany žalované, zůstaly mezi stranami sporné úkony: stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] – jedna polovina (polovina přiznána žalovanou), stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a odůvodnění ze dne [datum] – jedna polovina (jedna polovina přiznána žalovanou), 8 stížností proti zajištění majetku ze dne [datum] a jejich odůvodnění ze dne [datum], 2 stížnosti proti zajištění majetku ze dne [datum], stanovisko – návrh na výslechy svědků ze dne [datum] a žádost o zrušení zajištění majetku ze dne [datum].

7. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti. Dne [datum] bylo podáno [anonymizována čtyři slova] trestní oznámení na [jméno] [příjmení]. Dne [datum] zahájení úkonů trestního řízení vůči [jméno] [příjmení] za zkrácení daně podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. e) t. z. Do spisu dále založena plná moc od žalobkyně pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dále plná moc [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, [číslo jednací], a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení] pro zpronevěru dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) t. z. spáchaných ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) t. z. Žalobkyní podána stížnost dne [datum] O stížnosti bylo rozhodnuto ze strany Městského státního zastupitelství dne [datum] tak, že se jako nezákonné ruší usnesení vrchního komisaře ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] - žalobkyně, [jméno] [příjmení]. Z odůvodnění usnesení se podává, že věc se vrací policejnímu orgánu k došetření, neboť sdělení obvinění neobsahuje nezbytné náležitosti vyžadované § 160 odst. 1 t. ř. V konkrétním případě šlo o nedostatečný popis trestní součinnosti obviněných osob, který má za následek nezákonnost zahájení trestního stíhání ve věci. Dne [datum rozhodnutí] vydáno usnesení [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] - žalobkyně, [jméno] [příjmení], a to u žalobkyně spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěra dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) t. z. spáchaného ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) t. z. (v rozsahu 61 stran). Žalobkyně podává stížnost ze dne [datum], kterou odůvodňuje [datum]. Stížnost byla zamítnuta dne [datum] s tím, že není důvodná, a to státní zástupkyní Městského státního zastupitelství v Praze. Dne [datum] poučení poškozeného, dále vyrozumění o plánovaných úkonech. Dne [datum] byl vyslechnut obviněný [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] byl vyslechnut obviněný [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vyslechnuta žalobkyně, uvádí čistý měsíční příjem 25 000 Kč, odmítla vypovídat. Dne [datum] byl vyslechnut [jméno] [příjmení], odmítl vypovídat. Dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení] jako svědek, dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení] jako svědek, dne [datum] vyslechnuta [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechnut [anonymizováno] [jméno] [jméno], dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechnut [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechnut [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Následuje úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum] – [příjmení] [příjmení]. Dále úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] úřední záznam o podaném vysvětlení žalobkyně – využívá práva nevypovídat. Dne [datum] úřední záznam o podaném vysvětlení – [jméno] [příjmení]. Dále úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum] – [jméno] [příjmení]. Dále úřední záznamy o podaných vysvětleních následujících osob - dne [datum] [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení], dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení], dne [datum] [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [příjmení]. Následuje úřední záznam o výplatách pojistných plnění ze dne [datum]. Dále založeny různé odpovědi k žádostem o podání informací, a to zejména ve 3. svazku od [číslo listu] do [číslo listu]. Dále založeny odpovědi na žádosti a listinné důkazy do [číslo listu]. Poté následuje předvolání obviněné žalobkyně ze dne [datum] na den [datum]. Dále záznam o nahlédnutí do trestního spisu ze dne [datum] na základě žádosti poškozeného [právnická osoba], dále na základě žádosti obhájkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v zastoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dále na základě žádosti obhájce [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum], a to v místnosti [anonymizováno], započato ve [údaj o čase] hodin, ukončeno v [údaj o čase] hodin. Následují výsledky finančních šetření od [číslo listu] do [číslo listu]. Dále byl podán k Městskému státnímu zastupitelství návrh poškozených [anonymizováno] na zajištění majetku obviněných dne [datum] se založenými doklady o majetku obviněných. Dále k Městskému státnímu zastupitelství podán návrh na postup dle § 8 odst. 2 t. ř. vyžádat si bankovní informace policejní komisařkou dne [datum], což Městské státní zastupitelství činí dne [datum]. Dne [datum] souhlas státního zástupce se zajištěním finančních prostředků a nemovitostí, co se týče obviněného [jméno] [příjmení]. Usnesení o zajištění peněžních prostředků u [právnická osoba] ze dne [datum] ve vlastnictví žalobkyně, dále o zajištění finančních prostředků osoby [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Následují usnesení o zajištění majetku, co se týče žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum]; stejně tak byly zajištěny věci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dále zpráva o chování žalobkyně ze dne [datum] od Městské části [obec a číslo], že žalobkyně nemá evidovaný žádný záznam v rejstříku přestupků. Dále zpráva k osobě žalobkyně ze dne [datum], že provedenou lustrací v evidencích Policie ČR nebylo zjištěno, že kromě věci vedené na zdejší součásti se nevede proti žalobkyni jiné přestupkové a trestní řízení. Z opisu z evidence z rejstříku trestů fyzických osob má soud prokázáno ke dni [datum], že nejsou žádné informace o odsouzení žalobkyně. Následně byla žalobkyně dne [datum] vyrozuměna o možnosti prostudovat trestní spis. Žalobkyně podala stížnosti proti usnesení o zajištění majetku v [anonymizováno] [rok], stížnosti jsou datovány vždy [datum], směřují proti všem unesením o zajištění majetku týkajících se žalobkyně. Celkem se jedná o 8 stížností s datem [datum], a to proti usnesení o zajištění peněžních prostředků na účtech žalobkyně a dále nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně a peněžitých prostředků na účtu jejího syna [jméno] [příjmení]. Záznam o prostudování spisu, co se týče žalobkyně, prostudování trvalo od [údaj o čase] hodin do [údaj o čase] hodin. Dne [datum] obviněný [jméno] [příjmení] podává návrh na zastavení trestního stíhání. Dne [datum] návrh na podání obžaloby. Následuje trestní příkaz, co se týče [jméno] [příjmení], č. j. [spisová značka], že mařil výkon rozhodnutí tím, že vykonával činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána, čímž spáchal přečin maření výkonu úředního rozhodnutí o vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) t. z. s tím, že dne [datum] v době [údaj o čase] hodin v [obec a číslo], ulice [ulice] na úrovni s ulicí [ulice] směrem z centra města řídil motorové vozidlo [značka automobilu], přičemž byl zastaven hlídkou Policie ČR a při kontrole a následné lustraci v dostupných evidencích Policie ČR bylo zjištěno, že jmenovaný má vysloven platný zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu, a to na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2. Dále rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, co se týče [jméno] [příjmení] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kde je [příjmení] [příjmení] uveden jako nezaměstnaný, že je vinen, že dne [datum] řídil [značka automobilu], který je evidován na jeho matku [jméno] [jméno] [příjmení], přičemž při průjezdu pravotočivé zatáčky v protonu křižovatky s ulicí [ulice] nepřizpůsobil rychlost jízdy povětrnostním podmínkám a stavu vozovky a uvedl tak vozidlo do smyku a přejel do protisměrné části vozovky, kde se čelně střetl s protijedoucím vozidlem [značka automobilu] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], čímž způsobil vyjma hmotné škody na obou vozidlech poškozenému [příjmení] [příjmení], který řídil uvedené vozidlo, pohmoždění pravého kolene a hrudníku a zlomeninu výběžku dvou bederních obratlů, tedy zranění s obvyklou dobou léčení v trvání 3 až 5 týdnů, které lze ze soudně lékařského hlediska hodnotit jako ublížení na zdraví a tímto svým jednáním porušil ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Byl mu uložen trest zákazu činnosti. Ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] podává na návrh na doplnění dokazování obžalovaný [jméno] [příjmení]. Důkazy založeny od [číslo listu] do [číslo listu]. Dále bylo rozhodováno o stížnostech proti zajištění majetku dne [datum], které byly vesměs zamítnuty. Dne [datum] byla podána obžaloba v rozsahu 83 stran. Městskému soudu v Praze Městské státní zastupitelství předložilo návrh trestu, kdy [celé jméno žalobkyně] navrhuje uložit trest odnětí svobody v trvání jeden a půl roku se zařazením do věznice s ostrahou a trest propadnutí věci zajištěných prostředků. Nařízeno hlavní líčení na den [anonymizována dvě slova] [datum]. Následuje protokol o hlavním líčení ze dne [datum], kdy vypovídá [příjmení] [příjmení], poté [jméno] [příjmení], obžalovaná [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně). Výslech žalobkyně je v rozsahu 13 stran od [číslo listu]. Následuje protokol o hlavním líčení ze dne [datum] – vyslechnut obžalovaný [jméno] [příjmení]. Dále protokol o hlavním líčení ze dne [datum] – vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], žalobkyně mu nekladla žádné otázky, dále vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], rovněž mu žalobkyně nekladla žádné otázky. Dále je poznámka, že obžalovaná [příjmení] [celé jméno žalobkyně] uvádí otázku na svědka. Dále vyslechnuta svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], žalobkyně klade dotazy; svědkyně [jméno] [příjmení] – opět žalobkyně klade dotazy. Dále je uvedeno, že přistupuje [anonymizováno] [příjmení], obhájce žalobkyně a zakládá do trestního spisu 10 šanonů označených pojišťovacích ústavů v pevných papírových deskách, vedle toho ve 4 igelitových euroobalech další materiály k pojišťovacím ústavům. Obžalovaná (žalobkyně) k tomu uvádí:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ Dále vyslechnut svědek [jméno] [příjmení] – opět žalobkyně klade dotazy. Žalobkyně předkládá další listinné důkazy. Dále vyslechnut svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. Nařízeno hlavní líčení na [anonymizována dvě slova] [datum]. Následují důkazy [anonymizována dvě slova], obžalovaný [příjmení] založeny na [číslo listu] až [číslo listu]. Dále odpověď na žádost o poskytnutí součinnosti ze strany [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] ze dne [datum] ve věci obžalovaných [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně) a [jméno] [příjmení], zaslány požadované informace a dokumenty. Důkazy k [jméno] [příjmení] od [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] založeny na [číslo listu] až [číslo]. Důkazy od [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] založeny na [číslo listu] až [číslo]. Důkazy od [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] k obžalovanému [příjmení] založeny na [číslo listu] až [číslo]. Dále následuje žádost obviněného podle § 202 odst. 5 t. ř. [příjmení] o konání hlavního líčení v trestní věci nařízeného na [datum] v jeho nepřítomnosti. Hlavní líčení dne [datum] se konalo (na [číslo listu] an.). Byl při něm vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], žalobkyně klade dotazy na svědka ([číslo listu]). Dále soudu žalobkyně předkládá k nahlédnutí listiny, které bude předkládat k vyjádření svědkovi, a to nájemní smlouvu, komunikaci s pojišťovnou, fakturu a postoupení pohledávky. Dále vyslechnuti svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] a svědek [jméno] [příjmení], dříve [příjmení]. Žalobkyně předkládá soudu k nahlédnutí materiály, které bude předkládat svědkovi – nájemní smlouvu mezi [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], plnou moc, komunikaci mezi [anonymizována dvě slova] a svědkem, fakturu ze strany [příjmení] [jméno], smlouvu o postoupení pohledávky podepsanou ([číslo listu]). Dále přistoupeno k výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně následně opět předkládá k nahlédnutí soudu materiály, které chce předkládat k vyjádření svědkovi, a to nájemní smlouvu, plnou moc ke vztahu [anonymizováno], komunikaci mezi touto pojišťovnou a svědkem, příjmový pokladní doklad, smlouvu o postoupení pohledávky ([číslo listu]). Následně žalobkyně zakládá složku do spisu. Dále přistoupeno k výslechu svědka [jméno] [příjmení]. Žalobkyně opět předkládá soudu k nahlédnutí složku, kterou bude předkládat svědkovi, a to nájemní smlouvu, plnou moc, komunikaci s pojišťovnou, fakturu snafoceným příjmovým pokladním dokladem, smlouvu o postoupení pohledávky, žalobkyně klade dotazy na svědka ([číslo listu]). Žalobkyně zakládá složku do spisu ([číslo listu]). Dále přistoupeno k výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně opět předkládá složku k nahlédnutí, kterou bude předkládat svědkovi k vyjádření – nájemní smlouvu, plnou moc, dopis pojišťovně, fakturu s nafoceným příjmovým pokladním dokladem a smlouvu o postoupení pohledávky ([číslo listu]). Žalobkyně rovněž klade svědkovi dotazy ([číslo listu]). Dále přistoupeno k výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]. Žalobkyně opět předkládá soudu k nahlédnutí složku, kterou bude předkládat svědkyni k vyjádření – e-mailovou komunikaci, nájemní smlouvu, plnou moc, jednání s pojišťovnou [anonymizováno], dále komunikaci s pojišťovnou, fakturu s nafoceným příjmovým pokladním dokladem, smlouvu o postoupení pohledávky a sdělení ze strany pojišťovny ([číslo listu]). Dále přistoupeno k výslechu svědka [jméno] [příjmení]. Žalobkyně opět předkládá složku k nahlédnutí soudu, kterou bude předkládat svědkovi k vyjádření – nájemní smlouvu, plnou moc, komunikaci s pojišťovnou, fakturu s nafoceným příjmovým pokladním dokladem, [příjmení] [jméno] a smlouvu o postoupení pohledávky (č. l [číslo]). Žalobkyně klade svědkovi dotazy. Dále přistoupeno k výslechu svědka [jméno] [příjmení]. Žalobkyně opět předkládá soudu složku, kterou bude předkládat k vyjádření svědkovi – e-mailovou komunikaci, nájemní smlouvu, projednání s [anonymizováno] pojišťovnou, komunikaci s pojišťovnou, fakturu s nafoceným příjmovým pokladním dokladem ze strany [příjmení] [jméno] a smlouvu o postoupení pohledávky ([číslo listu]). Žalobkyně rovněž klade svědkovi dotazy. Dále přistoupeno k výslechu svědka [jméno] [příjmení]. Žalobkyně opět předkládá soudu složku, kterou bude předkládat svědkovi k vyjádření – nájemní smlouvu, plnou moc vystavenou svědkem, komunikaci s pojišťovnou, fakturu s přifoceným příjmovým pokladním dokladem, smlouvu o postoupení pohledávky ([číslo listu]). Žalobkyně klade svědkovi dotazy. Dále přistoupeno k výslechu svědka [jméno] [příjmení]. Žalobkyně opět předkládá soudu listiny, které chce předložit svědkovi k vyjádření – nájemní smlouvu mezi [příjmení] [jméno] a [právnická osoba], jeden list rukou psaných poznámek, jeden doklad o provedení platby převodem z účtu, čestné prohlášení [příjmení] [jméno] a formulář vyplněný s hlavičkou [anonymizována dvě slova] ([číslo listu]). Žalobkyně klade svědkovi dotazy. Poté přistoupeno k výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], žalobkyně klade svědkyni dotazy ([číslo listu]). Na hlavním líčení dále přistoupeno k přednesení závěrečných řečí. Státní zástupkyně v rámci závěrečné řeči navrhla žalobkyni i přes změnu důkazní situace uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání 1,5 let a propadnutí zajištěných věcí. Hlavní líčení následně přerušeno do [datum]. Důkazy od žalobkyně založeny na [číslo listu] - [číslo listu]. Následuje protokol o hlavním líčení ze dne [datum], při němž byl vyhlášen rozsudek, kdy se obžalovaný [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně) a [jméno] [příjmení] podle § 226 písm. b) t. ř. zprošťují obžaloby. Skutek žalobkyně byl vymezen tak, že žalobkyně po předchozí dohodě s obviněným [jméno] a [jméno] [příjmení] v době od [datum] do [datum] přijímala na své soukromé účty finanční prostředky zasílané pojišťovnami jako pojistná plnění v souvislosti se zapůjčením náhradních motorových vozidel společnostmi, ačkoliv věděla, že zasílané finanční prostředky náleží těmto společnostem, které poskytovaly služby účastníkům dopravních nehod, a že tyto finanční prostředky byly zpronevěřeny úmyslným jednáním obviněného [jméno] [příjmení] a obviněného [jméno] [příjmení], neboť v uvedených společnostech vystavovala doklady týkající se zapůjčených vozidel, takto přijímala finanční prostředky. Uvedený skutek není trestným činem. Rozsudek v rozsahu [anonymizováno] stran ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], na [číslo listu] až [číslo], nabyl právní moci dne [datum]. Dále založeny žádosti o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti ze strany obžalovaných [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně), [číslo listu] – [číslo]. Dne [datum] žádost o zrušení usnesení Policie ČR ze dne [datum] u obžalovaného [příjmení]. Následuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] podle § 79g odst. 1 t. ř. o zrušení zajištění věci týkající se [jméno] [příjmení]. Dále usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] – podle § 79g odst. 1 t. ř. o zrušení zajištění věci jako náhradní hodnoty u obžalovaného [jméno] [příjmení]. Dále usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] podle § 79g odst. 1 t. ř. o zrušení zajištění věci jako náhradní hodnoty obžalovaného [jméno] [příjmení]. Dále usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] podle § 79g odst. 1 t. ř. o zrušení zajištění věci jako náhradní hodnoty ohledně [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně), usnesení nabylo právní moci dne [datum], doručeno žalobkyni osobně [datum] (dodejka na [číslo listu] p. v.) Dále usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] podle § 79g odst. 1 t. ř. o zrušení zajištění věci jako náhradní hodnoty, a to peněžních prostředků na účtu patřící osobě [jméno] [příjmení], [datum narození], usnesení nabylo právní moci dne [datum], doručeno žalobkyni osobně [datum] (dodejka [číslo listu] p. v.). Dne [datum] žádost o zrušení zajištění věci jako náhradní hodnoty jako peněžních prostředků na účtech a nemovitých věcí patřící žalobkyni ze strany obhájce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], žádost doručena do datové schránky soudu dne [datum]. Jako přílohy trestního spisu založeny 4 svazky šanonů složek pojišťoven, obsahující soubory listinných důkazů - konkrétně se vždy jedná o jednotlivé faktury, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, osvědčení o registraci náhradních vozidel, uplatnění nároku o výplatu pojistného plnění, ukončení šetření události, e-mailové korespondence a další.

8. Z rozpisu poskytnutých úkonů soud zjistil, že co do nároku na náhradu škody za uhrazené náklady obhajoby žalobkyně zbývající úkony právní služby účtovala následovně: úkon právní služby spolu s režijním paušálem v hodnotě 2 600 Kč za úkony stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a odůvodnění ze dne [datum] a za ½ úkony právní služby spolu s režijním paušálem v hodnotě 1 450 Kč za 8 stížností proti zajištění majetku ze dne [datum] a jejich odůvodnění ze dne [datum], 2 stížnosti proti zajištění majetku ze dne [datum], stanovisko – návrh na výslechy svědků ze dne [datum] a žádost o zrušení zajištění majetku ze dne [datum]. 9. [příjmení] listem [jméno] [příjmení], narozeného [datum] bylo prokázáno, že se jedná o syna žalobkyně a [jméno] [příjmení].

10. Rovněž z rodného list [jméno] [příjmení], narozeného [datum], soud seznal, že jeho otcem je [příjmení] [příjmení] a jeho matkou žalobkyně.

11. Z opisu rejstříku trestů [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [příjmení] [příjmení], narozen [datum], byl odsouzen rozsudkem Obvodního soud pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [anonymizováno] [číslo], sp. zn. [spisová značka] za trestný čin dle § 148 odst. 1 t. z. k zákazu řízení motorových vozidel na dobu 30 měsíců. Dále byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] za trestný čin dle § 337 odst. 1 písm. a) t. z. k peněžitému trestu po 150 Kč á 300 denních sazeb a zákazu řízení motorových vozidel. A dále byl odsouzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] k souhrnnému trestu za trestný čin dle § 210 odst. 4 t. z. ve stádiu pokusu k peněžitému trestu 70 000 Kč a zákazu řízení motorových vozidel. Všechny tresty již vykonal.

12. Z usnesení Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že byla dle § 79g odst. 1 t. ř. jako náhradní hodnota zajištěna věc, a to peněžní prostředky ve výši 945 Kč, cca až do výše 27 500 000 Kč na účtu u [právnická osoba], patřící osobě [jméno] [příjmení].

13. Z usnesení Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], se podává, že byla dle § 79g odst. 1 t. ř. jako náhradní hodnota zajištěna věc na níže uvedeném účtu vedeném u [anonymizována dvě slova] patřící osobě žalobkyně, a to peněžní prostředky ve výši cca 3 000 000 Kč, vč. finančních prostředků dodatečně došlých až do výše cca 27 500 000 Kč 14. Usnesení Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo prokázáno, že byla dle § 79g odst. 1 t. ř. jako náhradní hodnota zajištěna věc, a to peněžní prostředky patřící žalobkyni na účtech [anonymizována dvě slova] ve výši 4 200 Kč až do výše 27 500 000 Kč, dále ve výši 83 000 Kč až do výše 27 500 000 Kč, dále ve výši 3 150 EUR až do výše 27 500 000 Kč a dále ve výši 1 200 000 Kč až do výše 27 500 000 Kč.

15. Z usnesení Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] se podává, že byla dle § 79g odst. 1 t. ř. jako náhradní hodnota zajištěna věc, a to peněžní prostředky na účtech žalobkyně u [anonymizována tři slova] ve výši 768 Kč do výše cca 27 500 000 Kč.

16. Z usnesení Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že byla dle § 79g odst. 1 t. ř. zajištěna jako náhradní hodnota věc, a to nemovité věci na [list vlastnictví] bodu b) [katastrální uzemí] pro vlastnické právo žalobkyně, tj. bytová jednotka [adresa] [číslo] a podíl na společných částech domu a pozemku; dále nemovitost zapsaná na [list vlastnictví] bodu b) [katastrální uzemí], vlastnické právo žalobkyně, tj. ideální vlastnický podíl na nebytové jednotce garáže [číslo] s podílem na společných částech domu. Nemovité věci zajištěny s tím, že tomu, komu byla věc zajištěna, se zakazuje, aby po oznámení tohoto rozhodnutí převedl věc na někoho jiného nebo jí zatížil, zejména k ní zřídil nájemní nebo jiného práva.

17. Usnesením Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo prokázáno, že byla dle § 79g odst. 1 t. ř. zajištěna jako náhradní hodnota věc, a to nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], tj. bytová jednotka [číslo] s podílem na společných částech domu a dále vlastnický podíl na garáži [adresa]. Nemovité věci zajištěny s tím, že tomu, komu byla věc zajištěna, se zakazuje, aby po oznámení tohoto rozhodnutí převedl věc na někoho jiného nebo jí zatížil, zejména k ní zřídil nájemní nebo jiného práva.

18. Z usnesení Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] se podává, že byla dle § 79g odst. 1 t. ř. zajištěna jako náhradní hodnota věc, a to nemovitost ve vlastnictví žalobkyně na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], tj. parcela [číslo] vedená jako zahrada a parcela [číslo] zastavěná plocha, nádvoří, součástí pozemku byla stavba [adresa] rodinný dům. Nemovité věci zajištěny s tím, že tomu, komu byla věc zajištěna, se zakazuje, aby po oznámení tohoto rozhodnutí převedl věc na někoho jiného nebo jí zatížil, zejména k ní zřídil nájemní nebo jiného práva.

19. Usnesením Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo prokázáno, že byla byla dle § 79g odst. 1 t. ř. zajištěna jako náhradní hodnota věc, a to nemovitost ve vlastnictví žalobkyně na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], tj. parcela parc. [číslo]. Nemovité věci zajištěny s tím, že tomu, komu byla věc zajištěna, se zakazuje, aby po oznámení tohoto rozhodnutí převedl věc na někoho jiného nebo jí zatížil, zejména k ní zřídil nájemní nebo jiného práva.

20. Z výpovědi smlouvy o účtu ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že [anonymizována tři slova] vypověděla žalobkyni smlouvu o účtu č. [bankovní účet].

21. Z protokolu o výslechu svědka [jméno] [příjmení] (likvidátora pojistných událostí v [anonymizována tři slova]) ze dne [datum] se podává, že tento v přípravném řízení vypověděl ohledně procesu uplatnění na zapůjčení motorového vozidla tak, že poškozený škodu v daném případě uplatní a posléze jsou doloženy podklady autopůjčovnami, a to faktura na zapůjčení vozidla, předávací protokol, plná moc k zastupování, oznámení o postoupení pohledávky od poškozeného na autopůjčovnu, příjmový pokladní doklad, který je dokladem prokazujícím vynaložení nákladů poškozeného na zapůjčení vozidla, smlouva o zapůjčení, technický průkaz náhradního vozidla a číslo účtu pro zaslání pojistného plnění. Po získání podkladů pak docházelo k prošetření dokladů a následně k proplacení pokladů k likvidaci, přičemž tento proces byl v období [anonymizována dvě slova] [rok], neboť v té době bylo třeba vedle příjmového pokladního dokladu poškozeného doložit ještě postoupení pohledávky, aby mohly být finance zaslány přímo na autopůjčovnu; jednalo se o standardní postup.

22. Z protokolu o výslechu svědka [příjmení] [jméno] [jméno] (likvidátora pojistných událostí v [právnická osoba] a předtím v [právnická osoba]) ze dne [datum] soud zjistil, že svědek v přípravném řízení vypověděl, že pro v období [rok] a [rok] bylo pro výplatu pojistného plnění za zapůjčení vozidla nutné předložit doklad o úhradu nákladů za náhradní vozidlo ze strany poškozeného, jakož i postoupení pohledávky v případě, že mělo být plnění zasíláno na jiný účet.

23. Ze sdělení Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], státní zástupkyně k žádosti o odškodnění žalobkyně v rámci poskytnutí součinnosti žalované sdělila, že žalobkyně před soudem prvního stupně nevypovídala, žádné důkazy v přípravném řízení nepředložila. V řízení před soudem naopak doložila a uvedla veškeré potřebné skutečnosti, čímž došlo k zásadní změně důkazní situace v takovém rámci, že kdyby takto učinila již v přípravném řízení, k jejímu postavení před soud by pravděpodobně vůbec nedošlo. Žalobkyně toto odůvodnila strachem z vyšetřovatelky, avšak v tomto směru nečinila v přípravném řízení žádné kroky.

24. Svědek [příjmení] [příjmení], partner žalobkyně, uvedl, že před zahájením trestního stíhání žalobkyně žili normálním rodinným životem, očekávali druhého potomka. Žalobkyně i on sám nesli zahájení trestního stíhání velmi těžce, neboť se domnívali, že nic nezákonného nečiní, pouze podnikali tak jako mnoho jiných společností. Svědek uvedl, že se v důsledku trestního stíhání a neustálého napětí zhoršily jejich rodinné vztahy, především s jeho bratrem [jméno] [příjmení] a mezí ním a žalobkyní, s níž se více hádali. Žalobkyně byla nervově vypjatá a byla krátce po porodu druhého dítěte. Svědek uvedl, že v důsledku zajištění majetku nemohli vychovávat děti, jak by chtěli, což nesla žalobkyně těžce, byla roztřesená, měla nepříjemný pocit z toho, že nemůže situaci nijak ovlivnit, podléhala pláči a nervovému vypětí. Jejich vztah v současnosti považuje za horší než dříve, jsou vůči sobě více uzavření. Trestní stíhání tajili před rodinou žalobkyně a matkou svědka vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu a kvůli dětem. Jejich starší syn se v důsledku zhoršení situace doma a neustálého napětí ve škole stranil kolektivu. Musel přestat chodit na kroužky, neboť na ně neměli finance. V důsledku ztráty možnosti nakládat s financemi si museli půjčovat od rodičů žalobkyně, jejího bratra [jméno] [příjmení] a jeho kamaráda [jméno] [příjmení], celkem to činilo cca 960 000 Kč; jakož i omezit měsíční výdaje, které poté činily asi 75 000 Kč (hypotéka žalobkyně cca 12 800 Kč, hypotéka svědka 15 000 Kč, 2 200 Kč plyn, 1 700 Kč voda, 2 200Kč elektřina, 7 500Kč školka pro syna, 15 000 Kč stravné a další výdaje, např. na právní zastoupení jeho osoby a žalobkyně). Svědek dále uvedl, že z nedostatku finančních prostředků museli prodávat osobní věci a věci svých dětí, např. synovo nové kolo, co dostal od prarodičů k Vánocům, byli nuceni prodat za 4 000 Kč. Příjem svědka v době trestního stíhání činil cca 30 000 Kč, občas prémie cca 3 000 Kč měsíčně. Příjem žalobkyně do té doby činil cca 40 000 Kč, po zablokování majetku žalobkyně neměla příjem žádný, neboť veškeré prostředky šly na zablokované účty a nebylo možné je převést na hotovost. V důsledku zajištění bytové jednotky žalobkyně byli nuceni nájem, který na jednotce vázl, vypovědět, neboť jim bylo řečeno, že jednotku po zajištění nesmí pronajímat. Svědek pracoval ve [příjmení] [jméno], která byla v trestním řízení poškozená, a vzhledem k obeslání klientů ze strany policejního orgánu došlo k přerušení obchodních vztahů s partnery společnosti. U žalobkyně došlo ke zhoršení jejích obchodních vztahů i do současnosti, má nějaké klienty, ale je jich méně a vydělává rovněž méně. Ostatní stíhání a odsouzení svědka jej v rodinném životě ani podnikání nezasáhly, neboť v jednom případě byl odsouzen pouze k peněžitému trestu, který uhradil, ve druhém se s poškozeným z dopravní nehody finančně vyrovnal a byl mu uložen na tři roky zákaz řízení, což ho nijak výrazně nezasáhlo a ve třetím případě tento zákaz porušil, neboť řídil, když vezl partnerku do porodnice s porodními bolestmi a byl zastaven hlídkou Policie ČR.

25. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek byl obhájcem žalobkyně v posuzovaném trestním řízení. Svědek uvedl, že žalobkyně vnímala své trestní stíhání intenzivně, byla z něj nešťastná a rozrušená. Dle jeho názoru se nejednalo o typickou závadovou osobu. Žalobkyně dle svědka nedůvěřovala policejním orgánům, a to především z důvodu přístupu policejní komisařky vůči své osobě. Svědek v tomto rámci uvedl, že poučil žalobkyni o možnosti podat stížnost na postup komisařky, avšak před ním se komisařka ničeho protiprávního nedopustila, i když z jejích osobních reakcí bylo zřejmé, že je silně přesvědčená o vině obviněných včetně žalobkyně a že si se žalobkyní vzájemně„ nesedly“. Žalobkyně v přípravném řízení nevypovídala, neboť jí to bylo ze strany obhájce i doporučeno, a to z důvodu toho, že již v rámci prověřování pojistného podvodu (později překvalifikovaného) snažila žalobkyně i ostatní později obvinění komisařce stále dokola vysvětlit celý systém jejich podnikání, avšak ona na to nereagovala. Svědek dále uvedl, že v řízení před soudem žalobkyně zakládala do spisu listiny a uváděla údaje, které z velké části ve spisu již byly v rámci spisů pojišťoven (smlouvy o postoupení pohledávek nebo úhrad), byla velice pečlivá, dostala prostor od předsedkyně senátu klást svědkům otázky, přičemž na státní zástupkyni byl vidět upřímný moment překvapení, neboť i soudkyně měla na věc jiný náhled než policejní orgán. Svědek uvedl, že podle jeho názoru již na základě důkazní situace ve spisu neměla být v daném případě podána ani obžaloba a trestní stíhání mělo být zastaveno. Uvedl, že žalobkyně u hlavního líčení neuváděla žádné novoty, neboť veškeré informace měl policejní orgán již k dispozici ve spisu. Svědek dále uvedl, že tyto informace byly ve spisu mimo jiné na základě podaných vysvětlení svědků, kteří byli vyslechnuti před přípravným řízením ještě při právní kvalifikaci činu jako pojistného podvodu a uváděli na pravou míru celý systém využívaný pojišťovnami a financování na základě postoupení pohledávek, tudíž ty otázky směřovaly tímto směrem, a proto jim ani nemohl klást otázky, neboť nebyli v rámci přípravného řízení znovu vyslechnuti, to až v řízení před soudem. Ohledně zajištění majetku žalobkyně svědek uvedl, že jej nepovažoval vůbec za adekvátní, že nejen že přišlo až s velkým časovým odstupem po zahájení trestního stíhání, ale že se zajišťovalo podstatně více, než byla škoda.

26. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil následující. Žalobkyně jako dominantní zásah do osobnostní sféry popisovala zhoršení majetkové situace v důsledku zajištění jejího veškerého majetku. Žalobkyně byla v důsledku nemožnosti nakládat s vlastním majetkem nucena půjčovat si peníze od rodičů, od svého bratra, od známých svého partnera [jméno] [příjmení] tak, aby byla schopná uplatit náklady domácnosti, které činily v té době 70 000 Kč, jakož i chod svého podnikání. Žalobkyně uvedla, že v důsledku tíživé majetkové situace byla nucena rovněž prodávat své osobní věci, jakož i věci svých dvou nezletilých dětí; nejprve šlo o věci, ze kterých děti vyrostly, později byla nucena prodávat i další věci svých dětí (kolo, snowboard, mobilní telefon, in-line brusle), o nichž si myslela, že je nepotřebují. Žalobkyně se pokoušela prodat svoje automobily, které v té době vlastnila, ale vzhledem k jejich velmi malé hodnotě (10 000 Kč – 15 000 Kč) o ně nikdo neměl zájem. Žalobkyně dále uvedla, že z důvodu trestního stíhání se stala nespolehlivou klientkou pro bankovní instituce, neboť [anonymizováno] jí jakožto nedůvěryhodnému klientovi zrušila účet, který byl zajištěný. Následně jí ani u [anonymizováno] ze stejného důvodu účet nezaložili. Z uvedeného důvodu byla žalobkyně v době trestního stíhání vyhodnocena jako nevhodný žadatel o peněžitou půjčku u nebankovních institucí. Žalobkyně rovněž popisovala zásah do jejího vztahu s partnerem [jméno] [příjmení]. V jejich vztahu docházelo v té době ke sporům ohledně financí. Trestní stíhání a odsouzení partnera do života žalobkyně nezasáhlo, neboť v jednom případě mu pouze sebrali řidičské oprávnění a ve druhém mu to bylo velice líto a poškozenému dopravní nehodou nabídl odškodnění a zaplatil peněžitý trest. Žalobkyně rovněž namítala zhoršení ostatních vztahů v rodině v důsledku trestního stíhání, a to zejména s bratrem jejího partnera [jméno] [příjmení], který byl také obviněným v posuzovaném řízení. Jejich vzájemné konflikty v důsledku psychického vyčerpání z té situace vyústily v to, že se přestali úplně stýkat. Žalobkyně a její partner trestní stíhání před její rodinou tajili, nechtěli jim přidělávat starosti a zhoršovat situaci kvůli dětem. Dále žalobkyně popisovala zásah do osobního života, co se týče jejího vyčlenění se ze sociálních kontaktů, které dříve měla, a dále do výchovy jejích dětí, jelikož měla neustálý strach ojejich a svou budoucnost vzhledem k nejisté majetkové situaci a vzhledem k neustálým obavám z uložení nepodmíněného trestu, který jí hrozil. Žalobkyně byla matka dvou dětí, z toho jedno bylo pouze několik měsíců staré. Starší syn žalobkyně začal být v době trestního stíhání tichý, špatně snášel hádky mezí žalobkyní a jejím partnerem, stranil se dětského kolektivu ve škole, musel se omezit ve svých potřebách, ale psychické problémy dle žalobkyně nemá. Žalobkyně současně popisovala také zásah do jejího podnikání, neboť s ní v důsledku trestního stíhání přestali spolupracovat někteří její partneři a klienti, jelikož byli ze strany policejního orgánu obesíláni, zda nespolupracují se [právnická osoba] [anonymizováno], v níž působila žalobkyně. Žalobkyně dále uvedla, že v přípravném řízení nevypovídala z důvodu strachu, kam bude případ směřovat vzhledem k neustálým změnám právní kvalifikace činu a z její obavy z policejní komisařky, která případ vyšetřovala. Žalobkyně pociťovala ze strany komisařky nátlak na svou osobu ohledně toho, aby spolupracovala a vypovídala v řízení proti svému partnerovi [jméno] [příjmení]. Policejní komisařka žalobkyni zastrašovala ve výtahu a jednou jí rovněž navštívila doma. Žalobkyně si na její chování nestěžovala, neboť v tom neviděla význam, protože byla nevinná. Žalobkyně uvedla, že mimo záznam vyšetřovatelce vysvětlovala, jakým způsobem funguje její podnikání a že působí na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Žalobkyně nepopisovala zdravotní dopady, které by vyžadovaly léčení, a rovněž nepopisovala, že by došlo k medializaci trestního stíhání.

27. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu zejména ohledně trestního řízení a úkonů v něm učiněných, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Pokud jde o zásahy do osobnostní sféry žalobkyně, pak soud uzavírá, že se soud shledal zejména tyto. Žalobkyně byla zajištěním vypočteného majetku zásadně zasažena v její majetkové situaci a rodinném životě. Tento zásah trval v době trestního stíhání od [datum] do [datum], tedy dobu delší než 1 rok. Soud má za prokázané, že žalobkyni bylo znemožněno nakládat s vlastním majetkem, což výrazně ovlivnilo její schopnosti zaopatřovat rodinu a vedlo ke zhoršení životní úrovně žalobkyně a jejích dětí. Soud má za prokázaná tvrzení žalobkyně ohledně nutných půjček od rodiny a známých, jakož i ohledně nutnosti obstarávat si finanční prostředky prodejem osobních věcí a věcí dětí žalobkyně, neboť tvrzení žalobkyně jsou podepřena i svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení]. Dále vzal soud za prokázaný zásah do rodinných vztahů žalobkyně, a to mezí osobou žalobkyně a jejím partnerem [jméno] [příjmení], jejichž vztah se vlivem trestního stíhání žalobkyně zhoršil i do současnosti, a dále mezi osobou žalobkyně a bratrem jejího partnera [jméno] [příjmení], s nímž se v důsledku trestního stíhání žalobkyně (jakož i jeho osoby a osoby partnera žalobkyně) přestala stýkat úplně. Soud má rovněž za prokázaný zásah do osobnostní sféry žalobkyně, co se týče vlivu trestního stíhání na její osobu a její psychický stav. Bylo prokázáno, že žalobkyně byla v době trestního stíhání matka dvou dětí, z nichž jedno bylo [anonymizována čtyři slova]. Na podkladě obou uvěřitelných svědeckých výpovědí soud uzavřel, že žalobkyně vnímala trestní stíhání velmi negativně, byla ve stresu a strachu o budoucnost svých dětí, neboť jí hrozilo uložení nepodmíněného trestu. Soud nemá za prokázané, že by ostatní trestní stíhání jejího partnera [jméno] [příjmení] nějak zasáhly ve stejné době do osobnostní sféry žalobkyně, neboť se jednalo o trestní řízení a uložené tresty, které obecně nijak nezasáhly život žalobkyně a jejích dětí. Soud v tomto rámci neměl důvod neuvěřit žalobkyni, jejíž výpověď byla podepřená svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení]. Pokud jde o zásahy do profesní sféry, soud má za prokázané, že byla v důsledku trestního stíhání a zajištění majetku poškozena pověst žalobkyně mezi jejími obchodními partnery, došlo k jejich odlivu, a tudíž k negativnímu vlivu na její podnikání. Současně soud vzal za prokázané, že v důsledku zajištění veškerého majetku došlo ke zhoršení platební morálky žalobkyně, neboť nemohla nakládat se svými prostředky na účtech, a tudíž že se žalobkyně stala pro některé bankovní instituce nedůvěryhodnou osobou i do budoucna. Soud neshledal zásadní dopady do zdravotní sféry žalobkyně, ani to, že by řízení bylo medializováno.

28. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud proto v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

29. S ohledem na dostatečná skutková zjištění soud pro nadbytečnost zamítl další důkazní návrhy účastníků. Soud tak neprovedl důkazy týkající se nesporných skutkových tvrzení a dále pak důkaz provedením spisu [anonymizována tři slova] [část Prahy] [anonymizováno] [spisová značka], týkající se trestního řízení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neboť jej soud shledal pro rozhodnutí ve věci nadbytečným. Předmětem řízení bylo mimo jiné posouzení zásahů způsobených trestním stíháním do osobní sféry žalobkyně, nikoliv jejího partnera [příjmení] [jméno] [příjmení]. Průběh jeho trestního řízení soud v uvedené věci nepovažoval za relevantní a podstatný pro rozhodnutí ve věci samé. Dále soud neprovedl ani důkaz výslechem státní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neboť nejenom že na jeho provedení účastníci následně netrvali, ale soud jej s ohledem na to, že předmětem dokazování bylo rovněž písemné vyjádření státní zástupkyně, považoval za nadbytečné a nehospodárné.

30. Po právní stránce soud posoudil předmětnou věc podle následujících ustanovení.

31. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“ nebo„ zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

32. Podle § 2 Odpšk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

33. Podle § 5 Odpšk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

34. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

35. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

36. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

37. Podle § 31a odst. 1 Odpšk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 14 odst. 1 Odpšk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

38. Podle § 15 odst. 2 Odpšk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

39. Podle § 26 Odpšk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").

40. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1 a odst. 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

41. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

42. V řízení bylo prokázáno, že ve věci došlo k vydání dvou nezákonných rozhodnutí, kterými jsou usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně ze dne [datum], č.,j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], jež bylo zrušeno usnesením státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které bylo odklizeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým byla žalobkyně podle § 226 písm. b) t. ř. zproštěna obžaloby. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

43. Je tak splněna podmínka existence odpovědnostního titulu ve formě nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 a 8 OdpŠk.

44. Po částečném zpětvzetí k projednání zůstaly tyto uplatněné nároky - na náhradu škody představující uhrazené náklady obhajoby ve výši 16 400 Kč a nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním žalobkyně ve výši 825 000 Kč.

45. Soud se nejprve zabýval zbývajícím nárokem žalobkyně na náhradu škody spočívající v uhrazených nákladech obhajoby v posuzovaném trestním řízení. Po věcné stránce zůstaly předmětem odškodnění úkony právní služby uvedené shora v rámci nesporných tvrzení účastníků.

46. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují však pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen„ a.t.“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

47. Pokud jde o stížnosti proti zajištění majetku ze dne [datum] a jejich odůvodnění ze dne [datum] a stejně tak stížnosti proti zajištění majetku ze dne [datum] účtované vždy jako ½ úkon právní služby (celkem 8 + 2 stížností), soud žalobkyni náhradu nákladů za tyto úkony přiznal. Ačkoliv stížnosti nesměřovaly přímo proti vlastnímu nezákonnému rozhodnutí, nelze přehlédnout, že byly podány v přímé návaznosti na trestní stíhání, které se později ukázalo jako nezákonné. Soud je toho názoru, že usnesení o zajištění majetku žalobkyně bylo v uvedeném případě natolik spjaté se samotným usnesením o zahájení trestního stíhání, že je nutné stížnosti proti nim analogicky považovat za úkony svou povahou směřující (i když nepřímo) k odstranění nezákonného rozhodnutí a úkony v tomto případě účelné. Soud proto u uvedených stížností vyházel stejně jako u stížnosti proti zahájení trestního stíhání z § 11 odst. 2 písm. d) a. t., když ve smyslu § 11 odst. 3 a. t. se jedná o právní úkony k těmto právním úkonům svou povahou a účelem nejbližší (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

48. Za tyto uvedené úkony právní služby pak žalobkyni náleží náhrada škody. Proti žalobkyni bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 t. z., kdy byla žalobkyně ohrožena trestní sazbou odnětí svobody 5 až 10 let. Podle § 10 odst. 3 písm. c) a. t. se při obhajobě v takovém trestním řízení považuje za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč. Podle § 7 a. t. pak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z této tarifní hodnoty částku 2 300 Kč. Dále podle § 13 odst. 1, odst. 3 a. t., nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. Za jeden úkon právní služby spolu s režijním paušálem tak žalobkyni v uvedeném případě náleží částka 2 600 Kč (2 300 + 300), za ½ úkon právní služby pak částka 1 450 Kč (1 150 + 300). Žalobkyni tak náleží náhrada škody - odměna za 10 ½ úkonů právní služby a paušální náhrada hotových výdajů celkem ve výši 14 500 Kč (10 x 1 450).

49. Naopak pokud jde o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a ze dne [datum], která byla odůvodněna dne [datum], za které žalovaná žalobkyni již přiznala náhradu škody vždy ve výši ½ úkonu, soud uvádí, že žalovaná nepochybila a žalobkyni požadovanou náhradu ve výši druhé poloviny úkonu nepřiznal. V případě stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání se nejedná se o podání ve věci samé, ale o úkon podle § 11 odst. 2 písm. d) a. t., když ve smyslu § 11 odst. 3 a. t. se jedná o právní úkony k těmto právním úkonům svou povahou a účelem nejbližší, a proto je třeba je při výpočtu odměny za jejich provedení hodnotit sazbou jako za ½ úkon právní služby (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

50. Pokud jde o stanovisko – návrh na výslechy svědků ze dne [datum], soud náhradu za jeho provedení nepřiznal, neboť se dle názoru soudu nejedná o úkon právní služby účtovatelný podle advokátního tarifu, nýbrž o pouhé sdělení žalobkyně o jejím dalším postupu v řízení spolu s návrhy na provedení dokazování.

51. Pokud pak jde o žádost o zrušení zajištění majetku ze dne [datum], soud náhradu za jeho provedení rovněž nepřiznal, neboť se dle názoru soudu nejedná o úkon právní služby účtovatelný podle advokátního tarifu. Žádost byla podána ze strany žalobkyně až měsíc po právní moci zprošťujícího rozsudku a v době, kdy bylo již o zrušení zajištění majetku žalobkyně i majetku jejího nezletilého syna ze strany soudu rozhodnuto, a to usneseními ze dne [datum]. Soud tento úkon posoudil jako neúčelný z hlediska odstranění následků nezákonného trestního stíhání, a to i přes skutečnost, že se žalobkyně o uvedených usneseních dozvěděla až dne [datum], kdy jí tato byla prostřednictvím poštovních služeb doručena. Žalobkyni či jejímu zástupci nic nebránilo informovat se u soudu o stavu rozhodnutí o zrušení zajištění například telefonicky případně nahlédnout do spisu.

52. Na základě shora uvedeného proto soud shledal žalobu důvodnou v tomto nároku co do částky 14 500 Kč, kterou žalobkyni přiznal ve výroku II. rozsudku. Spolu s tím soud uložil žalované ve smyslu § 1970 o. z. rovněž povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení z této částky od [datum] (tedy ode dne následujícího po podání žaloby) do zaplacení. Soud dále ve výroku II. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení z částky 79 750 Kč, do niž bylo řízení částečně zastaveno pro plnění ze strany žalované, a to od [datum] (tedy ode dne následujícího po podání žaloby) do data jejího uhrazení žalovanou, tedy do [datum]. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přitom stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

53. Ve zbytku požadovaného nároku na náhradu škody za uhrazené náklady obhajoby, tedy co do částky 1 900 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III. rozsudku).

54. Dále se soud zabýval zbývajícími nároky žalobkyně na zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené dvěma tvrzenými nezákonnými trestními stíháními žalobkyně celkové výši 825 000 Kč.

55. Vzhledem k námitce promlčení požadovaného nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč za období od [datum] do [datum] z titulu nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně ze dne [datum], č.,j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] vznesené ze strany žalované se soud nejprve zabýval její důvodností.

56. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

57. Podle § 35 odst. 1 Odpšk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

58. Podle § 26 OdpŠk a § 605 odst. 2 o. z. konec lhůty nebo doby určené podle měsíců připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.

59. Posuzované první trestní řízení bylo proti žalobkyni zahájeno dne [datum], kdy jí bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], č.,j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], a skončeno bylo dne [datum], kdy bylo vydáno usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Tento den (tj. [datum]) je nutno považovat za konec posuzovaného prvního řízení pro účely kompenzačního řízení a tohoto dne se žalobkyně nejpozději dozvěděla o nemajetkové újmě jí vzniklé. Subjektivní promlčecí lhůta podle § 32 odst. 3 zákona u tohoto nároku tak počala běžet fakticky dnem [datum]. Žalobkyně uplatnila své nároky žádostí u žalované dne [datum], což ani nebylo mezi účastníky sporné, žaloba pak byla podána až dne [datum]. Lze proto uzavřít, že námitka promlčení je zcela důvodná, když promlčecí doba z uvedeného nároku uplynula již dne [datum].

60. Soud tak na základě uvedeného uzavřel, že nárok na náhradu nemajetkové újmy v požadované výši 20 000 Kč z titulu nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně ze dne [datum], č.,j. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], je promlčen, a proto žalobu v tomto rámci co do částky 20 000 Kč jako nedůvodnou zamítl. Soud v tomto rámci zamítl i nárok žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení (oboje součást výroku V. rozsudku).

61. Dále se proto soud zabýval zbývajícím nárokem žalobkyně na zaplacení částky 805 000 Kč požadované za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání na základě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

62. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena nemajetková újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

63. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že nezákonným trestním stíháním bylo v souzeném případě zasaženo do práv žalobkyně zejména v oblasti jejího osobního a rodinného života, jakož i v oblasti života profesního a že byla v tomto rozsahu poškozena její čest, dobrá pověst a důstojnost.

64. Soud se tak dále zabýval odpovídající formou zadostiučinění, tedy zda je v uvedeném případě dostačujícím konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobkyni náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

65. Žalobkyně byla stíhána pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 t. z., za což jí hrozil trest odnětí svobody až v délce trvání 10 let. Trestní řízení trvalo od [datum], kdy bylo žalobkyni doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], do [datum], tj. 1 rok a 10 měsíců, což lze považovat za dobu přiměřenou, nicméně již dlouhou na to, že žalobkyně jako matka dvou malých nezletilých dětí byla po její trvání vystavena nejistotě ohledně výsledku trestního řízení, v němž jí hrozila právě vysoká sazba trestu odnětí svobody. Závažnost zločinu, pro nějž byla žalobkyně stíhána, a délka trestního řízení pak vedly soud k závěru, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu má být poskytnuto v penězích, neboť konstatování porušení práva či omluvu nepovažuje soud v tomto případě za dostatečnou.

66. Co se týká následků v osobnostní sféře, pak soud tyto shrnuje výše a zde pouze rekapituluje, že má za prokázané, že žalobkyni samotným trestním stíháním vznikla nejen újma reprezentována vlastními subjektivními pocity stresu, nejistoty a strachu z reálně hrozícího vysokého trestu a citelné náhrady škody, ale i újma na podkladě provedeného dokazování objektivizované povahy, představovaná zásahem do soukromého, rodinného i profesního života. Trestním stíháním a následným zajištěním veškerého majetku žalobkyně bylo zasaženo zejména do osobního a rodinného života žalobkyně, když bylo žalobkyni znemožněno po dobu delší než 1 rok nakládat se svým majetkem a zaopatřovat dostatečně tak své potřeby, jakož i potřeby svých nezletilých dětí. Soud shledal rovněž zhoršení mezilidských a rodinných vztahů žalobkyně v důsledku jejího trestního stíhání. Dále vzal soud za prokázaný zásah do profesní sféry žalobkyně, a to konkrétně do jejího podnikání vzhledem k tomu, že v důsledku trestního stíhání došlo k poškození profesní pověsti žalobkyně a k založení nedůvěryhodnosti žalobkyně pro některé bankovní instituce.

67. Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu. Nebude-li možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy, je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé (např. s ohledem na cenovou úroveň nebo výši průměrné mzdy). V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

68. Soud tak, pokud jde o otázku přiměřenosti finančního zadostiučinění, vyšel z následujících rozhodnutí. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] bylo poskytnuto poškozenému zadostiučinění v celkové výši 550 000 Kč (v rámci tohoto odškodnění i za nepřiměřenou délku řízení a výkon vazby), když tento byl stíhán pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 t. z. spáchaný ve spolupachatelství. Trestní řízení trvalo 11 let a 9 měsíců, poškozený byl 412 dnů ve vazbě a hrozila mu trestní sazba až v délce trvání 12 let. Došlo k zásahům do profesního života, kdy došlo k ukončení činnosti jednatele ve společnosti z důvodu obav společníků o pověst společnosti, k ukončení jeho činnosti na [anonymizováno], k jeho nezapsání na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] do [anonymizována dvě slova] z důvodu nesplnění podmínky bezúhonnosti, ke ztrátě podnikatelských kontaktů a obchodních partnerů; dále k zásahům do rodinného života, kdy došlo k rozvratu a rozvodu manželství z důvodu negativních dopadů trestního stíhání do soukromí, majetkové sféry a vyloučení rodiny z běžného života, k odloučení žalobce kvůli koluzní vazbě od dětí; dále k zásahům do sociálního života, kdy došlo ke zničení společenských vztahů v oblasti podnikatelské i zájmové ([anonymizováno]) a k narušení vazeb v odborných kruzích. Řízení bylo medializováno v místním i celostátním tisku, žalobce byl označován za [anonymizováno]. Dále soud vyšel z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka], kde bylo poškozenému přiznáno zadostiučinění v celkové výši 800 000 Kč, když tento byl stíhán pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. b) t.z. Trestní řízení trvalo 5 let a 10 měsíců, poškozenému hrozil trestní odnětí svobody až 5 let. Došlo k zásahům do profesního života, neboť byl [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a byl proto zproštěn výkonu služby a byl mu snížen plat; k zásahům do rodinného života, a to k narušení rodinných vztahů, z důvodu nedostatku finančních prostředků k prodeji části majetku, k rozpadu manželství. Věc byla medializována v rozhlasu, bulváru a televizi. Dále soud vyšel z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka], kdy bylo poškozenému přiznáno 20 726 Kč, když byl tento stíhán pro zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 t. z. Trestní řízení trvalo 1 rok a 4 měsíce, hrozila mu sazba až 5 let. Došlo k zásahu do osobnostních práv (nejistota, stres, frustrace, tlak) a zásahu do rodinného života (zhoršení finanční situace). Nebyla zasažena pověst poškozeného. Dále soud vyšel z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka], kdy bylo poškozenému přiznáno 30 000 Kč Trestní řízení trvalo 2 roky a 10 měsíců, přičemž hrozila trestní sazba 2 - 8 let, avšak reálně nehrozil nepodmíněný trest. Došlo k zásahům do osobnostní sféry (stres, křivda, narušen vztah s partnerem), přičemž zásahy nebyly závažnější, trestní stíhání nenarušilo vztah s dětmi, ani se zaměstnavatelem.

69. Soud porovnal výše citované případy s posuzovaným případem a dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu vzniklou žalobkyni nezákonným rozhodnutím je částka 100 000 Kč. Soud v rámci porovnání s výše uvedenými případy zohlednil zejména to, že u žalobkyně došlo k výrazným zásahům do osobního a rodinného života, když trestní stíhání ovlivnilo vztah žalobkyně s jejím partnerem, rodinou a způsobilo významné zhoršení životní úrovně žalobkyně a jejích nezletilých dětí, jakož i k zásahům do profesní sféry žalobkyně, zásahům do její dobré pověsti a v neposlední řadě k zásahům do osobnostních práv spočívajících ve stresu, tlaku, strachu o budoucnost dětí. Soud přihlédl rovněž i k tomu, že žalobkyni až do samého závěru hrozil nepodmíněný trest odnětí svobody navrhovaný státní zástupkyní, který byl ohraničen vysokou sazbou až 10 let odnětí svobody. Soud z tohoto důvodu přihlédl i k subjektivnímu postavení žalobkyně, která byla v uvedeném období matkou dvou malých nezletilých dětí, z nichž [anonymizováno 11 slov] [role v řízení]. Soud však rovněž zohlednil i skutečnost, že trestní řízení žalobkyně trvalo pouze 1 rok a 10 měsíců, jakož i to, že věc žalobkyně nebyla nijak medializována, žalobkyně nebyla v době trestního stíhání veřejnou osobou a nežije na malém městě.

70. Soud se neztotožnil s tvrzením žalované, že žalobkyně si své trestní stíhání zavinila sama, což by vyústilo v závěr, že dle § 12 odst. 1 OdpŠk není dána odpovědnost žalované za nezákonné rozhodnutí. Dle názoru soudu žalovanou namítaný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. [spisová značka] na uvedený případ žalobkyně nedopadá a názor uvedený v tomto rozhodnutí nelze aplikovat automaticky bez dalšího. Využití práva nevypovídat v trestním řízení může v rámci řízení odškodňovacího vést k závěru, že si poškozený zavinil trestní stíhání sám, ale to neplatí bez dalšího. Zavinění trestního stíhání nelze spatřovat pouze v okolnosti, že poškozený využil práva nevypovídat, ale vyžaduje se též, aby tento jeho postoj měl na průběh či zahájení trestního stíhání konkrétní vliv (např. za situace, kdy by poškozený měl k dispozici informace či důkazy, které by vedly k tomu, že by trestní stíhání nebylo zahájeno, resp. již zahájené trestní stíhání by bylo zastaveno). Ačkoliv může být způsob jednání přiměřený z pohledu jednoho odvětví práva, neznamená tato skutečnost nutně, že totéž jednání nemůže vyvolávat důsledky pohledem jiného právního odvětví. Sama skutečnost, že předpisy trestního práva procesního umožňují osobě (posléze obviněné) být relativně pasivní, tedy nevylučuje, že uvedený způsob jednání bude mít vliv na případné odškodnění škod a újem způsobených zahájením a vedením trestního stíhání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného vyplývá, že není vyloučena situace, v níž jednání osoby spočívající ve využití práva nevypovídat bude možné hodnotit jako zavinění si trestního stíhání, avšak předjímaná situace je spíše výjimečného charakteru. V souladu s judikaturou Ústavního soudu v této oblasti (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] a nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) závěr o aplikovatelnosti § 12 odst. 1 OdpŠk není na místě, pokud by zavinění mělo být spojováno dokonce s formou nevědomé nedbalosti poškozeného (ústavní soud hovoří o„ zavdání příčiny k trestnímu stíhání“), nebo pokud by zavinění bylo spatřováno v tom, že poškozený využil v trestním řízení všechny možné prostředky ke své obhajobě, mezi něž patří zejména právo nevypovídat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V uvedeném případě bylo prokázáno, že žalobkyně oprávněně využila svého práva nevypovídat v trestním řízení, přičemž tento postup jí byl doporučen i ze strany jejího tehdejšího obhájce. Uvedený závěr, jakož i závěry následující jsou podepřeny zejména uvěřitelnou výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z výpovědi tohoto svědka lze mít za prokázané, že je zde důvodné podezření, že policejní komisařka, která případ vyšetřovala, byla velmi silně přesvědčená o vině obviněných, snažila se případ„ za každou cenu“ vyšetřit, za tím účelem jej právně překvalifikovat a posunout dál a že mezí ní a žalobkyní panovaly vzájemné antipatie. Lze mít za prokázané, že právě z důvodu nedůvěry vůči policejnímu orgánu, žalobkyně v přípravném řízení nevypovídala, přičemž dle názoru soudu nelze klást žalobkyni obecně k tíži, že takto využila všechny dostupné prostředky ke své obhajobě. Z provedeného dokazování (zejména ze samotného trestního spisu, jakož i z provedených protokolů o výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [jméno]) rovněž vyplynulo, že orgány činné v trestním řízení měly již v průběhu přípravného řízení k dispozici informace ohledně systému fungování podnikání žalobkyně, které žalobkyně vypověděla až u hlavního líčení, jakož i některé důkazy k nim, tj. že tyto informace byly (anebo mohly být) policejnímu orgánu, byť možná ne v tak ucelených souvislostech, již známy, a to i bez přičinění žalobkyně. Na uvedeném závěru dle soudu nic nemění ani vyjádření státní zástupkyně ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neboť je zřejmé, že státní zástupkyně, která případ dozorovala, jej posuzovala na podkladě již předložených závěrů policejního orgánu, který se bližšímu zkoumání fungování podnikání žalobkyně a ostatních obviněných očividně nevěnoval v širších souvislostech. Soud na tomto základě uzavřel, že tak není na místě učinit závěr, že by si žalobkyně v uvedeném případě trestní stíhání zavinila sama.

71. Ve světle shora uvedeného proto soud žalobkyni přiznal zadostiučinění ve výši 75 000 Kč (výrok IV. rozsudku), neboť žalovaná již žalobkyni 25 000 Kč poskytla v rámci předběžného projednání nároku. Soud uložil žalované ve smyslu § 1970 o. z. uhradit žalobkyni rovněž zákonné úroky z prodlení od [datum], tj. ode dne následujícího po podání žaloby do zaplacení. Soud dále v tomto výroku uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni rovněž zákonné úroky z prodlení z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum], kdy byla tato částka ze strany žalované uhrazena. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přitom stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

72. Ve zbytku tohoto požadovaného nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí, tedy co do částky 730 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (část výroku V. rozsudku; celkem v tomto výroku zamítnuta částka 750 000 Kč - viz tento a odst. 65 rozsudku).

73. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když soud přiznal částečně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Žalobkyně byla úspěšná co do tarifní hodnoty 94 250 Kč na náhradě škody a ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] co do tarifní hodnoty 50 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, neboť žalovaná na tento nárok částečně plnila po podání žaloby; celkem byla žalobkyně úspěšná co do tarifní hodnoty celkem 144 250 Kč, tedy z 99 %. Žalovaná byla úspěšná co do tarifní hodnoty 1 900 Kč na náhradě škody, tedy z 1 %. Vzhledem k tomu, že neúspěch žalobkyně byl pouze v poměrně nepatrné části, náleží žalobkyni plná náhrada nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) za 10,5 úkonu právní služby á 6 980 Kč (soud vycházel z tarifní hodnoty 96 150 Kč + 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) a. t) za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, účast na jednání dne [datum], porada s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum], vyjádření žalobkyně ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] od [anonymizováno] do [údaj o čase] hod. v rozsahu 2 úkonů, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání dne [datum], při kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí a dále paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. za 11 úkonů právní služby á 300 Kč Celkem činí náklady žalobkyně 76 590 Kč (výrok VI. rozsudku). Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

74. Pokud jde o nahlédnutí do spisu dne [datum], účtovaného zástupkyní jako další úkon právní služby, soud odměnu za jeho provedení nepřiznal. Nahlédnutí do spisu a studium spisu je z povahy věci obecně třeba považovat za činnost, která je nezbytná pro kvalitní poskytování právních služeb a nelze jej tak považovat za vlastní úkon, nýbrž za nezbytnou součást převzetí a přípravy právního zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. b) a. t., nikoli za samostatný úkon právní služby, jenž by byl svou povahou nejbližší prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací] nebo též usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Přiznat advokátovi odměnu za samostatný úkon právní služby spočívající v prostudování spisu (analogicky podle § 11 odst. 1 písm. f) a. t.), lze pouze tehdy, bude-li takový postup v civilním soudním řízení s ohledem na konkrétní okolnosti případu (při zohlednění zejména nezbytnosti a účelnosti postupu, procesní situace) ospravedlnitelný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V uvedeném případě nelze nahlédnutí do spisu zástupkyní žalobkyně považovat za samostatný úkon právní služby vzhledem k nízké složitosti a časové náročnosti, a tudíž se jedná o nezbytnou součást kvalitního poskytování právních služeb, kterou lze podřadit pod úkon spočívající v převzetí a přípravě právního zastoupení.

75. Co se týká výzvy k plnění ze dne [datum] účtované zástupkyní žalobkyně jako samostatný úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. soud odměnu za jeho provedení rovněž nepřiznal. V uvedeném případě se nejednalo o předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., nýbrž o uplatnění nároku u žalované ve smyslu § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Dle § 31 odst. 4 OdpŠk poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Z tohoto důvodu nelze uplatnění nároku u žalované považovat za úkon právní služby ve smyslu § 11 a. t. a odměna za něj zástupkyni žalobkyně nenáleží.