25 C 87/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno o zaplacení 148 500 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 148 500 Kč se zákonným příslušenstvím ode dne , datum, do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši 148 500 Kč jako náhradu nemateriální újmy z titulu nepřiměřené délky správního řízení vedeného před Finančním úřadem pro Prahu 6 a následného soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, jako soudem prvního stupně. Žalobce uvedl, že celková délka řízení činila 9 let a 3 měsíce s tím, že jako základní částku vypočetl zadostiučinění ve výši 123 750 Kč s tím, že tuto požadoval následně zvýšit o 20% z důvodu mimořádných průtahů řízení.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že identicky formulovou žádost žalobce obdržela již před 6 lety s tím, že nárok byl projednána i v rámci soudní soustavy, a to s negativním výsledkem. Z tohoto důvodu pak vznesla námitku res iudicata. Dále uvedla, že v řízení ve věcech daňových a navazujících řízeních soudních není možné z pohledu zákona č. 82/1998 Sb. považovat za řízení jediné. Proto má za to, že část nárokované imateriální újmy spadající do gesce žalované již byla posouzena jak v rámci předběžného projednání, tak i v rámci řízení soudního. Dále pak žalovaná v rámci ústního jednání dne , datum, vznesla námitku promlčení a navrhla zamítnutí žaloby.

3. Účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení, vůči nimž soud již neprováděl dokazování:- Žalobce u , Anonymizováno, dne , datum, předběžně uplatnil nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši 148 500 Kč jako náhradu nemateriální újmy z titulu nepřiměřené délky správního řízení vedeného před Finančním úřadem pro Prahu 6 a následného soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, jako soudem prvního stupně.- , Anonymizováno, dne , datum, žalobci zaslala stanovisko, ve kterém uvedla, že v části zadostiučinění za řízení o prominutí příslušenství daně tuto žádost postoupí žalované. V části řízení vedené u Městského soudu v Praze pak konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení s tím, že konstatování požadovala za odpovídající formu odškodnění.- Žalovaná dopisem ze dne , datum, žalobci potvrdila, že jí byla postoupena jeho žádost ze dne , datum, s tím, že si vyžádá podklady od správních orgánů a poté žádost posoudí.- Dne , datum, zaslala žalovaná žalobci stanovisko, ve kterém sdělila, že nejsou splněny podmínky pro přiznání nároku na náhradu nemajetkové újmy a nárok nelze přiznat, neboť nárok je shodný s nárokem, který ji byl v minulosti žalobcem uplatněn, a tento žalovaná dopisem z , datum, zamítla a stejně tak byl tento nárok zamítnut v navazujícím soudním řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , spisová značka, .- Žalobci bylo doručeno poslední rozhodnutí, usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti žalobce sp. zn. , Anonymizováno, dne , datum, .- Účastníci dále učinili nesporným průběh jednotlivých řízení tak, jak jsou popsána žalobcem v žalobě.

4. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. , spisová značka, má soud za prokázané, že řízení vedené na základě žaloby žalobce se shodným obsahem jako je předmět tohoto řízení proti žalované , Anonymizováno, o zaplacení 148 500 Kč s příslušenstvím bylo v celém rozsahu zastaveno, a to z důvodu, že žalobce vzal žalobu v plném rozsahu zpět.

5. Soud vycházel při rozhodování se skutkového stavu, jak vyplynul ze shora uvedených mezi účastníky nesporných tvrzení a provedeného dokazování. Provádění dalších důkazů nebylo s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou třeba.

6. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

9. Podle ust. § 13 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě.

10. Podle § 14 odst. 3 zákona platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

11. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

13. Podle třetího odstavce téhož ustanovení zákona v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Podle § 32 odst. 3 zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

15. Podle § 35 odst. 1 zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 609 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

16. Podle § 610 odst. 1 obč. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

18. Soud se nejprve zabýval námitkou res iudicata vznesenou žalovanou. Ve světle současné judikatury Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek NS č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ) je třeba na řízení ve věcech daňových a navazujících soudních řízeních hledět s ohledem na zákon č. 82/1998 Sb. jako na jedno řízení. Z tohoto důvodu tedy nelze přisvědčit námitce žalované, že se jedná o věc již pravomocně rozhodnutou, pokud předmětem žaloby je i soudní řízení navazující na původní řízení ve věcech daňových.

19. Žalovaná na ústním jednání dne , Anonymizováno, vznesla námitku promlčení žalobcem uplatněného nároku. Proto se soud před zkoumání odpovědnostního titulu žalované, nemajetkového újmy a jednotlivých kritérií pro stanovení výše zadostiučinění nejdříve zabýval námitkou promlčení.

20. V rámci posuzování běhu promlčení lhůty soud nejdříve posuzoval vliv řízení , spisová značka, vedené žalobcem u zdejšího soudu na žalobcem tvrzené stavení promlčecí doby. Vzhledem k tomu, že řízení , spisová značka, vedené u zdejšího soudu, jehož předmět byl shodný s předmětem tohoto řízení, bylo zastaveno pro zpětvzetí žalobce, nedošlo v souladu s konstantní judikaturou ke stavění promlčení a je nutno na toto hledět, jako kdyby k danému řízení vůbec nedošlo.

21. Pro počátek promlčecí doby je pak rozhodný dle § 32 odst. 3 zákona moment, kdy se poškozený mohl dozvědět o vzniku újmy, tj. moment doručení posledního rozhodnutí v daném řízení. Tímto dnem je v posuzovaném případě doručení usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížností sp. zn. , Anonymizováno, žalobci, ke kterému došlo , datum, . Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána , datum, , tj. po marném uplynutí lhůty 6 měsíců dané zákonem, a to i včetně započítání maximálního možné stavení promlčení z důvodu předběžného posouzení nároku v době dalších 6 měsíců, dospěl soud k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou je oprávněná. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl (jak je uvedeno ve výroku I.) bez toho, aby bylo nutné posuzovat otázku odpovědnostního titulu žalované a nemateriální újmy na straně žalobce.

22. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Soud žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 režijních paušálů po 300,- Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření a účast na jednání u soudu, tedy celkem ve výši 600 Kč.