25 C 9/2021

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 400 000 s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 5. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 371 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 50 770 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 14. 7. 2021 domáhal přiměřeného zadostiučinění s tím, že bylo porušeno jeho právo na pojednání věci v přiměřené lhůtě. A to v řízení o odvolání proti rozhodnutí [anonymizováno 5 slov], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], kterým [anonymizována čtyři slova] [země] žalobce zprostil výkonu služby, přiznal mu služební příjem ve výši 50% průměrného služebního příjmu a nařídil mu dosažitelnost (dále jen„ řízení 1“), zahájeno dne 20.8.2019. Rozhodnutí bylo vydáno dne 26. 8. 2019. Odvolání bylo podáno dne 10. 9. 2019 O odvolání nebylo rozhodnuto, ani nebylo odvolací řízení zastaveno z důvodu ukončení zproštění výkonu služby učiněného rozhodnutím [anonymizováno 5 slov] doručeného dne 25. 8. 2020. V řízení 1 byla žalobci uložena trvalá dosažitelnost po 24 hod. Žalobce požaduje odškodnění ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím. Dále v řízení o odvolání proti rozhodnutí [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 50 odst. 1 služebního zákona, neboť jako [anonymizováno] [stát. instituce] v rozporu s § 152 odst. 3 písm. a) stavebního zákona předem neoznámil stavebnímu úřadu termín zahájení stavby, přičemž tímto porušením spáchal přestupek podle § 178 odst. 2 písm. k) stavebního zákona a [stát. instituce] byl stavebním úřadem uložen podle § 35 písm. a) přestupkového zákona trest napomenutí (dále jen„ řízení 2“). Toto řízení bylo zahájeno 14. 10. 2019. Rozhodnutí bylo vydáno dne 2. 12. 2019. Odvolání bylo podáno dne 12. 12. 2019. Na základě odvolání bylo rozhodnutí [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušeno, přičemž rozhodnutí v odvolacím řízení bylo doručeno dne 1. 2. 2021. Žalobce požaduje odškodnění ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím. Nakonec v řízení odvolání proti rozhodnutí [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku podle § 50 odst. 1 služebního zákona, neboť v nepřímém úmyslu porušil základní povinnosti příslušníka dodržovat služební kázeň vyplývající z § 45 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 46 odst. 1 služebního zákona, za což mu byl podle § 186 odst. 8 ve spojení s § 51 odst. 1 písm. d) služebního zákona uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti (dále jen„ řízení 3“); bylo zahájeno dne 6. 8. 2019. Rozhodnutí bylo vydáno dne 13. 12. 2019. Odvolání bylo podáno dne 21. 12. 2019. O odvolání bylo rozhodnuto dne 10. 8. 2020, žalobci doručeno dne 11. 8. 2020. Napadené rozhodnutí bylo zrušeno z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty. Prekluzivní lhůta uplynula dne 21. 12. 2019. Žalobce požaduje zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 3. 11. 2020 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 400.000 Kč spočívající v náhradě nemajetkové újmy za průtahy v řízení. K projednání žádosti žalobce došlo dne 3. 9. 2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětných řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a žádost žalobce byla zamítnuta.

3. Soud má prokázáno, že žalobce uplatnil u žalované žádost o odškodnění za řízení 1, 2, 3 s tím, že bylo prošeno jeho právo na projednání věci v přiměřené lhůtě dne 3. 11. 2020 (žádost o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění adresovaná žalované ze dne 3. 11. 2020, doručenka datové zprávy, adresát žalované, doručeno dne 3. 11. 2020. Ze stanovisko žalované ze dne 3. 9. 2021 má soud prokázáno, že žalovaná projednala žádost žalobce s tím, že dle žalované nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v uvedených řízeních, neboť délka řízení nebyla nepřiměřená.

4. Ze spisu [anonymizována tři slova], [variabilní symbol] [číslo] (řízení 1) má soud prokázáno: úřední záznam ze dne 14. 8. 2019, že provedeno šetření ve [stát. instituce] s cílem zjistit stav probíhajících stavebních prací ve věznici. Dále zahájení řízení o kázeňském přestupku ze dne 6. 8. 2019, adresát [celé jméno žalobce]. Je zde uvedeno, že podle ust. § 178 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, s Vámi zahajuji řízení o kázeňském přestupku. Důvodem pro zahájení řízení jsou skutečnosti vyplývající ze zjištění [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], se kterými jste byl seznámen dne 1. 8. 2019. Konkrétně se jedná o nedostatky v rámci procesu uzavírání nájemní smlouvy, [číslo jednací], jejímž předmětem je nájem objektu [číslo] skladová hala v objektu areálu [stát. instituce], při uzavírání předmětné smlouvy byl z Vaší strany porušen postup stanovený v § 35 instrukce [stát. instituce] [číslo] o způsobu a podmínkách hospodaření s majetkem státu, neboť jste nezajistil notifikační povinnost a smlouva byla uzavřena bez souhlasu Ministerstva spravedlnosti. Dále rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce]. Datum doručení dne 20. 8. 2019. Dále přípis ze dne 20. 8. 2019 –„ [anonymizováno 6 slov] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce]“. Záznam ze dne 20. 8. 2019, že řízení bylo zahájeno 20. 8. 2019 a další termín jednání stanoven na den 22. 8. 2019, kdy žalobce oznámil, že do stanoveného termínu dalšího jednání nestihne zajistit zmocněnce, a proto byl stanoven nový termín dne 23. 8. 2019 a termín dne 26. 8. 2019, kdy žalobce si vybral den 26. 8. 2019. Dále tedy přípis ze dne 23. 8. 2019 [anonymizována tři slova], kterým sděluje, že neshledal důvod pro odložení ústního jednání spočívající v čerpání dovolené za závažný, a proto odklad nepovoluje. Dále je zde záznam z jednání ze dne 26. 8. 2019 s tím, že žalobce sdělil, že je zastoupen a nebyl povolen odklad, ale že bez zmocněnce jednat nebude. Jednání přerušeno a rozhodnuto dne 26. 8. 2019 o zproštění výkonu služby, přiznávání služebního příjmu ve výši 50 % průměrného služebního příjmu a nařízena dosažitelnost v rozsahu, jenž je nezbytný pro stanovení nástupu k výkonu služby, a to v místě trvalého pobytu, příp. v místě, které předem oznámí [anonymizována dvě slova]. Žalobce podal odvolání dne 10. 9. 2019 proti tomuto rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dále je tady vyjádření k postupu, a to [anonymizována dvě slova] ze dne 25. 9. 2019. Dále žalobce se podáním ze dne 7. 1. 2020 dotazuje, kdy bude rozhodnuto o jeho podaném odvolání s tím, že je odpovězeno dne 6. 1. 2020, že s ohledem na skutečnost, že [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] neshledal důvody napadené rozhodnutí zrušit a postoupil předmětná odvolání [anonymizována tři slova]. Dále přípis [anonymizována dvě slova] dne 17. 8. 2020, která informuje žalobce, že [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 11. 8. 2020, bylo zrušeno a jeho rozhodnutí o kázeňském přestupku, [číslo jednací] a řízení bylo zastaveno z důvodu zániku odpovědnosti žalobce vzhledem k podezření na spáchání výše uvedeného kázeňského přestupku, byl žalobce vaším rozhodnutím ze dne 26. 8. 2019 zproštěn výkonu služby, [číslo jednací] s ohledem na uplynutí prekluzivní lhůty pro zánik odpovědnosti za kázeňský přestupek, důvodné podezření na spáchání kázeňského přestupku nadále netrvá, čímž pominuly i důvody pro zproštění žalobce výkonu služby. S ohledem na to má [anonymizováno] za to, aby příslušný služební funkcionář ukončil ve smyslu § 40 odst. 5 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů zproštění výkonu služby žalobce. Dále je ve spise založeno rozhodnutí ze dne 10. 8. 2020 [anonymizována dvě slova] ve věci odvolání ze dne 20. 12. 2019 a proti rozhodnutí [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Dále je tady rozhodnutí [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ze dne 21. 8. 2020, že dnem 17. 8. 2020 ukončuje zproštění výkonu služby žalobce, a to v souvislosti s rozhodnutím [anonymizována dvě slova] ze dne 10. 8. 2020, které bylo doručeno generálnímu řediteli dne 17. 8. 2020.

5. Obsahem spisu [anonymizována dvě slova] sp. zn. [variabilní symbol] [číslo] (řízení 2) má soud prokázáno, úřední záznam ze dne 7. 10. 2019 o zahájení řízení o kázeňském přestupku žalobce. Důvodem pro zahájení je podezření z porušení služební kázně podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru, které spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů. Porušení právních předpisů spatřuje v jednání, kdy jako [anonymizováno] [stát. instituce] při [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] postupoval v rozporu s § 152 odst. 3 písm. a) zákona o územním plánování a stavebním řádu, které ukládá stavebníkovi povinnost oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele. Tímto jednáním došlo ke spáchání přestupku podle stavebního zákona, za který byl [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] uložen [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [stát. instituce] správní trest. Jednání nařízeno na den 6. 11. 2019. Tento den projednán kázeňský přestupek. Dále jednání nařízeno na den 12. 11. 2019, 13. 11. 2019, kdy proběhly výslechy svědků. Žalobce se vyjadřuje k podkladům před vydáním rozhodnutím podáním ze dne 14. 11. 2019. Dne [datum rozhodnutí] vydáno rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kterým se žalobce uznává vinným za spáchání kázeňského přestupku a ukládá se mu kázeňský trest – písemné napomenutí. Rozhodnutí je v rozsahu 27 stran. Doručeno právnímu zástupci žalobce dne 2. 12. 2019. Žalobce podává odvolání podáním ze dne 12. 12. 2019. Dále je zde vyjádření [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne 6. 1. 2020, která rozhodla dne 29. 1. 2021, že předmětné rozhodnutí ruší a řízení zastavuje s tím, že skutek, o němž se vede kázeňské řízení, není kázeňským přestupkem, a proto napadené rozhodnutí ruší a kázeňské řízení zastavuje. Rozhodnutí doručeno právnímu zástupci žalobce dne 1. 2. 2021. Dále je zde rozhodnutí ze dne 11. 2. 2021 Mgr. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], že [ulice] [anonymizována dvě slova] je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 573 Kč. Toto rozhodnutí doručeno právnímu zástupci dne 23. 2. 2021.

6. Obsah spisu [variabilní symbol] [číslo] (řízení 3) má soud prokázáno: dne 6. 8. 2019 zahájení řízení o kázeňském přestupku ohledně žalobce. Důvodem pro zahájení řízení jsou skutečnosti vyplývající ze zjištění [anonymizováno 7 slov], se kterými byl seznámen dne 1. 8. 2019. Konkrétně se jedná o nedostatky v rámci procesu uzavírání nájemní smlouvy [číslo jednací], jejímž předmětem je nájem v [anonymizována dvě slova] [stát. instituce]. Při uzavírání předmětné smlouvy byl z jeho strany porušen postup stanovený v § 35 instrukce [stát. instituce] [číslo] o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], neboť nezajistil notifikační povinnost a smlouva byla uzavřena bez souhlasu [stát. instituce]. Nařízení ústního jednání na den 23. 8. 2019. Právní zástupce žalobce žádá o přeložení termínu dne 21. 8. 2019. Proběhlo dne 9. 9. 2019, dále proběhlo jednání dne 12. 9. 2019, 2. 10. 2019, 3. 10. 2019, 7. 10. 2019, 8. 10. 2019, kdy byli slyšeni svědci. Žalobce se vyjadřuje k podkladům před vydáním rozhodnutí dne 30. 10. 2019 a dne 13. 12. 2019 vydáno rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] s tím, že se žalobce uznává vinným a ukládá se kázeňský trest odnětí služební hodnosti. Rozhodnutí je v délce 57 stran. Doručeno žalobci dne 16. 12. 2019, žalobce podává podáním ze dne 20. 12. 2019 odvolání. Vyjádření k [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne 27. 1. 2020, kdy dne 17. 8. 2020 [anonymizována dvě slova] informuje [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], že vydala rozhodnutí dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 11. 8. 2020 a bylo zrušeno rozhodnutí o kázeňském přestupku žalobce a řízení bylo zastaveno z důvodu zániku odpovědnosti žalobce, kdy ve spise založeno toto rozhodnutí ze dne 10. 8. 2020, kterým se předchozí rozhodnutí ruší a zastavuje kázeňské řízení z důvodu zániku odpovědnosti obviněného, kdy žalobkyně nepřistoupila k meritornímu posouzení věci, a to je uplynutím prekluzivní lhůty k potrestání kázeňského přestupku.

7. Žalobce v řízeních urgoval rozhodnutí, jak má soud prokázáno ze dne urgencemi ze dne 29. 4. 2020, 15. 7. 2020 a žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti podanou dne 5. 8. 2020.

8. Výslechem žalobce má soud prokázáno, že vnímal délku řízení s ohledem na to, že byl postaven mimo službu a nařízena mu pohotovost velmi intenzivně. Rovněž nebyl ván jako přísedící k soudu. Rovněž to, že mu byl snížen příjem o 50 %, bylo pro žalobce velmi finančně„ bolestivé“.

9. Po právní stránce posoudil soud věc podle § 1, § 5 písm. a), b), § 13 odst. 1, § 31a OdpŠk. Dále podle čl. 6 odst. 1 věty první a čl. 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále " Úmluva“). Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou OdpŠk, provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a OdpŠk). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z [název soudu] se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Při stanovení výše odškodnění je nutné vycházet z kritérií ustavených judikaturou ESLP. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek ESLP ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne 11.10.2005, § 36. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavením (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Kritérii pro posuzování přiměřenosti lhůty jsou na jedné straně zájem stěžovatele na rychlém vyřízení věci a na straně druhé obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Je třeba dále uvést, že neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, jde o vyvratitelnou domněnku, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (srov. nález [název soudu] sp. zn. II. ÚS 862/10).

10. Dle ust. § 175 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je služební funkcionář je povinen rozhodnout o podání do 30 dnů a ve složitějších případech do 60 dnů od jeho doručení. Dle § 190 odst. 8 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je přitom odvolací orgán povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne jeho podání.

11. Po provedeném dokázání dospěl soud k závěru, že délku všech posuzovaných řízení je třeba posoudit již jako nepřiměřenou. Vycházel přitom z celkové délky řízení 1 roku u řízení 1 a 2, kdy o podaném opravném prostředku podaném dne 10. 9. 2019 (řízení 1) a dne 20. 12. 2019 (řízení 2) nebylo rozhodnuto nejpozději do 90 dnů. U řízení 2 vycházel soud z celkové délky řízení 1 roku a 4 měsíce, kdy opět nebylo rozhodnuto o odvolání do 90 dnů od jeho podání dne 12. 12. 2019. S ohledem to, že nebylo včas rozhodnuto o opravných prostředcích, i když to zákon přímo ukládá (viz předchozí odstavec) dospěl soud k závěru, že délky posuzovaných řízení jsou již nepřiměřené, odůvodňující finanční odškodnění ve smyslu § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk. Soud má za to, že nepostačuje poskytnutí zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva, ale je namístě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích. Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku v tom směru, že jím byla způsobena dotčeným osobám imateriální újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 OdpŠk. Je pak věcí státu, zda se na základě okolností konkrétního případu pokusí danou domněnku vyvrátit (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

12. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře [název soudu]. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

13. Z konstantní judikatury [název soudu] a [název soudu] (viz např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) plyne, že za řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované řízení v délce trvání 1 roku (řízení 1 a 3) a 1 roku a 4 měsíců (řízení 2) má soud za to, že žalobci náleží základní částka ve výši 15 000 Kč za rok, první dva roky 15 000 Kč (každé řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná). Částku 15 000 Kč za každý rok řízení zvolil soud z důvodu délky řízení nepřesahující dobu 10 let na dolním rozpětí stanovené částky Stanoviskem). Při stanovení základní částky hraje roli zejména celková doba řízení (srov. Stanovisko).

14. Tuto částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím ke složitosti řízení a jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení a dále k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. K otázce složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk) [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uvedl, že„ složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a dále složitost věci samé o sobě, tedy nároky skutkové, právní a procesní. Jednotlivé důvody složitosti věci je třeba vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám přispívá k prodloužení délky projednávání. Soud má za to, že řízení nebyla natolik složitá jak po stránce právní, skutkové či procesní, aby základní částka byla soudem navyšována.. Ve Stanovisku [název soudu] vyložil, že skutkovou složitostí je zejména rozsah účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývající rozsah prováděného dokazování a různorodost užitých důkazních prostředků – výslechy svědků, znalecké posudky, výslechy znalce apod. Toto nelze vztáhnout na posuzované řízení. Základní částku nelze rovněž ponížit pro jednoduchost věci. Soud má za to, že řízení nebylo zas tak jednoduché vzhledem k materii, kterou se správní orgán musel zabývat.

16. Posouzení kritéria významu řízení pro žalobce (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk). [název soudu] již dříve dovodil (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], že určité druhy řízení mají pro účastníky větší význam, než řízení jiná. Jde především o věci trestní, které v obecné rovině negativně ovlivňují a zatěžují osobní život trestně stíhaného (srov. např. nález [název soudu] ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení [název soudu] pod [číslo]), věci opatrovnické (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne 9. 1. 2007, [číslo], § 72), pracovně právní spory (srov. rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne 26. 10. 2004, [číslo], § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne 26. 7. 2005, [číslo], § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédskuze dne 12. 11. 2002, [číslo], § 38) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci [jméno] [příjmení] proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, [číslo], § 39). Mezi tato řízení předmětné řízení nepatří. Pouze v řízení 1 má soud za to, že je zde na místě základní částku zvýšit o 50 %. V tomto řízení byla žalobci nařízena 24 hodinová dosažitelnost, zkrácen o 50 % služebního příjmu. Toto řízení mělo pro žalobce zásadní význam, jednak musel být neustále k dispozici, jednak došlo k výraznému poklesu jeho příjmu. V ostatních řízeních soud základní částku nesnižoval, ani nenavyšoval.

17. K hodnocení kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk) [název soudu] vysvětlil, že„ poškozený může přispět k prodloužení délky projednávání věci podáním vadné či neúplné žaloby nebo jiného procesního úkonu, které si vyžádá potřebu jeho opravení či doplnění, častými změnami předmětu sporu nebo upřesněním či doplňováním svých podání (viz rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne 18. 4. 2006, [číslo], § 67). Může k délce řízení přispět rovněž tím, že využívá žádostí (např. o osvobození od soudních poplatků či ustanovení zástupce), námitek (například podjatosti, místní či věcné nepříslušnosti soudu) a opravných prostředků (řádných či mimořádných), které mu právní řád poskytuje. Může také přispět k prodloužení řízení tím, že podá žalobu u nepříslušného soudu. Tyto skutečnosti však nelze účastníkovi přičítat k tíži (rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne 18. 4. 2006, [číslo], § 69), nelze je ale přičítat k tíži ani státu (rozsudek ESLP ve věci [jméno] [příjmení] proti České republice ze dne 25. 5. 2004, [číslo], § 220), je-li na vzniklou situaci ze strany soudu adekvátně reagováno.“ (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K tíži (ve smyslu hodnocení kritéria jednání poškozeného) lze poškozenému přičítat zejm. nečinnost (nereagování na výzvy soudu), kterou přispěl k prodloužení délky řízení. Procesní aktivitu, jakkoliv objektivně vedla k prodloužení řízení, lze naopak poškozenému k tíži přičítat jen výjimečně (typicky v případech obstrukčních aktivit a tedy zneužívání procesních práv); to však neznamená, že by zvýšenou procesní aktivitu účastníků, projevivší se zpravidla jeho vyšší složitostí, nebylo možné hodnotit v rámci kritéria složitosti řízení podle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk (k tomu srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce se na celkové délce řízeních ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani snížení, ani navýšení hodnoty odškodnění.

18. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk), lze přisvědčit, že o opravných prostředcích nebylo rozhodnuto v zákonné 90 denní lhůtě ve všech řízeních. Tento průtah je však podle soudu dostatečně zohledněn již stanovením základního odškodnění, neboť právě a jen tato nečinnost při rozhodování o odvolání, prodlouživší značně řízení, určila celkovou délku řízení jako nepřiměřenou (k tomu srov. např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani navýšení ani snížení hodnoty odškodnění.

19. Po zhodnocení veškerých výše uvedených kritérií dospěl k závěru, že žalobci náleží odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši základní částky 7 500 Kč zvýšeno o 50 % za řízení 1, celkem 11 250 Kč, ve výši základní částky 10 000 Kč za řízení 2, ve výši základní částky 7 500 Kč za řízení 3, celkem 28750 Kč Soud proto žalobu ve výroku II. co do částky 371 250 Kč s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl.

20. Co se týče výše přiznaného zadostiučinění, soud rovněž odkazuje na judikaturu ESLP, např. na rozsudek Apicella proti Itálii ze dne 29. 3. 2006, na základě něhož lze dosvědčit, že ESLP plně akceptuje, že částky přiznávané na vnitrostátní úrovni mohou být na podstatně nižší úrovni než částky přiznané na základě článku 41 Úmluvy, neboť využití vnitrostátního prostředku nápravy představuje pro stěžovatele vždy dostupnější a snadnější způsob, jak dosáhnout náhrady újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, a zároveň v rámci rozhodování o odškodnění na vnitrostátní úrovni je možno lépe odrazit životní úroveň v dané zemi a její konkrétní specifika.

21. Ve výroku I. soud přiznal žalobci úroky z prodlení v zákonné výši, kdy žalovaná byla v prodlení, neboť žalobce uplatnil nárok u žalované dne 3. 11. 2020. Žalovaná neplnila v šestiměsíční lhůtě, kterou jí OdpŠk ukládá v ust. § 15 k projednání nároku.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy výše plnění závisí na úvaze soudu. Náklady řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 000 Kč a náklady právního zastoupení žalobce. Advokát ve věci učinil celkem 5 úkonů podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne 20. 9. 2021, účast na jednání dne 14. 12. 2021, 12. 1. 2022) každý úkon á 7 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 3 AT, za což mu náleží odměna celkem 35 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 5 úkonů po 300 Kč v souladu s § 13 AT, tj. 1 500 Kč. Celkově náleží žalobci náhrada nákladů plus DPH 21 % ve výši 50 770 Kč.

23. O delší lhůtě k plnění pro žalovanou soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., z důvodů soudu obecně známých - administrativní úkonů na straně žalované při plnění.