25 C 9/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro určení trvání práv a povinností

I. Žaloba, aby soud určil, že trvají práva a povinnosti žalobce a žalované vyplývající ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] ze dne 23. 11. 2000, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč k rukám žalované, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 10. 1. 2022 domáhal určení, že trvají práva a povinnosti žalobce a žalované ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] ze dne 23. 11. 2000 (dále jen„ Smlouva“). Přípisem ze dne 15. 5. 2015 oznámila žalovaná žalobci, že bylo ke dni 30. dubna 2015 evidováno překročení cílové částky dle Smlouvy a údajně došlo k dosažení účelu Smlouvy, přičemž jej vyzvala, aby do 15. 6. 2015 předal žalované prohlášení klienta, které tvořili přílohu předmětného přípisu. Předmětným prohlášením měl dát žalobce žalované pokyn k zaslání zůstatku naspořeného dle Smlouvy. Žalovaná však od Smlouvy ani neodstoupila ani ji nevypověděla. Dle vykonstruovaného názoru žalované, došlo k zániku Smlouvy v souladu s § 578 občanského zákoníku. Tento svůj názor opírá o to, že došlo k naspoření cílové částky ve smyslu čl. 1, odst. 1 a 2 VOP, přespoření cílové částky podle čl. 9, odst. 7 VOP není přípustné, žalovaná nesouhlasí s dalším navýšením cílové částky a žalobci nemůže být na základě Smlouvy poskytnut žádný úvěr, pročež dle názoru žalované, měla žalovaná povinnost žalobci vyplatit zůstatek účtu stavebního spoření. Žalobce s tímto hodnocením věci nesouhlasí. Dne 25. 6. 2015 žalovaná svévolně zrušila žalobcův účet stavebního spoření. Žalovaná zaslala žalobci výzvu k vyzvednutí částky 405.004 Kč. Za to mu zároveň strhla částku 258 Kč, jako úhradu platby za poštovní poukázku. Vzhledem k tomu, že žalobce nesouhlasí s postupem žalované a Smlouvu považuje za stále platnou a účinnou, odeslanou částku od žalované nepřijal. Shora uvedená částka 258 Kč byla žalobci žalovanou stržena svévolně, a proto se její úhrady domáhal žalobce v rámci žaloby, která byla zdejším soudem projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Druhá část dříve žalované částky v uvedeném soudním řízení, tedy částka 1.637 Kč, odpovídala zúročení spořené částky v období od 25. června 2015, kdy žalovaná zrušila žalobci účet, do dne 31. července 2015. Uvedené soudní řízení bylo zastaveno usnesením zdejšího soudu č.j.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], když žalovaná uhradila žalobci celou žalovanou částku včetně příslušenství a žalobce z toho důvodu vzal svou žalobu zpět v celém rozsahu. Další řízení, které je ve věci účastníků zdejším soudem vedeno, je projednáváno pod sp. zn.: [spisová značka]. V tomto řízení se žalobce domáhá zaplacení částky 16.597,36 Kč, která odpovídá zúročení spořené částky v období od 1. srpna 2015 do 31. července 2016, z důvodů výše uvedených. V předmětném řízení zdejší soud svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl žalobu, a žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobce, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu] rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalobci uložil zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení. Po právní stránce [název soudu] uzavřel, že právní vztah ze smlouvy o stavebním spoření bez dalšího zanikl 31. 12. 2012, kdy byla poprvé překročena cílová částka spoření, čímž byl splněn účel smlouvy (§ 578 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“). Žalobce napadl rozsudek [název soudu] dovoláním. [název soudu] svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací] rozsudek [název soudu] a rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že aniž by se vyžadoval (dodatečný) souhlas stavební spořitelny, platí, že novou cílovou částkou se stává zůstatek peněžních prostředků na účtu s tím, že 1% z rozdílu mezi původní cílovou částkou a zůstatkem náleží stavební spořitelně (srov. oddíl I čl. 5 odst. 2 VOP). Nesouhlasí-li účastník se zúčtováním 1% z rozdílu mezi původní cílovou částkou a zůstatkem, má spořitelna právo smlouvu vypovědět. Část V („ Přidělení cílové částky“) čl. 12 až 15 VOP se na danou věc nevztahují; týkají se zvýšení cílové částky dohodou účastníků a změny varianty stavebního spoření. V projednávané věci tedy platí, že ujednání o„ automatickém“ navyšování cílové částky pokračujícím spořením žalobce a přijímáním jeho plateb žalovanou na účet stavebního spoření, jež nepopírá účel smlouvy o stavebním spoření, vylučuje úvahu o omezení trvání právního vztahu založeného smlouvou o stavebním spoření ve smyslu § 578 obč. zák. Je totiž zřejmé, že došlo k zcela jednoznačnému vyřešení sporné právní otázky. Je nepochybné, že v dané situaci rozhodnutí soudu o podané žalobě na určení může odstranit stav nejistoty účastníků ohledně dalšího plnění jejich povinností ze smlouvy o stavebním spoření, žalované na základě rozhodnutí o určovací žalobě bude zřejmé, zda má nadále vést pro žalobkyni účet stavebního spoření, přijímat vklady a žalobci, zda může nadále vklady provádět. Soudním rozhodnutím o podané žalobě se tak vytvoří rámec pro budoucí uspořádání vztahů účastníků včetně rámce pro řešení sporných vztahů z minulosti, aniž by nutně muselo dojít k soudním sporům, neboť jím bude deklarováno, zda ve sporném období smluvní vztah mezi účastníky trval a byli povinni plnit smluvené povinnosti či nikoliv.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí. Žalovaná namítá, že kde již k porušení práva došlo a jeho reparace lze dosáhnout uložením povinnosti, nemá určovací rozhodnutí smysl a je třeba se žalobou domáhat pouze konkrétního plnění. Pokud tedy už bylo právo porušeno, nemá preventivní ochrana postavení žalobce žádný smysl, neboť jejím prostřednictvím již v zásadě nelze spory, které by o ně mohly v budoucnu vzniknout nebo jejichž vznik již bezprostředně hrozí, odvrátit. Žalobce má v takovém případě už jedině zájem na odstranění následků porušení práva, tedy na plnění, přičemž v rámci žaloby na plnění bude soud zkoumat existenci práva nebo právního poměru jako otázku předběžnou, ta už ale nebude vlastním předmětem řízení. V žalobě žalobce tvrdí, že žalovaná (už) porušila právo, tedy smluvní i zákonnou povinnost pokračovat ve Smlouvě a vedení účtu stavebního spoření. Žalobce tak může žalovat na plnění z titulu tohoto údajného porušení, tedy na splnění smluvních povinností ze Smlouvy a požadovat, aby byl zůstatek účtu stavebního spoření převeden a veden na spořícím účtu žalobce dle podmínek Smlouvy. Preventivní ochrana žalobce v podobě určení trvání práv a povinností už proto zde nemá žádný smysl. Není proto splněna podmínka naléhavého právního zájmu.

3. Mezi účastníky není sporu v tom, že dne 23. 11. 2000 uzavřeli smlouvu stavebním spoření [číslo].

4. Z usnesení zdejšího soudu, č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], o zastavení řízení má soud prokázáno, že žalobce se žalobou domáhal proti žalované zaplacení 1 895 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o stavebním spoření [číslo] žalobce vzal žalobu zpět z důvodu uhrazené částky žalovanou.

5. Usnesením [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o zastavení řízení má soud prokázáno, že žalobce se domáhal zaplacení peněžní částky po žalované s tím, že byla uzavřena Smlouva dne 23. 11. 2000. V průběhu řízení žalobce vzal žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaná sice nerespektuje názor o trvání vztahu založeného smlouvou o stavebním spoření, účet neobnovila a neumožňuje žalobci pokračovat ve spoření, nicméně, soudy v obdobných řízení rozhodují tak, že v případě trvání smlouvy o stavebním spoření lze úroky vyplatit jen při splnění předpokladů vyplývajících z článku bodu 1 a 7 bodu 2 všeobecných obchodních podmínek.

6. Z rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], kterým byl rozsudek [název soudu] ze dne 24. 10. 2017 a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zrušen a věc vrácena [název soudu], mezi žalobcem a žalovanou, týkající se smlouvy o stavebním spoření, má soud prokázáno, že dovolací soud dovodil, že aniž by se vyžadoval dodatečný souhlas stavební spořitelny platí, že novou cílovou částkou se stává zůstatek peněžních prostředků na účtu s tím, že 1 % z rozdílu mezi původní cílovou částkou a zůstatkem náleží stavební spořitelně. V projednávané věci tedy platí že ujednání o automatickém navyšování cílové částky pokračujícím spoření žalobce a přijímáním jeho plateb žalovanou na účet stavebního spoření, jež nepopírá účel smlouvy o stavebním spoření, vylučuje úvahu o omezení trvání právního vztahu založeného smlouvou o stavebním spoření ve smyslu § 578 o.z.

7. Z usnesení [název soudu] sp.zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo dovolání odmítnuto proti rozsudku [název soudu] ze dne 2. 1. [číslo], kterým [název soudu] potvrdil rozsudek [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým zamítl žalobu žalobce proti žalované s tím, že soud prvého stupně uzavřel, že žalovaná je povinna vést žalobci individuální účet stavebního spoření a připisovat na něm sjednané úroky, protože právní vztah založený smlouvou o stavebním spoření trvá. Přestože žalovaná zrušení účtu stavebního spoření a převedením peněžních prostředků na tzv. technický účet porušila smluvní ujednání a je tedy povinna na obnovený účet stavebního spoření připsat všechny úroky, žalobci nárok na zaplacení smluvních úroků nevznikl. Platí ujednání, podle něhož se úroky ze zůstatku na účtu nevyplácejí separátně, ale až s naspořenou částkou vč. státní podpory s tím, že dovolací soud uvedl, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 30. 1. 2001 smlouvu o stavebním spoření s cílovou částkou 300 000 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření schválené rozhodnutím Ministerstva financí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ve znění dodatku schváleného [datum rozhodnutí], [číslo jednací] definující závazek žalobce naspořit dohodnutou částku, kterou bude mít po určité době k dispozici spojenou s nárokem na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Dále je uvedeno v článku 7, bodě 2, že úroky se nevyplácejí zvlášť. Žalobce pokračoval ve spoření i poté, co zůstatek na účtu překročil částku 300 000 Kč. Zde uvádí dovolací soud dále, že právní vztah založený smlouvou o stavebním spoření nezanikl a soudy obou stupňů tento právní názor v plném rozsahu respektovaly. Za takové situace lze sjednané úroky vyplatit jen při splnění předpokladů vyplývajících z článku 6, bodu 1 a 7, bodu 2 všeobecných obchodních podmínek, nikoliv separátně. Proto bylo dovolání odmítnuto.

8. Dle ust. § 80 o. s. ř. lze žalobou uplatit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalobci svědčí naléhavý právní zájem na určení, soud k tomuto uvádí, že naléhavý právní zájem je dán zejména tehdy, kdy by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten ohroženo, popřípadě tak kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má preventivní povahu, jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve než dojde k porušení právního vztahu nebo práva a naopak není na místě tam kde právní vztah nebo právo již porušeny byly a kde žalobci je dána k dispozici jiná žaloba, žaloba třeba na plnění povinnosti nebo podobně. V tomto případě je potom takováto prevence neúčinná, postrádá smyslu.

10. K tomuto potom soud odkazuje i na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], že je dán naléhavý právní zájem na určení, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění nebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva a naopak určovací žaloba tak činí účinněji než jiné procesní prostředky. Funkce určovací žaloby je tak dána právě podmínečně, a to tím že musí být dán naléhavý právní zájem na určení právního vztahu nebo práva. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že určovací žaloba bude plnit, nebude splněna tato podmínka.

11. V tomto případě soud aniž by se zabýval věci samou, se zabýval pouze skutečností, zdali je dán naléhavý právní zájem nebo je-li zájem na určení existence právního vztahu nebo práva za shora uvedených podmínek. Vzhledem k tomu, že určovací žaloby slouží k potřebám praktického života, nemůžou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů, nedostatek naléhavého právního zájmu je důvodem, pro který určovací žaloba neustojí, k tomuto rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka].

12. Z uvedeného tvrzení žalobce a z provedeného dokazování naléhavý právní zájem na požadovaném určení nevyplývá. Právní teorií i praxí je standardně zastáván názor,„ že určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práv; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění.“ ([příjmení], L., [příjmení], J. a kol., Občanský soudní řád I. Komentář, [obec a číslo], s. 528). V dané věci již dle tvrzení žalobce a provedeného dokazování bylo jeho právo porušeno ji porušeno, o čemž svědčí žaloby podané žalobcem u zdejšího soudu na plnění. Žaloba tedy zjevně neplní preventivní funkci. Na podporu své argumentace o nedostatku naléhavého právního zájmu odkazuje zdejší soud na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] („ Žaloba o určení neplatnosti smlouvy preventivní funkci splnit nemůže, neboť rozhodnutí o ní není objektivně způsobilé předejít případným dalším soudním sporům mezi účastníky.“), a ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] ([příjmení] na určení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (v souzené věci se žalobce nedomáhal určení neexistence závazkového právního vztahu /práva/, ale určení neplatnosti smlouvy). Určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné – dosud nezahájené nebo již probíhající – řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení.).“ 13. Zdejší soud shledal, že ve věci schází naléhavý právní zájem žalobce na určení, že Smlouva trvá uzavřená mezi žalobcem a žalovanou. Došlo již k porušení práva žalobce, a to několikrát viz bod 4. a 5. Navíc judikatura [název soudu] se konstantně vyjádřila k předmětné otázce trvání Smlouvy při překročení cílové částky, která je žalované velmi dobře známa. I mezi týmiž účastníky srov. bod 6. Konstatováním trvání Smlouvy není tak objektivně schopné odstranit stav právní nejistoty žalobce, když toto bylo učiněno již několikrát. Soud proto žalobu zamítl pro neexistenci naléhavého právního zájmu ve smyslu ust. § 80 o.s.ř.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaná byla ve věci úspěšná. Náhradu nákladů řízení žalované představuje dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. 2 režijní paušály á 300 Kč za vyjádření ve věci samé, účast u jednání soudu dne 28. 4. 2022 Celkem náhrada nákladů činí 600 Kč.