26 C 101/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno adresa Anonymizováno adresa níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci Kč 25 000 s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci Kč 75 000 se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhá proti žalované zaplacení celkem částky , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že proti němu bylo vedeno nezákonné trestní stíhání, které skončilo zastavením trestního stíhání. Žalobce byl v rámci trestního stíhání vzat do vazby, respektive z důvodu přijatého slibu, byl na svobodě s dohledem probačního úředníka. Z tohoto trestního stíhání mu vznikla nemajetková újma, neboť jako cizinec, který bydlí na území cizího státu, tedy v České republice, daleko víc prožíval tento policejní zákrok od okamžiku, kdy byl zadržen, čehož se účastnila celá rodina, která s ním v tu dobu byla na území České republiky. Byly zabrány věci, mobilní telefony, neměl tak spojení se svým otcem, který pobýval na Ukrajině. On jako student se nemohl připravit na zkoušky, neboť mu byly zabrány pomůcky jako počítač, mobilní telefon a podobně. Z tohoto titulu žádá po žalované zaplacení částky , částka, . Další újmu, kterou spatřuje v délce řízení, ohodnotil na částku , částka, .

2. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku, k čemuž došlo , datum, , za trestní stíhání se žalobci omluvila, avšak délku řízení nepovažuje za nepřiměřenou, proto k žádné satisfakci ze strany žalované nedošlo.

3. Soud má prokázáno ze spisu Okresního soudu , adresa, -východ, sp. zn. , sp.zn., a spisu Policie ČR, sp. zn. , sp.zn., následující: Usnesením , právnická osoba, , Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru , adresa, venkov – VÝCHOD, Oddělení hospodářské kriminality, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , bylo , sp.zn., trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku. Samotnému zahájení trestního stíhání předcházela domovní prohlídka provedená dne , datum, v bydlišti obviněných, při níž došlo k zajištění mobilního telefonu IMEI 35699091054060 a další elektroniky a SIM karet, které se v bytě nacházely. Bezprostředně po provedení domovní prohlídky byli Mykola Potebnia a žalobce , Jméno žalobce, zadrženi a bylo proti nim zahájeno trestní stíhání. Usnesením Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č.j. 0 Nt 1815/2022-13, byli obvinění propuštěni ze zadržení za současného nahrazení vazebního důvodu dle § 67 písm. c) trestního řádu přijetím slibu a dohledem probačního úředníka dle § 73 odst. 1 písm. b), c) trestního řádu. Dne , datum, podal žalobce stížnost na postup státního zástupce a policejního orgánu. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podali obvinění dne , datum, stížnosti. Dne , datum, podal žalobce stížnost na postup policejního orgánu. Dne , datum, podal žalobce návrh na vydání věci či učinění rozhodnutí – vadnost postupu při domovní prohlídce. Dne , datum, se vyjádřilo Okresní státní zastupitelství , adresa, -východ k přezkoumání postupu policejního orgánu tak, že nebyly shledány závady v postupu policejního orgánu. Usnesením Okresního státního zastupitelství , adresa, -východ ze dne , datum, , č.j. , sp.zn., byly stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání jako nedůvodné zamítnuty. Dne , datum, se vyjádřilo Okresní státní zastupitelství , adresa, – východ k přezkoumání postupu policejního orgánu, kdy dne , datum, bylo státnímu zástupci předloženo ze strany Krajského státního zastupitelství v Praze podání obviněných, v němž vyjadřovali výhrady vůči policejnímu orgánu tak, že nebyly shledány závady v postupu policejního orgánu, rovněž tak se negativně vyjádřilo Krajské státní zastupitelství v Praze ke stížnosti žalobce na Okresní státní zastupitelství , adresa, -východ. Dne , datum, předložil policejní orgán návrh na zastavení trestního stíhání. Usnesením Okresního státního zastupitelství , adresa, -východ ze dne , datum, bylo podle § 172 odst. 1 písm. c) trestního řádu zastaveno trestní stíhání obviněných, to je i žalobce, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchali obvinění, přestože bylo konstatováno, že trestní stíhání bylo zahájeno důvodně.

4. Z listiny nazvané Potvrzení o studiu má soud prokázáno, že žalobce je studentem , adresa, školy ekonomické v Praze, fakulta podnikohospodářská, náměstí W. Churchilla 4, , adresa, , a to v zimním semestru roku 2024–2025, to je od , datum, – , datum, , formou prezenční formy studia navazujícího magisterského studijního programu management.

5. Ze svědecké výpovědi , právnická osoba, ., spoluobviněného, má soud prokázáno, že se žalobcem byli dobří kamarádi, ale nyní asi rok už nebo více spolu nekomunikují, sám byl spoluobviněný. Bylo to pro něj i pro žalobce moc složité. V noci přišli policisté, když spali, zlomili dveře, vešli do bytu pro žalobce i pro něho. V té době začala válka na Ukrajině, jeho rodina se přestěhovala a bydlela spolu v bytě. On sám studuje na , právnická osoba, univerzitě v Praze. Bydleli spolu v třípokojovém bytě, každý měl svůj pokoj. Policisté jim nasadili pouta, zadrželi je, bylo to asi ve čtyři nebo v pět hodin ráno, kdy policisté vtrhli do bytu, rozbili vchodové dveře. Ty pak zaplatila maminka žalobce. Majitelé bytu vyměnili následně dveře. Když vtrhli do bytu, měli zbraně. V jeho případě ho policisté shodili na zem, chovali se k němu velmi hrubě až rasisticky, rozbili mu monitor, který pak musel vyhodit, protože byl nefunkční. Policistů bylo hodně, bylo tam plno policistů, asi 15, možná ještě víc. V domě v bytě byla ještě mladší sestra, žalobce, maminka žalobce. Pak policie sebrala elektroniku, notebooky, telefony, peněžní prostředky, a to byly věci, které potřebovali na studium. Mladší sestra žalobce měla počítač pro komunikaci se školou na Ukrajině, ale ten také policisté vrátili. Žalobce se pak přestěhoval do jiného bytu, on sám v bytě zůstal. Domnívali se oba, že věc bude rychle skončená, spolupracovali s policisty, což se však nestalo.

6. Matka žalobce a jeho sestra napsaly soudu dopis, ve kterém popisují situaci, kterou prožívaly ohledně zadržení žalobce, jak celou věc vnímaly. Popsaly, že pro obě zúčastněné to byla velmi nepříjemná až stresující situace, kdy se ocitly v cizí zemi, když v jejich zemi probíhá válka, přišly do České republiky, aby nemusely čelit válečným útokům a hrozbám, které na Ukrajině zažívaly, ale zde se musely potýkat s tím, že policie se zbraněmi povalila žalobce na zem, spoutala ho, pak ho odvedla. Sebrali všechny věci, mobilní telefony, počítače i sestře žalobce, která prostřednictvím těchto médií komunikovala se školou na Ukrajině, s otcem, který zůstal na Ukrajině a najednou zůstaly odtrženy od tamního světa. Celou situaci popsaly jako nejhorší zážitek svého života. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon).

7. Podle § 1 odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 5 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobená za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle správního řádu nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 7 odst. 1 právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

10. Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 14 odst. 1 nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1, přiznal-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31 a odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

11. Trestní stíhání žalobce trvalo 11 měsíců od , datum, do , datum, . Žalobce byl obviněn pro trestný čin podle § 234, odst. 1 a 3, pozměňování platebních prostředků a pro trestný čin podle § 209 odst. 1 a 3 podvod. Hrozil mu trest odnětí svobody tři léta až osm let v té nejvyšší sazbě.

12. Soud má prokázáno, že v souvislosti s trestním stíháním žalobci vznikla nemajetková újma za to, že jako cizinec v cizí zemi byl podroben trestnímu stíhání, které skončilo jeho zastavením, protože nebylo prokázáno, že skutek spáchal obviněný. V té době žalobce studoval na , adresa, škole ekonomické, měl před zkouškovým obdobím, jeho povinnost byla připravovat se na zkoušky. Namísto toho čelil trestnímu obvinění. Proto se nemohl zcela věnovat studiu, když mu byly ještě navíc zabaveny učební pomůcky, počítač, mobil, byl tímto odpojen od komunikace se svým otcem, se školou. Musel si nově shánět tyto kontakty a tyto prostředky, proto, aby mohl složit zkoušky a navíc se necítil dobře v cizí zemi. Musel hovořit cizím jazykem, když v jeho rodné zemi probíhala válka. Zásah policie, kdy v ranních hodinách vzbudili všechny členy domácnosti, jeho spoutali, byl pro něj a pro ostatní členy rodiny traumatický zážitek. Toto vše prožíval velmi úkorně.

13. Soud se nejprve zabýval tím, zda trestní stíhání trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a dospěl k závěru, že trestní stíhání trvalo adekvátně tomu, že bylo třeba prověřit všechny potřebné skutečnosti, vyslechnout svědky, obviněné, provést listinné důkazy, znalecká zkoumání, byla vydávána četná procesní rozhodnutí ve věci a z úředních záznamů je zřejmé, že policie konala. Nebyly zjištěny žádné delší období nečinnosti. Jakým způsobem jsou skutečnosti prověřovány je věcí policie a orgánů činných v trestním řízení, nikoliv zdejšího soudu. Zdejší soud při posouzení postupu orgánů státu nemůže zasahovat do rozhodovací činnosti a do jeho taktiky, jaké je při stíhání zločinů a přečinů třeba. Vzhledem k tomu, že nebyl shledán nesprávný úřední postup v podobě délky řízení, soud zamítl tento nárok žalobce a již se dále nezabýval kritérii pro určení a zhodnocení délky řízení.

14. Dalším nárokem bylo samotné trestní stíhání a nemajetková újma, která žalobci z tohoto trestního stíhání vznikla. Tu ohodnotil žalobce , částka, . K tomu soud dohledal srovnatelné případy, které by mohly být inspirací pro zdejší soud a například ve věci 10 C 34/2022 byla přiznána částka , částka, . Jednalo se o trestný čin se stejnou trestní sazbou. Tam poškozený utrpěl stejnou nebo obdobnou újmu jako žalobce v této věci. Ve věci 14 C 217/2017 řízení trvalo 14 měsíců. Hrozil trest odnětí svobody 2–8 let. Tam poškozený byl stíhán pro trestný čin podvodu. Byla mu vyplacena částka , částka, jako nemajetková újma. Ve věci 20 C 115/2019 byla tam poškozenému vyplacena částka , částka, . Jednalo se však o podstatně delší trestní stíhání. V souvislosti s tím byl poškozenému zrušen pobyt, začal trpět hypertenzí, což u žalobce nebylo. Proto částka , částka, je nižší než částka tam přiznanému poškozenému. Žalobce sám poukázal na rozhodnutí zdejšího soudu ve věci 10 C 89/2021, kde byla přiznána částka , částka, . Jednalo se však o zadostiučinění za nemajetkovou újmu pro spáchání zločinu porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže a zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Délka trestního řízení byla sedm let a dva měsíce. Trestného činu se tam poškozená měla dopustit jako osoba ve veřejné funkci vykonávané v hlavním městě Praze. Tam u poškozené došlo k souvislosti mezi zahájeným trestním stíháním a smrtí jejího otce, i když to nebylo dáno do přímé příčinné souvislosti, avšak toto i soud zohlednil. V posuzované věci byla věc medializována. Tam poškozená byla veřejně činná v souvislosti s trestním stíháním. Trestní stíhání zasáhlo do její profesní kariéry, což u žalobce nebylo. U žalobce nebyl ani jeden shodný znak poškození a zásahu do osobnostní sféry, jako tam u uvedené poškozené. Proto soud nemohl vycházet z tohoto příkladu přiznané nemajetkové újmy.

15. Soud považuje za adekvátní odškodnění žalobce částku , částka, , to je odškodnění v penězích, když se neztotožnil se žalovanou, že postačuje pouhé konstatování porušení práva, byť by bylo spojeno i s omluvou.

16. Ze všech výše uvedených důvodů, když soud zohlednil to, že žalobci hrozil trest odnětí svobody až na osm let, není tento trestný čin obecně považován za závažnější a ze strany společnosti vnímán jako těžší jako jsou např. trestné činy směřující proti zdraví, proti lidskosti.

17. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když účastníci byli ve stejném poměru úspěchu a neúspěchu.