26 C 107/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalované o na určení neexistence předkupního práva smluvního

I. Žaloba, aby soud určil, že předkupní právo vyznačené ve prospěch Československého rozhlasu dle článku

V. Smlouvy označené ve sbírce listin jako RV 380/ 1992 ze dne [datum] ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] jejichž součástí jsou stavby budova [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] stavba bez čísla popisného a evidenčního, která je součástí pozemku parc. [číslo] to vše v katastrálním území Vinohrady, obec hl. m. [obec], přičemž toto předkupní právo je zapsáno v části C na listu vlastnictví č. 2093, neexistuje, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá, aby soud určil, že předkupní právo vyznačené ve prospěch Československého rozhlasu dle článku V. Smlouvy označené ve sbírce listin jako RV 380/ 1992 ze dne [datum] ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] jejichž součástí jsou stavby budova [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] stavba bez čísla popisného a evidenčního, která je součástí pozemku parc. [číslo] to vše v katastrálním území Vinohrady, obec hlavní město Praha, přičemž toto předkupní právo je zapsané v části C na listu vlastnictví (dále jen„ LV“) č. 2093, neexistuje. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce je právnická osoba veřejnoprávní korporace založená podle § 1 odst. 1 zákona č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu. Majetkovým základem žalobce se měl podle téhož ustanovení zákona stát majetek převedený na žalobce z Československého rozhlasu. Od samého počátku existence žalobce platí oboustranné pravidlo, že stát neodpovídá za závazky Českého rozhlasu a [název žalobkyně] neodpovídá za závazky státu. Cílem žalobce je úplné majetkové oddělení majetkových podstat žalobce [příjmení] rozhlasu a žalované České republiky. Důvodem tohoto pravidla je zajištění nezávislosti fungování žalobce, tedy nezávislosti na všech složkách a orgánech veřejné moci státu, kterým je žalovaná. Československý rozhlas postupně začal převádět některé nemovitosti a další majetek na žalobce. V době, kdy žalobce vznikl, neexistoval předpoklad rozpadu Československa. Byl tedy předpoklad, že vedle sebe budou existovat Československý rozhlas a Národní republikové rozhlasy, tedy [název žalobkyně] a [příjmení] rozhlas. [příjmení] existovaly záruky, že majetek, kterým disponoval původně Československý rozhlas, zůstane majetkem v rámci tohoto trastu a jeho dispozice byla omezena na převody v rámci tohoto veřejnoprávního trastu, bylo do převodních delimitačních smluv vkládáno předkupní právo ve prospěch převodce Československého rozhlasu a současně ve prospěch žalobce. Zřizovalo se předkupní právo na nemovitostech, které zůstaly majetkem Československého rozhlasu. Předkupní právo mělo sloužit k ochraně veřejnoprávního rozhlasu jako celku. V důsledku takto pojaté delimitace byly některé nemovitosti, které převedl Československý rozhlas na žalobce, zatíženy předkupním právem, které bylo popsáno jako právo odkoupit za cenu, která by byla určena jako cena obvyklá v době, kdy byl majetek na žalobce převeden. Z tohoto důvodu také vzniklo předkupní právo na nemovitostech, ve kterých má žalobce své sídlo. Jedná se o nemovitosti, které převedl na žalobce [příjmení] rozhlas smlouvou ze [datum], a současně k nim bylo zřízeno předkupní právo ve prospěch převodce. Jedná se o pozemky parc. [číslo] v katastrálním území Vinohrady, obec hlavní město Praha. Součástí těchto parcel jsou pak stavby budova [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] dále stavba bez čísla popisného a evidenčního, která stojí na pozemku parc. [číslo]. Předkupní právo bylo sjednáno tak, že se uskuteční za cenu podle posudku, který ocení nemovitost ke dni, kdy došlo k převodu nemovitosti. Po rozpadu státu došlo [datum] k zásadní změně okolností, za kterých byla delimitace Československého rozhlasu provedena. Zákonem [číslo] 1992 Sb. byl zrušen Československý rozhlas a práva Československého rozhlasu přešla na Českou republiku, takže nemovité a movité věci ve vlastnictví [obec] a Slovenské Federativní republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československému rozhlasu, majetková a jiná práva [obec] a Slovenské Federativní republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československému rozhlasu, jiná práva a závazky Československého rozhlasu přecházejí na Českou republiku. V případě nemovitostí, na kterých vázlo předkupní právo ve prospěch Českého rozhlasu k tíži původního vlastníka Československého rozhlasu, toto předkupní právo zaniklo v důsledku splynutí osoby oprávněné a vlastníka, protože vlastnictví těchto nemovitostí převedl shora zmíněný zákon České národní rady č. 36/1993 Sb. o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, a usnesení Vlády České republiky ze dne [datum] [číslo] na žalobce. Předkupní právo, které na některých nemovitostech ve vlastnictví Českého rozhlasu, včetně těch shora jmenovaných, vzniklo v roce 1992, je stále zapsáno v katastru nemovitostí jako právo ve prospěch subjektu, který je označen Československý rozhlas, adresa neznámá. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení neexistence předkupního práva váznoucího na nemovitostech. Vzhledem k tomu, že se jedná o žalobu určovací, je žalobce povinen doložit naléhavý právní zájem, a ten spatřuje v tom, že zapsané předkupní právo ve vztahu k subjektu, který neexistuje, byť existuje jeho nástupnický subjekt, představuje zásadní omezení vlastnického práva buď ve prospěch neexistující osoby, nebo ve prospěch jiné osoby. Při každé úvaze o naléhavém právním zájmu je nutné vždy poměřovat nezbytnost vyjasnění sporné otázky v konkurenci s jiným nástrojem, který může sloužit k ochraně před nedůvodným zásahem do práva žalobce. Omezení předkupním právem je omezení poměrně zásadní, protože vlastník věci je omezen v jedné ze tří složek vlastnického práva, tedy v právu svobodně věc na jiného převést. Předkupní právo, zejména v podobě, jak bylo sjednáno v roce 1992, v tomto případě, tedy za cenu podle posudku, jenž má nemovitost ohodnotit ke dni zřízení onoho práva, je tak zásadním omezením dispozičního práva. Žalobce jako vlastník nemůže takto zatížený majetek prodat a ani směnit. Jedinou možností je převést jej za cenu platnou v roce 1992, což je zlomek dnešní ceny, na Českou republiku, pokud je předkupní právoplatné a svědčí České republice. Žalobce toto předkupní právo omezuje nejen v dispozici, kdy nemůže ani nemovitost směnit za jinou, třeba větší s lepším využitím, a předkupní právo také brání jinému ekonomickému využití, např. v případě žádosti o půjčku. Je tak dán naléhavý právní zájem na určení, zda je nebo není na příslušných nemovitostech předkupní právo. Žalobce je toho názoru, že podle platného práva v době, kdy bylo předkupní právo smluveno, předkupní právo nepřecházelo na jinou osobu, včetně dědického nástupnictví. Tedy po zániku Československého rozhlasu není již právní nástupce, na kterého by mohlo toto právo přejít. Z tohoto důvodu se domnívá, že ani z tohoto důvodu již neexistuje předkupní právo.

2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou a na svou obranu uvedla, že je na rozdíl od žalobce přesvědčena, že k přechodu práv v tomto případě jde, neboť došlo k přechodu práv na základě zákona, nikoliv o převod práva nebo nabytí práva děděním.

3. Soud má prokázáno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], LV 2093, katastrální území Vinohrady, obec hl. m. [obec], že vlastníkem pozemků parc. [číslo] spolu se stavbou bez číslo popisného a s [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] budova bez čísla popisného stojící na pozemku parc. [číslo]. V oddíle C věcná práva zatěžující nemovitosti v části B včetně souvisejících údajů je uvedeno předkupní právo dle článku V. Smlouvy ve prospěch Československého rozhlasu, a to k parc. [číslo]. V listině nazvané [příjmení] vlastnictví [číslo] evidenční list [číslo] obec Královské Vinohrady, okres [obec a číslo] je uvedeno pod [číslo] Český stát - Československý rozhlas a pod [číslo] ČR [ulice] část [obec a číslo], k č. parc. 488 a 490. Pod č. 2093 je uveden [název žalobkyně], [adresa] s předkupním právem k nemovitostem [číslo] a 490, 488 Československý rozhlas.

4. Ze smlouvy uzavřené mezi Československým rozhlasem a Českým rozhlasem dne [datum] má soud prokázáno, že Československý rozhlas jako předávající Českému rozhlasu jako nabyvateli převedl nemovitosti provozní budovu v obci hl. m. [obec], k. ú. [část obce], [adresa] se stavební parc. [číslo] bezplatně s tím, že v bodě článku IV. bylo dohodnuto, že smluvní strany se dohodly, že předávající má předkupní právo k nemovitostem, jež jsou předmětem tohoto převodu v souladu s ustanovení (dále jen„ ust.“) § 602 odst. 1 a 2 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Smluvní strany sjednávají toto předkupní právo jako věcné právo ve smyslu ust. § 603 o.z., které působí i vůči nástupcům nabyvatele. Smluvní strany se dále dohodly, že cena nemovitostí při zpětné koupi nepřevýší cenu určenou znaleckým posudkem dle vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 393/91 Sb. ve znění ke dni platnosti této smlouvy. Smlouva byla registrována Státním notářstvím pro [část Prahy] [datum].

5. Soud má dále prokázáno z listiny ze dne [datum], že Československý rozhlas uzavřel s Českým rozhlasem jako přejímajícím smlouvu o rozdělení a převodu majetku a vypořádání jiných právních poměrů majetkové povahy (delimitační smlouva), kdy právním základem delimitační smlouvy bylo ust. § 4 zákona č. 136/1991 Sb. A § 1 odst. 2 zákona č. 484/1991 Sb. Touto delimitační smlouvou a v tam vymezeném rozsahu byl bezplatně převeden majetek ve vlastnictví ČSFR s právem hospodaření Československého rozhlasu do vlastnictví Českého rozhlasu ke dni [datum]. V příloze [číslo] Smlouvy je seznam nemovitostí, kde pod písmenem A je seznam celkem 13 nemovitostí přecházejících do vlastnictví Českého rozhlasu, kdy u prvních šesti nemovitostí se sjednává předkupní právo pro Československý rozhlas.

6. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění potřebná pro posouzení dané věci a neprováděl další navrhované důkazy, neboť mu pro posouzení věci postačovaly důkazy provedené.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem:

8. Podle § 80 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle § 5 zákona č. 17/1964 Sb. Československý rozhlas je samostatnou ústřední organizací s celostátní působností, která může svým jménem nabývat práv a zavazovat se.

10. Podle § 1 zákona č. 597/1992 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře, uplynutím dne [datum] se zrušuje Československý rozhlas. Podle § 2 odst. 1 výše citovaného zákona nemovité a movité věci ve vlastnictví [obec] a Slovenské Federativní republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československému rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláři, majetková a jiná práva [obec] a Slovenské Federativní republiky, k nimž přísluší právo hospodaření Československému rozhlasu, Československé televizi a Československé tiskové kanceláři, byla práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, majetková práva s výjimkou majetkových práv nehmotné povahy a jiná práva a závazky Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře na území České republiky přecházejí dnem uvedeným v § 1 na Českou republiku, pokud zákon [obec] národní rady nestanoví jinak.

11. Poté, kdy soud dospěl k závěru, že je dán naléhavý právní zájem na určení neexistence daného předkupního práva, z důvodu, že zde je ohroženo právní postavení žalobce v právních vztazích, která by mohla být předkupním právem dotčená. Není zde ani dána možnost, aby žalobce podal žalobu na plnění. Žalobce tak má naléhavý právní zájem na určení toho, zda existuje smluvené předkupní právo k předmětným nemovitostem.

12. Soud také dospěl k závěru, že žalobce i žalovaná jsou ve věci věcně legitimováni. Žalovaná ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

13. V době, kdy byla sepsána Smlouva, to je ke dni [datum], nebyly předmětné nemovitosti ve vlastnictví Československého rozhlasu, nýbrž byly ve vlastnictví státu, a Československý rozhlas měl k těmto věcem právo hospodaření, čili mohl za český stát podepsat a sjednat smlouvu o převodu (v tomto případě bezúplatném) nemovitostí v majetku státu a zřídit ve prospěch státu také věcné právo v podobě předkupního práva pro případ, že bude [název žalobkyně] předmětné nemovitosti prodávat. Vzhledem k tomu, že v době podpisu Smlouvy o převodu předmětných nemovitostí byl vlastníkem nemovitostí stát, proto je to stát, kterému svědčí právo z této smlouvy týkající se předkupního práva k předmětným nemovitostem. Soud se proto již nezabýval tím, jestli po zániku Československého rozhlasu přešlo toto právo na český stát či nikoliv, neboť český stát toto právo vždy měl, proto toto právo na něj přejít ani nemohlo, resp. toto právo nemohlo být předmětem přechodu práv a povinností ze zaniklého Československého rozhlasu.

14. Na základě výše uvedeného odůvodnění soud zamítl žalobu a přiznal plně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení z ust. § 151a o. s. ř. ve výši 300 Kč za 1 úkon při počtu 4 úkonů, to je celkem 1 200 Kč.