26 C 117/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr Šárkou Henzlovou, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 681 495,31 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se o částku 389 857,56 Kč a o úrok z prodlení z částky 129 533,62 Kč ve výši 8,05% ročně od 20. 6. 2018 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 218 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 20. 6. 2018 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 260 323,94 Kč ve výši 8,05% ročně od 20. 6. 2018 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 229 834 Kč ve výši 8,05% ročně od 20. 6. 2018 do 21. 8. 2018 a z částky 30 489,94 Kč ve výši 8,05% ročně od 20. 6. 2018 do 28. 12. 2018, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení 73 137,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 20. 6. 2018 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 62 479 Kč k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhá zaplacení celkem částky 681 495,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 20. 6. 2018 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že mu v souvislosti s trestním řízením, které započalo [datum], kdy byl vzat do vazby, a řízení bylo vedeno před [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizována tři slova] [datum] obžaloby zproštěn. V souvislosti s tímto trestním stíháním mu vznikla nemajetková újma a škoda. Za nemajetkovou újmu za vazbu žádá částku 151 500 Kč, neboť vazbu vykonal od [datum] [anonymizováno] [datum], tedy [anonymizováno] dnů. Za toto období žádá částku 151 500 Kč. Za samotné trestní stíhání pak žádá částku 200 000 Kč. Za náhradu škody za náklady řízení, které musel vynaložit v souvislosti s trestním stíháním, žádá celkem částku 153 881,35 Kč. Dále mu vznikla škoda ve výši 71 013,78 Kč a 31 962,43 Kč, to je částka představující úroky z částek, které měl uloženy na účtu a nemohl je zhodnotit, účtuje z těchto částek 2% a dále v souvislosti s nepříznivým kurzem částku 73 137,76 Kč, když v souvislosti s trestním stíháním byly zajištěny peněžní prostředky na účtech žalobce. Z tohoto titulu se celkem domáhá částky 176 113,97 Kč.

2. Žalovaná v souvislosti s předběžným projednáním nároku zaplatila žalobci náhradu nákladů trestního řízení ve výši 96 834 Kč, za nemajetkovou újmu zaplatila [částka], to je 1 000 Kč za jeden den trvání vazby a 32 Kč z titulu trestního stíhání. Nesouhlasila s další náhradou v podobě ušlého zisku. Celkovou částku 229 834 Kč žalobci zaplatila. Ohledně této částky vzal žalobce žalobu zpět. Žalobce vzal žalobu zpět celkem o částku 357 895,13 Kč, jednak vzal zpět částku, která byla žalobci zaplacena 229 834 Kč dne 21. 8. 2018 a 30 489,94 Kč dne 28. 12. 2018. Žalobce pak vzal žalobu zpět celkem o částku 153 881,35 Kč, to je o částku za obhajné, i když žalovaná nevyplatila celou žalovanou částku, netrvá již na zbývající částce a bere žalobu zpět v celém nároku na obhajné. Vzal dále žalobu zpět o částku 71 013,78 Kč, to je ohledně nenaběhlých úroků z uložených peněžních prostředků a žádá z vyplacené částky přiznat úroky z prodlení od 20. 6. 2018 do 21. 8. 2018, to je z částky 260 323,94 Kč.

3. Soud podle ustanovení § 96 o. s. ř., řízení částečně zastavil, a to o částku 389 857,56 Kč a o úrok z prodlení z částky 97 571,19 Kč od 20. 6. 2018 do zaplacení.

4. Soud má prokázáno z trestního spisu [název soudu] [spisová značka], že proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání na základě usnesení ze dne [datum] pro přečin [anonymizováno] podle [ustanovení pr. předpisu] Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Orlicí podalo návrh na vzetí žalobce do vazby podáním ze dne [datum] Okresní soud vzal žalobce do vazby, nepřijel písemný slib, a to na základě usnesení ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [tel. číslo] [datum] byl žalobce propuštěn z vazby na svobodu. Usnesením ze dne 19. 11. 2014 policie rozhodla usnesením o zajištění peněžních prostředků na účtu u Komerční banky ve výši 1 872 000 Kč. Dne 21. 6. 2016 byla soudu podána obžaloba, rozsudkem ze dne 10. 11. 2016 č. j. 2 T 123/2016 – 933, byl žalobce zproštěn obžaloby s odůvodněním, že se nepodařilo odstranit pochybnosti o vině obžalovaného a soud musel se řídit zásadou v pochybnostech ve prospěch obžalovaného a podle § 226 písm. c) trestního řádu žalobce zprostil obžaloby. Proti rozsudku se odvolal Okresní státní zástupce k jeho odvolání Krajský soud v Hradci Králové, věc vrátil soudu a zrušil výše citovaný rozsudek, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací]. Soud zprostil žalobce obžaloby rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 20. 6. 2017.

5. Soud má prokázáno z účastnické výpovědi žalobce ze dne 8. 3. 2019, že se jeho pobyt ve vazbě a trestní stíhání, výrazně odrazilo na pověsti, kterou poté měl u lidí na malém městě, kde žije, vědělo se mezi lidmi, šuškali si o jeho trestním stíhání, přišel o některé přátele, byly oslovovány i jeho děti v souvislosti s jeho trestním stíháním ve škole a i jinde, kolovaly pomluvy. Občas se stalo to, že mu někdo vyčetl, že byl ve vězení a také říkali o něm, že je kriminálník. Od počátku trestního stíhání mu policisté vyhrožovali, že přijde s manželkou o dům, a vlastně ani nevěděl, proč je trestně stíhán. Byl v cele předběžného zadržení 3 dny, pak bylo rozhodnuto o vazbě, byly mu odepřeny návštěvy, teprve až před Vánoci mohla návštěva přijet, vazbu měl takovou, že byl v tom nejpřísnějším typu vazby, byl držen v izolaci, a to po dobu 3 měsíců. Během těchto měsíců nebyl vyslechnut ani on a ani jeden ze svědků, tedy jestliže měl koluzní vazbu, byl v ní nedůvodně. Velmi se ho dotkla také domovní prohlídka, která byla v jeho bytě provedena, domovní prohlídce nebyl účasten, byl odveden a sousedé si celou akci natáčeli. Odnesli mu v rámci domovní prohlídky všechny věci, materiál na opravu fasády, v hodnotě asi 1 000 000 Kč. Rodinné vztahy se také narušily, nyní nemluví se svými rodiči ani s bratrem. Přišel prakticky o firmu [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], měl jí přebírat po tchánovi a kvůli trestnímu stíhání to převzala švagrová. Předtím nikdy nebyl ve vazbě, ani odsouzen za trestný čin, v době vazby navštívil lékaře, poprvé se mu zhoršila lupénka, poté nemohl spát, dostal léky, ve vazbě byl přes Vánoce, když jel do nemocnice, vezli ho v takzvaném medvědu na vyšetření, což se mu zdálo nepřiměřené. Vánoce vždy trávil s rodinou, což Vánoce kdy byl ve vazbě, nemohl. Zabrali mu finanční prostředky ve výši asi 2 000 000 Kč, byly to peníze z podnikání, naspořené s manželkou, která pak se ocitla bez prostředků, musela shánět peníze na provoz, na hypotéku a i na advokáty. [příjmení] si půjčovat peníze, a to především od tchána. Musela si zabezpečit hlídání dětí, omezit práci aby se mohla dětem víc věnovat. V rámci zajištění majetku byly také Eura, Dolary, Libry, tedy devizy a ztráty na těchto kurzech jsou asi 100 000 Kč. Peníze měl doma, protože banky je moc neberou. Při domovní prohlídce zabavili veškeré dokumenty nezbytné pro provoz vozidel, které dosud rodina používala, odvezli počítače, notebooky, všechno co děti potřebovaly a byly vráceny až po skončení vazby. Jedno vozidlo, které bylo zabaveno po dobu 4 let, vyžaduje nyní zásadní opravu. Manželka byla na návštěvě pouze dvakrát, neboť od OČTŘ byly činěny obstrukce, návštěva byla povolena až po stížnostech. Peníze mu byly zajištěny po dobu 2 let a jeho životní úroveň v té době klesla na základní mez. Nemohli jezdit na dovolenou, bylo mu zrušeno telefonní číslo, protože nemohl platit ani paušál, přišel tak o kontakty. V době kdy byl ve vazbě, měli jet na dovolenou, stavět pro děti bazén, z toho ze všeho sešlo, musel se zbavit i ovcí, neboť manželka se o ně nemohla sama starat, chtěli koupit byt v [obec], z toho také sešlo, protože nyní již jsou vysoké ceny, než byly dřív. Citelně to zasáhlo i děti, které brečely, ve škole se jich vyptávali co se děje. Kvůli vazbě také nemohl jezdit [anonymizováno], kterému se věnoval 3x týdně, kam jezdil se synem a občas i s dcerou. S dětmi trávil hodně času, věnuje se jim, což nemohl.

6. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/9/1998 Sb. (dále jen zákon), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

7. Podle ustanovení § 5 písm. a) zákona, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního, nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

8. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti, učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem (oz).

10. Podle ustanovení § 31 odstavec 1, zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odstavec 2, zákona, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případě zahájení trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se posuzují následující kritéria: Za a) povaha trestní věci, pod tímto kritériem se má namysli závažnost trestného činu kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní stíhání proti ní vedené negativně vnímá, to souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě, tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku), Za b) délka trestního řízení, toto kritérium zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedenému trestnímu stíhání trval. Za c) následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby. Toto kritérium umožňuje zohlednění individuálních následků trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu a formulovaných pod položkou a) a b). Vedle toho je třeba podle § 31a odst. 2 zákona, při stanovení formy a výše zadostiučinění přihlédnout k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, to je, její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva na místě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Bude-li zjištěno, že se poškozený dopustil jednání, pro které byl následně trestně stíhán, nepovede to sice k závěru o tom, že si trestní stíhání zavinil, a tím pádem k absenci odpovědnosti státu za poškozenému, trestním stíháním vzniklou újmu, ale půjde o důležitou okolnost pro stanovení formy a případně výše zadostiučinění.

11. V souzeném případě je soud toho názoru, že nezákonným rozhodnutím, kterým je dle konstantní judikatury usnesení o zahájení trestního stíhání v případě, že nedošlo k pravomocnému odsouzení obviněného, vznikla žalobci nemajetková újma. Každé trestní obvinění zasahuje do běžného života člověka citelným dojmem, zejména tehdy, jedná-li se o obvinění liché. V souzené věci se jednalo navíc o obvinění z trestného činu, v jehož souvislosti byl žalobce vzat do vazby a který nejen na obviněného, ale i na jeho okolí musí působit silným dojmem a společensky je hodnocen výrazně negativně. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobce pociťoval újmu z trestního obvinění výrazně. Tato okolnost spolu s výší trestu, která by žalobci v případě jeho odsouzení hrozila (odnětí svobody dvě až osm let) a skutečností, že žalobce je netrestaný bezúhonný člověk, vyžaduje taková nemajetková újma již satisfakci v penězích. V daném případě soud došel k závěru, že u žalobce došlo k zásadnímu zásahu do osobnostní i pracovní sféry, a to především z důvodu vazby, která trvala [anonymizováno] dnů a to během Vánočních svátků. Žalobce má [anonymizováno] [role v řízení] děti, kterým se věnuje a které jsou na něj vázány, také tyto děti, které měly v té době věk [anonymizována tři slova] let, nesli velmi úkorně to, že otec s nimi není a že musí čelit otázkám okolí, ohledně jeho trestního stíhání. Vazba na žalobce měla velmi negativní vliv, co se týká psychiky, musel vyhledat také lékařskou pomoc, byly mu předepsány medikamenty, zbavení svobody žalobce ochromilo celou rodinu, znemožnilo jim vzájemný styk, žalobci i styk s přáteli. Samotné trestní stíhání na něj mělo také velmi negativní dopad, byly mu zajištěny všechny finanční prostředky a veškerý majetek, což v době kdy byl ve vazbě a nemohl pomoci manželce, která musela sama tuto situaci zvládnout, nesl velmi úkorně. Už v začínající fázi, kdy proběhla ponižující domovní prohlídka, byla pro žalobce značně nepříjemná. Dlouhou dobu byly zajištěny jeho finanční prostředky, se kterými nemohl disponovat. Věci, které byly zajištěny, jako jsou automobily, díly, klesaly na hodnotě, trestní stíhání trvalo téměř 3 roky, od [datum] [anonymizováno] [datum], žalobci hrozila sazba až na 8 let odnětí svobody. Co se týče povahy trestní věci, její délkou a následky, které způsobila v osobnostní sféře poškozeného žalobce je soud toho názoru, že je na místě, aby byla v tomto případě zvýšena základní částka za pobyt ve vazbě na 1 500 Kč za den a to právě s ohledem na dobu, kdy byl žalobce ve vazbě po dobu Vánočních svátků, kdy nemohl být s rodinou a také z toho důvodu, že byl omezen ve styku s rodinou, když mu návštěvy nebyly povoleny a za celou dobu, po kterou vazby trvala nebyly činěny úkony směřující k vyšetření trestného činu. Celkem na pobyt ve vazbě soud přiznal žalobci částku Kč 151 500.

12. Co se týče samotného trestního stíhání, je soud toho názoru, že je na místě přiznat celou nárokovanou částku 200 000 Kč, a to právě s ohledem na délku řízení (téměř 3 roky) a především s ohledem na to, že v rámci trestního stíhání došlo k domovní prohlídce, žalobci byl zajištěn veškerý majetek a především peněžní prostředky, se kterými nemohl disponovat a rázem, když žalobce skončil ve vazbě se rodina s nezletilými dětmi ocitla bez prostředků. Manželka žalobci, v době, kdy byl ve vazbě, si musela půjčovat peněžní prostředky, starat se o dvě nezletilé děti, což bylo pro mladou rodinu velmi zatěžující. Soud je toho názoru, že je na místě odškodnit žalobce touto částkou a nemajetkovou újmu žalobci v celém rozsahu soud přiznal.

13. Žalobce žádá o přiznání náhrady škody za ušlý zisk. Dle ustálené judikatury se ušlým ziskem ve smyslu § 2952 o.z. míní ušlý majetkový prospěch, který spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno, kdyby nebyl škodné události, důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Ušlý zisk se neprojevuje zmenšením majetku poškozeného, nýbrž ztrátou očekávaného přínosu. Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, nezabránilo jednání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný (nikoli hypotetický) prospěch poškozený přišel. Domáhá-li se poškozený v řízení o náhradu škody ušlého zisku, spočívá tedy na něm důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že při pravidelném běhu okolností by získal určitý prospěch (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2004, sp. zn. 25 Cdo 119/2003, a ze dne 31.10.2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005). Ztráta tvrzeného rozdílu mezi platným kurzem měny a tím, který byl v době zabrání peněžních prostředků by musela být prokázána v reálné podobě, neboť ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výnosu.

14. Soud nepřiznal tuto náhradu škody žalobci, neboť žalobce neprokázal ani netvrdil, že by dříve spekuloval s kurzem devizových prostředků, že by prodával, respektive nakupoval peněžní prostředky z důvodu získání zisku.

15. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Přiznal žalobci částku spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 15 zákona.

16. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení, za nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po Kč 3 [číslo] + 300 Kč režijní paušál dle § 13 AT zaplacený soudní poplatek Kč 2 000, odměnu za zastupování, za sepis žaloby, převzetí, přípravu, účast na jednání 5.2.2019, 8.3.2019, [číslo], porada s klientem dne 11.10.2017, sepis žádosti o přiznání nároku na náhradu ze dne 19.12.2017, podání ze dne 24.10.2018, porada s klientem dne 25.1.2019, částečné zpětvzetí ze dne 25.1.2019, vyjádření ze dne 13.2.2019, podání ze dne [číslo] [číslo] písemná podání (13x3100), cestovné osobním vozidlem [obec] – [obec] a zpět dne 5.2.2019, 16.4.2019 a 16.5.2019 220 Km, průměrná spotřeba 6,8 l/100km, cena benzínu Natural 95 – 33,10 Kč, opotřebení 4,10Kč celkem 1 397 (3x [číslo] [číslo]), promeškaný čas 3x (6x100) tj. Kč 1 800. Celkem náklady řízení pro žalobce [příjmení] 62 731 z toho DPH 10 540 Kč. Ohledně nároku na náhradu škody ve výši Kč 329 994 byl žalobce úspěšný ve 29 % (neúspěšný v 71%) neboť celkem žalobce nárokoval na náhradu škody Kč 329 994 a byl úspěšný v částce Kč 96 834. V tomto nároku má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná a to v poměru 42%, žalované vznikly náklady řízení za 2 úkony po Kč 300 – sepis obrany k žalobě a podání ze dne 15.1.2019 tj. 600 Kč – 42% = 252 Kč (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 151 o.s.ř.). Po odečtení částky 252 od 62 731, soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši Kč 62 479.