26 C 129/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena opatrovníkem příjmení jméno příjmení , LL.M. se sídlem adresa o zaplacení 161 387 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 80 238 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 49 642 Kč s příslušenstvím se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši Kč 46 994,80 k rukám jejího právního zástupce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit státu náklady řízení ve výši Kč 47 309 do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá proti žalované zaplacení částky ve výši 129 880 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o dílo, na základě které měla být realizována sada skleněných příček v objektu žalobkyně. Žalobkyně zaplatila zálohu ve výši 129 880 Kč, avšak ze strany žalované ani po urgencích nedošlo k realizaci zakázky. Žalobkyni pak nezbylo, než od smlouvy o dílo odstoupit a požadovat vrácení již uhrazeného plnění. Reakcí žalované bylo vystavení další faktury ve výši 18 149 Kč, a to s odůvodněním, že již částečně splnila dílo.

2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, na svou obranu uvedla, že již přikročila k plnění díla, již vypracovala projektovou dokumentaci k realizaci díla, a tuto částku pak započetla na zálohu a částku, která převyšovala tuto zálohu, pak žalovaná žalobkyni vyfakturovala. K včasné realizaci zakázky nedošlo z důvodu prodlení na straně žalobkyně, proto žalovaná [datum] od smlouvy odstoupila a vyúčtovala pak poskytnutou zálohu a žádala o zaplacení nedoplatku.

3. Mezi účastníky není sporné, že byla sjednána smlouva o dílo s předmětem realizace skleněných příček v objektu žalobkyně na adrese [adresa]. Není mezi nimi sporné ani to, že žalobkyně zaplatila zálohu na základě faktury ve výši 129 880 Kč Tyto skutečnosti vyplývají také z listinných důkazů, a to faktury [číslo] ze dne [datum], e-mailové korespondence z r. 2017 a z výslechu svědků a účastníků, kteří byli v rámci dokazování soudem vyslechnuti.

4. Mezi účastníky je sporné, kdy a jakým způsobem skončila smlouva o dílo, a zda je žalovaná povinna zaplatit celou částku, kterou zaplatila jako zálohu, ve výši 129 880 Kč.

5. Poté, kdy bylo prokázáno svědeckými výpověďmi, že došlo k částečné realizaci díla, a to vytvoření dokumentace pro samotnou výrobu skleněných komponentů, nechal soud vypracovat znalecký posudek na ohodnocení této části díla. Znalec - [název znalkyně] - znaleckým posudkem č. 255 B 156/2020 ze dne 30. 11. 2020 tuto činnost žalované v rámci plnění povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo, ocenila na částku 49 642 Kč Cena byla stanovena za podmínek, že znalec neměl veškeré potřebné podklady pro to, aby bylo zcela bez jakýchkoli pochybností zjištěno, co konkrétně bylo realizováno.

6. Soud má prokázáno, že na základě poptávky arch. [jméno] [příjmení] žalovaná zaslala nabídku na skleněné interiérové příčky za cenu 324 658 Kč s tím, že záloha ve výši 40 % tj. 129 879 Kč má být uhrazena. Z listiny ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaná adresovala žalobkyni listinu nazvanou„ Odstoupení od smlouvy, č. nabídky [číslo]“ s tím, že z chování objednatele, tedy žalobkyně, nepochybně vyplynulo, že ze strany objednatele dojde k porušení smlouvy podstatným způsobem, přičemž na výzvu nebyla poskytnuta přiměřená jistota. Nesouhlasí s tvrzením, že žalovaná opakovaně hrubě porušila smluvní ujednání a s žalobkyní nekomunikuje. Zpoždění s realizací zakázky bylo na straně objednatele a odsouhlasení vzorku proběhlo, a to na schůzce [datum]. Dále listinou ze dne [datum] vyúčtovala žalovaná žalobkyni zálohu, a vyzvala k doplacení zbývající částky 18 148,80 Kč za již poskytnuté plnění. Od částky 324 698 Kč odečetla žalovaná nerealizovaná plnění, tj. 176 670 Kč a zbývající částku spolu se zaplacenou zálohou žalobkyni vyúčtovala. Celkem náklady, které vznikly žalované na zakázce, vyčíslila částkou 148 028 Kč, a to za studium podkladů, schůzku na stavbě, provedení technického řešení, dokumentaci ke schválení řešení technických detailů zakázky, zaměření skutečných otvorů na stavbě, schůzku s architektem, zpracování podkladů, přípravu podkladů, možnosti technického řešení, sestavení technického řešení, několik schůzek na stavbě, v ateliéru, prověření technických řešení, koordinace subdodavatelů, celkem 48, 4 hodin a 88,5 hodin, tj. 137 hodin a 30 minut. Fakturou [číslo] ze dne [datum] pak vystavila fakturu na částku 18 149 Kč. Z listiny bez data, začínající slovy„ V květnu 2017 si vyžádali nabídku na atypické řešení…“ má soud prokázáno, že žalovaná nesouhlasí s důvodem, pro který by mělo dojít ze strany žalobkyně k odstoupení a vyslovila obavu, že pro chování objednatele má opodstatněné obavy, zda bude smlouva dále plněna. Žádala o poskytnutí jistoty ve výši 160 000 Kč.

7. Soud posoudil po právní stránce věc následujícím způsobem: Mezi účastníky byla sjednána smlouva o dílo ve smyslu ust. § 2586 a následujících o.z. Podle ust. § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

8. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odst. 2 strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

9. V daném případě má soud za to, že ani jedna ze stran platně neodstoupila od smlouvy na základě výše uvedeného zákonného ustanovení. Žalobkyně proto, že listina, resp. e-mailová korespondence ze dne [datum] vyzývá k stanovení termínu pro realizaci příček na prodejně v Michelské do konce týdne, nejzazší termín je 8 týdnů od zaměření zkompletovaných otvorů pro příčky, tj. [datum] a pokud není možné termín stanovit, je požadavkem klienta od objednávky odstoupit a požadovat vrácení 100% zálohové faktury. Z této e-mailové korespondence však jednoznačně nevyplývá, zda skutečně již od smlouvy je odstoupeno nebo jestli ještě je dán žalované prostor pro to, aby mohla dílo dokončit. Toto odstoupení od smlouvy proto nelze pro svoji nejednoznačnost jako odstoupení od smlouvy považovat. Stejně tak jako odstoupení od smlouvy ze dne [datum], které bylo naopak ze strany žalované zasláno žalobkyni, a to z důvodu, že nebyla poskytnuta přiměřená jistota ve výši 160 000 Kč. Již na začátku při uzavření smlouvy o dílo byla zaplacena záloha, není proto pravdou, že by neposkytla žalobkyně přiměřenou jistotu na dokončení díla a z jejího chování nebylo možno dovodit, že poruší smlouvu podstatným způsobem. Naopak, nyní již je zcela zřejmé, že by mohla mít a měla žalobkyně důvodnou obavu, že dílo nebude realizováno, neboť žalovaná ještě v průběhu tohoto řízení ukončila svou činnost, odvolala oba jednatele z funkce a přestala být kontaktní vůči soudu i vůči ostatním klientům, tedy ani toto odstoupení od smlouvy soud nemohl vzít jako opodstatněné. Závazkový vztah mezi účastníky však skončil, neboť byla vůle obou stran ukončit tento vztah, a to nejpozději v květnu r. 2018, poté následovalo vypořádání, kdy žalobkyně žádala v rámci vypořádání vrátit složenou zálohu a žalovaná naopak ještě doplatit za to, co vykonala pro žalobkyni, částku cca 18 000 Kč.

10. Poté, kdy soud dospěl k závěru, že je třeba po skončení smlouvy o dílo provést vypořádání, neboť žalobkyně zaplatila zálohu a bylo prokázáno, že i žalovaná pro žalobkyni v rámci smlouvy něco vykonala. V závěru znaleckého posudku je pak tato činnost vyčíslena a soud je toho názoru, že je třeba tuto částku odečíst od povinnosti žalobkyně vyúčtovat zálohu, kterou zaplatila žalované. Znalec ocenil činnost, kterou žalovaná v rámci smlouvy o dílo vykonala na 49 642 Kč. Tuto částku soud žalovanému přiznal, odečetl od poskytnuté zálohy a zbývající částku 80 238 Kč, je povinna žalobci vrátit, čili zaplatit. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku, je proto nad rámec přiznané částky zaplatit také úroky z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši stanovené vyhl. č. 351/2013 Sb.

11. Ohledně náhrady nákladů řízení soud postupoval dle ustanovení § 142 odst. 3 os.ř. a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, uložil žalované zaplatit částku 1 200 Kč ve smyslu ust. § 420 o.z. ve spojení s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále odměnu za zastupování dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. Kč 4 [číslo] (převzetí, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum], podání ze dne [datum] z tarifní hodnoty Kč 80 238 a § 13, 300 Kč za 1 úkon režijní paušál + 21 % DPH (Kč 4 [číslo]) spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 494 Kč Celkem náklady řízení Kč 46 994,80.

12. Ohledně náhrady nákladů řízení, které hradil stát, soud postupoval dle ust. § 148 o.s.ř. a uložil žalované, aby nahradila státu náklady řízení ve výši Kč 47 309 za vypracovaný znalecký posudek.