26 C 133/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce A , advokátem sídlem Anonymizováno adresa proti žalované: Anonymizováno , IČ: IČO sídlem adresa zastoupená Jméno Zástupce B sídlem Adresa Zástupce B , adresa o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni Kč 30 000 s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni Kč 50 000 s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši Kč 20 260 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne , datum, domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že proti ní bylo vedeno trestní stíhání u Okresního soudu v , adresa, , které skončilo zprošťujícím rozsudkem. V souvislosti s tímto trestním stíháním, které trvalo bezmála pět let, jí vznikla nemajetková újma, neboť jí hrozil trest odnětí svobody až na tři léta. Žalobkyně byla v nejistotě, jak celé trestní stíhání skončí. Dále bylo dehonestováno její jméno, dobrá pověst. O trestním stíhání se dozvěděla její rodina, kolegové v zaměstnání a v okolí. Toto vnímání okolí bylo umocněno ještě odsuzujícím rozsudkem, který byl proti ní vydán. Funkci, kterou vykonávala zdarma, s sebou přinesla tuto psychickou zátěž, které musela čelit.

2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, na svou obranu uvedla, že v rámci předběžného projednání nároku se žalobkyni za trestní stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, omluvila a tuto formu satisfakce považuje za dostačující.

3. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně uplatnila u žalované svůj nárok , datum, v celkové výši , částka, .

4. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , sp.zn., má soud prokázáno, že trestní stíhání bylo zahájeno usnesením ze dne , datum, , které žalobkyně převzala , datum, . Žalobkyně byla obviněna ze spáchání přečinu podle ust. § 240 odst. 1 trestního zákoníku spáchaný formou pokračování v trestném činu podle ustanovení § 116 trestního zákoníku. Dne , datum, podalo Okresní státní zastupitelství v , adresa, obžalobu k Okresnímu soudu v , adresa, . Následovala hlavní líčení a dne , datum, byl vydán rozsudek, kterým byla žalobkyně uznána vinnou a byl jí uložen trestem odnětí svobody v délce šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu jednoho roku. Proti rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Dne , datum, Krajský soud v , adresa, usnesením zrušil tento rozsudek a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Následně okresní soud rozhodl dne , datum, , vyhlásil opět odsuzující rozsudek. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Dne , datum, proběhlo u odvolacího soudu veřejné zasedání, při kterém byl vyhlášen zprošťující rozsudek, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaná stíhána. Právní moc rozsudku nastala , datum, .

5. Soud má prokázáno z účastnické výpovědi žalobkyně, že se u ní jednalo o prvé a jediné trestní stíhání. Zpočátku ani nerozuměla tomu, co je jí kladeno za vinu. Domnívala se, že se vše brzy vysvětlí. Ona sama přijala roli jednatelky bezúplatně s tím, že chtěla rozvinout svoje technické vzdělání a zdokonalit se v technické profesi. Celá trestní věc zasáhla do jejího života, do pracovní sféry, sama úkorně prožívala trestní stíhán. Pravidelně se, dostavovala na hlavní líčení a vše probírala se svým právním zástupcem, a to po prvním i druhém odsuzujícím rozsudku soudem prvého stupně. Stálo ji to spoustu nervů. Trestní řízení zasáhlo do jejího pracovního a osobního života. Chodila po doktorech, na gastroenterologii, zhoršila si jí alergie. Její tehdejší partner se s ní z tohoto důvodu rozešel. Nechtěl mít nic společného s takovými věcmi. Z práce ji nevyhodili, ale celá věc zasáhla do pracovního života, necítila se v pracovním kolektivu dobře, i když to, že je proti ní trestní stíhání, jim řekla sama, nechtěla mít před nimi tajnosti takového charakteru. Samotné cesty k soudu byly stresující. Musela vyjíždět brzy ráno nebo přespat v hotelu, přijet o den dříve, což jí také časově zatěžovalo.

6. Soud zjistil tento skutkový děj: Žalobkyně byla trestně stíhána na základě usnesení ze dne , datum, pro trestný čin podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Podle odst. 1 jí hrozil trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. Celková délka řízení byla 4 roky a 11 měsíců.

7. Soud posoudil po právní stránce věc následujícím způsobem. Podle ustanovení § 8 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

8. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

9. V daném případě soud zvážil všechny relevantní skutečnosti a vzhledem k délce řízení a k hrozícímu trestu odnětí svobody dospěl k závěru, že je na místě odškodnit nemajetkovou újmu v penězích, když žalobkyně současně prokázala zásahy do jejího života, ať do profesní sféry, kdy musela po dobu pěti let čelit stresující situaci, kdy chodila do práce, avšak nemohla se pochopitelně soustředit zcela na svou práci vzhledem k probíhajícímu trestnímu stíhání, které zasáhlo s ohledem na charakter trestného činu krácení daně i do pracovní sféry, kdy musela čelit zvídavým pohledům a otázkám kolegů v práci. Trestní stíhání zasáhlo citelně do jejího osobního života, kdy se s ní rozešel její partner, vztah byl v začátcích, ale tehdejší partner žalobkyně situaci neustál a se žalobkyní se rozešel, což jí bylo velmi nepříjemné. Samotné trestní stíhání bylo doprovázeno nutností účastnit se hlavních líčení, kterých bylo nemálo. Musela cestovat z , adresa, do , adresa, , což je dlouhá cesta, kolikrát musela jet o den dřív, pokud bylo hlavní líčení nařízeno v ranních hodinách, to ji časově hodně zatěžovalo.

10. Soud po zvážení všech okolností případu dospěl k závěru, že adekvátním zadostiučiněním a výší zadostiučinění za nemajetkovou újmu je částka , částka, . Soud vycházel ze srovnatelných rozhodnutí zdejšího soudu, například 12 C 79/2018, kde za stejný trestný čin trvající jeden rok a dva měsíce byla tam poškozenému vyplacena částka , částka, , tam poškozenému hrozil trest odnětí svobody 6 měsíců až tři léta, jednalo se o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky a trestní stíhání trvalo jeden rok a 2 měsíce. Trestní stíhání zasáhlo do života poškozeného, do jeho osobní a rodinné sféry, měl strach oz budoucnosti, byl ve stresu, rodina mu nevěřila, že je nevinný, hádali se s přítelkyní, obával se o ztrátu zaměstnání, potýkal se s negativními reakcemi okolí. Ve věci 43 C 42/2019 za délku 11 měsíců, trestní stíhání pro přečin křivého obvinění s trestní sazbou odnětí svobody až na 3 roky, soud přiznal zadostiučinění tam poškozené částku , částka, . Tam u poškozené došlo k zásahu do osobní a zdravotní sféry. Žalobkyně byla ohledně nemajetkové újmy za délku řízení odškodněna zvlášť částkou , částka, , proto soud při srovnatelných rozhodnutích nepřihlížel k délce řízení a soustředil se na dopady nemajetkové újmy, na hrozící trest, který byl stejný jako u žalobkyně.

11. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že částka , částka, je adekvátním zadostiučiněním, které by měla žalobkyni nemajetkovou újmu kompenzovat.

12. Žalobkyni přiznal soud tuto částku spolu s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení s tím, že výše úroku z prodlení je stanovená dle vyhlášky č. 351/2013 ve spojení s ustanovením § 1970 o.z. a § 14 a 15 zákona. Když žalobkyně má právo na náhradu úroku z prodlení po uplynutí šesti měsíců od data žádosti o předběžné projednání jejího nároku u žalované. Žalobkyně u žalované uplatnila nárok , datum, , proto dne , datum, je žalovaná v prodlení s placením náhrady nemajetkové újmy.

13. Ohledně náhrady nákladů soud rozhodoval dle ustanovení § 142, odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu za zastupování za čtyři úkony právní služby podle § 9 odst. 4 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve výši , částka, do , datum, a dále za převzetí, přípravu, sepis žaloby, účast při jednání dne , datum, a , datum, , , částka, za jeden úkon a po , datum, 3400 za jeden úkon, , částka, režijní paušál do , datum, a , částka, režijní paušál po , datum, . Dále za cestovné osobním automobilem Škoda Superb, RZ , SPZ, při průměrné spotřebě 5 l nafty na 100 km , částka, za litr a , částka, / kilometr podle vyhlášky č. 475/2024 při vzdálenosti 296 km, to je celkem , částka, za jednu cestu, tedy , částka, za dvě cesty k soudnímu jednání. Dále za ztrátu času , částka, za každých 30 započatých minut při osmi půlhodinách na jedné cestě tam a zpět , datum, ,5 půl hodin po , částka, a , datum, pět půl hodin, to je celkem , částka, .