26 C 134/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený: údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem adresa o zaplacení 33 291,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci 29 166,62 Kč s příslušenstvím a žaloba o zaplacení úroku z prodlení z částky 4 125 Kč od datum do datum v zákonné výši, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 14 342 k rukám jeho právního zástupce, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhá zaplacení částky 33 291,62 Kč s úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Svou žalobu odůvodňuje tím, že v řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 71 ICm 2548/2015 bylo vedeno řízení, které trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a žalobce nyní žádá kompenzaci za toto dlouhotrvající řízení. Žalobce se domáhal u žalované v rámci předběžného projednání nároku zaplacení částky 111 666,62 Kč a žalovaná zaplatila částku 78 375 Kč, a to datum.

2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, přes to, že základ nároku uznala a má za to, že částka, kterou v rámci předběžného projednání nároku vyplatila, je dostatečnou satisfakcí, která aby měla žalobci jeho újmu kompenzovat. Dále poukázala na to, že žalobce nárokuje úroky z prodlení od datum, žalovaná však mohla být v prodlení až datum, nikoliv dříve.

3. Mezi účastníky je nesporné, že datum podal žalobce u žalované žádost o předběžné projednání jeho nároku ve smyslu ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon).

4. Soud zjistil následující průběh řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 71 ICm 2548/2015: dne 7. 7. 2015 podal JUDr. Ing. jméno příjmení jako insolvenční správce dlužníka HC Slovan ústečtí lvi a.s. proti žalované HC Slovan obec, spolek žalobu na neúčinnost zvýhodňujících právních úkonů. Žaloba byla žalobci doručena dne datum, kdy mu byla doručena žaloba spolu s výzvou, aby se ve věci vyjádřil. datum se žalobce vyjádřil k žalobě, na výzvu soudu zda účastníci souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání datum oznámil žalobce, že nesouhlasí. Soud nařídil ústní jednání na datum, ve kterém soud provedl dokazování listinnými důkazy, za účelem slyšení svědka bylo jednání odročeno na datum na tomto jednání byl vyslechnut svědek a za účelem zvážení dalšího postupu ve věci bylo jednání odročeno na neurčito. Soud dále stanovil ústní jednání na datum a dne datum soud vydal rozsudek ve věci, kterým určil, že právní úkony dlužníka jsou neúčinné vůči všem věřitelům. Rozsudek nabyl právní moci datum. Proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání, odvolacímu soudu byla věc po odstranění vad odvolání předložena datum Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvého stupně ve výroku I. a II., ve výroku III. Změnil rozsudek týkající se náhrady nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci datum.

5. Celkem posuzované řízení trvalo pro žalobkyni od datum do datum, 6 let a 6 měsíců. Soud zjistil průtah ve věci, a to od podání žaloby do nařízení prvého jednání, tj. od datum do datum, celková délka řízení je nepřiměřeně dlouhá s ohledem na jeho předmět.

6. Podle ust. § 13, odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

7. V daném případě dospěl soud k závěru, že předmětné posuzované řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu v porovnání s jeho složitostí. Při posouzení výše nároku za nesprávný úřední postup v podobě průtahů řízení pak soud postupoval podle § 31a, odst. 3 o.s.ř., podle kterého v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13, odst. 1 věty 2. a 3. nebo § 22, odst. 1 věty 2. a 3., přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména: a) K celkové délce řízení, b) Složitosti řízení, c) Jednání poškozeného, který přispěl k průtahům řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) příjmení orgánů veřejné moci během řízení, e) Významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. Poté, kdy mezi účastníky nebylo sporné, že základ nároku je po právu, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, žalovaná částečně plnila, nemajetkovou újmu kompenzovala v penězích, soud se s tímto postupem ztotožňuje, že v tomto případě, kdy řízení trvalo téměř 7 let, by již nepostačovalo pouhé konstatování porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě a je toho názoru, že je třeba žalobkyni odškodnit v penězích. Za přiměřenou částku za jeden rok považuje částku 15 000 Kč (tj. 1 250 Kč za jeden měsíc) a výpočtem dospěl k základní částce 82 500 Kč. Soud dospěl k závěru, že řízení nebylo nijak složité, jednalo se o standardní spor. Ve věci byly prováděny důkazy, bylo třeba právně posoudit žalobní nárok, tak jako v každém soudním řízení, avšak nejednalo se o procesně ani skutkově a právně složitou věc, čili celková délka řízení neodpovídá složitosti řízení. Z tohoto důvodu také přistoupil ke kompenzaci nemajetkové újmy v penězích. Složitost řízení pak jak už bylo výše řečeno, soud považuje za standardní, nejednalo se o složitý spor ani procesně ani právně, z tohoto důvodu nijak základní částku nezvyšuje, ani nesnižuje. Pokud se jedná o jednání poškozeného, tedy žalobkyně, v řízení neprojevovala žádnou aktivitu směrem k tomu, aby věc byla urychlena, avšak z tohoto důvodu také základní částku nijak soud nesnižuje. Postup orgánů veřejné moci během řízení soud považuje za nedostatečný. Nečinnost po dobu od datum do datum, téměř 2,5 roku nemá opodstatnění ve složitosti řízení, v tomto období soud nečinil žádné úkony směřující k rozhodnutí ve věci nebo k přípravě k jednání, tedy tato doba je neodůvodněným průtahem ve věci, a z tohoto důvodu také soud navýšil základní částku o 5%. Co se týče významu předmětu řízení pro poškozeného, jednalo se o standardní význam, s tímto předmětem sporu ani judikatura vyšší význam nespojuje ani, žalobkyně vyšší význam netvrdila. Soud tak stanovil částku 82 500 Kč + 5%, celkem částku 4 125 Kč + 82 500 Kč = 86 625 Kč, tedy nad to, co plnila žalovaná, přiznal další částku 4 125 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení od datum do zaplacení, tj. od doby uplynutí 6 měsíců potřebných pro posouzení věci v rámci předběžného projednání nároku ve smyslu ust. § 15 zákona. Ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodoval dle ust. § 142, odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, Kč 3 číslo (§ 9), při počtu 3 úkonů (převzetí, sepis žaloby a účast při jednání), 300 Kč režijní paušál (§13) a 21% DPH tj. Kč 2 142, a zaplacený soudní poplatek Kč 2 000. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu a nebude-li žalovaná dobrovolně plnit co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit soudní výkon nebo exekuci. Hlasitě diktováno