Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

26 C 140/2023

č. j. 26 C 140/2023-38

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-18

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 2 521,64 Kč s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení. Soud uznal platnost smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené dříve než 1. ledna 2013, která byla v souladu s § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. a § 588 občanského zákoníku. Dlužník nesplnil povinnost uhradit vyfakturovanou částku, což vzbudilo právo na zákonný úrok z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Pohledávka byla právně postoupena žalobkyni, což soud považoval za prokázané, a náklady řízení byly přiznány podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: jméno FO Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 2 521,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5% ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: tel. číslo, nacházející se pod adresou: adresa, PSČ 43191 adresa. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, opatrovník žalované namítl, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaná nemá na adrese odběrného místa trvalé bydliště, pak sporuje doručení postoupení pohledávky a předžalobní výzvy. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne datum smlouvu označenou jako „O sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN“, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se původní věřitel (právnická osoba) zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky částka za spotřebu elektřiny, a to se splatností do datum. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky částka za spotřebu elektřiny, a to se splatností datum. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení na žalobkyni. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne datum, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od datum aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „občanský zákoník“). Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 588 občanského zákoníku z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 588 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Původnímu věřiteli tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Původní věřitel pohledávku následně v souladu s § 524 občanského zákoníku postoupil na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. S ohledem na výše uvedené neobstojí námitky opatrovníka žalované ohledně vzniku předmětné smlouvy a doručování písemností žalované. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.