26 C 142/2023

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobce: Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 Anonymizováno . jméno FO Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: právnická osoba : právnická osoba Adresa zainteresované osoby 0/2 zastoupená Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových Adresa zainteresované osoby 0/3 o zaplacení 233 458 Kč s příslušenstvím I. Řízení se o částku 119 484 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci Kč 74 000 s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 12. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení z částky 26 000 Kč ve výši 15 % ročně od 1. 12. 2023 do 31. 1. 2024, úrok z prodlení z částky Kč 96 458 ve výši 15 % ročně od 1. 12. 2023 do 8. 2. 2024, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci Kč 40 000 s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá. IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 67 336,48 Kč k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 6. 12. 2023 domáhá zaplacení náhrady újmy za nezákonné rozhodnutí, respektive za nezákonně vedené trestní řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod č.j. sp.zn. . Žalobci v souvislosti s tímto trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby rozsudkem dne 1. 2. 2023, které nabylo právní moci 26. 4. 2023 vznikla majetková újma ve výši 93 458 Kč představující náhradu obhajoby a újma, kterou žalobce vyčíslil částku 140 000 Kč jako náhradu za nezákonné rozhodnutí, když v souvislosti s tím žalobci vznikla újma na jeho osobnostních právech. Toto řízení zasáhlo zejména do jeho pracovního života, neboť byl jako důstojník elitního útvaru obviněn v souvislosti s činností, která byla v popisu jeho práce. Žalobce nebyl postaven mimo službu, avšak bylo to právě toto trestní stíhání, které ho nakonec vedlo k tomu, že opustil své pracovní místo, které měl rád. Rád chodil do práce, avšak poté, kdy začalo toto trestní stíhání, které dle jeho bylo vykonstruováno, ztratil chuť do práce.

2. Žalovaná v průběhu řízení vyplatila žalobci obhajné v plné výši 93 458 Kč, a to 9. 2. 2024 a dále 26 000 Kč 1. 2. 2024 za nemajetkovou újmu, způsobenou žalobci v souvislosti s trestním stíháním.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 31. 5. 2023 žalobce uplatnil u žalované svůj nárok.

4. Ohledně částky 119 484 Kč vzal žalobce žalobu zpět a soud dle ust. § 96 o.s.ř. řízení v této části zastavil.

5. Předmětem řízení dále byla částka 114 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy.

6. Soud má prokázáno, že proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání usnesením ze dne 15. března 2022 pro přečin neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Rozsudkem ze dne 1. února 2023 byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Usnesením ze dne 26. dubna 2023 Městský soud v Praze odmítl odvolání státního zástupce. Dne 31. 5. 2023 žalobce požádal o předběžné projednání jeho nároku.

7. Soud má prokázáno z účastnické výpovědi žalobce, že pracoval 15 let na celorepublikové úrovni policejního aparátu, pracoval v uceleném kolektivu, který se poměrně málo obměňuje, neboť práce je na vysoké odborné úrovni a málokdo z této práce odchází a mění zaměstnání, neboť pracuje na vysoké pozici a výš už téměř není kam postupovat. Zahájením trestního stíhání se mu změnil život, trestní věc zpočátku se jevila jako zcela jednoznačná, avšak poté, kdy bylo zahájeno trestní stíhání, již žalobce celou věc neviděl tak jednoduchou. Před tím trestním stíháním mu přišla pracovní nabídka, aby se stal vedoucím oddělení. Těsně před tím, než mělo dojít k tomu výběrovému řízení, přišel za ním vedoucí funkcionář a řekl, že prohlídka GIBS není ještě vyřízená, tak musí se počkat na meritorní rozhodnutí. Nemohlo se dále čekat, neboť trestní stíhání nebylo skončeno. Na místo byl obsazen někdo jiný. V souvislosti s tímto vyšetřováním se musel vyjadřovat ke kauzám, které byly daleko před tím, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, které bylo v souvislosti s jím provedenými lustracemi. V souvislosti se zahájením trestního stíhání začaly tak zvané chodbové řeči. Žalobce nebyl postaven mimo službu, ale bylo to tak, že se proslýchalo, že je tady kolega, který má problémy, ten že půjde do civilu, avšak zanedlouho se to rozneslo po širokém okolí, chodili za ním kamarádi, známí, aby jim vysvětlil, jestli je trestně stíhán. On sám to řekl jen dvěma kolegům, neboť to na něm poznali, že není něco v pořádku, chtěli vědět víc, protože s ním úzce spolupracovali. Půjčil si finanční prostředky od blízkých kamarádů, aby mohl zaplatit obhajobu, aby jeho manželka nic nepoznala, neboť byla a je nemocná. Nechtěl ji tím zatěžovat. Pak se dozvěděl, že stejně něco tušila. Tajil to tedy před rodinou, i když po zprošťujícím rozsudku informoval své vedení i okolí, ale přesto mu zůstala z trestního stíhání jakási pachuť, která spolu s dalšími okolnostmi vedla k tomu, že podal žádost jít do civilu. Trestní stíhání na to mělo velký vliv. Od okolí cítil jakýsi odstup, a to od lidí, s kterými se jako rodina stýkal, a dávali od něj ruce dál. Nebyl součástí kolektivu, nikdo mu ze slušnosti nic přímo neřekl, ale on to sám vycítil, že ztratil důvěru. Přátelé jsou z 90 % policisté nebo bývalí policisté. Sám je z policejní rodiny. Tátovi by to nevysvětlil, je dlouhodobý policista již v důchodu.

8. Soud má prokázáno, že trestní stíhání trvalo 14 měsíců, žalobci hrozil trest odnětí svobody 1–5 let. Výpověď žalobce podpořila i dvě čestná prohlášení bývalých kolegů žalobce, Ing. Jméno zainteresované osoby 1/0 , která uvedla, že žalobce je jejím dlouholetým kolegou, kterého vnímala jako spolehlivého, čestného a zkušeného policistu, který efektivně přispíval k dobrému jménu policie. Náhled ostatních kolegů se na žalobce začal měnit zjištěním, že je proti jeho osobě zahájeno trestní stíhání, což bylo v březnu roku 2022. S ohledem na to se začaly objevovat spekulace, zda je i nadále důvěryhodnou osobou, když je stíhaný GIBSem, zda bude zproštěn výkonu služby ředitelem útvaru, zda vynáší informace a je lepší se mu vyhnout. Také byla zpochybňována jeho čest a dosavadní bezúhonnost. Zaznamenala také proměnu v jeho chování a bylo zcela zjevné, že se žalobce straní ostatním, ztratil svůj pověstný nadhled, otevřenost, pozitivní mysl a do té doby neochvějné pracovní nasazení. Znemožnila mu trestní stíhání účast výběrového řízení na vedoucího odboru. Místo vedoucího oddělení po zproštění žalobce obhajoby však již bylo obsazeno, a ví o tom, že žalobce celou situaci vnímá jako velkou křivdu, ze které se nevzpamatoval a což je také důvod, proč podal žádost o uvolnění ze služebního poměru a odchází do civilu. Ona sama jeho odchod vnímá jako velkou ztrátu pro policii. Ve stejném duchu uvedl i Mgr. Jméno zainteresované osoby 2/0 , že žalobce byl jeho parťák od nástupu k Národní centrále proti organizovanému zločinu v únoru roku 2022. Po měsíci, kdy nastoupil, začal slýchat od kolegů chodbové řeči typu, že to máš dobrého parťáka, aby si dal na něj pozor, abych se nedostal do průšvihu. Vedení ho však ujistilo, že žalobce je kvalitní policista a že mu může důvěřovat. Na žalobci bylo vidět, že má velké starosti a práce ho tolik nezajímala jako dřív, ale vzhledem k tomu, že se znali krátce, tak toto neřešil a nevěnoval tomu takovou pozornost. Žalobce dělal svoji práci, vypadal však při ní zdrceně, znechuceně, říkal, že je to takový nesmysl, že ho za to obžalovat nemůžou. Pak se ale stalo. A potom, kdy byl pravomocně osvobozen, tak bylo citelně znát, že mu spadl kámen ze srdce, ale zároveň také řekl, že už toto podruhé nemá zapotřebí, aby byl stíhán za to, co je jeho prací.

9. V souvislosti s trestním stíháním vznikla žalobci újma spočívající v zásahu do jeho osobnostních práv, do jeho cti, dobrého jména. Trestní stíhání zasáhlo především do jeho pracovního života, který je velkou součástí jeho osobního života. Celou věc vnímal velmi úkorně, nemohl se svěřit rodině, rodičům ani manželce, která je nemocná a nesmí se rozčilovat, musí být v klidu. Jeho rodiče již jsou starší, tatínek, dokonce bývalý policista, by zcela jistě nevěřil tomu, že žalobce nic neprovedl, když je proti němu zahájeno trestní stíhání. Soud je toho názoru, že nemajetkovou újmu je třeba odškodnit v penězích, když pouhé konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující.

10. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

11. V daném případě bylo proti žalobci vydáno rozhodnutí, na které se hledí jako na nezákonné, pokud věc neskončí pravomocným odsuzujícím rozsudkem, čili usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15. 3. 2022 lze podřadit pod nezákonné rozhodnutí, které ust. § 7 a 8 výše citovaného zákona popisuje.

12. Podle Ústavního soudu „každé trestní stíhání představuje omezení souhrnu osobnostních práv, jejichž součásti jsou vyjmenovány v čl. 10 LPS“. Při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy je třeba, aby soud zvážil povahu trestní věci, délku trestního stíhání a dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby.

13. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestního trestného činu kladeného osobě poškozeného za vinu. To souvisí nejen se sazbou trestu odnětí svobody, uvedenou v trestním zákoníku, ale i s reálnou hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě. Žalobci hrozil trest odnětí svobody v rozpětí 1–5 let, reálná možnost nepodmíněného trestu však vzhledem k závažnosti trestného činu a osobě žalobce dosud trestně nestíhaného by s největší pravděpodobností nebyl uložen. Jednalo se o přečin v souvislosti s pracovním zařazením žalobce jako policisty, čili zcela jistě hrozil trest, že žalobce nebude moci vykonávat nadále své povolání, což je z hlediska soudu velmi závažná okolnost. Řízení netrvalo dlouhou dobu, o něco více než jeden rok, avšak následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře žalobce jako poškozeného vyústily až v jeho odchod z místa policisty. Žalobce uvedl, že zvažoval odchod od policie, avšak nebyl zcela rozhodnut. Toto bylo důvodem, proč skutečně odešel. I kdyby žalobce odešel z místa policisty bez toho, aniž by bylo proti němu vedeno trestní stíhání, a odešel by zcela jistě s jiným pocitem, než s kterým skutečně nakonec odešel. Sám uvedl, že mu zůstala jakási „pachuť“ po tom trestním stíhání, tak to žalobce přímo vystihl. Přestože žalobce nebyl postaven mimo službu, mohl chodit do zaměstnání, avšak do práce pak chodil nerad, svou práci prováděl se sebezapřením, neboť to byla právě práce, která ho přivedla k zahájení trestního stíhání, ač se ji snažil dělat co nejlépe. Po zahájení trestního stíhání musel čelit zkoumavým pohledům a jakési chodbové „šeptandě“ ohledně jeho trestního stíhání. Kolegové se ho stranili, již se s ním tak nepřátelili, jako dříve. Tomu všemu musel žalobce čelit, nemohl se svěřit nikomu z rodiny se svými trablemi, o to víc se s tím vnitřně musel vypořádávat, což ho soužilo.

14. Soud je toho názoru, že za všechny útrapy, které musel v souvislosti s trestním stíháním žalobce vytrpět, je adekvátní formou zadostiučinění peněžitá náhrada ve výši 100 000 Kč. Při úvahách o výši zadostiučinění se soud inspiroval třemi rozhodnutími zdejšího soudu. 12 C 73/2014, kde byl také policista obviněn z trestného činu, za který mu hrozil trest odnětí svobody 6 měsíců až 3 roky. Trestní stíhání trvalo 1 rok a 11 měsíců. Stejně tak jako u žalobce došlo u tohoto poškozeného k újmě na jeho právech osobnostních, věc zasáhla do jeho profesního života. Ve věci 28 C 168/2016, kde trestní stíhání trvalo 811 dnů, hrozil trest odnětí svobody 1–5 let, jednalo se o stejný trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele. Tam byla vyplacena částka 107 500 Kč. Posledně zmiňovaným rozhodnutím je rozsudek zdejšího soudu ve věci 12 C 305/2016, kde trestní stíhání trvalo 482 dnů, stejná trestní sazba 1–5 let za stejný trestní čin zneužití pravomoci veřejného činitele, kde tam poškozený měl obdobné zásahy do osobnostní sféry spojené s negativními dopady zahájeného trestního stíhání jako u žalobce, neboť také šlo o policistu, o osobu veřejně činnou. Újma byla poskytnuta za poškození dobrého jména, cti, ohrožení pracovního místa, zásahu do rodinných vztahů, pracovních a společenských vztahů.

15. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

16. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení, soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, odměnu za zastupování, za převzetí, přípravu, sepis žaloby, účast u dvou jednání, režijní paušály a cestovné. Z tarifní hodnoty Kč 143 458 tj. Kč 6 860/úkon dle § 7 a 9 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, včetně 5 režijních nákladů po Kč 300 dle § 13 a.t.. Cestovné z Ostravy do Prahy a zpět na jednání dne 19. 3. 2024 a 30. 4. 2024. Osobním automobilem ŠKODA KODIAQ při spotřebě 9.1, 6.4, 7.4, počtu km 380x 2 (760 km) Ostrava – Praha a zpět, Kč 38,2 za litr benzínu, 5,6 Kč za 1 km dle vyhl. č. 398/2023. Celkem cestovné Kč 6 472,1 k jednomu ústnímu jednání.