26 C 146/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce/žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený/zastoupená: Mgr. jméno příjmení, advokátkou, nám. jméno 14, PSČ obec proti žalovanému/žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 184 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15.467 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci 178.533 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 10 228, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho právní zástupkyně.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne datum domáhá, aby žalovaná zaplatila žalobci přiměřené zadostiučinění za újmu, která mu byla způsobena v souvislosti s probíhajícím řízením u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 7 C 77/2011, která pak dále byla vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 31/2012.

2. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku ve smyslu ust. § 14 a 15 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) zaplatila žalobci částku 116.000 Kč. Žalobce nyní žádá, aby žalovaná doplatila 184.000 Kč a to spolu s úrokem z prodlení od datum do zaplacení s tím, že celkem žádá nemajetkovou újmu ve výši 300.000 Kč.

3. Žalobce tvrdí, že pro něj mělo řízení zvýšený význam, neboť se jednalo o pracovně právní spor. Jednalo se o částku ve výši 732.000 Kč, která byla předmětem žaloby.

4. Žalovaná nesouhlasila se žalobou a na svou obranu uvedla, že v rámci předběžného projednání nároku byla podle jejího tvrzení zcela vypořádána újma, která v souvislosti s probíhajícím řízením žalobci byla způsobena.

5. Soud postupoval ve věci dle ust. § 115a o.s.ř., věc rozhodl, aniž by nařizoval ústní jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili.

6. Soud vzal za prokázaný tento průběh namítaného předmětného řízení, které bylo vedeno nejprve u Okresního soudu v České Lípě a poté pak před Městským soudem v Praze. Řízení bylo zahájeno dne datum doručením žaloby o 100.000 Kč a návrhu na vydání předběžného opatření Okresnímu soudu v České Lípě. Současný žalobce vystupoval v předmětném řízení taktéž v procesním postavení žalobce. Dne datum byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne datum odvolání. Dne datum Krajský soud v Ústí nad Labem odvolací řízení zastavil pro zpětvzetí podaného odvolání. Dne datum byl spis Okresního soudu v České Lípě předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Tento soud dne datum rozhodl, že k projednání věci jsou příslušné krajské soudy, načež byl spis postoupen Krajskému soudu v Ústí nad Labem Krajský soud v Ústí nad Labem dne datum vyslovil svou místní nepříslušnost, a věc postoupil Městskému soudu v Praze. Dne datum byla žalovaná vyzvána k vyjádření se k žalobě, což učinila podáním došlým soudu dne datum. Jednání ve věci proběhla ve dnech datum, datum a datum. Na posledním jmenovaném jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne datum odvolání. Jednání před Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím proběhlo dne datum, kdy byl zároveň rozsudek nalézacího soudu zrušen. Dne datum došlo soudu dovolání žalované proti rozhodnutí ze dne datum, které bylo dne datum odmítnuto pro nepřípustnost. Dne datum bylo vydáno usnesení o ustanovení znalce z oboru patenty a vynálezy, ekonomika, vyhotovený znalecký posudek došel soudu dne datum. Dne datum proběhlo jednání před soudem I. stupně, kde bylo připuštěno rozšíření žalobního nároku na 732.000 Kč, následovala jednání konaná ve dnech datum a datum. Na posledním jmenovaném jednání nebyla připuštěna další změna žalobního nároku a byl vyhlášen rozsudek ve věci. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci řízení odvolání. Žalobce se dne datum taktéž odvolal proti usnesení o nepřipuštění změny žalobního nároku. Dne datum byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze, který na jednání konaném dne datum rozsudek soudu I. stupně částečně zrušil. Dne datum pak rozhodl o odmítnutí žalobcova odvolání proti usnesení o nepřipuštění změny žalobního nároku. Dne datum se konalo další jednání před soudem I. stupně, kde bylo povoleno rozšíření žalobního nároku. Následovalo jednání dne datum, na kterém byl vyhlášen rozsudek. Proti tomuto rozsudku se žalovaná dne datum odvolala. Na jednání konaném dne datum byl vyhlášen rozsudek Vrchního soudu v Praze, kterým byl rozsudek nalézacího soudu částečně změněn. Rozsudek nabyl právní moci dne datum Celkem řízení trvalo deset let a 8 měsíců.

7. Mezi účastníky není spor o průběh tohoto řízení, není mezi nimi spor ani o to, že žalobce uplatnil u žalované dne datum svůj nárok.

8. Soud stejně tak jako žalovaná dospěl k závěru, že předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zákona. Sud se také ztotožňuje se žalovanou, že nemajetkovou újmu, která vznikla žalobci v souvislosti s tímto řízením, je třeba odškodnit v penězích a to postupem dle ust. § 31a odst. 2 zákona, přičemž při stanovení výše zadostiučinění soud postupoval podle § 31a odst. 3 zákona a přihlédl při jejím stanovení k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

9. Soud stanovil, základní částku 16.000 Kč za jeden rok, ve kterém probíhalo posuzované řízení s tím, že za prvé dva roky v poloviční částce a 1.333 Kč za jeden měsíc a stanovil tak základní částku 154.667 Kč.

10. Celkovou délku řízení soud považuje za nepřiměřenou. Z tohoto důvodu také stanovil vyšší základní částku 16.000 Kč za jeden rok, když vycházel z rozmezí, které je přiznáváno zdejším soudem v jiných případech 15.000 Kč až 20.000 Kč.

11. Co se týče složitosti řízení, posuzované řízení bylo do značné míry složité a to jak procesně, tak právně. Bylo třeba provádět dokazování znaleckým zkoumáním. Soud rozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření, o věcné příslušnosti. Účastníci podávali odvolání do rozhodnutí, o kterých rozhodoval odvolací soud. Ve věci bylo prováděno obsáhlejší dokazování. Z tohoto důvodu soud základní částku snížil o 30%.

12. Soud nezaznamenal v jednání poškozeného žádné pochybení, kterým by přispěl k průtahům v řízení. Z tohoto důvodu proto základní částku nijak neupravuje. Žalobce ani nevyužil žádných prostředků k tomu, aby byly průtahy odstraněny.

13. Soud zvýšil základní částku pro postup orgánu veřejné moci během řízení a to konkrétně u Městského soudu v Praze, kdy řízení po vyslovení věcné příslušnosti datum bylo nařízeno ústní jednání až datum. Pro tento průtah a tento postup v řízení, který značně toto řízení prodloužil, soud navýšil základní částku o 10%.

14. Další navýšení soud učinil pro význam předmětu řízení pro poškozeného, i když se nejednalo o typický pracovně právní spor, šlo o zaplacení částky a o posouzení, zda vytvořený zlepšovací návrh, který vytvořil žalobce pro společnost, ve které byl zaměstnán a která tento zlepšovací návrh užívala, avšak nezaplatila za něj žalobci odpovídající cenu, je autorským dílem a zda má nárok na nároky spojené s tímto zlepšovacím návrhem. Pro tento význam soud zvýšil základní částku o 10%, když řízení po připuštění změny žaloby nakonec probíhalo o částku 732.000 Kč.

15. Další okolností, kterou soud zohlednil při stanovení výše zadostiučinění je probíhající pandemie COVID-19, která propukla na území našeho státu od roku 2020 a citelně zasáhla i chod justice. Vzhledem k tomu, že toto řízení probíhalo také v období roku 2020 až do konce roku 2021, kdy tato pandemická situace stále byla na našem území přítomna, zohledňuje o částku, představující 5% základní částky na zadostiučinění snížil.

16. Celkem tedy soud snížil základní částku o 35% a navýšil o 20%, tedy celkem základní částku snížil o 15% to je o 23.200 Kč, odečteno od částky 154.667 Kč, rovná se 131.467 Kč. Od toho soud odečetl částku 116.000 Kč, kterou žalovaná mimosoudně vyrovnala žalobci a zbývající částku 15.467 Kč soud s úrokem z prodlení od datum (ve smyslu ust. § 15 zákona) žalobci přiznal.

17. Nárok na náhradu nákladů řízení soud opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, odměnu za zastupování 3.100 Kč za jeden úkon podle § 9 vyhl. Č. 177/1996 Sb., za převzetí a přípravu, sepis žaloby, čili za 2 úkony a 2 režijní paušály ve výši 300 Kč dle § 13 vyhlášky. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li žalobce dobrovolně plnit, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit jeho soudní výkon nebo exekuci.