26 C 15/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 160 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 160 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 307,11 Kč, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 2 160 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni [datum] s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dluh za televizní poplatek za držení televizního přijímače za období měsíců září 2019 až říjen 2020 (16x 135 Kč), který byl splatný měsíčně do každého 15. dne v měsíci. Povinnost hradit televizní poplatek vznikla žalovanému na základě přihlášky ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala předžalobní upomínkou, žalovaný však do dnešního dne neuhradil ničeho.

2. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný se dne [datum] přihlásil jako poplatník televizního poplatku. Televizní poplatek byl stanoven na částku 135 Kč měsíčně. Žalovaný nezaplatil žalobkyni televizní poplatek za období měsíců září 2019 až březen 2020, celkem tak žalobkyni dluží 2 160 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, žalovaný svůj dluh neuhradil.

4. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že se žalobkyně svou žalobou po žalovaném oprávněně domáhá podle § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zaplacení televizního poplatku ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač") ve výši 2 160 Kč, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, který je odůvodněn § 10 zákona č. 348/2005 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Soud zavázal žalobce k úhradě žalované částky ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok I.). Žalobce měl podle § 8 odst. 6 a 8 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se z evidence poplatníků televizního poplatku odhlásit, nebo řádně hradit poplatky za držení televizního přijímače. Do doby odhlášení tak žalovaný zůstává poplatníkem a svědčí mu zákonná povinnost hradit televizní poplatek. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, jejímu konečnému návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, a to za soudní poplatek částku 400 Kč a za náklady právního zastoupení částku 726 Kč, která sestává ze 2 úkonů právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a 21 % DPH ve výši 126 Kč. Jejich zaplacení soud uložil neúspěšné žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 o.s.ř. (výrok II.).