Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

26 C 165/2020

č. j. 26 C 165/2020-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-29 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2021:26.C.165.2020.1

Citované zákony (3)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 45 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 30 000 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyní náhradu nákladů řízení ve výši Kč 18 456 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá proti žalované zaplacení částky 45 000 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že proti ní bylo vedeno nezákonné trestní stíhání před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou, pod sp. zn. 4 T 100/2016, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem, věc byla usnesením ze dne [datum] předána Městskému úřadu Železný Brod k projednání, neboť by mohla být podle názoru soudu posouzena jako přestupek. Žalobkyni v souvislosti s tímto trestním stíháním vznikla nemajetková újma, a za tuto újmu žádá zaplatit zadostiučinění ve výši 45 000 Kč.

2. Žalovaná se za nezákonné trestní stíhání omluvila, konstatovala, že k němu došlo a tuto formu zadostiučinění vzhledem k okolnostem považuje za dostatečnou.

3. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované podáním ze dne [datum].

4. Soud má prokázány ze spisu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, sp. zn. 4 T 100/2016 tyto skutečnosti a následující průběh: Dne [datum] Okresní státní zastupitelství v Jablonci nad Nisou podalo návrh na potrestání [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně], kteří měli spáchat přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 t.z. Dne [datum] byla žalobkyni zaslána tato listina návrh na potrestání spolu s obsílkou k hlavnímu líčení. Dne [datum] se konalo hlavní líčení za účasti žalobkyně a jejího obhájce. Na tomto hlavním líčení soud vyslechl žalobkyni, provedl další důkazy a odročil hlavní líčení na [datum] z důvodu předvolání svědků. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, na kterém soud vyslechl svědky, a odročil za účelem vyhlášení rozsudku hlavní líčení na [datum]. Dne [datum] soud vynesl rozsudek a usnesení, ve kterém postoupil věc týkající se žalobkyně Městskému úřadu Železný Brod k projednání skutku kvalifikovaného jako přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, neboť by jednání mohlo být posouzeno jiným orgánem jako přestupek. Proti usnesení byla podána Okresním státním zastupitelstvím stížnost a stížnost byla podána i obhájci účastníků. Ke stížnosti Krajský soud v Ústí nad Labem po předložení věci dne [datum] při veřejném zasedání zamítl odvolání obžalovaného a poškozeného, rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Dále rozhodl, že se napadené usnesení z podnětu stížnosti státní zástupkyně zrušuje a soudu prvého stupně se ukládá, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Okresní soud v Jablonci nad Nisou provedl hlavní líčení [datum], [datum] a dne [datum] vydal rozsudek, kterým shledal žalobkyni vinnou ze spáchání přečinu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 t.z. a vydal odsuzující rozsudek. K odvolání Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu rozhodnutí. Soud prvého stupně znovu rozhodl [datum], věc postoupil Městskému úřadu Železný Brod k projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od [datum] do [datum], tj. 2 roky a 5 měsíců. Žalobkyni v souvislosti s trestním řízením hrozil tresti odnětí svobody až 2 roky.

5. Soud má prokázáno ze svědeckých výpovědí svědků, a to syna a dcery žalobkyně i ze samotného výslechu žalobkyně, že jí vznikla újma již samotným zahájením trestního stíhání, jeho vedením, tím, že musela čelit otázkám ze strany obyvatel obce, ve které žije, byla neustále konfrontována s těmito dotazy a se zájmem obyvatel, které jí nebyly příjemné. Celá věc měla dopad na rodinné příslušníky, dcera se obávala, že by tato skutečnost mohla mít vliv i na její pracovní zařazení v Armádě ČR, obě děti prožívaly se žalobkyní toto trestní stíhání od začátku až do konce. I když se neobjevily přímo negativní reakce ze strany okolí, na žalobkyni to mělo psychický dopad, který se projevil fyzicky rýmou, a lékařka žalobkyně toto spojovala s psychickými problémy.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Postupoval podle § 1 a následujících zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“). Podle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 7 odst. 1 právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případě zahájení trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se dále posuzuje povaha trestní věci, délka trestního řízení a následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby.

7. V daném případě soud dospěl k závěru, že proti žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, které jí způsobilo nemajetkovou újmu a zadostiučinění, které žalobkyni přísluší, soud ohodnotil v penězích, a to částkou 15 000 Kč, když přihlédl k obdobnému případu, který zdejší soud řešil ve věci 10 C 250/2020, kde trestní stíhání trvalo 1 rok a 10 měsíců, v případě žalobkyně tomu byly 2 roky a 5 měsíců, tedy delší doba. Za trestní stíhání poškozené hrozil trest odnětí až 2 roky, jednalo se o porušení autorských práv, v dané věci žalobkyni také hrozil trest odnětí svobody až na 2 roky. U poškozené došlo k zásahům do profesní sféry nikoli do rodinného života. Zdraví poškozeno nebylo. U žalobkyně nebylo zasaženo do profesní nebo rodinné sféry, psychicky špatně prožívala celé trestní stíhání, což se odrazilo na dočasné reakci v podobě spuštění rýmy, avšak nezanechalo trvalé následky. Vzniklá újma je srovnatelná s újmou, kterou soud řešil ve výše uvedeném případě, kde ohodnotil následky trestního stíhání částkou 15 000 Kč. I v tomto případě je soud toho názoru, že částka 15 000 Kč je způsobilá nemajetkovou újmu vzniklou žalobkyni trestním stíháním kompenzovat.

8. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. §142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek, odměnu za zastupování podle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, podle § 9 odst. 4, 3 100 Kč za jeden úkon při počtu čtyřech třech úkonů, 4x režijní paušál, 21 % DPH (převzetí, sepis žaloby, účast na 2 ústních jednáních).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.