26 C 172/2015
č. j. 26 C 172/2015-543
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 9 § 13
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 1 § 5 § 7 § 13
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 222
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 514
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Šárkou Henzlovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa , obec , zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec , proti žalované Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem adresa , obec a číslo , jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, ulice a číslo , obec a číslo , o zaplacení 800 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 666 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení 133 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 346 513 Kč Kč k rukám jeho právního zástupce, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Českému státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobce se svou žalobou domáhá náhrady škody ve výši 800.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že podal u Okresního soudu v Břeclavi návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal jeho dlužníkovi nakládat s nemovitostmi zapsanými v katastru nemovitostí. Okresní soud v Břeclavi dne [datum] vydal usnesení o nařízení předběžného opatření, kterým uložil [právnická osoba] s.r.o. povinnost zdržet se převodu vlastnického práva k nemovitostem zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec Vavřinec, část obce a katastrálního území Chmeliště, a dále k nemovitostem uvedených na listu vlastnictví [číslo] pro obec Ivančice zapsaných v katastrálním území Letkovice. Usnesení bylo vydáno [datum] a v zákonné třídenní lhůtě mělo být odesláno Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, a to nejpozději dne [datum], což byl pátek. Usnesení katastrálnímu úřadu bylo soudem po urgencích žalobce doručeno až [datum]. Vzhledem k tomu, že k nemovitostem uvedeným a zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] probíhalo vkladové řízení, nebylo soudem zamezeno provedení vkladu vlastnického práva, který byl povolen dne [datum]. Pokud by usnesení katastrálnímu pracovišti bylo odesláno v zákonné lhůtě, nebyl by vklad vlastnického práva povolen a nemovitost by nebyla převedena na třetí osobu a žalobce se tak mohl uspokojit svou pohledávkou, prodejem této nemovitosti. Žalobce má pravomocný a vykonatelný rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum] o zaplacení částky 840.000 Kč a náklady řízení ve výši 67.000 Kč proti [právnická osoba] s.r.o. Proti této společnosti bylo vedeno exekuční řízení, v rámci kterého byly zpeněženy nemovitosti společnosti. Žalobce tvrdí, že společnost již nemá žádný majetek, a proto tedy nastupuje odpovědnost státu za nesprávný úřední postup, když žalovaná nezabránila tomu, aby proběhl vklad do katastru nemovitostí a tím se dlužník zbavil svého dalšího majetku.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a na svou obranu uvedla, že se měl žalobce nejprve snažit získat majetkový prospěch od společnosti [právnická osoba] žalobou na určení neúčinnosti jednání jeho dlužníka [právnická osoba] s.r.o a kupující [právnická osoba], dále namítala nesprávně zpracovaný znalecký posudek, který vychází z ceny určené porovnávací metodou, avšak správně má vycházet z ceny obvyklé.
3. Zdejší soud vydal dne [datum] rozsudek, kterým žalobci přiznal žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení, na pokyn odvolacího soudu určil výši škody znaleckým posudkem. K odvolání žalované odvolací soud usnesením ze dne [datum] a uložil zdejšímu soudu, aby provedl hodnocení znaleckého posudku s ohledem na závěr odvolacího soudu, že z majetku dlužníka [právnická osoba] ušla výhradně budova [adresa], stojící na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] a to kupní smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba] jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím ze dne [datum], když pozemky p. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Vavřinec získala společnost [právnická osoba] na základě usnesení soudního exekutora v rámci exekučního řízení a žalobce obdržel z prodeje těchto pozemků částku Kč 42 595,65 Kč Odvolací soud dále vytýkal zdejšímu soudu, že vycházel ze znaleckého posudku, který ocenil nemovitosti jako celek, když fakticky z majetku [právnická osoba] ušla právě zmiňovaná nemovitost a to stavba domu [adresa]. Soud má dále zkoumat, kolik dalších věřitelů se přihlásilo do exekuce a jaká by byla výše odměny exekutora, pokud by se dražila nemovitost jako celek. Soud se má také zabývat rozsahem ocenění znaleckého posudku a zváží námitky proti němu, i možnost jeho doplnění, s tím, aby bylo dostatečně odůvodněno, proč případně nelze ke stavbě nalézt srovnávací hodnoty. Znalec by měl přihlédnout k výsledkům dražby provedené v exekučním řízení a vyjádřit se k rozdílu hodnot určených znalcem a dosažených v exekuční dražbě. Proto soud I. stupně doplní dokazování o obsah exekučního spisu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], vedeného pod sp. zn. 050 EX 472/13, dotazem na exekutora, v jakém rozsahu by byl žalobce uspokojen v exekučním řízení v případě další hodnoty, jež by se v exekučním řízení dražila a rozdělovala. Provede důkaz trestním spisem.
4. Na základě již dříve uvedeného dokazování odvolací soud uzavřel, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. 5 C 10/2012. Tamější soud nezaslal v zákonem stanovené lhůtě rozhodnutí o nařízeném předběžném opatření katastrálnímu úřadu k vyznačení poznámky a tím nezabránil prodeji nemovitosti žalobcova dlužníka. Soud má prokázánu existenci odpovědnostního titulu.
5. Ze spisu Okresního soudu v Břeclavi má soud prokázáno, že vydal dne [datum] rozsudek, kterým uložil žalované [právnická osoba] s.r.o. zaplatit žalobci 840.000 Kč s příslušenstvím a zaplatit mu náklady řízení ve výši 67.000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce podal proti povinné společnosti exekuční návrh dne [datum] pro vymožení částky 840.000 Kč a náklady řízení celkem 1.108.404,50 Kč. Exekuce byla vedena u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Havlíčkův Brod pod sp. zn. 050 EX 472/13 Soudní spis má značku 55 EXE 190/2013 Soudní exekutor vydal dne [datum] dražební vyhlášku. Předmětem dražby byly tyto nemovitosti: stavební parcela [číslo] o výměře 153 m2, na pozemku stojící stavba [adresa], a pozemek [číslo] o výměře 1421 m2. Výsledná cena byla určena Kč 141 000, nejnižší podání Kč 94 000. Dne [datum] soudní exekutor vydal další dražební vyhlášku a určil nejnižší podání Kč 70 500. Dne [datum] vydal v pořadí III. dražební vyhlášku a stanovil nejnižší podání Kč 56 400. Dne [datum] oznámil soudní exekutor, že exekuce je skončena zastavením. V rámci exekuce byly prodány zbylé nemovitosti a majetek povinné společnosti. Soudní exekutor dopisem ze dne [datum] sděluje oprávněnému, tj. žalobci, že byly vydraženy nemovitosti povinného za nejvyšší podání ve výši 57.400 Kč a v rámci rozvrhu uvedeného nejvyššího podání došlo k uspokojení pohledávky oprávněného v rozsahu 42.595,65 Kč. Jiný majetek povinné společnosti nebyl dohledán, proti společnosti je vedeno více exekucí a ve zbytku vymáhané pohledávky se exekuce jeví jako bezvýsledná.
6. Soud má prokázáno z listiny ze dne [datum], že [právnická osoba] s.r.o prodala stavbu stojící na pozemku společnosti [právnická osoba] za kupní cenu [číslo].
7. Na dotaz soudu, v jakém rozsahu by byl žalobce uspokojen v předmětném exekučním řízení v případě další hodnoty, jež by se v exekučním řízení dražila a rozdělovala (pokyn odvolacího soudu) soudní exekutor v listině ze dne [datum] sdělil, že k uvedenému se nemůže nijak vyjádřit, neboť dotazované skutečnosti nebyly předmětem exekučního řízení a soudní exekutor o uvedeném nemá žádné poznatky. Zdejší soud je toho názoru, že budova č.p 21 stojící na pozemku st.parc. [číslo] v k.ú. [část obce] by byla prodána nejméně za 800 000 Kč. Soud při své úvaze vycházel ze skutečné kupní ceny, kterou společnost [právnická osoba] za nemovitost zaplatila a také z toho, že pokud by se dražily nemovitosti jako celek, mohlo by být víc zájemců v rámci dražby a mohla by se cena celého souboru nemovitostí zvýšit. Soud by mohl vycházet z rozhodnutí soudního exekutora, který v rozhodnutí ze dne [datum] příkazu k úhradě nákladů exekuce určil odměnu ve výši Kč 6 390 z částky 42 595,65, tj. 15% z vymožené částky. Proto z částky, která by byla vymožena v rámci exekuce v případě dalšího dražení nemovitosti tj. stavby [číslo] by soudní exekutor vycházel také z vyhlášky č. 330/2001 Sb. a stanovil by odměnu ve výši 15% z vydražené částky (tj. 800 000x 15% 000). Zdejšímu soudu by se jevila tato varianta spravedlivá a tuto částku by žalobci přiznal, nebýt názoru odvolacího soudu, který naznačil, že touto cestou se zdejší soud ubírat nemá. Žalobci by tak připadla z dražby částka Kč 680 000. Druhá možnost, která by připadala v úvahu: že by soud vycházel z částky Kč 511 746,6, kterou určil znalec a předpokládat, že by se za tuto částku nemovitost vydražila a po odečtení 15% na odměnu exekutora, by připadla žalobci suma Kč 434 985. Tomuto způsobu výpočtu však neodpovídá skutečnost, neboť pokud by byly nemovitosti draženy jako celek, byla by výsledná částka vyšší, než, když se dražila pouze stavba bez pozemků. ¨V daném případě, byly draženy pozemky a stavba byla prodána na základě kupní smlouvy před zahájením exekučního řízení. Vzhledem k tomu, že nesprávným úředním postupem žalované dlužník dostal možnost nakládat libovolně s nemovitostmi, které měly sloužit k uspokojení pohledávky žalobce, nyní se můžeme jen domnívat, za jakou cenu by byly nemovitosti zpeněženy. Soud se přiklání k variantě, že by povinná zaplatila dobrovolně dlužnou částku, neboť by se tím vyhnula prodeji nemovitostí za nízkou cenu a pak zde byla společnost [právnická osoba], která měla o nemovitosti zájem a za cenu, za kterou je nakonec koupila tj. Kč 857 400, by je koupila i nebýt exekuce. Pokud by nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, prodávaly by se nemovitosti jako celek a koupila by je společnost [právnická osoba] nebo by [právnická osoba] s.r.o. zaplatila dobrovolně dlužnou částku, pokud by se chtěla vyhnout dražbě v rámci exekuce, při které by mohly být prodány nemovitosti za nižší cenu (i vyšší), než by byla vyvolávací cena a jiné osobě, než skutečném kupci [právnická osoba]. Soud s ohledem na právě uvedené nemohl postupovat podle této nastíněné možnosti, neboť by šlo o pouhou spekulaci. Spekulací by také bylo, pokud by soud vycházel jen z prodeje pozemků a snažil se vypočítat, za kolik by se vydražila i stavba a to právě proto, že nemovitosti se měly dražit jako celek. Nemovitosti by byly draženy (prodány mimo exekuci) jako celek a cena by byla proto vyšší, než když se dražily nemovitosti zvlášť. Z prodeje vydražených pozemků v rámci exekuce byl uspokojen pouze žalobce, další věřitelé, kteří existovali např. OSSZ, FÚ byli uspokojeni z jiných nemovitostí povinného. Vzhledem k tomu, že tyto pohledávky nebyly předmětem této exekuce, která byla nařízena jen k uspokojení pohledávky žalobce, jsou tato zjištění pro posouzení dané věci bezvýznamná a na rozhodnutí soudu nemající žádný vliv.
8. Ze spisu Policie ČR sp.zn. KRPB [číslo] má soud prokázáno, že byly zahájeny úkony trestního řízení dne [datum] na základě trestního oznámení žalobce ze dne [datum]. Policie věc odložila usnesením ze dne [datum] s tím, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Z listiny exekuční příkaz ze dne [datum] založené založených ve spise na č.l. 303 soud zjistil, že dlužník [právnická osoba] s.r.o. vlastní ještě další nemovitosti a to pozemek č [číslo] a [číslo], a objekt bydlení č 54 v obci [obec]. Orgány činné v trestním řízení prošetřovaly daňové doklady dlužníka týkající se zaplacení kupní ceny od společnosti [právnická osoba] a uzavřely, že za situace, kdy policejní orgán nemá k dispozici účetní materiály [právnická osoba] s.r.o, nepodařilo se prokázat úmysl poškodit věřitele ve smyslu § 222 trestního zákoníku. Žalovaná namítla (mimo jiné) také, že se měl žalobce obrátit na soud žalobou na neúčinnost právního jednání a tak získat možnost uspokojit se z prodeje této prodané stavby. K tomu soud uvádí, že by jeho žalobě nemohlo být vyhověno, neboť tak jak zjistila [obec] ČR nebyly dohledány účetní doklady a žalobce by tak nemohl prokázat úmysl dlužníka převést tyto nemovitosti s úmyslem zkrátit žalobce jako svého věřitele. Zde se ztotožňuje s názorem žalobce, který na svou obranu tvrdil soudu, že by tento postup jen prohluboval finanční zatížení, které žalobci v souvislosti s nesprávným úředním postupem vzniklo a nemohlo by vést k jeho nápravě.
9. Soud při rozhodování o nespravedlivější variantě, která by měla zhojit újmu, která žalobci v souvislosti s postupem žalované vznikla, zvolil tuto níže popsanou variantu a v předmětné věci nechal vypracovat na zjištění ceny nemovitosti znalecký posudek. Ze znaleckého posudku [číslo] 2017 ze dne [datum] a doplněný dne vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba], má soud prokázáno, že cena obvyklá souboru nemovitostí stavby [adresa] a jejího pozemku č. parc. 25 o výměře 153 m2 a dalšího pozemku ve funkčním celku [adresa] o výměře 1421m2 v k.ú. [část obce], obec Vavřinec činí celkem 709 350 Kč s tím, že znalec ocenil zvlášť stavbu [adresa] stojící na pozemku č. parc. 25 v k.ú. [část obce], obec Vavřinec celkem na 511 746,60 Kč a obvyklou cenu pozemku č. parc. 25 o výměře 153m2 a dalšího pozemku ve funkčním celku [adresa] o výměře 1421m2 v k.ú. [část obce], obec Vavřinec činí celkem 197 599,96 Kč. Soud nechal ocenit nemovitosti jako celek, neboť pokud by na základě nařízeného předběžného opatření bylo zabráněno [právnická osoba] s.r.o. nakládat s nemovitostmi, bylo by to právě pro tento soubor. To že byly nemovitosti draženy a prodány každá zvlášť nemůže jít k tíži žalobce a také by se tak nestalo, pokud by nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Nemovitosti jako soubor se skutečně prodaly za cenu Kč 857 400 (800 000 Kč stavba + 57 400 za pozemky v rámci dražby). Znalec určil cenu souboru předmětných nemovitostí Kč 709 350 Kč. Soud postupoval dle § 442 z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (účinný v době, kdy došlo k nesprávnému úřednímu postupu), podle kterého se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo. V daném případě se nezvětšil majetek žalobce právě o částku, kterou znalec určil, jako cenu, kterou má soubor nemovitostí, které byly předmětem návrhu na nařízení předběžného opatření a kterými soud zakázal dlužníku žalobce disponovat. Soud uzavírá, že je zde dán odpovědnostní titul, kterým je nesprávný úřední postup Okresního soudu v Břeclavi, vznik škody a jeho výše Kč 709 350 a příčinná souvislost mezi prvními dvěma podmínkami. Pokud by nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, mohl žalobce získat od svého dlužníka částku za prodej nemovitostí v hodnotě nejméně 709 350 Kč (resp. 857 400 Kč viz výše).
10. Na pokyn odvolacího soudu soud vyzval znalce k doplnění znaleckého posudku, který odůvodnil svůj závěr znaleckého posudku a postup, který zvolil záměrně vhledem ke stavu nemovitosti je vyloučeno najít dostatek podobných nemovitostí pro stanovení obvyklé ceny. Nelze najít dostatek srovnatelných skutečně realizovaných prodejů. Z místního šetření zjistil, že dům je dlouhodobě prázdný, ve zhoršeném technickém stavu, v sousedství pozemku, který je označen jako dobývací prostor. Stavba není standardní stavbou a nalézt takové obchodovatelné nemovitosti v malé obci není možné. Jedná se o vesnici s 495 obyvateli. Pozemek byl v katastru nemovitostí klasifikován jako ostatní, užitím jako dobývací prostor (dle zjištění znalce zde žádné znaky takového užití nejsou) část plochy je zarostlá. Najít dostatek podobných nemovitostí pro stanovení obvyklé ceny je vyloučen. Znalec přihlédl k tomu, že v k.ú. [část obce] byl v roce 2015 obchodován rodinný dům za 1,3 milionu Kč a v sousedním městě [obec] dva doby za 2,15 a 3,31 milionu Kč. Cenu stanovil znalec porovnávacím způsobem s tím, že byla stanovena cena obvyklá za pomoci porovnávací metody.
11. Žalovaná nesouhlasila se závěry znaleckého posudku, neboť neodpověděl na otázku soudu, jaká byla obvyklá cena nemovitosti, nýbrž určil cenu administrativní. Znalec soudu při svém výslechu na jednání dne [datum] vysvětlil, proč nebylo možné určit cenu obvyklou:„ pokud by byla stanovena obvyklá cena, musela by být v okolí nějaká nemovitost, která by byla srovnatelná, která by byla prodána za určitou cenu a z této ceny navíc ještě odvedeny daně, pak by bylo možné obvyklou cenu určit“. Vzhledem k tomu však, že nemovitost stojí o samotě, v blízkosti tratě, znalec použil metodu úřední. Žalovaná dále poukazovala na závěry znaleckého posudku vypracovaného Ing. [příjmení] [číslo] ze dne [datum], ke kterému se znalecký ústav vyjádřil tak, že je nepoužitelný, neboť znalec bez bližšího odůvodnění ponížil zjištěnou obvyklou cenu o 50%. Znalec navíc ocenil pouze pozemky a nikoli již stavbu, jeho závěr je neodůvodněný a nepřezkoumatelný. Znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že v souladu se situací na trhu s nemovitostmi a na základě konzultace s pracovníky realitních kanceláří působících v regionu a s ohledem na obtížné porovnání cen stanovuje obvyklou cenu pozemků odhadem, a to ve výši 50% ceny zjištěné dle cenového předpisu. Tento způsob stanovení obvyklé ceny, je podle názoru znaleckého ústavu v rozporu s obecnými zvyklostmi a se standardy pro oceňování nemovitostí. Znalecký ústav proto setrvává na svém závěru o ceně nemovitostí, kterou určil dle § 2 vyhl. [číslo].
12. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 7 z.č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 26 zákona se řídí právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem, pokud není stanoveno jinak.
13. Odvolací soud uložil zdejšímu soudu, aby ocenil stavbu bez pozemků, neboť otázka pozemků byla vyřešena v rámci exekuce a žalobci byl vyplacen jeho výtěžek. Žalobce žádá, aby soud přiznal škodu, která mu v důsledku nesprávného úředního postupu vznikla a to tím, že nemovitosti dlužníka byly prodány (část v dražbě a část na základě kupní ceny). Pokud by byly nemovitosti draženy nebo prodávány jako celek měly by větší hodnotu, než věci vydražené samostatně, neboť nemovitosti tvoří funkční celek a jako takový má vyšší hodnotu. Žalobce určil výši škody s ohledem na tuto skutečnost a proto se soud při dokazování zaměřil na stanovení výše škody za celek. Pokud by soud nyní určil cenu nemovitosti pouze za prodanou stavbu, byl by žalobce znevýhodněn při určení výše škody a v tom důsledku by bylo rozhodnutí vůči němu nespravedlivé. Žalobce postavil svou žalobu na tomto tvrzení a to v žalobě a několikrát tato tvrzení zopakoval v rámci tohoto řízení. Proto si soud dovolí nepostupovat podle názoru odvolacího soudu, neboť ten při svém pokynu, aby soud nezohledňoval již vydražené pozemky v rámci náhrady škody, nevycházel ze žalobních tvrzení a požadavku žalobce, který naopak žádal, aby byla stanovena cena celého funkčního celku nemovitostí (tedy i vydražených pozemků).
14. Otázku existence odpovědnostního titulu a příčinné souvislosti vyřešil odvolací soud a proto se zdejší soud zaměří na stanovení vzniku škody a její výše. Nemovitost, jejíž převod byl omezen předběžným opatřením, které nebylo včas doručeno katastrálnímu úřadu, byla prodána za cenu Kč 800 000. Znalecký posudek cenu nemovitosti určil nižší, Kč 511 746,60 a pozemků celkem 197 599,96, celkem určil cenu nemovitostí jako celku ve výši Kč 709 350. Soud z této ceny vycházel, neboť je pro posouzení výše škody nejspravedlivější, aby určenou cenu znalcem soud ponížil o skutečnou částku, která byla žalobci vyplacena tj. Kč 42 596 a výslednou částku určil Kč 666 750, která odpovídá škodě, která byla žalobci postupem soudu způsobena. Ve bývající části nároku žalobu zamítl.
15. Soud přiznal žalobci náhradu škody ve výši 666 750 Kč, která mu vznikla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Břeclavi a to spolu s úrokem z prodlení jdoucím od uplynutí 6 měsíců od podání návrhu na předmětné projednání nároku u žalované ([datum]) dle § 15 výše citovaného zákona (§514 o.z.).
16. Ohledně náhrady nákladů řízení soud postupoval dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení § 9 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátní tarif za 23 úkonů právní služby po Kč 10 980 (z přiznané částky Kč 666 750) a 300 Kč režijní paušál dle § 13 AT. Odměna přísluší za tyto úkony: převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé 6x, účast na soudních jednání 12, účast na místním šetření [datum]. Odvolání a účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum] a dne [datum]. Cestovné z [obec] do [obec] a zpět, při počtu 240 km, osobním automobilem, spotřeba 7,4l/100km, pro rok 2016 sazba3, 8Kč a cena pohonných hmot 29,7 Kč, celkem Kč 1 440 účast při jednání [datum] a [datum], [datum]. V roce 2017 cena pohonných hmot 29,7 Kč a sazba 3,9 Kč za 1 km, tj Kč 985 za účast na místním šetření [obec] – [obec] a zpět počet Kč 162 dne [datum] a k jednání [datum], Kč 1 459. Pro rok 2018 cena pohonných hmot 30,5 Kč a vyhl.sazba Kč 4/km, celkem Kč 1 502 za účast při jednání [datum], [datum] [datum]. V roce 2019 cena pohonných hmot 33,10 Kč a vyhl.sazba Kč 4,10 Kč za km celkem Kč 1 572 za jízdy k ú.j. dne [datum], [datum], [datum], [datum] a v roce 2020 cena pohonných hmot Kč 32 a 4,20 vyhl.sazba tj. Kč 1 576 za účast při jednání dne [datum]. Náhrada za ztrátu času 200Kč, 39x 200Kč 2016, [datum], [datum] [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] 2019 a [datum]. Celkem náklady řízení 346 513 Kč (včetně DPH Kč [číslo]).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.