26 C 186/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , poručník: jméno příjmení , narozena datum , bytem tamtéž, zastoupen: Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalovaným: 1) ČR - Ministerstvo spravedlnosti, IČO , se sídlem adresa státního zastupitelství , 2) ČR - Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO , se sídlem adresa žalované , o zaplacení Kč 534 008 s přísl. a Kč 221 418,01

I. Žalovaná, Ministerstvo spravedlnosti, je povinna zaplatit žalobci 534, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do [datum] a úroku z prodlení z částky [částka], ve výši 1,45 % ročně od [datum] do zaplacení, a z částky [částka] ve výši 0,45 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná, Ministerstvo spravedlnosti, je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], k rukám jeho právního zástupce, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba proti žalované Ministerstvu práce a sociálních věcí se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a žalobcem. 1) Žalobce se proti žalované Ministerstvu spravedlnosti a Ministerstvu práce a sociálních věcí domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, tj. s úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Dále se domáhá zaplacení částky [částka] s tím, že tato částka představuje úrok z prodlení za období od [datum] do [datum]. Svou žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem, č. j. 18 Nc 878/98 - 13 ze dne 28. 9. 1998 s právní mocí dne [datum], byl žalobce svěřen do výchovy své babičky [jméno] [příjmení], [datum narození], jakožto jiné osobě, než rodiči, z nichž byla známa toliko matka žalobce, [jméno] [příjmení], [datum narození]. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem, č. j. 18 P 3/99 - 56 (18 P a Nc 420/99) ze dne 21. 6. 2001, s právní mocí [datum], byla matka žalobce zbavena rodičovské zodpovědnosti, žalobce tím pozbyl zákonného zástupce. Matka žalobce posléze zemřela ([datum]). Teprve v roce 2011 vyšlo najevo, že žalobce nemá zákonného zástupce, ačkoliv jej, podle zákona, mít musí. V rozporu se zákonem nezahájil soud z úřední povinnosti řízení o ustanovení poručníka. Z následného šetření, provedeného Krajským úřadem Ústeckého kraje na úseku sociálně právní ochrany dětí pak bylo rovněž zjištěno, že po zbavení matky žalobce rodičovské zodpovědnosti, nebyl žalobce, ani jeho babička, do jejíž péče byl svěřen, příslušným orgánem až do srpna 2011, kdy absence zákonného zástupce vyšla najevo, nikterak kontaktován. Žalobce a jeho babička tak byli v rozporu se zákonem po celou dobu zanecháni bez jakékoliv podpory. K ustanovení poručníka tak došlo až k návrhu babičky žalobce rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem, č. j. 18 P 3/99 - 79 ze dne 10. 1. 2012, s právní mocí [datum]. Poručníkem byla ustanovena babička žalobce [jméno] [příjmení]. Žalobce se nyní domáhá, aby soud uložil jedné ze žalovaných nahradit mu škodu v podobě nevyplacených příspěvků na úhradu potřeb dítěte podle § 39 písm. a) a 37 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Žalobce požaduje dávky přiznat od září 2001 do prosince 2011 Tyto dávky mají představovat nyní náhradu škody, která byla žalobci způsobena tím, že mu příslušné dávky vyplaceny nebyly, ač na ně měl nárok. Žalobce uplatnil dne [datum] nárok na náhradu škody u žalovaného Ministerstva spravedlnosti a rovněž u Ministerstva práce a sociálních věcí. Vytýká Ministerstvu spravedlnosti, resp. soudu, že nezahájil z úřední moci řízení o ustanovení poručníka a Ministerstvu práce a sociálních věcí, jakožto úřadu, odpovědného za činnost na úseku sociálně právní ochrany dětí, které mělo rovněž návrh na ustanovení opatrovníka podat. Žalobce uplatnil u žalovaného Ministerstva spravedlnosti svůj nárok [datum]. Žalovaná mu zaslala negativní stanovisko k projednání jeho nároku přesto, že připustila, že ze strany soudu došlo k nesprávnému úřednímu postupu a tuto skutečnost konstatovala. Žalovaná Ministerstvo práce a sociálních věcí nesouhlasila se žalobou. 2) Soud má prokázáno ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn 18 P 3/99, že dne 13. 8. 1998 podal Okresní úřadu [obec] předběžné opatření, kde žádá, aby byl nezletilý [celé jméno žalobce] svěřen do výchovy babičce, neboť jeho matka, [jméno] [příjmení], není schopna se o něj postarat. Dne [datum] vydal soud předběžné opatření, kterým [celé jméno žalobce] předal do péče babičky [jméno] [příjmení]. Právní moc rozhodnutí nastala dne [datum]. Poté soud zahájil řízení podle ust. § 81 odst. 1, 2 o. s. ř. o svěření do výchovy jiné osoby než rodiči. Dne [datum] vydal soud rozsudek, kterým nezletilého [celé jméno žalobce] svěřil do výchovy babičky [jméno] [příjmení] a rozhodl o povinnosti nezletilého vychovávat a oprávněnost ho zastupovat v běžných záležitostech a vymáhat výživné. Matce bylo stanoveno výživné [částka] měsíčně. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum] Okresní úřad [obec] vydal dne [datum] návrh na zbavení rodičovské odpovědnosti Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. Dne [datum] se konalo jednání ve věci, na tomto jednání byl vynesen rozsudek, kterým byla matka [jméno] [příjmení] zbavena rodičovské odpovědnosti k nezletilému [celé jméno žalobce]. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dne [datum] podala [jméno] [příjmení] návrh na ustanovení poručníka. Z přehledu vyplacených dávek státní sociální podpory oprávněné osobě, vypracované Úřadem práce ČR, má soud prokázáno, že za období 6/ 2011 až 12/ 2011 nebyly [jméno] [příjmení] vyplaceny žádné dávky sociální podpory. Dne [datum] se konalo u Okresního soudu v Ústí nad Lebem ústní jednání, na kterém soud vynesen rozsudek, podle kterého ustanovil poručníkem nezletilého [celé jméno žalobce] paní [jméno] [příjmení] a dále určil, že poručník je oprávněn i povinen nezletilého [jméno] zastupovat, spravovat jeho záležitosti místo rodičů, je povinen o výkonu své funkce předkládat soudu zprávy, a to vždy k 31. 12. každého roku. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. V protokolu o slibu poručníka soud poučil poručníka o povinnostech a právech a o významu poručnictví, nato poručnice [jméno] [příjmení] složila slib dne [datum] do protokolu. Listinou o ustanovení poručníka byla [jméno] [příjmení] ustanovena poručnicí nezletilého [jméno], k zastupování a spravování jeho záležitostí namísto rodičů. Dne [datum] oznámil Úřad ČR, Krajská pobočka v [obec], přiznání dávky státní sociální podpory, jednalo se o příspěvek na úhradu potřeb dítěte (žádost o příspěvek byla podána dne [datum]) nezletilého [celé jméno žalobce], ve výši [částka]. Dne [datum] soud vydal usnesení, kterým zastavil řízení o stanovení výživného pro nezletilého [celé jméno žalobce] z důvodu, že jeho matka [jméno] [příjmení] zemřela [datum]. 3) Podle § 45 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, platného a účinného v době vydání výše uvedených rozhodnutí, vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením výchovy souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte. 4) Podle ust. § 78 zákona o rodině, jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, ustanoví soud dítěti poručníka, který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů. 5) § 79 odst. 4 zákona o rodině stanoví: Dokud není dítěti stanoven poručník nebo dokud se ustanovený poručník neujme své funkce, činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení orgán sociálně právní ochrany dětí. Podle ust. § 37 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře stanoví v odst. 1, že nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě, svěřené do pěstounské péče. Další odstavce stanoví výši příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náležející podle odst. 1 se vyplácí pěstounovi. 6) V daném případě soud vydal rozhodnutí, kterým zbavil matku žalobce rodičovské zodpovědnosti. Soud měl poté ustanovit žalobci poručníka, jak mu ukládá zákon, a to i bez návrhu. V daném případě soud věděl o tom, že matka žalobce byla zbavena rodičovské zodpovědnosti, měl proto, i bez návrhu, poručníka ustanovit. Soud svěřil žalobce do výchovy fyzické osoby (babičky) která zajišťovala jeho výchovu, avšak neměla oprávnění pro žalobce žádat příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve smyslu ust. § 37 zák. č. 117/1995 Sb. 7) Proto, aby byla dána odpovědnost státu za škodu je třeba, aby byly splněny současně tyto tři podmínky: existence nesprávného úředního postupu dle ust. § 13 zák. č. 82/1998 Sb., nebo vydáno nezákonného rozhodnutí (dle § 7 výše citovaného zákona), vznik škody a příčinná souvislost mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem (nezákonným rozhodnutím). 8) V daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť soud poté, kdy rozhodl o zbavení rodičovské zodpovědnosti matky žalobce, měl ustanovit žalobci poručníka. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, nemohl tento poručník pro žalobce žádat příspěvek na úhradu potřeb nezletilého dítěte, neboť pouze dítě, které bylo svěřeno do pěstounské péče, nebo mu byl ustanoven poručník, má právo na tento příspěvek podle výše citovaného zákonného ustanovení (§ 37 z.č. 117/1995 Sb.). Vzhledem k tomu, že soud nevydal rozhodnutí, kterým by ustanovil žalobci poručníka, nemohl tento poručník pro žalobce žádat potřebné dávky a tím vznikla žalobci škoda. Tato škoda je v přímé příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, neboť pokud by byl ustanoven žalobci poručník, tento by mohl, a měl, příspěvek žádat. Tím, že poručník ustanoven nebyl, toto právo bylo žalobci odepřeno. 9) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte nebyla mezi účastníky sporná, nakonec byla vypočtena i úřadem žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí, a byla stanovena pro rok 2001 až 2004 částkou [částka] měsíčně od července 2004 do prosince 2004, částku [částka], od ledna 2005 do prosince 2005 částku [částka], od ledna 2006 do prosince 2006 částku [částka], od ledna 2007 do prosince 2009 částku [částka] a od ledna 2010 do prosince 2011 částku [částka] Celkem za toto období žalobci vznikla škoda ve výši [částka], kterou nemohl získat z důvodu, že mu nebyl ustanoven poručník, tedy nebyla osoba, která by mohla ve prospěch žalobce tento příspěvek žádat. 10) Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že je dána odpovědnost státu za škodu, a to konkrétně Ministerstva spravedlnosti, neboť to byl soud, který primárně zavinil to, že žalobci vznikla škoda. 11) K pochybení došlo i ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, neboť orgán sociálně právní ochrany dětí věděl o tom, že soud vydal rozhodnutí o zbavení rodičovské zodpovědnosti matku žalobce a přesto nepodal návrh na ustanovení poručníka soudem, neboť jeho (OSPOD) zmocnění zastupovat žalobce je pouze dočasné, a to právě do doby, než bude rozhodnuto soudem o ustanovení poručníka. I žalované [příjmení] mohlo zabránit vzniku škody. 12) Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku, soud se touto námitkou zabýval a dospěl k závěru, že závěru, že nárok žalobce není promlčen, neboť neuplynuly zákonné 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce, resp. poručník žalobce, se dozvěděl o škodě a kdo za ni odpovídá nejdříve pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem dne [datum], kdy byl soudem ustanoven poručník. Tímto dnem byl žalobce plně zastoupen, a tento poručník mohl podat žádost o příspěvek na úhradu potřeb nezletilého dítěte. Žaloba byla ve věci podána [datum] a předběžně byl nárok uplatněn [datum], nárok žalobce není promlčen, desetiletá promlčecí doba se zde neuplatní (§ 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb.). 13) Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, uložil žalovanému Ministerstvu spravedlnosti, aby zaplatil žalobci škodu, která představuje příspěvek na úhradu potřeb žalobce, jako nezletilého dítěte, kterou neustanovený pěstoun nemohl pro žalobce nárokovat. 14) Soud uložil tuto povinnost, spolu s úrokem z prodlení, a to od uplynutí šestiměsíční lhůty, potřebné pro uplatnění a projednání předběžně nároku žalobce, od [datum] do [datum] došlo k projednání a žalovaná je v prodlení až od [datum]. Úroky z prodlení v tu dobu činily 7,05 %, proto tuto výši soud určil, a to od doby [datum] tak, jak požadoval žalobce ve svém návrhu. (§ 14 zákona č. 82/1998 Sb. ve spojení s ust. § 1970 o. z.). 15) Dalším nárokem žalobce byla částka [částka] s přísl., tato částka představuje, podle tvrzení žalobce, úrok z prodlení z výše uvedené přiznané částky za období [datum] do [datum]. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1969 Sb. občanský zákoník účinný v době, kdy mělo k prodlení dojít, stanoví, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka, vedle plnění, úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 16) V daném případě ani jedna žalovaná organizační složka státu neměla v rozhodné žalované době žádný závazek uhradit žalobci částku [částka]. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte je návrhovým příspěvkem, tzn., že je třeba k jeho přiznání, aby byla podaná žádost, čili návrh. Automaticky se příspěvek na úhradu potřeb dítěte nevyplácí, a to ani pokud by byl dodržen zákonný postup a žalobci by byl soudem ustanoven poručník. Teprve poručník (nebo pěstoun) má právo pro nezletilého žádat o tento příspěvek. Žalované proto nejsou v prodlení s plněním peněžitého závazku s výhradou období, které je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to je od [datum]. 17) Soud v této části žalobu zamítl, a to spolu s příslušenstvím. 18) Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné části, a to 42 %, když žalobce byl úspěšný v 71 % a ve 29 % neúspěšný. Náhrada nákladů řízení představuje odměnu za zastupování § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb, advokátní tarif) z hodnoty Kč [částka] činí náhrada nákladů za jeden úkon Kč 11 340, při počtu 7 úkonů (převzetí+příprava, sepis žaloby, doplnění žaloby ze dne [datum] na jednání dne [datum] a [datum], předžalobní upomínka 2x) 7x režijní paušál (13 AT), cestovné Kč 2 690 (za cestu z [obec] do [obec] a zpět. Cena benzínu 33,10/l, paušální náhrada pro rok [částka] [částka], vzdálenost 95km jedna jízda, průměrná spotřeba 5,53l/100km, t.j 2x95x4,10+2x95x0,0553x33,10´1 [číslo] jízda, parkovné Kč 200 dne 25, [částka] 140 dne [datum], jízdné v MHD 2x24, tj. celkem [částka]) ztráta času Kč 1 600 (pro cestu k jednání dne 25,6, [číslo] a [datum] 2x 4 půlhodiny, t.j 2x8 půlhodin, celkem 16 půlhodin), 21 % DPH Kč 18 011,70. Celkem náklady řízení Kč 103 781,70 z toho 42% činí Kč 43 588. Ve vztahu k Ministerstvu práce a sociálních věcí soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť bylo pouze na posouzení soudu, která z organizačních složek státu bude v tomto případě odpovědná za škodu, která žalobci v souvislosti s nesprávným úředním postupem pasivně legitimována a žalobce nemohl při podání žaloby a po reakci obou organizačních složek státu vědět, která z nich bude nakonec za škodu odpovídat.