Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

26 C 20/2021

č. j. 26 C 20/2021-138

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-25 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2022:26.C.20.2021.1

Citované zákony (7)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 735 811,55 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se o částku 141 489,39 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 82 258,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky 141 489.39Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci 512 063,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení, ve výši 56 957,98 Kč, k rukám jeho právního zástupce, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku celkem 735.811,55 Kč a to spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že mu v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání vznikla jednak nemajetková újma, kterou vyčíslil celkem v částce 52 8.00 Kč z toho dále rozdělil na 240.000 Kč za samotné trestní stíhání, 4 8.00 Kč za délku řízení, dalších 240.000 Kč za další újmu, která mu v souvislosti s trestním stíháním vznikla a to jednak, že se musel podrobit odběru vzorku DNA, že musel strpět pořízení fotografií a otisků prstů a to částko 100.000 Kč, 60.000 Kč a 20.000 Kč za pořízení fotografií. Dále žádal, aby mu žalovaná nahradila majetkovou újmu ve výši 207.811,55 Kč za vynaložené náklady na obhajobu.

2. Žalovaná v v průběhu řízení zaplatila žalobci celkem částku 141.489,39 Kč a to částku 91.489,39 Kč za obhajobu a 50.000 Kč za samotné trestní stíhání. O tuto částku vzal žalobce žalobu zpět a soud dle ust. § 96 o.s.ř. řízení v této části zastavil.

3. Žalovaná nesouhlasila již s dalšími peněžními nároky a to nad výši, kterou dobrovolně žalobci zaplatila.

4. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok dne [datum].

5. Mezi účastníky nebylo sporné, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem. Nebyl mezi nimi spor ani o průběh tohoto řízení a o zaplacení částky představující obhajné. Mezi účastníky je spor o to, zda řízení trvalo delší dobu, než je doba přiměřená k okolnostem případu, dále k výši obhajného a výši za zadostiučinění za samotné trestní stíhání.

6. Soud má prokázáno ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 61 T 8/2018, že dne 10.3.2016 bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání usnesením podle § 160 odst. 1 a 5 trestního řádu pro zvlášť závažný zločin poškození zájmu Evropské unie podle § 260 odst. 1 a 5 trestního zákoníku formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákona a zločinu sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256/1 a 2 písm. a) a c) trestního zákona. Proti usnesení podal žalobce stížnost dne [datum], kterou Krajský státní zástupce usnesením ze dne [datum] zamítl. Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým byl zajištěn majetek žalobce a to pozemek stavební parcela [číslo] jehož součástí je dům [adresa] ve [obec]. I proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost, kterou však Krajský soud v Brně zamítl jako nedůvodnou. Rozsudkem Krajského soudu v Brně pak byl 12.11.2018 č.j. 61 T 8/2018-7793 obžaloby zproštěn, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, který byl popsán v obžalobě. Proti rozsudku bylo podáno státní zástupkyní odvolání dne [datum] a [datum] Vrchní soud v Olomouci výrok rozsudku, který se týkal žalobce zamítl stížnost. Téhož dne pak bylo rozhodnuto o zrušení zajištění majetku žalobce., Ve věci byl vydán příkaz k domovní prohlídce, která se uskutečnila [datum]. Spolu se žalobcem respektive dříve, než žalobce bylo obviněno dalších 9 osob, čili trestní stíhání běželo proti 10 osobám. Obžaloba byla podána soudu [datum].

7. Žalobce si zvolil pro svou obhajobu obhájce JUDr. [jméno] [příjmení], kterému zaplatil za obhajobu dle faktur žalovanou částku týkající se obhajného, což dokládá faktura [číslo] 2017 znějící na částku 45.206 Kč, částku 110.050 Kč dle faktury [číslo] 2018, částku 13.981,55 Kč dle faktury [číslo] 38.574 Kč dle faktury [číslo] 2016. Soud má dále prokázáno, že žalobci byly v rámci trestního stíhání odebrány vzorky DNA, otisku prstů a fotodokumentace a dále ze sdělení Policie ze dne [datum], že po ukončení trestního řízení a posouzení potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů došlo k výmazu těchto údajů a to [datum]. Po výmazu těchto údajů již nejsou v předmětném informačním systému zpracovány žádné osobní údaje vztahující se k osobě žalobce.

8. Z účastnické výpovědi žalobce má soud prokázáno, že ještě dnes se mu těžko hovoří o celém případu o jeho trestním stíhání. Má na tuto událost nepěkné vzpomínky, které ho provázely 4 roky trestního stíhání. Nebylo to pro něj nic jednoduchého, nebyl zvyklý na to, že se na něj veřejnost dívala. Před tím, než došlo k trestnímu stíhání pracoval ve významné funkci jako ředitel banky, měl důvěru a naráz došlo k trestnímu stíhání za něco, co neudělal. Bral to jako své osobní ponížení, na [obec] musel odevzdat vzorky DNA, byly pořízeny jeho fotografie a odebrány otisky prstů, což bral jako velkou potupu, nechtěl, aby byl v evidenci delikventů nebo trestanců ani tomu všemu nerozuměl. Z počátku se domníval, že jde o jakýsi omyl, ale když následně byl obviněn z trestného činu dokonce z více trestných činů a že mu hrozí trest minimálně [číslo] let došlo u něj ke stresům, depresi, nic ho v podstatě nebavilo dělat. Do té doby byl aktivní člověk, stále něco vymýšlel, organizoval různé akce, měl chuť něco budovat. Poté pak byl ze všeho otrávený, do ničeho se mu nechtělo. Toto vše pocítila velmi jeho rodina, kdy byl nevrlý, nepříjemný, stále se s někým hádal. Nebylo to dobré období, nerad na něj vzpomíná. Celá situace se odrazila i na jeho zdraví měl vysoký krevní tlak, i teď jezdí do nemocnice má arytmii srdce. Domnívá se, že to vše ten stres ovlivnilo jeho zdraví. Celá situace začala domovní prohlídkou, která byla velkou zátěží pro celou rodinu. Byla velmi nepříjemná a dodnes s manželkou, když jede ráno kolem jejich domu auto zabrzdí, zasviští brzdy, tak se leknou a vzpomenou si hned na tuto nepříjemnou událost. I sousedé celou věc vnímali, ptali se ho na to, co se děje. Poté byla také věc v tisku, na to reagoval jeho strýc když ten byl v souvislosti s ním kontaktován co to má za příbuzného darebáka a podobně. Celá rodina byla zmatená a tím postižena. Vzhledem k tomu, že věc byla v tisku vznikl problém ve vztahu k jeho kamarádům a obchodním partnerům, kteří se od něj odvraceli. Nechtěli s ním spolupracovat. I když nikdo přímo do očí mu nic neřekl, měl takový pocit, cítil, že si o něj myslí, že je darebák. Začal omezovat své styky s přáteli a známými, nechtělo se mu nikam jet ani jít. Celá věc se odrazila významně v podnikatelské oblasti, dál chtěl rozvíjet tuto svou činnost, kterou provozoval před tím, byl ekonom v bance, posuzoval podnikatelské projekty, úvěry. Poté však v podnikání takřka zakrněl, od té doby, co probíhalo trestní stíhání nic nového nevymyslel a nic nového nepodnikl, žádné další nové aktivity. Spíš je až doposud ze všeho znechucený. Před tím měl dobré vztahy v rodině a teď s manželkou měli stejné zájmy jak podnikatelské, tak osobní. Pak se však báli promluvit doma o čemkoli a obávali se také, že mají v bytě odposlechy, byl z toho velmi nervózní a vždy se s manželkou pak pohádali. Dost často byl nepříjemný, hádali se čemuž byla přítomna i jejich dcera, která měla před maturitou. Nebylo to jednoduché období. Snažili se o tom nikde nemluvit, ale uvnitř rodiny to nebylo dobré. Velmi ho zasáhlo, že byl souzen v rámci organizovaného zločinu, když ani další spoluobviněné neznal. Měl velký strach z toho, že ho zavřou, že neuvidí svět. Nejprve se domníval, že jde o omyl, že jde o nějakou bagatelní záležitost, ale potom když se dozvěděl, jak vysoký trest nepodmíněný mu hrozí, byl velmi překvapen a kdyby vše dopadlo špatně, dostal by nepodmíněný trest.

9. Ze svědecké výpovědi manželky žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], má soud prokázáno, že se významně trestní stíhání odrazilo na jejich společném životě. Před tím byl manžel veselý, vtipný, aktivní a nyní se výrazně změnil. Celá rodina byla přítomna domovní prohlídce, což vnímá jako to nejhorší, co vůbec bylo, kdy je vzbudili okolo 6 hodiny, dcera byla doma. Byla z toho hodně špatná. V ulici, kde bydlí s nimi nikdo nemluvil, ona pracovala ve směnárně, její spolužačky se zajímaly o věc, což jí bylo nepříjemné. Psalo se i v novinách o té věci a to, že manželovi hrozí nějakých 10 let vězení. [příjmení] [jméno], kterému bylo 91 let vše také prožíval, těžko se mu celá věc vysvětlovala. K žalobci se přidružily zdravotní potíže, vysoký tlak, arytmie do dneška chodí na kontroly, bere prášky. Před tím žádné problémy neměl. Ani jim nikdo při domovní prohlídce nic nevysvětlil, neřekl, ani nevěděli, co hledali. Celá trestní věc se odrazila v podnikání žalobce. Měli zastavenou nemovitost dům, kde bydlí, měli strach, jak vše dopadne, že nebudou mít kde bydlet. Žalobce stále přemýšlel o tom, co s nimi bude, jestli zavřou firmu, zkrátka nebylo to jednoduché období. Měli také zaměstnance a bylo také nutné zabývat se v případě ukončení podnikání zaplatit odstupné těmto zaměstnancům. Trestní stíhání se také odrazilo na ve vztahu mezi ní a žalobcem. Žalobce se uzavřel do sebe, hůře se s ním komunikovalo, nijak dřív se nestýkali se sousedy, ale po tomto trestním stíhání cítila odstup, že se nechtěl s nimi nikdo příliš bavit, až na ty spolužačky, které byly zvědavé a jejich zvědavost byla až nepříjemná. Ale celá věc je poškodila v podnikání, mají firmy, někteří hosté přijeli na firemní školení na akci, dotazovali se, jestli je vše v pořádku, jestli nebude nějaký problém, toto vše muselo se poté řešit a museli je ujišťovat, že nebude žádný problém i když celá věc proběhla mediálně. Mají hotel, kde pořádají firemní akce a klienti byli médii informováni o celé věci, měli obavy, že domluvené ubytování by mohlo být ohroženo.

10. Dále byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení] dcera žalobce, která potvrdila to, že celá věc trestní stíhání bylo pro celou rodinu velmi náročné, stresující v té době ještě bydlela doma, studovala na střední škole a popsala, jak probíhala domovní prohlídka, jak to bylo pro ni nepříjemné. Stalo se jí, že se jí ptal někdo na žalobce, když ho viděl v televizi. Kamarádi se ptali, spolužáci se ptali ohledně trestního stíhání žalobce.

11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem (o.z.). Podle ust. 31a) odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

12. Nárok na náhradu škody (poskytnutí zadostiučinění) způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, je třeba v zásadě, respektive v určitých případech posoudit jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Zproštění obžaloby má stejné důsledky jako zrušení nezákonného rozhodnutí podle § 8 odst. 1 zákona. Kromě toho platí, že v případě zproštění obžaloby soud nevydává žádné rozhodnutí, kterým by rušil usnesení o zahájení trestního stíhání, či sdělení obvinění. Ze strany státu se jedná o odpovědnost objektivní. Vznik nároku na náhradu škody tedy není podmíněn tím, že by v řízení bylo prokázáno, že orgán činný v trestním řízení jednal v přímém rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, má zásadně práva na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání. Z podpůrného použití občanského zákoníku podle § 26 zákona ve spojení s ustanovením § 2952 o.z. lze pouze dovodit, že byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně a byla-li škoda způsobena výlučně jen zavinění, nese ji sám. Z tohoto vyplývá, že soud je v daném případě povinen zkoumat zavinění obviněného na zahájení trestního stíhání proti němu. Předmětem zkoumání je tak skutečnost, zda obviněný svým zaviněným úkonem přispěl k tomu, že trestní řízení proti němu bylo, či muselo být zahájeno, tedy, že jeho jednání bylo důvodem k zahájení trestního stíhání proti němu. Příčinnou souvislost mezi zahájením či vedením trestního stíhání a zaviněním obviněného je třeba hledat nikoli v jeho jednání, nýbrž v jiném jeho chování před zahájením trestního stíhání, popřípadě v jeho průběhu, to je především v jeho postoji vůči orgánům činným v trestním řízení, tedy v tom, zda svým jednáním, či úkony procesního charakteru zapříčinil, že trestní stíhání muselo být zahájeno. Soud žádné zavinění ve shora uvedeném smyslu u žalobce neshledal a ani žádné takové zavinění nejednání žalobce, či skutečnosti tomu nasvědčující žalovanou nebyly tvrzeny.

13. K náhradě škody: Žalobce žádal, aby žalovaná zaplatila částku 207.811,55 Kč jako obhajné, které žalobce musel vynaložit v souvislosti s trestním stíháním. Žalovaná sama zaplatila žalobci z tohoto titulu částku 91.489,39 Kč O tuto částku byla žaloba vzata zpět. Soud dále rozhodoval o zbývající částce a žalobci přiznal celkem částku 129.708,62 Kč za obhajobu a to za tyto úkony: ▪ první poradu se žalobcem, přípravu a převzetí, ▪ účast při výslechu částku 4.600 Kč, za 3 úkony dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu s tím, že vzhledem k tomu, že věc žalobce byla projednávána v souvislosti s dalšími 9 spoluobviněnými proti kterým však již trestní stíhání nějakou dobu probíhalo, obhájce žalobce se musel seznámit se spisem a se všemi úkony, které do té doby byly ve věci učiněny, proto soud za tento úkon, který byl spojen s výslechem žalobce a s převzetím a přípravou přiznal částku 4.600 Kč to 2 x 2.300 Kč dále za ▪ úkon [datum] částku 2.300 Kč ▪ za stížnost proti usnesení o zajištění majetku úkon ze dne [datum], 1.150 Kč za jeden půl úkon, ▪ studium spisu dne [datum] za 3 úkony po 2.300 Kč, stejně tak z důvodu toho, že obhájce musel nastudovat spis, který již nějakou dobu byl veden proti ostatním spoluobviněným. ▪ Dále další poradu dne [datum], 2.300 Kč, ▪ účast u výslechu dne [datum] 2.300 Kč, ▪ dále další poradu s klientem [datum] 2.300 Kč, ▪ výslech obviněného [celé jméno žalobce] [datum] 2.300 Kč, ▪ [datum] účast u výslechu svědka 2.300 Kč, [datum] ▪ účast při výslechu od 8.00 hodin do 10.00 hodin 2.300 Kč, ▪ [číslo] účast u výslechu 2.300 Kč, ▪ [datum] účast u výslechu 2.300 Kč, ▪ v roce 2018 seznámení s výsledky vyšetřování [datum] 2.300 Kč, ▪ účast při hlavním líčení dne [datum], hlavní líčení trvalo od 9.00 hodin do 12.30 hodin a od 13.00 hodin do 14.30 hodin 9.200 Kč za 4 úkony, ▪ účast u hlavního líčení [datum] od 9.00 hodin do 12.00 hodin 4.600 Kč ▪ [datum] účast u hlavního líčení od 9.00 hodin do 10.00 hodin 2.300 Kč, ▪ [datum] účast u hlavního líčení 9.00 hodin až 12.10 hodin 4.600 Kč, ▪ dne [datum] účast při hlavním líčení 9.00 hodin až 11.00 hodin 1 úkon 2.300 Kč, ▪ [datum] účast u hlavního líčení od 9.00 hodin do 13.30 hodin 9.200 Kč, ▪ písemné podání, ▪ závěrečný návrh [datum] 2.300 Kč za úkon, ▪ [datum] účast u hlavního líčení 4.600 Kč a ▪ [datum] účast u hlavního líčení na kterém byl vynesen rozsudek půl úkon 1.150 Kč ▪ Účast u veřejného zasedání [datum] 4.600 Kč za dva úkony. Dále přiznal soud režijní paušál po 300 Kč ke každému z výše vedených úkonů. Cestovné v roce 2017 z [obec] do [obec] a zpět celkem 80 km a 80 minut za cestu 3,9 Kč za kilometr podle vyhlášky [číslo] 2016 při počtu 29,5 Kč za 1 km a ceně benzínu tedy celkem 486,64 Kč a to x 4 za 4 jízdy v roce 2017. V roce 2016 cestovné [obec] – [obec] – [obec] při počtu km 20 při spotřebě benzínu za 29,7 Kč za litr benzínu a režijní náklad 3,8 Kč za kilometr podle vyhlášky [číslo] to je celkem 299,80 Kč a to za cestu [číslo] a [datum]. Dále za cestu [obec] – [obec] – [obec] při počtu km 120 a 100 min dne 3,8 Kč/km dle vyhl. [číslo] cena pohonných hmot 29,7 Kč/litr 2.8.2016 celkem částku 720 Kč, v roce 2018 dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět 30,5 Kč za litr benzínu, 4 Kč za kilometr podle vyhlášky 463/ 2017 za jednu jízdu 500,56 Kč, celkem za 10 jízd k hlavnímu líčení částku 5.006 Kč a cestovné z [obec] do [obec] a zpět [datum] počet kilometrů 80, 32 Kč za litr pohonných hmot 4,2 Kč za jeden kilometr podle vyhlášky [číslo] celkem 525,44 Kč Celkem cestovné 10.644,62 Kč. Dále přiznal náhradu za promeškaný čas na cestě [obec] – [obec] a zpět 2 x 100 Kč, to je při uskutečnění dvou cest 400 Kč z [obec] do [obec] a zpět 4 x 100 Kč to je 400 Kč za cesty [datum], [datum], [datum], [datum] to je 14 x 400 Kč, 5.600 Kč, dále promeškaný čas za cestu [obec] – [obec] a zpět 4 x 100 Kč to je 400 Kč [datum] a [datum] to je celkem 800 Kč tedy ztráta času 6.800 Kč + 1.428 Kč, tedy celkem 8.228 Kč. [příjmení] 129.708,62 Kč je škodou, kterou soud uložil žalované v souvislosti s náhradou nákladů za obhajobu žalobci zaplatit. Vzhledem k tomu, že částka 91.489,39 Kč byla již žalovanou zaplacena, zbývající částku tj. Kč 38 219,23 tedy soud uložil zaplatit.

14. K nemajetkové újmě: Soud dále rozhodoval o náhradě nemajetkové újmy za samotné trestní stíhání. Žalobce vylíčil dopady trestního stíhání v jeho osobnostní sféře, přičemž soud vzal za prokázané, jak z listin, tak z výslechu svědků a samotného žalobce, že trestní stíhání mělo nezanedbatelný vliv na jeho profesní postavení, jakkoli nedošlo k narušení rodinných vazeb, pak tímto trestním stíháním žalobce se dozvěděli lidé v jeho okolí (obci, regionu) jeho věc byla medializována, tedy i z novinových článků a zpravodajství se dozvěděli o trestním stíhání i vzdálení příbuzní. Žalobce zmiňoval svého strýce, kterému bylo tehdy 91 let a jen stěží mu s manželkou vysvětlovali, co se stalo a to bylo pro ně jako rodinu velmi zatěžující. Jakkoli žalobce nebyl v průběhu trestního stíhání omezen na osobní svobodě, tak jeho trestní stíhání se dostalo jak již bylo uvedeno díky medializaci do sociálního okolí žalobce a tím došlo ke zhoršení vztahů žalobce a jeho širšího sociálního okolí ne tak v rodině, ale zejména v místě jeho bydliště a v okruhu klientů a obchodních partnerů. Lze tak dovodit snížení dobré pověsti žalobce, kterému také hrozil vysoký trest odnětí svobody 5 -10 let. Žalobce je osobou bezúhonnou, nebyl v minulosti trestán. Konečně soud uvádí, že trestní stíhání mělo výrazný dopad i na zdravotní - psychický stav žalobce a zhoršení zdravotního stavu, když se dostavil vysoký krevní tlak a další psychické problémy. Soud vzal v úvahu také délku samotného trestního stíhání, která sama o sobě nebyla nepřiměřeně dlouhá v poměru ke složitostí případu tak, aby toto řízení mohlo být označeno jako nepřiměřeně dlouhé a z tohoto důvodu tedy soud nepřiznal žalobci požadovanou částku 4 8.00 Kč, avšak zohlednil délku řízení, která byla 3 roky, což není krátká doba s ohledem na to, že žalobce žil neustále v nejistotě, jak trestní stíhání dopadne, avšak není to doba nepřiměřeně dlouhá a tedy důvod, aby soud odškodnil délku řízení samostatně. Soud stanovil výši zadostiučinění, které přiznal v penězích a ve výši 2.000 Kč za jeden měsíc, po které trvalo trestní stíhání, tedy za trestní stíhání které trvalo 3 roky a 1 měsíc částku 94.000 Kč. Soud při stanovení výše zadostiučinění vzal v úvahu to, že žalobce byl vystaven nepříznivým důsledkům zahájeného trestního stíhání, musel se podrobit odběru vzorků DNA, musel odevzdat otisky prstů a nechat se vyfotografovat. Toto vše je spojené se zahájením trestního stíhání i když nebylo prokázáno, že by odměr vzorků a dalších identifikačních znaků bylo provedeno nezákonně nebo nadbytečně, soud musí vzít v úvahu to, že těmto činnostem musel být žalobce vystaven a sám žalobce toto zdůraznil, že bylo pro něj stresující. Žalobce požadoval za odběry DNA, otisků a fotografie samostatné odškodnění, avšak soud je toho názoru, že tyto činnosti jsou standardně při zahájení trestního stíhání činěny a těmto úkonům se musí podrobit všechny trestně stíhané osoby, proto odškodňovat jednotlivé úkony orgánů činných v trestním řízení zvlášť, když byly prováděny v souladu ze zákonem, nelze. Nehledě na to, že soud neodškodnil jednotlivé pro žalobce nepříjemné kroky Policie, které se v rámci trestního stíhání vykonávají, vzal tuto skutečnost v úvahu a zohlednil ji při stanovení výše odškodnění ze samotného trestního stíhání. Při stanovení výše odškodnění, soud vycházel z rozhodnutí zdejšího soudu věci 14 C 83/2011, kde trestní řízení trvalo 3 roky a 1 měsíc, poškozenému hrozil trest odnětí svobody za trestný čin účast na zločinném spolčení podle § 163 a) odst. 1 trestního zákona, až 10 let. Stejně tak jako žalobce byl do té doby bezúhonný, celá trestní věc byla medializována. Na rozdíl od žalobce byl tam poškozený ve vazbě avšak za tento pobyt ve vazbě byl zvlášť odškodněn. [příjmení] 2.000 Kč za každý měsíc trvání nezákonného trestního stíhání v případě žalobce je to 3 roky a 1 měsíc, tomu odpovídá částka celkem částka 94.000 Kč.

15. Žalovaná sama přiznala žalobci částku 50.000 Kč za nemajetkovou újmu a částku Kč 91 489,39 Ke, soud přiznal žalobce další částku Kč 44 000 za náhradu nemajetkové újmy a částku Kč a za náhradu majetkové újmy částku 38 219,23, celkem tak má žalobce nárok na náhradu újmy ve výši Kč 223.748,01 Kč a ve zbývající části žalobu soud zamítl po zohlednění částečného zastavení řízení. Částku, kterou soud uložil tímto rozsudkem 82.258,62 Kč uložil také zaplatit s úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z. a to za dobu, od kdy byla žalovaná v prodlení to je od [datum] do zaplacení v případě částky 141.489,39 Kč od [datum] do [datum].

16. Ohledně náhrady nákladů řízení soud postupoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci poměrnou část nákladů řízení. Žalobce byl ve věci částečně úspěšný co se týče nemajetkové újmy i nároku na náhradu nákladů obhajoby, tedy náhrady škody. Soud vycházel při stanovení náhrady za 1 úkon z částky [číslo], 525 Kč + 50.000 Kč za nemajetkovou újmu (tj. celkem Kč 257 811 Kč) a dle § 7 vyhl. č. 177/1966 Sb., advokátního tarifu za jeden úkon náleží odměna ve výši Kč 9 340, při počtu 10 úkonů za převzetí, přípravu, sepis žaloby, účast při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a písemných podáních ze dne [datum], [datum], [datum], dále cestovné [obec] – [obec] a zpět při počtu 540 km x 6,1 Kč/km tj. 3294 Kč za jednu jízdu v roce 2022 ke 4 jednáním, ztráta času 10x 100 Kč t.j 1 200 Kč + 21% DPH soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné části, kdy byl žalobce úspěšný s ohledem na jeho neúspěch podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., tj. celkem Kč 142 394,96. Žalobce byl úspěšný v 70% (přiznáno 126 071,74 Kč) a neúspěšný ve 30%, náleží mu proto náklady řízení ve výši 40% tj. 56 957,98 Kč

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.