26 C 207/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 63 900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci 63 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši Kč 900 do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 60 D 1307/2001 (dále jen„ naříkané řízení“). Žalobce jakožto věřitel v naříkaném řízení uplatnil přihláškou po zesnulém Mgr. [jméno] [příjmení] svou pohledávku ve výši 450 000 Kč. Uvedl, že napadené dědické řízení bylo zahájeno [datum], přičemž žalobce přihlásil svou pohledávku do dědického řízení dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že dědictví je předluženo a následně [datum] bylo rozhodnuto o likvidaci dědictví, a to s právní mocí ke dni [datum]. Žalobce dále konstatoval, že likvidace předmětného dědictví není doposavad skončena a ke dni podání této žaloby mu nebylo na jím přihlášenou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce byl již za délku naříkaného řízení odškodňován, konkrétně za období od [datum] do [datum] obdržel na základě stanoviska žalované z [datum] peněžité zadostiučinění ve výši 40 500 Kč („ prvé období“). Žalobci bylo dále poskytnuto ze strany žalované dobrovolně odškodnění ještě za období od [datum] do [datum], a to ve výši 107 550 Kč („ druhé období“). S ohledem na výše uvedené žalobce nesouhlasil s tím, že mu bylo za každé citované období přiznáno zadostiučinění v jiné výši a má za to, že by mu měla být za každý měsíc průtažného řízení přiznána stejná částka, samozřejmě s výjimkou prvních dvou let, pročež se touto žalobou domáhá doplacení peněžitého zadostiučinění za prvé období, kdy byl dobrovolně odškodněn žalovanou toliko ve výši 40 500 Kč. Žalobce tak požaduje částku 63 900 Kč, jež představuje doplacení do výše odškodnění..

2. Žalovaná v podání ze [datum] uvedla, že žalobce uplatnil žalobou svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“) ve výši 63 900 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 60 D 1307/2001. Namítala, že žalobce byl již 2× odškodněn, a to za období [datum] do [datum] částkou 40 500 Kč a za období od [datum] do [datum] částkou 107 550 Kč. Zdůraznila, že žalobce se stal účastníkem naříkaného řízení až dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace, což v poměrech projednávané věci nastalo [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o nařízení likvidace ze [datum]. Do doby právní moci rozhodnutí o nařízení likvidace dědictví tak žalobce nebyl účastníkem řízení a za toto období mu proto odškodnění za délku naříkaného řízení nenáleží. Poskytnutá částka 40 500 Kč, která byla žalobci již poskytnuta, je tak zadostiučiněním dostačujícím. Konečně měla námitky, že se žalobce domáhá újmy, která mu vznikala od roku 2002 do roku 2012, tedy takto časově omezenou újmu je třeba ve vztahu k žalobci považovat za promlčenou, když žalobci již dříve nic nebránilo nad rámec dobrovolného odškodnění ve výši 40 500 Kč za toto prvé období žalovat odškodnění vyšší. Za druhé období tj. od [datum] do [datum] vyplatila částku Kč 107 550. Celkem vyplatila žalovaná částku Kč 148 050 a tak se zřetelem na shora uvedené navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Žalobce za nyní žalované období uplatnil u žalované svůj nárok dne [datum] dle ustanovení § 14 z.č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon).

4. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne [datum]. Ze stanoviska z [datum] na čl. 24 soud zjistil, že žalobce se obrátil na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí o odškodnění za nepřiměřenou délku naříkaného řízení podáním ze dne [datum] a že mu na základě stanoviska z [datum] byla vyplacena částka 40 500 Kč představující přiměřené zadostiučinění za období od [datum] do [datum]. Za další období pak částka Kč 107 550. Celkem Kč 148 050.

6. Soud nemohl v této věci postupovat dle pravomocných rozsudků, které byly vydány v souvislosti s dlouhotrvajícího dědického řízení jiným účastníkům, neboť věc není doposud skončená a v každé věci bylo rozhodováno za jinou délku řízení a s přihlédnutí k jiným okolnostem, neboť řízení není doposud pravomocně skončeno a účastníci nejsou doposud upokojeni z rozvrhu v rámci likvidace dědictví.

7. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 60 D 1307/2001 soud zjistil a vzal za prokázané následující skutečnosti. Dne [datum] zemřel pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. Usnesením Městského soudu v Brně z [datum] bylo zahájeno dědické řízení po zesnulém [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byly rozeslány žádosti o součinnost třetím subjektům, zjišťováno, zda zůstavitel vlastnil nějaké nemovitosti, motorová vozidla; zda a u jakých institucí měl zřízený bankovní účet. Usnesením městského soudu z [datum] byl nezletilým dcerám zůstavitele ustanoven opatrovník. Žalobce přihlásil svou pohledávku do dědictví společnou přihláškou celkem 60 věřitelů, sepsanou společným zástupcem JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Řešením dědického řízení byl pověřen soudní komisař JUDr. [jméno] [příjmení]. V řízení byl zjišťován majetek zesnulého, soud notáře opakovaně kontaktoval ohledně stavu dědického řízení. Dne [datum] notář sděluje, že dosud nebyl určen okruh dědiců zůstavitele a nadále probíhá zjišťování majetku zůstavitele včetně jeho dluhu. Do dědictví se přihlásily desítky věřitelů se svými pohledávkami. Dne [datum] žádost o součinnost, ve vztahu k třetím subjektům požadováno sdělení, zda byl zůstavitel vlastníkem nějakých cenných papírů a jaká byla jejich hodnota. Do prosince 2002 probíhalo notářem další zjišťování majetku zůstavitele. Dne [datum] byla zaslána žádost o součinnost finančnímu úřadu. Usnesením z [datum] byla soudem ustanovena společnost [právnická osoba] správcem cenných papírů zůstavitele. V mezidobí komunikoval notář s dědici ohledně odmítnutí dědictví (prosinec 2002). Přípisem z [datum] žádal notář správce části dědictví o sdělení, kdy lze očekávat předložení ocenění cenných papírů zůstavitele v USA. Notář poté pokračoval ve zjišťování dalšího majetku zůstavitele. Průběžně komunikoval i se soudem ohledně stavu dědického řízení (září 2003). Přípisem ze dne [datum] urgoval notář odpověď správce části dědictví stran ocenění cenných papírů. Pokynem notáře z [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] se konalo jednání ve věci projednání dědictví po zůstaviteli, při němž byli účastníci seznámeni s předběžným rozsahem majetku a závazku zůstavitele. Přípisem z [datum] urgoval notář odpověď u správce části dědictví. Dne [datum] se konalo další jednání s účastníky dědictví před notářem. Dne [datum] byl spis předložen Městskému soudu v Brně k rozhodnutí o schválení právního úkonu za nezletilého (odmítnutí dědictví). O tomto bylo rozhodnuto Městským soudem v Brně rozsudkem ze dne [datum], přičemž rozhodnutí nabylo právní moci k [datum]. Pokynem notáře ze [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Při tomto jednání byli účastníci seznámeni s předběžným rozsahem majetku a závazků zůstavitele s tím, že tito byli poučeni o právu a lhůtě k odmítnutí dědictví. Pokynem notáře z [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Účastníci byli seznámeni s aktivy a pasivy dědictví s tím, že bez ohledu na dosud probíhající šetření bude zřejmě dědictví předluženo. Bratr po zemřelém dědictví odmítl. Přípisem z [datum] sděloval notář Městskému soudu v Brně, že řízení nemůže být dosud ukončeno, neboť se zjišťuje okruh dědiců, a to již ve čtvrté dědické skupině. Z tohoto důvodu žádal notář o prodloužení lhůty k provedení úkonu v dědickém řízení o šest měsíců. Usnesením Městského soudu v Brně z [datum] byla tato lhůta prodloužena o tři měsíce. Následně v únoru 2007 byli zjišťováni dědici v další dědické skupině. Z přípisu místopředsedy Městského soudu v Brně z [datum] vyplývá, že ve věci byly na straně soudního komisaře zjištěny průtahy s tím, že žádal o urychlení jednání ve věci a předložení Městskému soudu v Brně k rozhodnutí, jinak bude podán notářské komoře podnět k zahájení kárného řízení. Pokynem notáře z [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto jednání byli dědici opětovně poučeni o rozsahu dědictví, o aktivech a pasivech a o možnosti odmítnout dědictví. Bratři zůstavitele dědictví odmítli. Další ústní jednání bylo nařízeno na [datum]. Dne [datum] notář opětovně žádal o prodloužení lhůty k provedení úkonu. Bratr matky zůstavitele odmítl dědictví po zůstaviteli. Městským soudem bylo usnesením Středisko cenných papírů vyzváno ke sdělení, jaké cenné papíry se nacházely na účtu manželky zůstavitele; na toto bylo odpovězeno přípisem došlým notáři dne [datum] a proti tomuto usnesení podalo Středisko cenných papírů dne [datum] odvolání. Věc byla předložena Krajskému soudu v Brně dne [datum]. Tento usnesením ze dne [datum] napadené usnesení zrušil a věc soudu vrátil k dalšímu řízení. Přípisem z [datum] žádal notář jako soudní komisař o prodloužení lhůty k provedení úkonu v dědickém řízení. Tato byla usnesením Městského soudu v Brně ze [datum] prodloužena o tři měsíce. Usnesením notáře z [datum] byl ve věci ustanoven znalecký ústav z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a dále znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady věcí movitých. Přípisem ze [datum] žádal notář o prodloužení lhůty k provedení úkonu v dědickém řízení, lhůta byla prodloužena o tři měsíce. Dne [datum] byl notáři předložen znalecký posudek týkající se ocenění nemovitosti a následně dne [datum] znalecký posudek týkající se ocenění věcí movitých. Dne [datum] vzhledem k zániku pověření notáře a ukončení jeho činnosti předložil JUDr. [příjmení] spis Městskému soudu v Brně. Novým notářem byl pověřen dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení]. Usnesením notáře z [datum], z [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Usnesením z [datum] bylo notářem jako soudním komisařem rozhodnuto o určení obvyklé ceny majetku ve společném jmění zůstavitele a pozůstalé manželky k určení, které věci z věcí zůstavitele a pozůstalé manželky, jež náležely do společného jmění manželů, náleží do dědictví. Usnesením z [datum] byla notáři prodloužena lhůta k provedení úkonu. Následně dne [datum] sděloval notář k žádosti jednoho z věřitelů, že ukončení dědického řízení nelze v brzké době očekávat s tím, že bude pravděpodobně následovat likvidace dědictví, dále sděloval, že není zřejmé, kdo a do jaké výše odpovídá za jeho pohledávky. Usnesením notáře z [datum] bylo rozhodnuto o přiznání odměny za podání znaleckého posudku. Dne [datum] odměna znalci. Dále pak usnesením z [datum], a to znaleckému ústavu. Přípisem z [datum] byl zástupce některých věřitelů vyzván k odstranění rozporů ve výši přihlášené pohledávky. Následně v lednu 2011 zjišťoval notář další pohledávky zůstavitele u příslušných institucí, byla žádána o součinnost zdravotní pojišťovna, správa sociálního zabezpečení, Středisko cenných papírů aj. Dne [datum] se konalo jednání za účasti zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kdy byl konstatován soupis aktiv a pasiv dědictví a ze strany tohoto zástupce s ohledem na předlužení dědictví byla navržena likvidace dědictví. Usnesením Městského soudu v Brně ze 14. 2. 2011 č. j. 60 D 1307/2011-953 bylo určeno, že v době smrti zůstavitele byla obvyklá cena jeho majetku 4 086 409,23 Kč a výše dluhů 78 905 028,32 Kč a že je tak dědictví předluženo o 74 818 619,09 Kč. Citované usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením Městského soudu v Brně ze 7. 3. 2011, č. j. 60 D 1307/2011-956 byla nařízena likvidace dědictví a věřitelé vyzváni k tomu, aby oznámili soudu, resp. notáři své pohledávky do jednoho měsíce, jinak tyto zaniknou, jmenované usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Současně byli věřitelé vyzváni, aby do jednoho měsíce uplatnili své pohledávky. Následně dne [datum] byl spis předložen Městskému soudu v Brně na základě jeho žádosti z [datum]. Z přípisu ministerstva spravedlnosti z [datum] se podává, že každému z žadatelů o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění byla přiznána částka 40 500 Kč s tím, že v daném řízení došlo k průtahům. Posléze byl dne [datum] spis opět předložen notáři. V únoru 2012 byly jednotlivé instituce notářem vyzývány k převedení finančních prostředků na účet Městského soudu v Brně v souvislosti s likvidací dědictví. Usnesením z [datum] byl ve věci ustanoven znalec ke stanovení aktuální obvyklé ceny podílu tří čtvrtin rodinného domu a k ocenění jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených. Znalecký posudek byl notáři předložen dne [datum]. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] žádal notář Městský soud v Brně o povolení k provedení zpeněžení zůstavitelova majetku v rámci likvidace dědictví – podílu tří čtvrtin rodinného domu a podílu tří čtvrtin pozemku. Usnesením Městského soudu v Brně ze [datum] bylo nařízeno dražební jednání na den [datum] za účelem zpeněžení nemovitostí. První kolo dražby se konalo dne [datum], kdy se dostavil jeden dražitel, který nemovitost vydražil za částku 2 525 000 Kč. Přípisem z [datum] žádal notář o vrácení spisu z Ministerstva spravedlnosti, kterému byl zapůjčen. Usnesením Městského soudu v Brně z [datum] byl vydražiteli udělen příklep za nejvyšší podání v částce 2 525 000 Kč. Následně dne [datum] notář oznamoval Katastrálním úřadu pro Jihomoravský kraj, že vlastníkem nemovitosti se stal vydražitel, a to ke dni [datum]. Na základě přípisu z [datum] Ministerstvo spravedlnosti opět žádalo o zapůjčení spisu z důvodu žádosti některých věřitelů o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Na to reagoval notář podáním z [datum] s tím, že nelze v současné době spis zapůjčit, neboť probíhá zpeněžování majetku zůstavitele. Dne [datum] se konalo jednání před notářem, kdy právní zástupkyně manželky zůstavitele předala do úschovy soudního komisaře listinné cenné papíry. Následně ohledně majetku zůstavitele, a to cenných papírů, dluhopisů, dotazoval notář příslušné společnosti a úřady, za jakých podmínek lze získat finanční plnění z daných dluhopisů, popřípadě zda lze zpeněžit cenné papíry. Dalšími přípisy pak žádal notář další instituce o převedení výtěžku v souvislosti s odkupem podílových listů na účet městského soudu. Na to pak bylo těmito subjekty reagováno přípisy ze dne [datum], [datum], [datum]. Přípisem z [datum] sděloval komisař manželce po zůstaviteli, že preferuje prodej celého souboru movitých věcí. Na to manželka zůstavitele reagovala podáním došlým notáři dne [datum]. K další žádosti notáře o předložení výtěžku z dražby z [datum] sdělovala [právnická osoba] 602, že částka jakožto výtěžek z dražby akcií byla již poukázána na účet Městského soudu v Brně, o čemž notáře informovali. Dne [datum] předložil notář spis Městskému soudu v Brně s návrhem na vydání usnesení o vyslovení souhlasu s prodejem věcí zůstavitele mimo dražbu. Usnesením z [datum] udělil Městský soud v Brně notáři souhlas se zpeněžením majetku zůstavitele prodejem mimo dražbu. Poté soud opakovaně doručoval toto usnesení jednomu z dědiců zůstavitele – [jméno] [příjmení]. K dotazu zástupce některých z věřitelů notář dne [datum] sděluje, že poté, co nabylo právní moci usnesení o schválení prodeje majetku zůstavitele mimo dražbu dne [datum], učinil soudní komisař veřejnou výzvu k podání návrhu na uzavření smlouvy o prodeji majetku zůstavitele, na základě této výzvy se však žádný zájemce nepřihlásil. Před touto výzvou soudní komisař nabídl celý soubor věcí k odkupu manželce zůstavitele, tato sdělila, že má o věci zájem, vyjma motocyklu. Soudní komisař žádal soud o vydání stanoviska, zda je v souladu s usnesením vydaným soudem prodej souboru movitých věcí za částku 4 000 Kč a o vyslovení souhlasu s tímto prodejem. Městský soud v Brně proti tomuto prodeji neměl námitek. Dne [datum] se konalo jednání před notářem. Při jednání byl zkonstatován majetek zůstavitele, který byl nabídnut k prodeji manželce zůstavitele s tím, že tato uhradila kupní cenu na účet Městského soudu v Brně. Následně dne [datum] byla sepsána na předmětné movité věci kupní smlouva mezi notářem [jméno] [příjmení] a manželkou zůstavitele [jméno] [příjmení]. Přípisem z [datum] žádal notář o sdělení zůstatku na účtu likvidace dědictví. Přípisem z [datum] a urgencí z [datum] žádal Městský soud v Brně od notáře sdělení stavu dědického řízení. Přípisem z [datum] notář urgoval svoji žádost u Městského soudu v Brně na sdělení zůstatku účtu likvidace dědictví. Následně, jak vyplývá z přípisu z [datum], byl připravován rozvrh likvidace dědictví a byli zjišťováni procesní nástupci původních věřitelů, kteří v mezidobí ztratili právní subjektivitu, a to ještě v červnu 2016. Přípisem z [datum] sděloval notář výši částky, která byla získána prodejem zůstavitelova majetku v rámci likvidace dědictví s tím, že tato je rozdělena mezi věřitele. Dále notář vyzýval, zda je popírána některá z přihlášených pohledávek. Přípisem z [datum] žádal právní zástupce některých věřitelů o sdělení stavu dědického řízení. Z úředního záznamu ze [datum] se podává, že notář si s JUDr. Krejčím telefonicky domluvil schůzku za účelem vyjasnění otázek kolem věřitelů a jejich pohledávek na den [datum]. Dne [datum] sděluje notář zástupci některých věřitelů stav účtu likvidace dědictví (2 777 085,87 Kč). Notář následně dále řeší otázku okruhu věřitelů, zejména s ohledem právní nástupnictví. Dále komunikuje s Ministerstvem spravedlnosti a Obvodním soudem pro Prahu 2 ohledně zapůjčení spisu pro kompenzační řízení. Spis je od srpna roku 2019 do května 2021 zapůjčen pro účely kompenzačního řízení, dne [datum] je žádáno jeho navrácení dědickým soudem. Zástupce některých věřitelů žádá o sdělení stavu řízení přípisem z [datum]. Soud dotazuje notáře na stav řízení dne [datum]. Notář v následujícím období opět řeší otázku okruhu věřitelů, resp. jejich právních nástupců; jsou rozsáhle zjišťovány údaje z jiných dědických řízení. Spis je od října 2021 do ledna 2022 zapůjčen pro další z kompenzačních řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Notář v následujícím období opět řeší otázku okruhu věřitelů, resp. jejich právních nástupců. Soud dotazuje notáře na stav dědického řízení dne [datum], notář odpovídá dne [datum] s tím, že spis po dobu skoro 2 let zapůjčen a v řízení je cca 80 věřitelů, což ukončení věci komplikuje. Na [datum] je nařízeno jednání, je voláno cca 50 účastníků nebo zástupců. Jednání se koná [datum], jsou probrána aktiva a pasiva dědictví a konstatováno právní nástupnictví po celkem 13 věřitelích, je konstatováno, že budou zcela uspokojeny pohledávky státu a pouze částečně pohledávky ostatní; přihlášené pohledávky nikdo nepopřel; je sděleno, že k rozvrhu je v likvidaci částka 2 777 085,87 Kč a jsou konstatovány jednotlivé výše pohledávek všech 88 přihlášených věřitelů. Další jednání se koná [datum], a to s dědici věřitelů, kteří se předchozího jednání neúčastnili (dostavil se jen jeden). Soud dotazuje notáře na stav řízení [datum], toto urguje [datum]; notář odpovídá [datum], řešil právní nástupnictví věřitelů. Usnesením Městského soudu v Brně z 31. 10. 2022 č. j. 60 D 1307/2001-1505 je rozhodnuto ve vztahu k celkem 99 účastníkům o rozvrhu výtěžku likvidace (výrok I.), o potvrzení dědictví movitých věcí ČR (výrok II.) a nákladech řízení (výrok III.). Na rozhodnutí není doložka právní moci, toto je rozesláno a notář komunikuje s věřiteli ohledně podkladů pro výplatu přiznaných částek. Dle usnesení ze dne 31. 10. 2022 č.j. 60 D 1307/2001 – 1505, bylo soudem rozhodnuto, že z výtěžku likvidace dědictví, bude žalobci uhrazeno Kč 19 421.

8. Přiznaná částka dle rozvrhového rozhodnutí dosud nebyla žalobci vyplacena.

9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

10. Podle § 1 odst. 1 zákona platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 13 odst. 1 zákona platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 14 odst. 3 zákona platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 zákona platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

16. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle zákona je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

17. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a zákona, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

18. Naříkané řízení jako takové bylo zahájeno dne [datum] v návaznosti na úmrtí pana [jméno] [příjmení], přičemž řízení není stále pravomocně ukončeno, tedy k dnešnímu dni trvá 21 let a 4 započaté měsíce. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Naříkané řízení je po skutkové a procesní stránce nadstandardně složité, žalobce se na délce řízení nepodílel, v postupu orgánů moci byly shledány průtahy a do určité míry nekoncentrovaný postup, do zahájení likvidace se jednalo o řízení s běžným významem pro žalobce. Poté, již bylo řízení pro žalobce bez významu, neboť mu muselo být zřejmé, že přihlášená pohledávka nebude v plném rozsahu vyplacena a otázkou poté bylo, jak vysoká částce z celku mu vyplacena skutečně bude. Žalobce již přestal být v nejistotě ohledně předmětu sporu, když šlo pouze o stanovení výše, která na žalobce z rozvrhu připadne. V období naříkaného řízení lze shledat období průtahů. A to v období zahájení naříkaného řízení, kdy úkony notáře nebyly činěny plynule, lze shledat delší období nečinnosti, což se v posledku podává i z přípisu místopředsedy Městského soudu v Brně z [datum], který uzavírá, že v řízení byly zjištěny průtahy a byl zvažován podnět k zahájení kárného řízení s notářem. Již samotná skutečnost, že naříkané řízení přesáhlo dobu 20 let, hovoří pro závěr o nepřiměřenosti celkové délky řízení. S ohledem na zmiňované období nečinnosti a samotnou délku napadeného řízení, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 zákona považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jedná o řízení nadstandardně složité. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se jedná o řízení s nepatrným významem pro žalobce po období od zahájení likvidace, do jeho skončení. Vzhledem k délce řízení, lze odškodnit újmu pouze v penězích.

19. Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je však kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován; odškodňována je tedy újma způsobená nejistotou ohledně výsledku řízení a s ním souvisejícím právním postavením poškozeného. Tato nejistota je nutně spojena s okamžikem, kdy naříkané řízení a jeho výsledek mohou mít na poškozeného reálně faktický dopad a kdy se poškozený o zahájení řízení nebo o tom, že řízení probíhá, dozví. Bez vědomosti o probíhajícím řízení, které je způsobilé do jeho právního postavení zasáhnout, nemůže být poškozený ve stavu nejistoty ohledně jeho výsledku a nemůže mu tedy v jejím důsledku vznikat ani nemajetková újma (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4336/2010). Žalobce se svým nárokem zapojil do dědického řízení dne [datum] a od tohoto data soud považuje žalobce za účastníka předmětného řízení.

20. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 zákona.

21. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v dosavadní délce trvání ve vztahu k žalobci 21 let a 2 měsíce (od [datum] do dne vyhlášení rozsudku, tj. [datum]), soud přiznal žalobci základní částku ve výši 403 333 Kč, když vycházel z částky 20 000 Kč/rok, s tím že za první dva roky v poloviční částce (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu) za jeden měsíc řízení částku Kč 1 666,6. Částku ve výši 20 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje dobu, ve které bylo možné rozhodnutí očekávat.

22. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově i procesně složité (– 50 %). Soud základní částku odškodnění ponížil o 25 % pro nadstandardní skutkovou složitost věci. Předmětem řízení bylo dědické řízení po zůstaviteli, který byl vlastníkem mnoha finančních instrumentů, zejména cenných papírů, kdy notář musel i za součinnosti správce části dědictví zjišťovat hodnotu tohoto majetku a tento obtížně zpeněžovat, resp. určitou část majetku nacházející se v zahraničí se ani správci nepodařilo zajistit. Rovněž došlo k zpeněžení nemovitostí zůstavitele formou dražby, část majetku zůstavitele se nacházela i v zahraniční, konkrétně v USA. Na skutkové složitosti věci se promítlo i to, že notář musel postupně oslovovat dědice z jednotlivých dědických skupin, a poté co dědictví odmítli i dědici ve čtvrté dědické skupině, stal se dědicem po zůstaviteli stát. V řízení byly vypracovány 4 znalecké posudky, což rovněž řízení zatížilo. Soud dále ponížil základní částku odškodnění o dalších 25 % pro procesní složitost naříkaného řízení. Tato se projevila tím, že v řízení nakonec vystupovalo 99 účastníků, z naprosté většiny věřitelů původního zůstavitele, což se na procesní složitosti projevilo zejména při doručování rozhodnutí, svolávání jednání a především pak v tom, že soud v celkem 13 případech musel řešit otázku právního nástupnictví po jednotlivých věřitelích, přičemž zejména tato činnost délku naříkaného řízení zásadně prodloužila. Řízení bylo do značné míry složité i právně, neboť standardně v souvislosti s dědickým řízením není spojena likvidace pozůstalosti. V řízení rozhodoval odvolací soud o odvoláních účastníků. Celkově tak soud modifikoval základní částku odškodnění o 50 %, a to pro složitosti řízení (skutkovou a procesní).

23. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobce na délce řízení ve smyslu obstrukčním nepodílel, pročež nebyly dány důvody k modifikaci základní částky zadostiučinění.

24. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, ve věci nebyly žalobcem žádné konkrétní průtahy tvrzeny a zdejší soud dospěl z provedeného dokazování k závěru, že v řízení se vyskytlo období nečinnosti na straně orgánů veřejné moci, zejména pak v činnosti notáře jako soudního komisaře. Za postup orgánů státu soud zvýšil základní částku o 20%.

25. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobce, tento soud vidí jako standardní, v první fázi řízení, tj. do rozhodnutí o likvidaci dědictví, poté jak již bylo výše uvedeno je význam řízení pro žalobce téměř nulový, neboť žalobce není již v nejistotě ohledně výsledku řízení, nýbrž může očekávat toliko přiznání poměrné části svého nároku. Soud zprůměrnil tato dvě období a ponížil základní částku s ohledem na význam řízení pro žalobce o 35%.

26. Žalobci tak na základě výše uvedeného odůvodnění náleží peněžité zadostiučinění za jeho újmu, která mu v souvislosti s dlouhotrvajícím řízením byla způsobena v základní výši Kč 403 333 ponížené o 65% (tj o částku Kč 262 166) tj. Kč 141 167. Žalovaná poskytla dosud odškodnění ve výši Kč 148 050, tedy odškodnění dokonce vyšší, proto soud žalobu žalobce v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

27. Soud se zabýval námitkou promlčení dle § 32 zákona a dospěl k závěru, že nárok není promlčen, neboť dosud nedošlo v rámci dědického řízení k realizaci likvidace majetku zůstavitele a dědické řízení není skončeno, nemohlo tedy dojít k promlčení nároku na náhradu újmy za dlouhotrvající řízení.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobce byl neúspěšný, je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč za vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a účast na jednání dne [datum] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (výrok II.).