26 C 212/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, ulice a číslo , PSČ obec a číslo - část obce o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 30 545,46 k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení náhrady za způsobenou nemajetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s trestním řízením, které bylo vedeno u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 3 T 75/2014. V tomto řízení došlo jednak k nesprávnému úřednímu postupu v podobě průtahů v řízení a za tuto délku žádá zadostiučinění ve výši [částka]. Za samotné nezákonné trestní stíhání žádá částku [částka] jako újmu, která mu v souvislosti s trestním řízením, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, vznikla.

2. Žalovaná nesouhlasila s tím, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Dle jejího názoru řízení probíhalo bez větších průtahů a samotná délka řízení není nepřiměřeně dlouhá. Co se týká nezákonného trestního stíhání, žalovaná se omluvila za toto trestní stíhání a tuto formu kompenzace považuje za dostatečnou.

3. Soud zjistil tento průběh řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 3 T 75/2014: Řízení bylo zahájeno dne [datum] doručením Usnesení o zahájení trestního stíhání osob: [jméno] [příjmení] ([obec]), žalobci [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] a Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce byl trestně stíhán pro spáchání trestného činu podplácení podle § 332 odst. 1, 2 písm. B) TZ. Dne [datum] vydal OS v [obec] příkaz k domovní prohlídce. Dne [datum] byla domovní prohlídka provedena. Dne [datum] proběhl výslech Ing. [příjmení]. Dne [datum] proběhl výslech svědků ([jméno] Beránková, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Usneseními Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] byla zamítnuta stížnost obžalovaného [celé jméno žalobce] proti usnesení o zahájení trestního stíhání pro nedůvodnost. Dne [datum] navrhl obviněný [celé jméno žalobce], po prostudování spisu, zastavení trestního stíhání. Dne [datum] byla Okresnímu soudu v Sokolově podána obžaloba proti 3 obžalovaným ([jméno] Sidorjaková, [celé jméno žalobce] a Ing. [jméno] [příjmení]). Dne [datum] byl z projednání věci vyloučen soudce Mgr. [příjmení], který byl ve věci činný v přípravném řízení. Dne [datum] bylo zjištěno, že 3. obžalovaný [příjmení] [příjmení] zemřel. Usnesením ze dne [datum] bylo trestní řízení vůči 3. obžalovanému zastaveno. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum], dne [datum] obhájce obžalované [příjmení] soudu předložil potvrzení o její dočasné pracovní neschopnosti, s tím, že omluvil nepřítomnost obžalované až při hlavním líčení a z tohoto důvodu bylo hlavní líčení odročeno na [datum]. Dne [datum] obhájce obžalované informoval soud o vypovězení plné moci. Dne [datum] požádal nový obhájce obžalované o odročení hlavního líčení z důvodu nedostatku času přípravy. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum], to bylo konáno, byla přednesena obžaloba a k věci se vyjádřili obžalovaní, hlavní líčení bylo odročeno na [datum], z důvodu výslechu svědků. Dne [datum] se hlavní líčení nekonalo z důvodu dopravní nehody, které se věc projednávající soudce účastnil. Hlavní líčení bylo nařízeno na [datum]. Dne [datum] obžalovaný [celé jméno žalobce] sdělil soudu, že si chce nechat vypracovat znalecký posudek. Dne [datum] požádal obhájce obžalované [příjmení] o odročení hlavního líčení nařízeného na [datum] z důvodu dovolené, hlavní líčení bylo odročeno na [datum], následně požádal obhájce obžalovaného [celé jméno žalobce] o odročení hlavního líčení nařízeného na [datum] z důvodu kolize, na to hlavní líčení odročeno na [datum], to bylo konáno a odročeno na [číslo] a [datum] za účelem výslechů svědků a provedení listinných důkazů. Dne [datum] požádala obžalovaná [příjmení] o odročení hlavního líčení ze zdravotních důvodů, na to bylo hlavní líčení odročeno na [datum] a [datum]. Dne [datum] požádal obhájce obžalovaného [celé jméno žalobce] o odročení hlavního líčení nařízeného na [datum] z důvodu pobytu na dovolené. Dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (byly prováděny listinné důkazy), [datum] (proběhly výslechy znalců) byla konána hlavní líčení. Posledně konané hlavní líčení bylo za účelem výslechu znalce odročeno na [datum]. V mezidobí soud vyčkává výsledku souvisejících trestních řízení vedených u téhož soudu pod spis.zn.: 24 T 72/2014 a 24 T 22/2013. Dne 1.12.2016 byl soudem vyhlášen rozsudek ve věci 24 T 22/2013, jímž byla obžalovaná [příjmení] odsouzena za pokračující přečin zpronevěry v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem zneužití pravomoci úřední osoby. Následně dne [datum], [datum] byla konána hlavní líčení, následně soud vyčkával rozhodnutí odvolacího soudu ve věci 24 T 22/2013. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 7.11.2017, č.j.: 7 To 50/2017 byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a znovu bylo rozhodnuto tak, že se obžalovaná [příjmení] odsuzuje k úhrnnému trestu odnětí svobody 18 měsíců podmíněně na 1 rok. Dne [datum] poté, kdy se dostavil obhájce Ing. [celé jméno žalobce], soud konstatoval omluvu obhájce JUDr. [příjmení] (obžalované Sidorjakové) a hlavní líčení bylo z tohoto důvodu odročeno na [datum], které pokračovalo dne [datum], které bylo odročeno na neurčito, za účelem vyčkání rozhodnutí o dovolání ve věci OS [obec] sp. zn. 24 T 22/2013. Dne 1.6.2018 se konalo hl. líčení, na kterém byl soudem vyhlášen částečně zprošťující rozsudek ve vztahu k obžalované [příjmení]. Následně bylo zjištěno, že obžalovaná [příjmení] je dlouhodobě v pracovní neschopnosti, a to až do května 2019. Dne [datum], [datum] byla konána hlavní líčení, v mezidobí byl soudu doručen pravomocný odsuzující rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 26.9.2019, č.j.: 8 To 185/2019-1089, jímž byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 21.5.2019, č.j.: 24 T 72/2014-1047 ve vztahu k obžalované [příjmení]. Dne [datum] bylo konáno hlavní líčení a vyhlášen zprošťující rozsudek ve vztahu k oběma obžalovaným, ve vztahu k žalobci z důvodu, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

4. Řízení trvalo 5 let a 11 měsíců.

5. Soud má dále prokázáno, že dne [datum] žalobce požádal žalovanou ve smyslu ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“) o kompenzaci újmy, která mu v souvislosti s řízením u Okresního soudu v Sokolově byla způsobena. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově, č.j. 12 C 470/2014-20 ze dne 16. 3. 2015 má soud prokázáno, že žalobce podal návrh na rozvod manželství s tím, že manželství bylo spokojené do května r. 2014, kdy mezi manžely vznikaly problémy pramenící zejména z rozdílného pohledu na společné soužití a došlo i ke vzájemnému citového odcizení. V září 2014 došlo k ukončení společné domácnosti. Vzhledem k současnému stavu není schopen hluboké citové odcizení řešit jinak než rozvodem. K manželce ztratil jakýkoliv citový vztah, manželství je v současné době v hluboké krizi, kdy neplní ani základní společenské funkce a nelze očekávat obnovení manželského soužití, když manželství je hluboce, trvale a nenávratně rozvráceno. Žalobce nemá zájem na dalším setrvání v manželství. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila.

6. Žalobce uvedl ve své účastnické výpovědi a z jeho výpovědi má soud prokázáno, že to bylo první setkání se soudem, samotné trestní stíhání pro něj bylo velmi nepříjemné už pro chování policie, bydlí na maloměstě, kde se hned všechno ví, musel čelit hromadě dotazů, jako„ Ty jsi odsouzenej?“ nebo„ Tebe stíhá policie?“, což pro něj bylo velmi nepříjemné a poškodilo to i jeho firmu, klienti na něj začali hledět skrz prsty. Trestní stíhání tedy mělo dopad na podnikání právě následující rok a další rok se snížil obrat, což bylo pro žalobce také stresující. Je velmi složité získávat nové lidi pro práci a to celé se odrazilo i v tom, že byl nepříjemný na svou manželku a celá věc pak vyústila v rozvod manželství. V souvislosti s trestním řízením musel dohledat velké množství dokumentů, tím se zaobíral, to mu vzalo hodně času. Nemohl se proto věnovat zcela své práci, tím právě firma trpěla. Klientům pak musel vysvětlovat, proč je obviněný, že není odsouzený, že nic neudělal a toto bylo na každém jednání s klienty, a už to, že se ho na trestní stíhání vyptávali, pro něj bylo nepříjemné. Byl vystaven stresu, zhubl 20 kg. V souvislosti s vyhledáváním dokumentů pro policii a spolupráci s policií trávil hodně času v práci, domů chodil pak pozdě, vznikaly hádky, byl ve stresu, a to se také odrazilo na chování vůči dceři. Dcera byla malá, byly jí 2 měsíce, když začalo trestní stíhání, poté měl obavy o podnikání, o manželství, zkrátka o všechno.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je co do základu důvodná. V předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě průtahů řízení, předmětné řízení trvalo 5 let a 11 měsíců, což je samo o sobě dlouhé období, po které byl žalobce vystaven stresu, a to jednak pro samotné trestní stíhání. Po celé toto období žalobce čelil dotazům okolí ohledně jeho trestního stíhání. Otázky přicházeli od klientů v souvislosti s podnikáním a z místa bydliště. [ulice] souvislost mezi rozvodem manželství a trestním stíháním se v řízení nepotvrdila, neboť žalobce záhy po zahájení trestního stíhání podal sám návrh na rozvod a uvedl jiné důvody rozvratu manželství, než právě probíhající trestní stíhání a z něj vzniklé stresové situace. I přesto soud považuje trestní stíhání žalobce za způsobilé přivodit mu újmu, která by měla být podle ust. § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon) odškodněna v penězích.

8. Soud považuje adekvátní částku odškodného [částka], a tj. stejnou částku, kterou zdejší soud ve věci 18 C 130/2008 přiznal v obdobném případě, kdy šlo o stejnou trestnou činnost, hrozil stejný trest. Trestní stíhání netrvalo tak dlouhou dobu jako u žalobce. U tam posuzovaného poškozeného došlo k zhoršení zdravotního stavu, avšak zdravotní stav nebyl v přímé příčinné souvislosti se zahájením trestního stíhání. V předmětném posuzovaném řízení žalobci vznikla újma v souvislosti s trestním stíháním také v důsledku zhoršení podnikatelského prostředí, kdy ztratil i řadu zakázek v důsledku probíhajícího trestního stíhání, což u výše posuzovaného poškozeného nebylo. Újma u obou poškozených, je podle názoru zdejšího soudu stejná.

9. Dle ustálené judikatury se na usnesení o sdělení obvinění v případě, že věc skončí zprošťujícím rozsudkem, pohlíží jako na nezákonné rozhodnutí podle § 7 odst. 1 zákona. Soud dospěl k závěru, že v souvislosti s trestním stíháním, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, vznikla žalobci nemajetková újma, kterou je třeba odškodnit v penězích a jako spravedlivé zadostiučinění za tuto újmu považuje částku [částka].

10. Dalším nárokem žalobce je nárok z titulu nesprávného úředního postupu za dlouhotrvající trestní stíhání. Soud je toho názoru, že v předmětném řízení došlo k průtahům tj. k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 zákona. Řízení, které trvalo 5 let a 11 měsíců, de facto 6 let, je dlouhá doba na to, aby žalobce byl v očekávání, jak jeho trestní věc dopadne. Žalobce byl v nejistotě a měl obavu o své podnikání. Délka trestního řízení, neodpovídá jeho složitosti.

11. Soud posuzoval výši nemajetkové újmy podle ust. § 31a zákona a dospěl k závěru, že za 1 rok řízení je odpovídající částka zadostiučinění ve výši [částka] a základní částku tak stanovil celkem na [částka]. Dále částku posuzoval podle jednotlivých kritérií: a) celkovou délku řízení posoudil soud za nepřiměřenou, z toho důvodu přistoupil k přiznání zadostiučinění v penězích a proto základní částku již z tohoto důvodu nenavyšoval, ani nesnižoval. B) za postup soudu při řízení soud také základní částku nezvyšoval, neboť to byl právě postup soudu, který zapříčinil dlouhotrvající řízení, proto není důvod ještě základní částku zvyšovat. C) Žalobce sám nepřispěl k průtahům v řízení, proto z tohoto důvodu soud základní částku nijak neupravuje. D) pro význam řízení soud zvýšil základní částku o 10 %, neboť se jedná o řízení, se kterým judikatura spojuje zvýšený význam. E) řízení bylo složité z důvodu procesního, kdy bylo stíháno několik osob, soud prováděl velké množství důkazů, včetně výslechů svědků a znalců. Z důvodu složitosti řízení základní částku zvýšil o 30 % Celkem tedy základní částku [částka] snížil o [částka], tj. o 20 % a výslednou částku [částka] žalobci jako kompenzaci za vzniklou nemajetkovou újmu přiznal.

12. Soud přiznal žalobci zadostiučinění za nezákonně vedené trestní stíhání, celkem [částka] s úrokem z prodlení od uplynutí 6 měsíců od podání žádosti o předběžné projednání nároku (§ 15 zákona) ve výši dle vyhl. č. 351/2013 Sb.

13. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za 2 nároky po [částka] za 1 úkon, [částka] režijní paušál dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif § 9 a 13. Dále za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a 21 % DPH. Za převzetí, přípravu, sepis žaloby, zastupování u ústního jednání a dále za jízdné [obec] – [obec], 1 jízda 128 km a [částka] za km, tedy celkem [částka] za promeškaný čas, za 8 půlhodin [částka] Celkem Kč 30 545,46 (z toho DPH Kč 4 607,06)