26 C 26/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobce: Ing. Arch. Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno, IČO právnická osoba adresa o zaplacení 241 032 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit, zaplatit žalobci Kč 39 392 s úrokem z prodlení od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení Kč 201 640 s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne datum domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že u Městského soudu v Brně bylo vedeno pod sp. zn. 52 C 182/2009, řízení, které trvalo 14 let a 7 měsíců. Za tuto dobu vznikla žalobci nemajetková újma celkem ve výši částka.

2. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku zaplatila žalobci částku částka, zbývá tedy k doplacení částka.

3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. a rozhodl o věci bez toho, aniž by nařizoval ústní jednání, když s tímto postupem účastníci souhlasili.

4. Soud vzal za prokázaný tento průběh předmětného řízení, které probíhalo u Městského soudu v Brně pod sp. zn. sp.zn.: Žaloba o zaplacení byla u soudu podána dne datum. Dne datum bylo řízení zastaveno. Dne datum Krajský soud v Brně usnesení ze dne datum potvrdil. Nejvyšší soud ČR dne datum obě usnesení o zastavení řízení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení městskému soudu. Dne datum se konalo jednání, na němž žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne datum bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50%. Další jednání se konala dne datum, dne datum, dne datum a dne datum. Dne datum soud vyhlásil rozsudek. Žalobce podal odvolání dne datum. Dne datum požádal žalobce o další osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne datum soud žádost o osvobození 3 zamítl. Dne datum krajský soud usnesení ze dne datum zrušil a řízení o žádosti žalobce o další osvobození od soudních poplatků zastavil. Dne datum žalobce znovu požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne datum soud řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků zastavil. Toto rozhodnutí bylo krajským soudem potvrzeno dne datum. Odvolací jednání se konalo dne datum. Dne datum vyhlásil krajský soud rozsudek, kterým v meritu věci rozsudek městského soudu potvrdil. Žalobce podal dovolání dne datum. Nejvyšší soud ČR dne datum vyhlásil rozsudek, kterým zrušil jak rozsudek krajského soudu, tak rozsudek městského soudu. Jednání se konalo dne datum, městský soud vyhlásil rozsudek. Dne datum podal odvolání žalovaný, doplnil jej dne datum. Dne datum požádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne datum městský soud rozhodl, že se žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznává. Krajský soud dne datum usnesení změnil a žalovanému přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50%. Dne datum se konalo odvolací jednání. Krajský soud vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek městského soudu v převážné části potvrdil. Právní moci nabylo rozhodnutí ke dni datum. Celkem řízení trvalo 14 let a 7 měsíců.

5. Soud po právní stránce věc posoudil následujícím způsobem. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dál jen zákon) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

6. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučiní rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

7. Soud je toho názoru, že v daném případě s ohledem na délku řízení je třeba odškodnit žalobce v penězích, když pouhé konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Soud s ohledem k celkové délce řízení stanovil základní částku částka za jeden rok, po které trvalo předmětné řízení s tím, že za prvé dva roky v poloviční výši a dospěl tak k celkové částce částka.

8. Dále se zabýval složitostí řízení, když vzal v úvahu, že předmětem řízení byla odpovědnost za vady díla v celkové výši částka. S posouzením dané věci bylo spojeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, svědeckými výpověďmi a znaleckým zkoumáním. Soud také rozhodoval o procesních návrzích, osvobození od soudních poplatků. Ve věci bylo rozhodováno všemi stupni soudní soustavy, včetně dovolání. Z tohoto důvodu pro složitost soud základní částku snížil o 30 %.

9. Žalobce nikterak nepřispěl k průtahům v řízení. Jestli se někdy z jednání omluvil, žádal o odročení, tak vzhledem k délce řízen tyto ojediněle omluvy nemohly mít na délce řízení větší vliv. Jeho jednání nebylo obstrukční, čili z tohoto důvodu soud základní částku nijak neupravuje.

10. Co se týče postupu orgánu veřejné moci během řízení, zde soud spatřuje několik průtahů a déle trvající nečinnost soudu, a to především u odvolacího soudu, kdy mezi rozhodnutím soudu prvého stupně datum a rozhodnutím odvolacího soudu uplynulo více než 6 let. datum rozhodl krajský soud o odvolání. Soud přihlédl i k tomu, že v mezidobí bylo rozhodováno o žádostech o osvobození od soudních poplatků. Řízení bylo zastaveno až následně, kdy soudní poplatek byl zaplacen. Ve věci bylo podáno dovolání. Nejvyšší soud rozhodl za rok a půl. Poté po vynesení druhého rozsudku soudem prvého stupně datum odvolací soud opět rozhodl téměř za dva roky. Poté soud prvého stupně datum vydal rozsudek. Právní moc nastala datum.

11. Co se týče významu předmětu řízení pro poškozeného, soud shledal tento význam jako standardní, když se jednalo o zaplacení částky ze smlouvy o dílo. Mezi účastníky se jednalo o peněžité plnění. S tímto typem řízení ani judikatura nespojuje vyšší význam.

12. Celkem tedy soud základní částku snížil o 10 %, to je o částku částka a žalobce nemá tak nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně plnila částka, zbývá k doplacení částka částka, kterou soud žalobci jako náhradu za nemajetkovou újmu přiznal.

13. Spolu s přiznanou částkou soud rozhodl o povinnosti zaplatit úrok z prodlení ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení.

14. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za dva úkony po částka dle § 9 vyhlášky č. 177/1996 sbírky, částka za režijní paušál podle § 13 výše citované vyhlášky plus 21% DPH a částka soudní poplatek. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li žalovaná dobrovolně plnit, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit soudní výkon nebo exekuci.