26 C 264/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr Šárkou Henzlovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena titul . jméno příjmení , Ph.D., advokátem, sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen titul . jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 300 000 Kč od 11. 1. 2017 do 6. 11. [číslo] a z částky 500 000 Kč od 7. 11. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 41 140 Kč, k rukám jejího právního zástupce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 25 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

IV. Žalovaný je povinen nahradit náklady řízení státu ve výši 39 458 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč s úrokem z prodlení od 11. 1. 2017 do 6. 11. 2017 z částky 300 000 Kč a od 7. 11. 2017 do zaplacení z částky 500 000 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že proti žalovanému bylo vedeno trestní řízení, které skončilo odsuzujícím rozsudkem. Obětí tohoto trestného činu byla právě žalobkyně, jako poškozená a zvlášť zranitelná oběť. Žalobkyně uplatnila v rámci trestního řízení dne 11. 1. 2017 částku 300 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Odsuzujícím rozsudkem pak byla poškozená odkázána s nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy na občanskoprávní řízení, při čemž soud prvého i druhého stupně konstatoval, že poškozené vznikla nemajetková újma. Předmětný čin, kterého se žalovaný dopustil, zasáhl zcela zásadním a komplexním způsobem do osobnostní sféry poškozené žalobkyně, což se projevilo v její práci i osobním životě. Bála se vycházet z bytu a poté, kdy zjistila, že pachatelem je policista, bála se jakéhokoliv kontaktu s Policií či vojskem. Vzdát se musela i návštěv, kulturních akcí, koncertů a oblíbených vycházek po [obec], neboť těchto aktivit, s ohledem na svůj psychický stav způsobený útokem žalovaného, není schopná. Byla nucena vyhledat i odbornou pomoc psycholožky [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D. Ta také potvrdila, že žalobkyně trpí chronickou posttraumatickou stresovou poruchou, která jí znemožňuje standardním způsobem pracovat a vést plnohodnotný život. Popsané obtíže a omezení v osobním i pracovním životě přetrvávají. Základ nároku žalobkyně a pasivní legitimace žalovaného byla již stanovená v trestním řízení. Žalovaný byl odsouzen pravomocně pro spáchání přečinu [anonymizováno] ve stádiu pokusu a přečinu [anonymizováno]. Nyní by měl soud určit výši nemajetkové újmy.

2. Žalovaný neuznává nárok žalobkyně, především nesouhlasí s výší nároku na náhradu nemajetkové újmy. Dále uvedl, že do pravomocného rozsudku podal dovolání a žádost o obnovu řízení. (Dovolání, obnova řízení a později podaná ústavní stížnost, byly odmítnuty - poznámka soudu).

3. Soud zjistil tyto skutečnosti: ▪ Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017, že žalobce vykazoval rozdíl mezi příjmy a výdaji částku 52 846 Kč (příjmy 132 115 Kč, výdaje 79 269 Kč). ▪ Z listiny ze dne 22. 6. 2018, že Ministerstvo spravedlnosti poskytlo žalobkyni částku 40 700 Kč, jako žadatelce o peněžitou pomoc dle zákona č. 45/2013 Sb. o obětech trestních činů a o změně některých zákonů. Příslušnou částku je žalovaný podle sdělení Ministerstva spravedlnosti povinen zaplatit do 15. 7. 2018. ▪ Z výslechu žalobkyně [celé jméno žalobkyně] má soud prokázáno, že po bezprostředním napadení žalovaným byla nějakou chvíli doma, nevycházela ven, musel se vrátit její bývalý přítel z ciziny, který s ní byl asi měsíc. V té době se snažila, protože měla práci, chodit do práce, dokončit jí. Do práce jezdila taxíkem, pak odjela s přítelem do Londýna. Na dálku řešila nutné věci. Když pak zjistila, že pachatelem měl být [anonymizováno], začala se bát i chodit z domu i domů. Když viděla uniformu, měla strach. Myslela si, že je to on, bála se být doma sama. Snažila se vrátit se do normálního života, ale bylo to stále horší a horší. Pak v jeden moment přestala úplně vycházet z domu, a poté vyhledala pomoc psycholožky. Dostala se do stavu, kdy se jí nechtělo žít, nechtěla se setkávat s lidmi. Při každé cestě ji vždy musel někdo doprovázet. Zhubla, přestala spát, spala třeba jen hodinu denně. Z toho roku 2017 si jakoby nic nepamatuje. Psycholožka jí doporučila, že musí chodit ven, že se nemůže uzavírat. Tak se snažila jít ven, ale vždycky to muselo být s někým, koho znala, musel být s ní. Nemohla jít ani na koncert, nedělalo jí to zkrátka dobře. Nemohla pracovat, tak ukončila spolupráci, bylo to na konci května 2016. Bála se dokonce zvedat telefony. Předtím pracovala s mnoha lidmi, pracovala v coworkingovém centru, organizovala projekty, kam chodilo množství cizích lidí. Ona je navzájem propojovala, ale teď se lidí bojí. S příchodem zimy se jí její stav vždy zhoršuje. Dokonce přestala i jíst. Od paní doktorky dostala Lexaurin, ale ten jí nepomohl. Když se dozvěděla, že v roce 2018 musí jít k soudu, dostala panický atak, nedokázala se pohnout, třásla se, až ji odvezli na Bulovku, do nemocnice, kde ji nechali přes noc. Nemohla ani tam zůstat, neboť se bála cizích lidí, nemohla být tam, kde jsou cizí lidé, a nesnesla by, že by se jí nějaký cizí muž dotkl. Snažila se všemožně o zlepšení, cvičila, snažila se vídat se s lidmi, nezavírat se doma, chodila 2x v týdnu na terapii, snažila se, ale šlo to velmi těžko. Když se dozvěděla, že žalovaný bydlí v [část obce], nemohla jet ani tou trasou metra, jak se bála. Do oblasti, kde se jí ta věc stala, není schopna vůbec jít ani jet do té části [obec]. Nemohla ani vzít na sebe odpovědnost z pracovní činnosti, nemohla přijmout další nabídky. Založila společnost, chtěla se chránit v místnosti, ale stejně se projekt nepovedl, takto nechala být. Předtím, než se stala ta věc, byla vysoce společenským člověkem, chodila na množství akcí, na koncerty, vernisáže, měla mnoho zájmů. Byla v každodenním kontaktu s lidmi v rámci své pracovní činnosti. Práce byla psychicky náročná, ale jí to nevadilo. Zvládala jí, a měla i dobré výsledky. Ona sama byla tou osobou, která jiným pomáhala z problémů, snažila se vždy najít cestu z těch problémů. Bývala často venku i v noci, a měla psychicky náročné povolání, chodila na koncerty, kde bylo velké množství lidí, a tam se právě uvolňovala ze stresu. Ráda chodila v noci, měla pocit klidu, což však vystřídal totální strach, kdy nevychází sama ani ve dne, v zimě a v noci už vůbec ne. Nežije již na stejném místě, kde žila v době, kdy se ta věc stala, nebyla toho schopná. Přestěhovala se k partnerovi, u kterého je dodnes. Avšak situace se nezměnila, i když očekávala, že bude situace lepší. Má dokonce problém chodit i okolo té oblasti Prahy, kde se to stalo. Velmi se snažila dostat se do způsobu života, kterým žila dříve, ale vždy s ní musí někdo jít, a když je třeba na koncertě, musí s ní jít někdo i na toaletu. Bojí se, aby se jí něco nestalo. Neumí si nyní vychutnat ani ten hudební zážitek jako dřív, a jaký by měl být, na koncertech. S příchodem zimy se vždycky situace zhorší. Když přijde období ledna, zhorší se její situace, má noční můry, budí se v noci, nespí, i když už je to delší dobu (od události k výslechu 2 roky). Společnost založila, ale de facto nefunguje, nerozjela se. Druhý společník platil částku potřebnou na založení společnosti, žalobkyně tam má svůj vklad, ale po dohodě mu vrátila peníze. Proto také společnost nemá žádný zisk, ani žádný zisk nevykazovala. Měla nějaké úspory, nějaké peníze si půjčila, nyní se o ni stará její přítel. Od června 2016 neměla žádné příjmy, žije na dluh. Na doporučení psycholožky se bude snažit vyvíjet nějakou pravidelnou činnost. Nyní se cítí nejistá, když přijede do zahraničí, neboť si tam připadá jako cizinec, přistěhovalec, nemá tam kamarády, navíc má nedůvěru v uniformy, policisty, je to pro ni těžké změnit prostředí, i když se o to pokusila. Nyní nemá žádný soukromý život. Vídá se s panem [příjmení], který se o ni stará, je to právě on, kdo jí pomáhá. Je to její bývalý přítel, ale pro ni je teď nejbližší osobou, kterou zná a důvěřuje mu. Nerozešli se ve zlém, má s ním hezký vztah, je jí oporou, není to však vztah partnerský. I když se o to pokoušela, není to možné, nějaký intimní vztah navázat. Mívala plat 70 000 Kč měsíčně, její úspory byly asi 400 000 Kč, ale pro rok 2017 dala čestné prohlášení, že neměla žádný příjem, a za rok 2018 to bude stejné. V noci, jak již bylo výše uvedeno, má noční můry, nespí. Zvedá telefony jen ty, které zná, na cizí čísla nereaguje. Není schopná ani řídit automobil. ▪ Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalobkyně, má soud prokázáno, že ví o skutku, který se stal a jehož obětí byla žalobkyně, a jestli ona může posoudit, tak se povaha žalobkyně z úplného extroverta změnilo na introverta. Nyní má žalobkyně problémy komunikovat s lidmi, pohybovat se na veřejnosti. Se žalobkyní nebydlí, má svojí rodinu. Když ale přijede do [obec] za žalobkyní, snaží se s ní potkat, telefonicky se s ní stýká nebo přes sociální sítě, jsou v kontaktu každodenně. Žalobkyně za ní nejezdí. Od té doby za ní byla jen jednou, a to jí přivezli sami autem. Dříve k nim žalobkyně jezdila, byla ráda s jejími dětmi. Co se stalo, jí de facto řekl její přítel, nebo ona nebyla schopná s ní komunikovat. Byl to přítel [jméno]. Se žalobkyní se stýká u nich doma a až pak teprve žalobkyně je schopná jít s nimi ven, společně. Dříve se setkávala s mnoha lidmi, prolínal se tak její profesní a osobní, respektive volný čas. Nyní prožívá nadměrný stres i z toho, že jí zavolá cizí číslo. Snaží se nezatěžovat organismus, věnuje se čínské medicíně, aby měla lepší imunitu, pracovně se však není schopná nyní zařadit. Nemohla by plnit odpovědnou funkci. Není schopná vyjít ven z bytu. Nákupy realizuje přes internet, žádné schůzky si nedomlouvá. Její okruh přátel se omezil na pár lidí. ▪ Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bývalého partnera žalobkyně, nynějšího kamaráda, má soud prokázáno, že se potkali v roce 2010 v pracovním prostředí, a od té doby se také znají. Po několika měsících spolu začali chodit, pak se přestěhovali do společného bytu. Bydleli společně v Londýně, žalobkyně se vrátila kvůli práci zpět. To bylo asi v roce 2015. Vrátila se do Prahy, a po nějaké době se rozešli. Pak v roce 2016 se stal ten incident, on přijel z Londýna, byl zde měsíc, pak za ním přijela ona do Londýna. Nakonec v září 2016 se vrátil z Londýna do Prahy a bydlí s ní. Předtím, než se stala ta věc, byla komunikativní, pracovala s lidmi, pomáhala ostatním, rozbíhala firmy, kdokoli se na ní obrátil, pomohla mu, poradila mu, co se týká práce. Chodila často na koncerty, měla ráda hudbu, zvládala i 3 koncerty za týden, to byl její život. První 3 měsíce po incidentu se jí vše stále přehrávalo, to, co se dělo, neměla jasné detaily, co se vlastně stalo, myslela si, že to byl nějaký člověk z ulice, avšak když se dozvěděla, v rámci rekognice, že se jednalo o [anonymizováno], takto se jí zbořil úplně celý svět, neboť do té doby věřila, v prostředí, že jí někdo ochrání, teď se dozvěděla, že [anonymizována tři slova] může spáchat takovýto čin, tak přestala věřit tomu svému prostředí, ve kterém žila. Měla nastartovanou slibnou kariéru, a ta se jí celá zhroutila. Nedokázala pak pracovat, musela odejít z práce, nedokázala podávat takové výkony, vlastně žádné výkony v práci. Svět se jí obrátil zcela naruby, nemohla chodit ani na ty oblíbené koncerty. Nyní, když jde tak jednou za měsíc, musí to být vždy s někým, komu opravdu věří. [příjmení] hudbu poslouchá. Nyní chodí ven minimálně, a to pouze se svými známými kamarády, kterým věří a chodí na místa, kde to zná, což dříve nedělala, chodila všude možně. Když chodí ven, tak vždy jen ve dne, když se začne stmívat, tak začíná mít problémy, oslav se neúčastní téměř vůbec. Žalobkyně se snaží řešit situaci i pracovní i osobní, vždy, kdy by se naskytla nějaká nabídka, a ta se naskytla, pak vznikl problém, že nemůže třeba chodit z práce, nebo do práce, po tmě, večer. On i blízké okolí se jí všemožně snaží pomoci a podporovat ji. Založili společnost, která však nemá žádné zisky, vlastně nevykazuje žádnou činnost. A jestli jí přišly nějaké peníze, částka od žalovaného nebo z jiné instituce, bylo to kolem 34 000 Kč, tak tu pak použila na sociální a zdravotní pojištění. ▪ Z výslechu žalovaného má soud prokázáno, že v době výslechu pracoval jako finanční poradce. Není příliš ziskové, ale je to povolání v rámci toho, že je podmíněně odsouzen. Nemůže tak pracovat v lepším oboru, nebo v oboru, po kterém by toužil a vydělávat větší peníze. Má maturitní zkoušku a Střední policejní školu. Vlastní byt, rodiče mu půjčovali peníze na rekonstrukci a tak ty peníze jim dluží, a podle možností jim je hradí. V současné době však s bytem nemůže disponovat s ohledem na vydané předběžné opatření. Byt získal z části z dědictví a z části od rodičů po své pratetě. Když zaplatí všechny výdaje, zbyde mu 8 až 10 tisíc. Do výdajů zahrnuje i nájemné, sociální a zdravotní pojištění a úhradu za cestovné. Necítí se být vinen a snaží se to dokázat všemi možnými způsoby. To, co ho postihlo, ho připravilo o celou rodinu, matku, otce a kamarády. Žalobkyni se neomluvil, protože podle jeho názoru není za co, neboť neudělal to, co ona říká. A jestliže to neudělal, tak se nemůže omluvit za něco, co nespáchal. Byl také 2 měsíce ve vazbě, poté nastoupil do práce. Rodičům dluží asi 300 000 Kč, chtěl na ně převést ten předmětný byt. ▪ Z rozsudku [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], má soud za prokázáno, že Městský soud v Praze zrušil rozsudek zdejšího soudu a nově rozhodl tak, že žalovaný je vinen pro skutek tam popsaný, tedy, že se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu, v úmyslu jiného násilím donutit k pohlavnímu styku, a jednak si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a čin spáchal na věci, kterou měl jiný při sobě, čímž spáchal tam uvedené trestné činy, a byl odsouzen mimo jiné k povinnosti uhradit v průběhu zkušební doby, poškozené náhradu škody trestním činem způsobenou, a dále k náhradě škody ve výši 1 490 Kč. Ve zbytku byla poškozená žalobkyně odkázána s nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. ▪ Ze znaleckého posudku, který vypracovala [titul] [celé jméno znalkyně] z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne 21. 5. 2019, má soud prokázáno, že u žalobkyně nebyla zjištěna duševní choroba, vlastním slova smyslu, tedy psychóza. V přímé souvislosti s traumatizující události se u žalobkyně rozvinula posttraumatická stresová porucha, která se u ní projevovala zejména poruchami spánku s častým probouzením v průběhu noci pro děsivé sny, poruchami koncentrace, sociální stažením, poruchami nálad, které byly přechodně doprovázeny suicidálními úvahami a tendencemi a vyhýbáním se situacím, které by jí mohly traumatizující situaci připomínat. Z těchto potíží u žalobkyně přetrvávají poruchy spánku, sociální stažení a drobné poruchy koncentrace. V průběhu času se u žalobkyně posttraumatická stresová porucha transformovala do trvalé změny osobnosti. Trvalá změna osobnosti se projevuje sociálním stažením, nedůvěřivým a nepřátelským postojem ke světu, pocitům beznaděje a odcizení, následně tato porucha vede k narušení rodinného a partnerského života, snížení pracovní výkonnosti a chronifikovanému depresivnímu ladění. Znalkyně uzavřela, že aktuálně je u žalobkyně přítomna trvalá změna osobnosti, která se u ní rozvinula na podkladě protrahované posttraumatické stresové poruchy, tato porucha osobnosti vede u žalobkyně k narušení rodinného a partnerského života a snížení pracovní výkonnosti. Dále, že posttraumatická stresová porucha se u žalobkyně rozvinula v přímé souvislosti s traumatickou událostí ze dne 17. 6. 2016 [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., 10. 6. 2019 uzavřel, že v důsledku inkriminované události se u žalobkyně rozvinula posttraumatická stresová porucha. V průběhu času se posttraumatická stresová porucha transformovala do trvalé změny osobnosti. ▪ Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] ze dne 1. 8. 2020 má soud prokázáno, že hodnota nemajetkové újmy na zdraví, kterou zjistila znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], je bolestné ve výši 140 bodů, kterou znalec navýšil o 10% 14 body, celkem ohodnotil bolestné 154 bodů. Samotné ztížení společenského uplatnění, respektive nemajetkovou újmu ohodnotil podle metodiky Nejvyššího soudu znalec 1 379 518 Kč. Oba znalci stvrdili závěry svého znaleckého posudku při jednání ze dne 13. 4. 2021. Setrvali na závěrech svých znaleckých posudku a odpověděli na dotazy zúčastněných stran a na dotazy soudu.

4. Po provedeném dokazování má soud prokázán tento skutkový děj: Žalobkyni vznikla v souvislosti s útokem žalovaného, který byl později označen jako trestní čin, a za tento trestní čin byl žalovaný také odsouzen, újma na zdraví, kterou znalci ohodnotili a označili jako posttraumatickou stresovou poruchou. Nemajetkovou újmu znalec ohodnotil výší 1 379 518 Kč. Žalobkyně před tím, než byla napadena žalovaným, vedla spokojený plnohodnotný život, měla zaměstnání, ve kterém byla velmi spokojená, dalo by se označit toto povolání jako více než dobré, realizovala se v něm. Měla i partnerský život, který byl ukončen po vzájemné dohodě z důvodu odloučení partnerů, avšak žalobkyně nadále vedla společenský život, který se udál i ve večerních hodinách, chodívala na koncerty, měla a má ráda hudbu, chodila na společenské akce, obklopovala se přáteli, známými, pracovními kontakty apod.. Od incidentu, který se stal v lednu 2017, se nejprve stranila lidem vůbec, nevycházela z domu, měla i tendence nechuti vůbec žít. Poté vycházela z domu pouze za doprovodu blízké osoby. Skončila s pracovním i společenským životem. Později se navrátila k návštěvám koncertů, neboť má velmi ráda hudbu, avšak ten požitek, který dříve měla z hudby, se již nedostavil. Žalobkyni provázely noční můry, nemohla spát. Vyústilo to až v návštěvu psychologa, který jí doporučil určité kroky, které by jí měly pomoci. Nehledě na tuto pomoc, však v období zimního času, obzvlášť v lednu, kdy se stala událost, se žalobkyně ponořuje do depresí a nadále nemůže ve večerních hodinách vycházet sama z domu. Vyhýbá se i té oblasti místa, kde se stal čin, dělá jí potíže jakákoli souvislost s možným pobytem žalovaného v té které oblasti. Neustále se jí vrací událost, která se stala a nemůže se tohoto pocitu zbavit, i když se velmi snaží. Přesto, že založila společnost v domnění, že bude moci navázat na svůj pracovní život, nestalo se tak. Společnost nevykazuje žádný zisk, neboť nezačala podnikat. I v roce 2019, tedy 3 roky od události, znalci zjistili újmu na zdraví, která vznikla žalobkyni v souvislosti s útokem žalovaného, a vyloučili, že by si žalobkyně tuto nemoc vymyslela nebo, že by ji zveličovala.

5. Po právní stránce zhodnotil soud věc následujícím způsobem: Podle ustanovení § 2 odst. 4 písm. d) zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů zvlášť zranitelnou obětí se pro účely tohoto zákona při splnění podmínek uvedených v odst. 2 anebo 3 rozumí oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí či pohrůžku násilím, trestného činu spáchaného pro příslušnost k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo oběť trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, jestliže je v konkrétním případě zvýšené nebezpečí působení druhotné újmy zejména s ohledem na její věk, pohlaví, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání, zdravotní stav, rozumovou vyspělost, schopnost vyjadřovat se, životní situaci, v níž se nacházím nebo s ohledem na vztah k osobě, podezřelé ze spáchání trestného činu nebo závislost na ní. Podle § 37 výše uvedeného zákona není-li v tomto dílu stanoveno jinak, řídí se jím upravené právní vztahy občanským zákoníkem. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř., soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestní čin, přestupek, nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2951 o. z., odst. 1, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu, není-li to dobře možné, nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li ho jiný způsob, skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2956 o. z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanovením první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Podle § 2957 o. z., způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozené na škůdci, násobením účinků zásahu, jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného, se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobné závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala. Podle § 2958 o. z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle § 3 odst. 1 a 2 o. z., soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí.

6. Žalobce svým protiprávním jednáním, kterým je spáchání trestného činu proti lidské důstojnosti, způsobil újmu na zdraví žalobkyni. Tuto újmu znalec ohodnotil částkou 1 379 518 Kč. V důsledku porušení zákonné povinnosti ze strany žalovaného došlo k zcela zásadnímu zvratu v životě žalobkyně. Žalobkyni se úplně od základu změnil život, a to jak osobní, tak pracovní. V důsledku toho žalobkyně musela ukončit práci, která jí zcela naplňovala, měla jí velmi ráda, avšak ještě více jí zasáhla v osobním životě, kdy de facto nemohla po incidentu vycházet z domova. Poté, za delší čas, začala chodit ven, ale vždy v doprovodu známé osoby. Nebyla schopná brát telefon s neznámým číslem, a tento stav se umocnil po zjištění, že pachatelem trestného činu je policista. Žalobkyně přestala důvěřovat celému systému společnosti a měla pocit, že jí v případě nebezpečí nemůže nikdo ochránit, když i policista se může dopustit trestného činu. Žalobkyně ztratila chuť do života, přestala být šťastná, nemohla se radovat z jednoduchých obyčejných věcí, nemohla plánovat svou budoucnost, neboť si nevěděla rady ani s přítomností. Žalobkyně nemohla uspokojovat ani základní potřeby jako je spánek, výživa, sexuální život, natož pak duševní potřeby jako je četba, poslouchání hudby, návštěva kulturních zařízení, výstav, koncertů tak, jak byla zvyklá dříve, nyní jsou jí odepřeny. V důsledku toho se žalobkyně také dostala do finančních potíží, neboť její úspory se tenčily, až úplně došly, a žalobkyně se tak stala závislou na další osobě. Ze všech těchto důvodů je soud toho názoru, že zadostiučinění, které bylo stanoveno částkou 1 379 518 Kč, odráží újmu, která žalobkyni v důsledku útoku žalovaného vznikla.

7. U žalovaného soud po celé soudní řízení postrádal jakoukoli sebereflexi, která by vedla alespoň ke snaze odčinit to, co se stalo. Žalovaný se omezil pouze na tvrzení, že žádný čin nespáchal, a proto neví, proč by se měl omlouvat. Nepřesvědčilo ho ani pravomocné rozhodnutí soudu. Žalobce vlastní byt, v [katastrální uzemí], který získal darem od rodičů. V současné době se snaží získávat finanční prostředky, ale vzhledem k tomu, že je v podmíněném trestu odnětí svobody, je pro něj těžké najít si adekvátní práci s dobrým výdělkem. Snaží se splatit půjčku rodičům a částku 40 700 Kč, kterou má povinnost Ministerstvu spravedlnosti zaplatit pro žalobkyni. Žalovaný žádal, aby soud snížil výši nemajetkové újmy, kterou žalobkyně žádá, a to s ohledem na jeho majetkové poměry, a žádá také, aby soud odečetl částku 40 700 Kč, kterou Ministerstvo spravedlnosti zaplatilo žalobkyni jako oběti trestného činu, a kterou nyní žalovaný musí Ministerstvu spravedlnosti zaplatit. Ani v jednom případě soud nevyhověl žádosti žalovaného, a to z důvodu, že částka 500 000 Kč, kterou žalobkyně žádá po žalovaném jako zadostiučinění za újmu, která jí v souvislosti s jeho činem vznikla, nedosahuje ani poloviční částky, kterou stanovil znalec. Proto nemůže soud ani odečíst částku 40 700 Kč, neboť žalovaný stále ještě má povinnost zaplatit nemajetkovou újmu v daleko nižší částce, než která je adekvátním oceněním výše nemajetkové újmy, která byla žalobkyni způsobená. Žalovaný není nemajetný, vlastní byt, je ve věku, kdy jeho vrstevníci splácí hypotéky na byt, starají se o své rodiny, což žalobce nemusí. Proto soud nevidí důvod, proč by žalovaný nemohl zaplatit částku 500 000 Kč. Žalovaný má možnost nyní začít znovu a lépe a odčinit co způsobil.

8. Soud ze všech uvedených důvodů vyhověl žalobě v plném rozsahu, když žalobkyně by mohla žádat i vyšší částku zadostiučinění a přiznal žalobkyni také úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., a to od doby, kdy se žalovaný ocitl v prodlení s hrazením peněžitého závazku. Ohledně částky Kč 300 000 od 11. 1. 2017, kdy se žalobkyně připojila se svým nárokem v rámci trestního stíhání a od 7. 11. 2017 o dalších 200 000 Kč, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, před tím, než podala soudu tuto žalobu.

9. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují odměnu za zastupování, za 10 úkonů právní pomoci dle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 100/, 10 režijních paušálů po Kč 300, a to za převzetí, přípravu, sepis žaloby, předžalobní upomínku, podání ze dne 26. 7. 2018, účast na jednání ze dne 31. 7. 2018, dne 9. 10. 2018, 4. 12. 2018, 16. 2. 2021 a 13. 4. 2021, dále za podání ze dne 10. 12. 2018, a 10 režijních paušálů po 300 Kč + 21% DPH.

10. Žalovanému soud uložil zaplatit soudní poplatek dle ustanovení § 2 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a to ve výši Kč 25 000 podle položky [číslo] sazebníku.

11. Soud uložil žalovanému, aby dle § 148 o.s.ř. nahradil státu na účet zdejšího soudu ve výši Kč 39 458 za vypracované znalecké posudky, 21 250 Kč pro MUDr [celé jméno znalkyně] a Kč 900. Částku 15 295 Kč a 2 013 Kč pro MUDr [celé jméno znalce].