26 C 265/2018
č. j. 26 C 265/2018-150
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 152 § 278 § 284 § 334
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 142
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 8
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 48
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa státního zastupitelství o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Řízení se o částku [částka] zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum], a to v zákonné výši, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba o zaplacení [částka] s příslušenstvím a příslušenství z částky [částka] od [datum] do [datum] se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] doplněnou osmi dalšími podáním, domáhal nejprve zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět a konečná částka, kterou žádal, pak byla [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že proti němu bylo vedeno trestní stíhání u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], které skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem s trestem 12,5 let odnětí svobody. Po připuštění obnovy řízení byl žalobci změněn trest na 3,5 roku. Z tohoto nezákonného odnětí svobody, kdy si skutečně odpykal trest o 859 dní více než mu byl nakonec uložen žádá odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu. Nejprve byl žalobce pravomocně odsouzen pro trestný čin vraždy, po obnově řízení za trestný čin ublížení na zdraví. Domáhá se touto žalobou, aby mu bylo poskytnuto zadostiučinění za vykonanou vazbu, za vykonaný trest nad rámec toho, co měl skutečně vykonat a za samotné trestní stíhání. Dále žádá, aby mu byla nahrazena skutečná škoda – obhajné, náklady za vypracovaný znalecký posudek, náklady exekucí, za zaplacený soudní poplatek za dovolání a ušlý zisk částku [částka] za den.
2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, pokud žalobce žádá více než nemajetkovou újmu za období, kdy vykonal trest odnětí svobody déle, než mu nakonec bylo po obnově řízení uloženo a za 859 dnů vyplatila žalobci částku [částka], tj. [částka].
3. O tuto částku vzal žalobce při jednání dne [datum] žalobu zpět a soud dle ust. § 96 o.s.ř. v této části řízení zastavil.
4. Soud má zjištěn tento průběh řízení, které bylo vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]: Usnesením Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví dle § 222 odst. 1, 3 tr. zákona. Dne [datum] byla Městským státním zastupitelstvím v [obec] podána k Městskému soudu v Praze obžaloba č.j. [číslo jednací]. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalobce uznán vinným spácháním trestného činu ublížení na zdraví dle § 222 odst. 1, 3 tr. zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 12 let a 6 měsíců. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo odvolání žalobce zamítnuto. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], bylo jako opožděné odmítnuto dovolání žalobce. Ve věci byl následně vydán mezinárodní zatýkací rozkaz a evropský zatýkací rozkaz, neboť žalobce se zdržoval mimo území ČR. Dne [datum] byl žalobce zadržen v Indonésii. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl zamítnut návrh žalobce na povolení obnovy řízení. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla stížnost žalobce zamítnuta. Nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. I.ÚS 4068/14, byla obě posledně zmíněná rozhodnutí, tj. usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zrušena. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla podle § 278 odst. 1 tr. řádu povolena obnova řízení v trestní věci sp.zn. [spisová značka] ve prospěch žalobce. Tímtéž usnesením byl dle § 284 odst. 1 tr. řádu zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalobce uznán vinným spácháním pokusu trestného činu ublížení na zdraví dle § 8 odst. 1 tr. zákona k § 222 odst. 1 tr. zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla zamítnuta odvolání žalobce a státního zástupce.
5. Dne [datum] došlo k zadržení žalobce. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o vzetí žalobce do vazby, tato byla započítána ode dne [datum]. Žalobce byl z vazby propuštěn dne [datum]. Žalobce byl dále ve vydávací vazbě v Indonésii v období [datum] – [datum]. Žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody v období [datum] (resp. od odpoledních hodin dne [datum], kdy byl převeden do výkonu trestu odnětí svobody) do [datum].
6. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že se žalobci dle § 92 odst. 1 tr. zákoníku a § 334 odst. 1 tr. řádu započítává do trestu odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vazba ve věci Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka], a to od [datum] do [datum]; vydávací vazba vykonaná ve věci Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka], a to od [datum] do [datum] (18:40 hod.); trest odnětí svobody vykonaný ve věci Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka], a to od [datum] (18:40 hod.) do [datum].
7. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], byla žalobci uložena povinnost zaplatit náklady dovolacího řízení v částce [částka]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], byla žalobci uložena povinnost nahradit českému státu na účet Městského soudu v Praze odměnu uhrazenou ustanovenému obhájci ve výši [částka]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla žalobci uložena povinnost nahradit České republice, na účet Městského soudu v Praze, náklady trestního řízení stanovené paušální částkou ve výši [částka]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla žalobci uložena povinnost nahradit státu na účet Městského soudu v Praze odměnu a hotové výdaje ve výši [částka], uhrazené ustanovenému obhájci státem.
8. Z konečného rozsudku, který byl ve věci vydán, má soud prokázáno, že trest 3 roky a 6 měsíců mu byl uložen poté, kdy s ohledem na okolnosti rozhodné pro uložení trestu k odvolání odvolací Vrchní soud v Praze k uloženému trestu uvedl, že odpovídá jak osobě obžalovaného a možnostem jeho nápravy, tak tomu, že od spáchání činu uběhla značná doba, tak i k okolnostem případu.
9. Soud má dále prokázáno, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dopisem ze dne [datum], který byl doručen žalované [datum]. Soud má prokázáno ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], že žalobce byl zaměstnán od [datum] do [datum]. Soud má dále prokázáno, že trestní věc byla medializována, o žalobci se psalo v denním tisku i na internetových stránkách. Proti žalobci je vedeno aktuálně exekuční řízení u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], k [datum] žalobce uhradil částku [částka] se zůstatkem jistiny [částka] a nákladů exekuce [částka]. Z exekučního příkazu ze dne [datum] má soud prokázáno, že byl vydán na srážku z pracovní odměny pro uspokojení pohledávky správce daně ve výši [částka] a dalším exekučním příkazem na částku [částka]. Žalobce byl povinen dle rozhodnutí Vězeňské služby ČR zaplatit za výkon vazby částku [částka] za období [datum] do [datum], tj. za 350 dnů. Dle sdělení vězeňské služby ze dne [datum] má soud prokázáno, že tyto náklady ve výši [částka] zůstávají ve výši [částka] i na částku [částka] byl podán exekuční návrh. Soud má prokázáno z listiny ze dne [datum] a [datum], že žalovaná zaplatila žalobci částku [částka] dne [datum] a částku [částka] dne [datum]. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění potřebná pro posouzení dané věci a neprováděl další navržené důkazy, neboť mu pro posouzení dané věci postačovaly důkazy provedené.
10. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti státu za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“) lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 9 zákona právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. Podle § 10 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno ze stejných důvodů, pro které soud v hlavním líčení rozhodne zprošťujícím rozsudkem. To neplatí, nařídí-li zastavení trestního stíhání prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii.
11. Podle § 10 odst. 2 zákona právo na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku. Náhrada škody náleží jen se zřetelem k rozdílu mezi trestem vykonaným na základě původního rozsudku a trestem uloženým rozsudkem novým.
12. Podle § 30 zákona náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši [částka].
13. Podle § 152 odst. 1 písm. b) zák. č. 141/1961 Sb. t.ř. byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, pokud nemá nárok na obhajobu bezplatnou. Podle § 152 odst. 1 písm. f) t.ř. byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu paušální částkou ostatní náklady, jež nese stát.
14. Podle § 152 odst. 1 písm. d) t.ř. byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody a s výkonem trestu domácího násilí.
15. Podle § 278 odst. 1 t.ř. obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, se povolí, a to i dříve, než nastaly skutečnosti uvedené v § 48 odst. 6 a 7 trestního zákoníku, také tehdy, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit rozhodnutí o trestu.
16. Podle § 284 odst. 1 t.ř. vyhoví-li soud návrhu na povolení obnovy, zruší napadené rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je návrh důvodný. Zruší-li, byť i jen zčásti, výrok o vině, zruší vždy zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Zruší také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu.
17. K jednotlivým nárokům: K nároku na náhradu nemajetkové újmy za výkon trestu přesahující později uložený trest, tj. 859 dní žádá částku Kč [částka]. Dle § 10 zákona má žalobce právo na náhradu nemajetkové újmy za dobu, po kterou vykonal trest odnětí svobody nad rámec doby, kterou po obnově řízení měl vykonat. Soud považuje částku, kterou přiznala žalovaná [částka], tj. za 1 den [částka] za přiměřenou újmě, která žalobci v souvislosti s vykonaným trestem vznikla. Žalobce byl později odsouzen a byl mu uložen trest odnětí svobody nižší, než trest, který skutečně vykonal, avšak s tím, že při ukládání druhého trestu soud přihlédl k tomu, že od spáchání činu uběhla značná doba, tzn. pokud by byl žalobce odsouzen v původním řízení na základě všech skutečností a důkazů, které měl k dispozici v rámci obnovy řízení, zcela jistě by žalobce byl odsouzen k vyššímu trestu odnětí svobody, než 3 roky a 6 měsíců. Z tohoto důvodu soud nepřiznal žalobci další částku nad tu, kterou přiznala a následně plnila žalovaná a s ohledem na to, že dle ustálené praxe za dobu výkonu trestu či vazby je přiznávaná částka 500 – [částka] za den, částka [částka] v tomto případě zcela přiměřená a měla by žalobci jeho nemajetkovou újmu kompenzovat.
18. Rozhodnutí o obnově řízení není rozhodnutím ve smyslu ust. § 8 zákona, čili není to nezákonné rozhodnutí, proto žalobci jako poškozenému z tohoto rozhodnutí nemohla vzniknout škoda, proto řízení o obnově nezakládá odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Žalobce byl nakonec pravomocně uznán vinným ze spáchání trestného činu. Proto soud nevyhověl návrhu na náhradu nemajetkové újmy za předchozí řízení před obnovou, neboť neexistuje odpovědností titul, žalobci z tohoto titulu nemohla vzniknout žádná nemajetková újma, když k novému rozhodnutí soud použil nové důkazy, které neměl v původním řízení k dispozici, proto nemůže jít tato skutečnost k tíži žalované, tedy státu.
19. Žalobce žádá za vykonanou vazbu zadostiučinění ve výši [částka] (za 30 dnů), avšak celá délka vazby, kterou žalobce vykonal, mu byla započtena do trestu, tedy z tohoto důvodu mu ani žádná újma nemohla vzniknout (k tomu viz. rozsudek [spisová značka]).
20. Za samotné trestní stíhání žalobce žádá Kč [částka], když nejprve byl trestně stíhán za trestný čin vraždy a poté za ublížení na zdraví. Tento nárok soud žalobci nepřiznal k tomu viz. odůvodnění pod bodem 18.
21. Žalobce žádá náhrada ušlého zisku za výkon trestu a vazby ve výši Kč 363 290. Žalobce před vzetím do vazby nepracoval, není splněna ani další podmínka pro vznik škody (kromě neexistence odpovědnostního titulu) a to vznik škody. Dále žalobce žádá náhradu nákladů za obhajobu ve výši Kč 242 720 (Peréz: Kč 86 025, [příjmení]: Kč 24 684, [příjmení]: Kč 53 482, Szewczik: Kč 61 710 a Kč 16 819). S ohledem na to, že nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, náklady za obhajobu jako náhrada škody, jak v řízení před povolením obnovy tak po obnově žalobci nepřísluší, neboť byly účelně vynaloženy na obhajobu žalobce, nikoli na zrušení jeho rozhodnutí pro nezákonnost (k tomu ještě srovnej rozsudek [spisová značka]„ změna právní kvalifikace odpovědnost státu nezakládá“). Ani náklady řízení před Ústavním soudem nemohl soud žalobci jako škodu přiznat, neboť podle § 31 zákona na náhradu těchto nákladů nemá poškozený nárok (k tomu dále rozsudek [spisová značka]). Žalobce žádá, aby mu byly nahrazeny náklady za výkon vazby celkem Kč 100 650 (Kč 43 650 + 57 000), ani tento nárok soud žalobci nepřiznal, neboť jak již bylo výše uvedeno, celá vykonaná vazba byla žalobci započtena do uloženého trestu odnětí svobody a navíc žalobce byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody a rozhodnutí o vazbě nebylo zrušeno nebo změněno nebo jeho nezákonnost nebyla jinak deklarována viz rozhodnutí [spisová značka]. Nároky žalobce na náhradu znalečného ve výši Kč 44 513,5 (MUDr. [příjmení] [jméno] 20 000, ČVÚT Kč 9 438, [příjmení] [jméno] 13 000, ČVÚT Kč [číslo], [příjmení] [jméno] 805) a svědečného (MUDr. [příjmení] [jméno] 1 238 a [příjmení] [jméno] 8 210) a soudního poplatku za dovolání ve výši Kč 10 000, za spěšné předklady Kč 53 000 zamítl ze stejného důvodu dle bodu 18. rozsudku. Posledními nároky žalobce jsou náklady spojené s exekucemi, které jsou proti němu vedeny a v minulosti vedeny byly u EÚ [obec] – Mgr. K. [příjmení], sp.zn. [spisová značka] a EÚ [okres] JUDr. I. [příjmení] sp.zn. [spisová značka]. Soud žalobci nepřiznal náhradu ani těchto nákladů, neboť rozhodnutí vydaná v rámci exekučních řízení nebyla pro nezákonnost zrušena ani změněna. Žalobce příslušné částí hradí po právu, neboť jsou to náklady trestního řízení, které skončilo jeho odsouzením. Soud uzavírá, že v předmětném trestním řízení ani v řízeních exekučních nebyly vydány nezákonné rozhodnut ve smyslu ustanovení § 8 zákona, proto žalobce nemá právo na náhradu škody ani nemajetkové újmy podle tohoto zákona.
22. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl, pouze přiznal žalobci náhradu úroku z prodlení za dobu, kdy žalovaná byla v prodlení, a to po uplynutí šestiměsíční lhůty od podání žádosti o předběžné projednání nároku do zaplacení. Podle ust. § 1970 tak soud přiznal žalobci úroky z prodlení z přiznané částky, která mu byla žalovanou vyplacena a představuje úhradu nemajetkové újmy za výkon trestu nad rámec uloženého trestu po povolené obnově řízení, ve výši dle nař.vl. [číslo]
23. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl částečně úspěšný ohledně nemajetkové újmy a částečně neúspěšný ohledně dalšího nároku na náhradu škody.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.