26 C 277/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o přezkoumání oprávněnosti výpovědi

I. Žaloba, aby soud určil, že výpověď ze dne 11. 10. 2017, a to nájmu bytu [číslo] standardní kategorie, nacházející se v 8. podlaží domu [adresa], který stojí na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obce Praha, vedený u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] [obec] v ulici [ulice a číslo], založený dohodou o přidělení bytu (nájemní smlouva) ze dne 2. 11. 1995, ve znění dodatku [číslo] ze dne 14. 5. 2012, daná žalovanou žalobkyni, je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 3 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu 21. 12. 2017 domáhá, aby soud určil, že výpověď, kterou jí dala žalovaná ze dne 11. 10. 2017 z nájmu bytu [číslo] nacházející se v osmém podlaží domu [adresa] a stojící na pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] obce Praha, v ulici [ulice a číslo], založený dohodou o přidělení bytu (nájemní smlouvou) ze dne 2. 11. 1995 ve znění dodatku č. 1 ze dne 14. 5. 2012 je neoprávněná.

2. Svou žalobu odůvodnila tím, že jí byla doručena výpověď ze dne 11. 10. 2017, a to z důvodu, že 2. 11. 1963 uzavřeli její rodiče nájemní smlouvu k předmětnému bytu s podpisem dodatku 14. 5. 2012. Postupně otec i matka žalobkyně zemřeli, matka dne 9. 5. 2016. Žalovaná ve výpovědi uvedla, že nedošlo k přechodu nájmu na člena nájemcovy domácnosti a žalobkyně jako dědička zůstavitelky dostala podle § 2283 odst. 1 výpověď z tam uvedených důvodů. Žalobkyně však tvrdí, že došlo k přechodu nájmu na člena nájemcovy domácnosti a to na jejího syna, vnuka posledně zemřelé nájemnice, který se narodil 28. 5. 1990 a v předmětné nemovitosti bydlí od narození. Jsou proto splněny zákonné podmínky pro přechod nájmu a žalobkyně tudíž není ve věci tou osobou, které by měla žalovaná dát výpověď.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a na svou obranu a k odůvodnění dané výpovědi uvedla v podání ze dne 31. 1. 2018, že se na ní žalobkyně z důvodu úmrtí původních nájemců obrátila s žádostí o uznání přechodu nájmu na sebe a na svého syna [jméno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná však výpisem z katastru nemovitostí zjistila, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí bytu v [katastrální uzemí] - [obec a číslo], nebyla tedy splněna podmínka, že člen nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce, nemá vlastní byt. U zmiňovaného [anonymizováno] žalobkyně pak postrádala vedení společné domácnosti. Vzhledem k tomu, že zemřeli oba původní nájemci a nepřešly práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přešly automaticky na nájemcova dědice, přičemž žalovaná vypověděla nájem bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do 3 měsíců poté, co se dozvěděla, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost. Žalovaná se dozvěděla dotazem u notáře, že žalobkyně je jedinou dědičkou po zemřelé nájemnici. Z tohoto důvodu se domnívá, že žalobkyně je tou osobou, které žalovaná měla a také dala výpověď a to zcela v souladu se zákonnými ustanoveními.

4. Soud má prokázáno z těchto listin: Z výpovědi z nájmu bytu, že byla datována 11. 10. 2017 a adresována [celé jméno žalobkyně], [adresa] z důvodu, že se dozvěděla, že nájemkyně zemřela, nepřešel nájem na člena její domácnosti a následně se dozvěděla, že žalobkyně je nájemcovým dědicem. Žalovaná tak přistoupila k výpovědi z nájmu bytu, který skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby a poté by žalobkyně měla byt vyklidit a vyklizený předat. Žalobkyně byla současně poučena, že má právo vznést proti této výpovědi námitky a do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná. Žalobkyně obdržela výpověď a dne 21. 12. 2017 podala žalobu, žalobkyně si zásilku nevyzvedla, 16. 10. 2017 byla uložena u pošty a 3. 11. 2017 vrácena zpět [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Výpověď byla adresována [adresa žalobkyně]. Žalovaná adresovala výpověď také žalobkyni na adresu [adresa], kterou si žalobkyně vyzvedla 30. 10. 2017. Účastníci nepředložili nájemní smlouvu, mezi účastníky nebylo sporné, že rodiče žalobkyně, resp. matka byla nájemnicí předmětného bytu, v bytě žila, platila nájemné a žalovaná věděla o tom, že matka žalobkyně žije v předmětném bytě a platí nájemné. Účastníci soudu předložili pouze dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu obecního bytu ze dne 14. 5. 2012, kde bylo uvedeno, že tímto dodatkem se mění původní nájemní smlouva, uzavřená dne 2. 11. 1965. K bytu č. 10 o dispozici 2+1 v 8. podlaží domu [adresa] v [obec a číslo], [ulice a číslo], dohoda byla o výši nájemného, bylo zmíněno, že byt je nyní dispozičně jako 3+kk. Bylo také dohodnuto, že po vypršení životnosti kuchyňské linky, vařiče, sporáku a trouby si nájemce pořídí na vlastní náklady nové vybavení, aniž by pronajímatel tyto náklady hradil. Z výpisu z katastru nemovitostí [katastrální uzemí], hlavní město Praha, list vlastnictví [číslo] má soud prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky v budově stojící na pozemku [adresa]. Byt [číslo] vlastní [celé jméno žalobkyně] s tam uvedeným rodným číslem, shodujícím se s datem narození žalobkyně. Žalobkyně však nepopírá, že by nebyla vlastníkem této nemovitosti. Listinou ze dne 28. 3. 2017 žalovaná informovala žalobkyni o nesouhlasu s přechodem nájmu bytu, stejnou listinu obdržel také [jméno] [jméno] [příjmení] na adrese [adresa žalobkyně]. Z e-mailové korespondence notářské kanceláře JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že notář informoval [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] o tom, že jedinou dědičkou po zůstavitelce [jméno] [celé jméno žalobkyně] je její dcera, [celé jméno žalobkyně]. Toto sdělení žalované bylo doručeno 6. 10. 2017.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] [příjmení], osoby, kterou žalobkyně označila, že na ni přešel nájem po zemřelé [jméno] [celé jméno žalobkyně], že v bytě bydlí od narození, tj. od r. 1990. Pak byl s matkou a také s prarodiči v zahraničí. Poté se vrátili z ciziny a bydleli opět v tomto bytě, asi do r. 2007, pak opět vyjeli mimo republiku a po návratu v r. 2013 a 2014 střídavě bydlel v předmětném bytě, někdy byl u své přítelkyně a střídali se u prarodičů se žalobkyní, nebyli tam společně. Starali se o prarodiče, babičku a dědu, z důvodu jejich nepříznivého zdravotního stavu. V bytě měli jednu místnost, kde byl rozkládací gauč, na kterém se střídali s matkou, babička s dědou měli každý svou místnost. Děda tu místnost, která sloužila také jako kuchyň. Soužití vypadalo asi tak, že někdy hradil nákup žalobce, babička s dědou platili nájem, když nebyl v tomto bytě, byl buď na [anonymizováno], nebo u své přítelkyně. Své věci však měl různě, oblečení měl také v předmětném bytě i nějaké sportovní vybavení. Když se v r. 2014 vrátili zpět z ciziny, byli nějakou dobu ještě v bytě v [anonymizováno] společně, pak se žalobkyně odstěhovala, v r. 2016 postupně zemřel děda a babička po něm. Některé věci platila také žalobkyně, ale svědek nevěděl přesně, jestli to byl nájem nebo léky nebo věci kolem bytu.

6. Ze sdělení JUDr. [jméno] [příjmení], notáře v [obec], má soud prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] zemřela [datum] a trvale byla posledně hlášena na adrese [adresa žalobkyně]. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud prokázáno, že soud potvrdil dědictví po zemřelé [jméno] [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo] pozůstalé dceři [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Ze sdělení žalované má soud prokázáno, že v bytě byly hlášeny vždy dvě osoby.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že neví, jestli zná žalobkyni. V domě, kde bydlí, se pohybuje víc lidí, ale znala její rodiče, ti bydleli v 7. patře, jmenovali se [příjmení]. Ona bydlí v domě 30 let a do února 2020 chodila do práce, odcházela ráno v 6:00 a přicházela kolem 17:00 hodiny a bydlí ve 4. patře. Vzhledem k tomu, že v domě je výtah, nepřišla do kontaktu s lidmi ze 7. patra, pouze pokud jeli společně výtahem. Nikdy k [anonymizováno] na návštěvu nechodila, ale ví, že tam p. [celé jméno žalobkyně] bydlela i s p. [příjmení], ale jestli tam bydlela i jejich dcera, to neví. Ví, že zemřeli brzy po sobě.

8. Ze svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že znal p. [příjmení] i p. [celé jméno žalobkyně], byli to podstatně starší lidé než on, pán byl právník, bydleli v 7. patře a paní byla v domácnosti. Svědek bydlí v domě 24 let. Vždy vídal tyto dva jenom na chodbě, na návštěvu tam chodila středně vysoká žena s tmavě hnědými vlasy tak na ramena, měla brýle a byla štíhlá. Myslel, že je to dcera, chodila tam pravidelně. [příjmení] bydlí v 6. patře, oni v 7. patře. Bylo to, když p. [příjmení] dostal mrtvici nebo infarkt, protože svědek je doktor, sice zubař, ale poskytl první pomoc, oživovali ho, pak přijela sanitka, avšak oživit se p. [příjmení] už nepodařilo. Pak p. [celé jméno žalobkyně] žila sama a myslí, že asi do roka zemřela také. Neví, jestli chodila sama nakupovat, nebo jí pomáhala dcera.

9. Z výpovědi žalobkyně má soud prokázáno, že žije s rodiči od narození a nic se na tom nezměnilo ani po narození jejího dítěte, syna. Žalobkyně se svými rodiči pobývala také v cizině, kde byla vyslána na misi a rodiče jí pomáhali s výchovou syna. Poté, kdy se vrátili ze zahraničí, bydleli v [anonymizováno] ulici spolu. Žalobkyně posílala na účet maminky celou svou výplatu a z tohoto účtu se platily veškeré náklady spojené s bytem a s výživou rodiny. Když maminka onemocněla, na radu si žalobkyně nechala zřídit svůj účet, na který jí chodily její příjmy a ona poté, kdy rodiče již byli vážně nemocní, tatínek měl problémy se srdcem a maminka také, měla i mrtvici, starali se o ně spolu se synem a to i po smrti tatínka. Po prvním návratu z ciziny si žalobkyně pořídila výhodně bydlení, avšak jedná se o jednu velkou místnost uzpůsobenou k bydlení jednoho člověka, příp. bezdětného páru. Soužití celé rodiny pak vypadalo tak, že tatínek měl jednu místnost, dříve sloužila jako kuchyň, kde spal na rozkládacím gauči, maminka měla ložnici a jeden pokoj byl určen jí a synovi, kde se střídali podle potřeby, když se starali o rodiče. Maminka již nemohla vařit ani nakupovat, to dělala žalobkyně nebo syn, který vydatně pomáhal.

10. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem za použití níže uvedených zákonných ustanovení: Podle § 2279 odst. 1 o.z. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Podle § 2282 o.z. nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. [příjmení], které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí. Podle § [číslo] odst. 1 pronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do 3 měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost.

11. V daném případě po provedeném dokazování došel soud k závěru, že na syna [jméno] [jméno] [příjmení], tak jak tvrdila žalobkyně, práva a povinnosti z nájmu po zemřelé babičce [jméno] [celé jméno žalobkyně], která zemřela [datum], když bylo [jméno] [jméno] [příjmení] 26 let, nepřešla. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] nevedl s ní domácnost, ačkoli jí velmi pomáhal s nákupy i s potřebami v souvislosti s bytem, tato pomoc nenaplňuje znaky vedení společné domácnosti. Soud má prokázáno, že [jméno] [jméno] [příjmení] chodil do bytu, i tam přespával, stejně tak jako žalobkyně jeho matka. Starali se o stárnoucí rodiče (prarodiče) a to intenzivně. Střídali se v péči o nemocnou maminku a babičku, poskytovali jí všestrannou péči, chodili nakupovat, starali se o domácnost. Když syn žalobkyně nebyl k dispozici, byl buď v bytě na [obec a číslo] anebo u své přítelkyně, stejně tak žalobkyně když nebyla v předmětném bytě v [anonymizováno], byla ve svém bytě na [obec a číslo]. Vnuk paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] nebyl na ní odkázán výživou ani ona na něm, pokud [jméno] [příjmení] někdy nakupoval a pomáhal prarodičům a asistoval jim při doprovodu k lékařům nebo za jinými pochůzkami, jednalo se o výpomoc členům rodiny, avšak znaky společné domácnosti tato činnost nesplňovala. Tuto činnosti soud posuzuje za chvályhodnou a záslužnou, avšak k prokázání k přechodu nájmu z titulu vedení společné domácnosti nestačí. Tomuto závěru nasvědčuje také to, že zmiňovaný [jméno] [jméno] [příjmení] neplatí a neplatil nájemné, při svém výslechu ani nesdělil, kolik nájem činí a nepopsal konkrétní vedení společné domácnosti tak, aby mohly být naplněny zákonné předpoklady pro přechod nájmu. Žalovaná odkázala na judikát rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 622/99 ze dne 29. 8. 2000, zde Nejvyšší soud uzavřel, že společná domácnost musí vykazovat tyto znaky, mělo by jít o soužití trvalé povahy založeném na oboustranném a souhlasném úmyslu nájemce bytu a jeho příslušníka domácnosti žít v trvalém životním společenství, vyznačujícím se spotřebním společenstvím a aby byla dále splněna jedna ze dvou další podmínek, buď péče o společnou domácnost nájemce nebo odkázanost výživou na něj. To v daném případě splněno nebylo, neboť jak již bylo výše uvedeno, syn žalobkyně ani její matka nebyl jeden na druhého odkázán výživou a o společnou domácnost nepečovali společně. Vnuk paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] pouze pomáhal v její těžké životní situaci, stejně tak vydatně pomáhala i žalobkyně. Znaky vedení společné domácnosti však naplněny nebyly. Na žalobkyni nemohl přejít nájem bytu z důvodu, že má vlastní byt a na jejího syna [jméno] [jméno] [příjmení] nepřešel, protože nebyly splněny zákonné podmínky pro přechod nájmu. [jméno] [jméno] [příjmení] nebyl členem nájemcovy domácnosti, který by v bytě žil v den smrti nájemce.

12. Ze všech výše uvedených důvodů soud zamítl žalobu na určení výpovědi jako neoprávněné, neboť žalovaná dala žalobkyni oprávněně výpověď podle ust. § 2283 po splnění lhůt tam uvedených. Nájem byl vypovězen ve dvouměsíční výpovědní době a to do tří měsíců poté, co se žalovaná dozvěděla, že nájemce zemřel a kdo jsou nájemcovými dědici. [jméno] [celé jméno žalobkyně] zemřela 9. 5. 2016, notář sdělil žalované, že žalobkyně je jedinou dědičkou po zemřelé nájemkyni a žalovaná dala 30. 10. 2017 žalobkyni výpověď. Žalobkyně dne 21. 12. 2017 podala žalobu ke zdejšímu soudu na určení neoprávněnosti této výpovědi. Notář sdělil žalované dne 6. 10. 2017, kdo je dědičkou po zemřelé nájemnici a ten samý měsíc - 30. 10. 2017 dostala žalobkyně výpověď. Žalobkyně do dvou měsíců ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, podle § 2290 o.z., podala soudu návrh, aby přezkoumal, zda výpověď je oprávněná. Ze všech výše uvedených důvodů, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

13. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalované náhradu nákladů řízení za tyto úkony: Vyjádření se k žalobě ze dne 31. 8. 2018, příprava na jednání před soudem 14. 3. 2019 a jednání dne 14. 3. 2019, vyjádření ze dne 2. 7. 2020, příprava na jednání před soudem a účast na jednání dne 21. 7. 2020, 26. 11. 2020 a 11. 2. 2021, tj. za 10 úkonů po 300 Kč dle ust. § 151a o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015, tj. celkem 3 000 Kč.