26 C 3/2023
č. j. 26 C 3/2023-23
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 2 rozhodl ve věci o náhradě televizních poplatků, kdy žalobkyně domáhala zaplacení částky 810 Kč za období od února do července. Soud potvrdil nárok na částku 810 Kč s úroky z prodlení ve výši 44,56 Kč, které vypočítal podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, z nichž 400 Kč tvořil soudní poplatek a 726 Kč náklady zastoupení podle advokátního tarifu. Rozsudek byl vydán bez jednání, protože účastníci souhlasili s rozhodnutím na základě předložených listinných důkazů.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 810 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 810 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 44,56 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 810 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný nezaplatil televizní poplatky ve výši Kč číslo od února 2022 do července 2022. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalovaný je poplatníkem televizních poplatků dle § 3 a 4 z. č348/2002 Sb., na základě kterého má povinnost hradit televizní poplatky ve stanové výši. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 810 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.