26 C 4/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 210 000 Kč s příslušenstvím

I. Připouští se změna žaloby navržená žalobkyní při jednání dne [datum] o patnáctiprocentní úrok z prodlení z částky Kč 133 000 od [datum] do zaplacení.

II. Řízení se ohledně částky Kč 87 000 zastavuje.

III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni [příjmení] 133 000 s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 23 C 17/2014.

2. Žalovaná v rámci předběžného projednání žaloby (dle ustanovení § 14 a 215 z. č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) zaplatila žalobkyni částku Kč 87 000.

3. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok dne [datum]. Žalovaná svým Stanoviskem ze dne [datum] sdělila žalobkyni, že její nárok uznává co do základu a částku Kč 87 000. O tuto částku vzala, žalobkyně žalobu, zpět. Soud dle ustanovení § 96 o.s.ř. řízení v této části zastavil.

4. Soud má prokázán tento průběh posuzovaného řízení Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 36 C 17/2014: Žalobkyně podala dne [datum] žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Na výzvu soudu zaplatila dne [datum] soudní poplatek. Soudu se nepodařila žaloba doručit na uvedenou adresu žalovanému. Po sdělení adresy (v SRN) soud žalobu žalovanému dne [datum] doručil. Dne [datum] se žalovaný k žalobě vyjádřil. Na den [datum] soud nařídil ústní jednání. Z tohoto jednání se žalovaný z pracovních důvodů omluvil a žádal o odročení jednání. Další jednání bylo nařízeno na [datum], ze kterého se opět žalovaný omluvil. Další jednání soud nařídil na [datum], na kterém byla přednesena žaloba, obrana k žalobě, soud poučil účastníky o nutnosti tvrdit rozhodné skutečnosti. Dne [datum] bylo soudu doručeno doplnění žaloby. Z nařízeného jednání dne [datum] se omluvili oba účastníci. Dne [datum] se konalo další jednání ve věci, na tomto jednání soud poučil účastníky o nutnosti tvrdit rozhodné skutečnosti. Dne [datum] byla žaloba doplněna a navrženy důkazy. Žalovaný požádal o měsíční lhůtu k tomu, aby se mohl k doplněné žalobě vyjádřit. Dne [datum] žalobkyně žádala soud o nařízení jednání. Dne [datum] soud vynesl ve věci mezitímní rozsudek. Dne [datum] bylo podáno blanketní odvolání. Soud vyzval odvolatele k jeho doplnění. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] odvolací soud odvolání žalovaného odmítl. Dne [datum] se konalo další jednání ve věci. Dne [datum] zaslal žalovaný vyjádření. Dne [datum] se konalo další jednání. Soud dne [datum] soud ustanovil znalce. Znalecký posudek byl předložen soudu [datum]. Dne [datum] byl znalec vyzván, aby doplnil znalecký posudek. Další ústní jednání se konalo [datum] a dne [datum] soud vydal rozsudek. Proti rozsudku bylo podáno odvolání. Věc byla odvolacímu soudu předložena dne [datum] Odvolací soud rozhodl [datum], schválil smír účastníků, který nabyl právní moci dne [datum] Celkem posuzované řízení trvalo 8 let a 3 měsíce.

5. Podle zákona stát odpovídá za nesprávný úřední postup orgánů veřejné moci spočívající v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a takovou odpovědnost je nutné posuzovat v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva vztahující se k článku 6, odst. 1 Úmluvy a judikaturou Nejvyššího soudu České republiky vztahující se k náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (srovnej stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť celková délka řízení byla nepřiměřená a žalobkyni v důsledku toho vznikla presumovaná nemajetková újma, kterou je na místě odškodnit v penězích. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná.

7. V případě, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle ust. § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo ust. § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, e) významu předmětu řízení pro poškozeného (ust. § 31a odst. 3 zák.).

8. Při aplikaci ust. § 31a odst. 1 zák. je navíc nutno mít na paměti, že je jím realizováno právo na nápravu porušení práva či svobody přiznané Úmluvou ve smyslu jejího článku 13, a proto musí soudy poskytnout nápravu v takovém rozsahu, v jakém by byla poskytnuta Evropským soudem pro lidská práva, za přihlédnutí ke kritériím, která Evropský soud pro lidská práva považuje za významná, resp. v rozsahu, který by Evropský soud pro lidská práva hodnotil za dostačující (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3930/2009). Nejvyšší soud přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč – 20 000 Kč za první dva roky, dále pak za každý další rok řízení (tj. 1250 Kč – 1667 Kč za 1 měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení nižší částky odškodnění za prvé dva roky řízení přihlíží Nejvyšší soud k tomu, že během nich je újma způsobena (nakonec příliš dlouhým řízením) nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá, čemuž musí odpovídat i částka odškodnění za rok trvání řízení.

9. První krok při stanovení zadostiučinění nemajetkové újmy v penězích spočívá v určení tzv. základní částky, která vychází z celkové délky nepřiměřeně dlouhotrvajícího řízení (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009, ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4923/2009).

10. Soud stanovil základní částku za 8 let a 3 měsíc 108 750 Kč. Vycházel z částky Kč 15 [číslo] (resp. [číslo]) s tím, že za prvé dva roky v poloviční částce.

11. Žalobkyně podala žalobu den [datum] a řízení ve věci samé skončilo pravomocně [datum]; žalobkyně uplatnila nárok na odškodnění (přiměřené zadostiučinění) za dobu 8 let a 3 měsíce.

12. Celkový náhled na dobu, v níž byla projednávaná věc vyřízena, a posouzení postupu orgánů veřejné moci během řízení, jsou dvě samostatné rozhodné okolnosti, které se (samozřejmě i ve vzájemné souvislosti s okolnostmi vyjmenovanými v ust. § 31a odst. 3 zák., popř. dalšími významnými okolnostmi projednávané věci) nutně projeví v hodnocení délky řízení jako nepřiměřené a při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Dále je třeba připomenout, že k porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází i tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu (srovnej stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

13. V projednávané věci měla na délku řízení vliv procesní složitost a do značné míry i skutková a právní složitost řízení spočívající v tom, že dokazování bylo rozsáhlejší, bylo třeba provést velké množství listinných důkazů, výslechy svědků, znalecké zkoumání. Účastníci doplňovali skutková tvrzení a z nařízených jednání se omlouvali.

14. Je-li vyčíslena základní částka, pak tuto částku je možné snížit či zvýšit v souvislosti na zjištěné okolnosti případu vztahujících se ke skutečnostem uvedeným v ust. § 31a odst. 3 zák. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2301/2009).

15. Při posouzení kritéria složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) zák.) je třeba vzít v úvahu zejména složitost skutkovou (rozsah účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývající rozsah prováděného dokazování a různorodost užitých důkazních prostředků, tj. výslechy mnoha svědků, znalecké posudky, výslechy znalce apod.), složitost právního posouzení z hlediska aplikační a interpretační (závisející zejména na četnosti obdobných řízení s obdobnými skutkovými okolnostmi či existující judikatury a její ustálenosti, povinnosti položit předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru či předběžnému vyšetření ústavnosti aplikovaného právního předpisu atd.) a také složitost procesní (procesní aktivita účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky těchto opravných prostředků atd.). Byla-li věc posuzována na více stupních soudní soustavy, pak přirozeně narůstá délka řízení, což se musí projevit v odpovídajícím snížení základní částky.

16. Soud dospěl k závěru, že je na místě snížit základní částku o 20% z důvodu složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) zák.) po stránce skutkové a procesní, neboť v průběhu posuzovaného řízení bylo třeba provádět rozsáhlejší dokazování a věc posoudit právně, rozhodnout o ustanovení znalce, určit odměnu znalce, vypořádat se s doplňováním žaloby.

17. Žalobkyně spolu se žalobou měla povinnost zaplatit soudní poplatek, soudní poplatek zaplatila až na základě výzvy soudu. Dle ustanovení § 79 o.s.ř. je povinna v žalobě uvést všechny rozhodné skutečnosti, ani této povinnosti žalobkyně nedostála. Soud je musel vícekrát vyzývat k doplnění žaloby. Tím, že žalobkyně doplňovala a měnila žalobu, prodloužila se délka sporu, neboť soud se vždy musel připravit na další změnu návrhu, když žalobkyně měla hned při sepisu žaloby shrnout a uvést vše, co bylo rozhodné pro to, aby soud mohl postupovat ve věci bez průtahů. Z tohoto důvodu soud snižuje základní částku o 10% (§ 31a odst. 3 písm. c) zák.).

18. Z hlediska kritéria spočívajícího v postupu orgánů veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) zák.) je třeba zhodnotit činnost orgánu, u nějž k průtahům došlo, tedy zejména to, zda a jakým způsobem reagoval na vzniklé procesní situace a na popsané počínání účastníka a zda bez ohledu na ostatní okolnosti měly průtahy řízení původ v jeho postupu. Je třeba tak zkoumat, zda řízení probíhalo plynule bez delších období nečinnosti mezi jednotlivými úkony soudu či jiných státních orgánů. Soud shledal, že okresní soud v období od [datum] do [datum] byl téměř nečinný, když až na výzvu žalobkyně konal a vydal mezitímní rozsudek. Poté byla věc předložena odvolacímu soudu a další úkony soudu již byly činěny v přiměřených lhůtách. Pro postup soudu v posuzované věci zdejší soud zvýšil základní částku o 10%.

19. Význam posuzovaného řízení pro žalobkyni (§ 31a odst. 3 písm. e) zák.) hodnotí soud jako standardní. Nejde o řízení se zvýšeným významem (řízení ve věci trestní, opatrovnické, sociálního zabezpečení, řízení týkající se zdraví nebo života). Z tohoto důvodu základní částku nijak neupravuje.

20. Soud přikročil ke zvýšení základní částky o 20% a snížil základní částku o 30%, tj. 20% za složitost a 10% za spoluúčast žalobkyně (108 750 Kč x 20% = 21 750 Kč). Vzhledem k tomu, že tuto částku žalovaná v rámci předmětného projednání nároku (ještě v 6 měsíční lhůtě) žalobkyni zaplatila, soud zamítl žalobu ve zbývající části.

21. Soud uzavřel, že s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo je správné snížení základní částky o 30% a současně zvýšení o 10%, tedy celkem 20% a vzhledem k tomu, že již žalovaná částku vyplatila, ve lhůtě podle § 15 zákona, není proto v prodlení s plněním peněžitého závazku, proto jí soud neuložil povinnost zaplatit úrok z prodlení, dle ust. § 1970 o.z..

22. Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu žalobkyni a to ve formě peněžitého plnění v celkové výši 87 000 Kč za 8 let a 3 měsíc posuzovaného řízení je přiměřené a spravedlivé a mělo by její nemajetkovou újmu kompenzovat. Soud na tomto místě připomíná, že náhrada nemajetkové újmy nemá sloužit ani k sankcionování státu, ani k obohacení poškozených stěžovatelů, ale ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Jedním z požadavků, které jsou na kompenzační prostředky nápravy kladeny, je ten, aby výše zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu byla spravedlivá. Za spravedlivou je přitom třeba považovat takovou náhradu, která umožní poškozenému napravit důsledky nesprávného úředního postupu, a procesní subjekt se tak přestane považovat za poškozeného (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3269/2009).

23. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodováno dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a soud žalované náhradu nákladů řízení za jeden úkon po Kč 300 dle § 151 o.s.ř. a to za vyjádření se k žalobě.