26 C 4/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce A , IČ: IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem sídlem adresa proti žalované: Anonymizováno , IČO sídlem právnická osoba adresa o zaplacení 87 057,98 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci Kč 87 057,98 s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení v částce , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , sp.zn., došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě průtahů v řízení, když řízení trvalo 11 let a 4 měsíce, 21 dnů. Za tuto nemajetkovou újmu žádá částku , částka, s tím, že mu částka , částka, byla v rámci předběžného projednání nároku žalovanou zaplacena. Zbývající částku , částka, tedy nyní žádá k doplacení s tím, že nesouhlasí s výpočtem žalované ohledně výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu.

2. Žalovaná nesouhlasila již s tím, že by měla platit vyšší částku, než kterou vyplatila, a to , částka, . Mezi účastníky není sporu o to, že dne , datum, požádal žalobce o náhradu nemajetkové újmy žalovanou ve výši , částka, .

3. Účastníci souhlasili s tím, aby soud rozhodl ve věci, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez jednání.

4. Soud vzal za prokázaný tento průběh řízení, které se konalo u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , sp.zn., : žalobce (i tam v postavení žalobce) podal , datum, žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím proti žalovanému z titulu náhrady škody. V žalobě současně požádal o osvobození od soudních poplatků. Soud přesto vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku, žalobce opakovaně požádal o to, aby byl osvobozen od soudních poplatků. Poté žalobce vyplnil prohlášení o majetkových poměrech a soud usnesením ze dne , datum, žalobce osvobodil od soudních poplatků. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Poté soud zaslal žalobu žalované straně a nařídil ústní jednání na , datum, . Právní zástupce žalobce požádal soud o přerušení řízení podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., neboť probíhá trestní řízení a jeho výsledky by mohly být významnou skutečností pro rozhodnutí soudu. Usnesením ze dne , datum, , které nabylo právní moci , datum, , bylo řízení z tohoto důvodu přerušeno. Dne , datum, rozhodl Městský soud v Praze v trestní věci k odvolání byl rozsudek zrušen, věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Poté bylo trestní stíhání , datum, zastaveno. Následně soud v posuzované věci vydal , datum, usnesení, kterým bylo v řízení pokračováno. Soud nařídil ústní jednání na , datum, . Na jednání dne , datum, soud rozhodl o předložení věci mediátorovi s tím, aby umožnil účastníkům, aby věc vyřešili prostřednictvím něho. Následně bylo vydáno usnesení , datum, , které nabylo právní moci , datum, . Bylo nařízeno první setkání s mediátorem a řízení bylo přerušeno na dobu tří měsíců. Dne , datum, právní zástupce žalobce sdělil, že mediační řízení stále probíhá. Dne , datum, sděluje mediátor, že mediační řízení stále probíhá a o jeho výsledku bude soud informovat. Dne , datum, byla soudu podána zpráva, že mediační řízení stále probíhá a dne , datum, právní zástupce žalobce sdělil soudu, že k dohodě v rámci mediace nedošlo. Soud nařídil ústní jednání na , datum, . Právní zástupce žalobce žádal o odročení jednání, poté se z dalšího jednání omluvil právní zástupce protistrany. Dne , datum, se konalo ústní jednání, které bylo odročeno na , datum, . Žalobce byl vyzván, aby doplnil žalobu, podáním ze dne , datum, požádal právní zástupce žalobce o prodloužení lhůty k doplnění žaloby, dne , datum, podal žalobce doplnění žaloby v rozsahu 100 stran, nato požádal právní zástupce protistrany o lhůtu k tomu, aby se mohl k podání vyjádřit. Soud nařídil ústní jednání na , datum, . Dne , datum, právní zástupce protistrany podal soudu podání. Další jednání se konalo , datum, , když předtím z důvodu pandemie byla nařízená jednání odročena. Na jednání , datum, došlo ke čtení důkazů, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem připojení spisu a umožnění účastníkům k nahlédnutí do těchto důkazů z trestního spisu. Nato byl navržen důkaz znaleckým posudkem v podání ze dne , datum, . Soud nařídil ústní jednání na , datum, , kdy byly čteny důkazy, jednání bylo odročeno na , datum, . Byl předložen, respektive čten znalecký posudek z trestního spisu, další ústní jednání se konalo , datum, s tím, že za účelem vypracování znaleckého posudku bylo jednání odročeno na neurčito. Poté zaslali účastníci otázky na znalce, soud ustanovil , datum, znalce z oboru ekonomika. Na , datum, bylo nařízeno ústní jednání, kde byl znalec vyslechnut. Jednání bylo odročeno na , datum, . Dne , datum, se konalo ústní jednání, na kterém byl vynesen zamítavý rozsudek, který nabyl právní moci , datum, , když proti němu bylo podáno odvolání, věc byla předložena odvolacímu soudu , datum, . Městský soud rozhodl , datum, . Právní moc nastala , datum, . Řízení trvalo 11 let a sedm měsíců od , datum, do , datum, .

5. Po právní stránce soud postupoval dle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon). Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k za a) celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

6. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona). V daném případě soud s ohledem na délku řízení dospěl k závěru, že zadostiučinění, které by mělo být poskytnuto žalobci, musí být poskytnuto v penězích, neboť konstatování porušení práva by právě s ohledem na délku řízení již nemohlo být dostatečné. Soud základní částku určil ve výši , částka, , tj. , částka, za jeden rok, po které trvalo předmětné řízení, respektive , částka, za jeden měsíc.

7. Dále se soud zabýval jednotlivými kritérii dle ustanovení § 31a odst. 3, a to především samotnou délkou řízení, kterou označil za nepřiměřenou. Z tohoto důvodu byla přiznána částka ve výši , částka, za jeden rok s tím, že za prvé dva roky v poloviční výši. Dalším kritériem je postup soudu v daném řízení, pro který soud zvýšil základní částku o 5 %, neboť došlo k nekoncentrovanému postupu, čímž se délka řízení navýšila. Mezi jednotlivými úkony byly shledány delší prodlevy. Soud nařídil prvé jednání ve věci a na tomto jednání ustanovil mediátora, věc byla pak řešena v rámci mediačního řízení, zde soud vidí nekoncentrovanost řízení. Soud snížil základní částku pro postup účastníků v řízení také o 5 %. Žalobce nepodal řádnou žalobu, musela být v rámci výzvy soudu doplňována. Řízení bylo přerušeno do doby skončení trestního stíhání, bylo třeba znaleckého zkoumání. Soud prováděl velké množství listinných důkazů. Z tohoto důvodu soud pro složitost řízení základní částku zvyšuje o 20 %. Pokud jde o význam řízení pro žalobce, ten soud shledává jako standardní, proto z tohoto důvodu ani základní částku nijak neupravuje.

8. S ohledem na výše uvedené pak soud snížil základní částku , částka, o 20 %, to je o , částka, a výslednou částku , částka, by žalobci jako zadostiučinění zdejší soud přiznal. Vzhledem k tomu, že žalovaná přiznala ještě vyšší částku , částka, , soud pak žalobu v celém rozsahu zamítl.

9. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, dle ustanovení § 151 o.s.ř.