26 C 4/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce A, IČ: IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B, advokátem sídlem adresa proti žalované: Anonymizováno, IČO sídlem právnická osoba adresa o zaplacení 87 057,98 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci Kč 87 057,98 s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne datum domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení v částce částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. sp.zn. došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě průtahů v řízení, když řízení trvalo 11 let a 4 měsíce, 21 dnů. Za tuto nemajetkovou újmu žádá částku částka s tím, že mu částka částka byla v rámci předběžného projednání nároku žalovanou zaplacena. Zbývající částku částka tedy nyní žádá k doplacení s tím, že nesouhlasí s výpočtem žalované ohledně výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu.

2. Žalovaná nesouhlasila již s tím, že by měla platit vyšší částku, než kterou vyplatila, a to částka. Mezi účastníky není sporu o to, že dne datum požádal žalobce o náhradu nemajetkové újmy žalovanou ve výši částka.

3. Účastníci souhlasili s tím, aby soud rozhodl ve věci, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez jednání.

4. Soud vzal za prokázaný tento průběh řízení, které se konalo u Městského soudu v Brně pod sp. zn. sp.zn.: žalobce (i tam v postavení žalobce) podal datum žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím proti žalovanému z titulu náhrady škody. V žalobě současně požádal o osvobození od soudních poplatků. Soud přesto vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku, žalobce opakovaně požádal o to, aby byl osvobozen od soudních poplatků. Poté žalobce vyplnil prohlášení o majetkových poměrech a soud usnesením ze dne datum žalobce osvobodil od soudních poplatků. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Poté soud zaslal žalobu žalované straně a nařídil ústní jednání na datum. Právní zástupce žalobce požádal soud o přerušení řízení podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., neboť probíhá trestní řízení a jeho výsledky by mohly být významnou skutečností pro rozhodnutí soudu. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci datum, bylo řízení z tohoto důvodu přerušeno. Dne datum rozhodl Městský soud v Praze v trestní věci k odvolání byl rozsudek zrušen, věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Poté bylo trestní stíhání datum zastaveno. Následně soud v posuzované věci vydal datum usnesení, kterým bylo v řízení pokračováno. Soud nařídil ústní jednání na datum. Na jednání dne datum soud rozhodl o předložení věci mediátorovi s tím, aby umožnil účastníkům, aby věc vyřešili prostřednictvím něho. Následně bylo vydáno usnesení datum, které nabylo právní moci datum. Bylo nařízeno první setkání s mediátorem a řízení bylo přerušeno na dobu tří měsíců. Dne datum právní zástupce žalobce sdělil, že mediační řízení stále probíhá. Dne datum sděluje mediátor, že mediační řízení stále probíhá a o jeho výsledku bude soud informovat. Dne datum byla soudu podána zpráva, že mediační řízení stále probíhá a dne datum právní zástupce žalobce sdělil soudu, že k dohodě v rámci mediace nedošlo. Soud nařídil ústní jednání na datum. Právní zástupce žalobce žádal o odročení jednání, poté se z dalšího jednání omluvil právní zástupce protistrany. Dne datum se konalo ústní jednání, které bylo odročeno na datum. Žalobce byl vyzván, aby doplnil žalobu, podáním ze dne datum požádal právní zástupce žalobce o prodloužení lhůty k doplnění žaloby, dne datum podal žalobce doplnění žaloby v rozsahu 100 stran, nato požádal právní zástupce protistrany o lhůtu k tomu, aby se mohl k podání vyjádřit. Soud nařídil ústní jednání na datum. Dne datum právní zástupce protistrany podal soudu podání. Další jednání se konalo datum, když předtím z důvodu pandemie byla nařízená jednání odročena. Na jednání datum došlo ke čtení důkazů, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem připojení spisu a umožnění účastníkům k nahlédnutí do těchto důkazů z trestního spisu. Nato byl navržen důkaz znaleckým posudkem v podání ze dne datum. Soud nařídil ústní jednání na datum, kdy byly čteny důkazy, jednání bylo odročeno na datum. Byl předložen, respektive čten znalecký posudek z trestního spisu, další ústní jednání se konalo datum s tím, že za účelem vypracování znaleckého posudku bylo jednání odročeno na neurčito. Poté zaslali účastníci otázky na znalce, soud ustanovil datum znalce z oboru ekonomika. Na datum bylo nařízeno ústní jednání, kde byl znalec vyslechnut. Jednání bylo odročeno na datum. Dne datum se konalo ústní jednání, na kterém byl vynesen zamítavý rozsudek, který nabyl právní moci datum, když proti němu bylo podáno odvolání, věc byla předložena odvolacímu soudu datum. Městský soud rozhodl datum. Právní moc nastala datum. Řízení trvalo 11 let a sedm měsíců od datum do datum.

5. Po právní stránce soud postupoval dle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon). Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k za a) celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

6. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona). V daném případě soud s ohledem na délku řízení dospěl k závěru, že zadostiučinění, které by mělo být poskytnuto žalobci, musí být poskytnuto v penězích, neboť konstatování porušení práva by právě s ohledem na délku řízení již nemohlo být dostatečné. Soud základní částku určil ve výši částka, tj. částka za jeden rok, po které trvalo předmětné řízení, respektive částka za jeden měsíc.

7. Dále se soud zabýval jednotlivými kritérii dle ustanovení § 31a odst. 3, a to především samotnou délkou řízení, kterou označil za nepřiměřenou. Z tohoto důvodu byla přiznána částka ve výši částka za jeden rok s tím, že za prvé dva roky v poloviční výši. Dalším kritériem je postup soudu v daném řízení, pro který soud zvýšil základní částku o 5 %, neboť došlo k nekoncentrovanému postupu, čímž se délka řízení navýšila. Mezi jednotlivými úkony byly shledány delší prodlevy. Soud nařídil prvé jednání ve věci a na tomto jednání ustanovil mediátora, věc byla pak řešena v rámci mediačního řízení, zde soud vidí nekoncentrovanost řízení. Soud snížil základní částku pro postup účastníků v řízení také o 5 %. Žalobce nepodal řádnou žalobu, musela být v rámci výzvy soudu doplňována. Řízení bylo přerušeno do doby skončení trestního stíhání, bylo třeba znaleckého zkoumání. Soud prováděl velké množství listinných důkazů. Z tohoto důvodu soud pro složitost řízení základní částku zvyšuje o 20 %. Pokud jde o význam řízení pro žalobce, ten soud shledává jako standardní, proto z tohoto důvodu ani základní částku nijak neupravuje.

8. S ohledem na výše uvedené pak soud snížil základní částku částka o 20 %, to je o částka a výslednou částku částka by žalobci jako zadostiučinění zdejší soud přiznal. Vzhledem k tomu, že žalovaná přiznala ještě vyšší částku částka, soud pak žalobu v celém rozsahu zamítl.

9. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka dle ustanovení § 151 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li žalobce dobrovolně plnit, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit jeho soudní výkon nebo exekuci.