26 C 50/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupen: Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, ulice a číslo , PSČ obec a číslo o: zaplacení 30 777 539 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 30.777.539 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 4% ročně z částky 5.360.040 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3,5% ročně z částky 6.536.829 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 3,5% rovně z částky 2.488.590 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3,5% ročně z částky 4.977.180 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10,25% ročně z částky 11.414.900 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 1.500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení částky 30.777.539 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že vzhledem k tomu, že Obvodní soud pro Prahu 1 nerozhodl o návrhu žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. o vstupu [právnická osoba] [právnická osoba] do řízení, vznikla této [právnická osoba]. škoda v žalované výši, neboť soud nerozhodl o vstupu této společnosti do řízení. Společnosti tak byla odňata možnost domáhat se svého nároku proti žalované společnosti Národní divadlo o zaplacení částky představující pohledávku, která na ni byla [právnická osoba] postoupena. Společnost CLARTÉ pak tuto svou pohledávku o náhradu škody proti státu postoupila na žalobkyni [právnická osoba] s.r.o., která se nyní domáhá zaplacení předmětné částky proti žalované Ministerstvu spravedlnosti již z titulu nesprávného účetního postupu v případě rozhodování o vstupu žalobkyně [příjmení] do řízení, které je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 24 C 128/2002.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a na svou obranu uvedla, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ani k vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaná tvrdí, že Obvodní soud pro Prahu 1 postupoval v souladu s právními předpisy, a proto není zde dán odpovědnostní titul a žalobkyni nemohla v tomto případě vzniknout žádná škoda v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem.

3. Společnost CLARTÉ [právnická osoba] podáním ze dne [datum] požádala Ministerstvo spravedlnosti o předběžné projednání jejího nároku, ve smyslu ustanovení § 14 z.č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon). Žádost byla žalované doručena dne [datum].

4. Soud má prokázáno z listiny ze dne [datum], že společnost CLARTÉ [právnická osoba] a [právnická osoba] s.r.o. uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky s předmětem nároku na náhradu škody nezpůsobené nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení pod sp. zn. 24 C 128/2002 v celkové výši 30.777.539 Kč s příslušenstvím.

5. Soud má dále prokázáno, že společnost [právnická osoba] podala u Obvodního soudu pro Prahu 1 proti žalovanému Národnímu divadlu žalobu o zaplacení peněžité částky 5.360.040 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Obvodní soud pro Prahu 1 u kterého byla věc vedena pod sp. zn. 24 C 128/2002, dne 11.12.2007 připustil změnu žaloby a to o další žalovanou částku. Celkem tak o zaplacení částky 30.777.539 Kč. Usnesením odvolacího soudu č.j. 39 Co 309/2011-201 bylo rozhodnuto o vstupu [právnická osoba] [právnická osoba] do řízení ve vztahu k částce 1.242.826 Kč. Podle smlouvy o postoupení pohledávky listiny ze dne [datum] [právnická osoba] jako postupitel postoupil postupníkovi CLARTÉ [právnická osoba] pohledávku 5.360.040 Kč s příslušenstvím, 6.536.829 Kč s příslušenstvím, 2.488.590 Kč, 4.977.180 Kč a 11.414.900 Kč s příslušenstvím. Dne [datum] podala [právnická osoba] s.r.o. soudu návrh na vstup [právnická osoba] [právnická osoba] do řízení na místo dosavadní žalobkyně a v rozsahu celé žalované částky a to právě s ohledem na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně [právnická osoba] podání se sdělením insolvenčního správce, že dává souhlas, aby bylo v řízení pokračováno na straně žalobce s dlužníkem jako účastníkem řízení, přičemž z podání je zřejmé, že [datum] bylo zveřejněno rozhodnutí Krajského soudu v Brně o úpadku a prohlášení konkurzu na dlužníka [právnická osoba] s.r.o. Podáním ze dne [datum] požádala žalobkyně o pokračování v řízení a vzala zpět návrh na o procesním nástupnictví a současně vzala zpět žalobu s odkazem rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2564/2012. Ve svém podání také uvedla, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla na straně dlužníka podepsána osobou neoprávněnou za dlužníka jednat a zavazovat jej. Žalované Národní divadlo se zpětvzetím souhlasio a navrhlo, aby žádnému z účastníku nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Obvodní soud pro Prahu 1 dne 7.12.2017 č.j. 24 C 128/2002-433 rozhodl, že v řízení se pokračuje pod výrokem II. ve vztahu mezi žalobcem a) to je [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným to je Národní divadlo se řízení zastavuje. Ve vztahu k těmto účastníkům také rozhodl o nákladech řízení a o nákladech, které hradil stát. V řízení zůstala společnost CLARTÉ [právnická osoba], která dne [datum] podala doplnění odvolání proti výše uvedenému usnesení. Samotné odvolání pak bylo učiněno podáním ze dne [datum] O odvolání rozhodl Městský soud v Praze usnesením č.j. 39 Co 127/2018-465 a to dne 19.4.2018. Odvolání žalobkyně [příjmení] [právnická osoba] odmítl, neboť tato společnost není účastníkem řízení. Navíc vyslovil názor, že souhlasí s tím, že do doby rozhodnutí soudu o takovém návrhu může ten, kdo návrh podal, ho vzít zpět.

6. Z usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [insolvenční spisová značka] má soud prokázáno, že byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba] a prohlášením konkurzu přešla na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Toto rozhodnutí je ze dne [datum]. Návrh na zahájení insolvenčního řízení podal sám dlužník. Z konečné zprávy, která byla v souvislosti s tímto insolvenčním řízení vydána dne [datum] se podává, že byl zpeněžován majetek v podstatě ve výši 290.000.500 Kč a jedním z věřitelů úpadce bylo také Národní divadlo. O jeho pohledávce bylo vedeno insolvenční řízení 24 ICm 985/2014 24 ICM 1037/2014. Jedním z věřitelů byla také společnost CLARTÉ [právnická osoba]. Z listiny ze dne [datum], kterou za Národní divadlo právnímu zástupci žalobkyně zaslal právní zástupce Národního divadla, soud zjisti, že veškeré pohledávky dlužníka THEMOS a Národního divadla byly vzájemně vypořádány v rámci insolvenčního řízení a insolvenční řízení bylo skončeno. Tyto pohledávky byly vypořádány v průběhu roku 2017, tedy veškeré vzájemné pohledávky mezi [právnická osoba] a Národním divadlem byly vypořádány a zanikly. V případě, že by společnost CLARTÉ [právnická osoba], respektive TIENDE podala žalobu na Národní divadlo, sdělil právní zástupce Národního divadla, že bude vznášet námitku promlčení. Před žalobní výzva, o zaplacení částky 32 523 035,60 došla Národnímu divadlu dne [datum].

7. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem. Podle § 107a o.s.ř. odst. 1 má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o němž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, po případě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případě uvedených v § 107. Soud návrhu usnesení vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1 a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.Ustanovení § 107 odst. 4 platí obdobně. Podle § 107 odst. 4 o.s.ř. ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. Podle § 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 7 výše citovaného zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Podle ust. § 13 odst. 1 a 2 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

8. V daném případě soud dospěl k závěru, že nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí ani nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Rozhodnutí, kterým bylo zastaveno řízení proti žalobkyni [právnická osoba] a Národnímu divadlu nebylo pro nezákonnost zrušeno. Není nesprávným úředním postupem, že Obvodní soud pro Prahu 1 usnesení o právním nástupnictví, nýbrž zastavil řízení z důvodu zpětvzetí žaloby. Takový postup připouští jak usnesení Městského soudu v Praze, které bylo v dané věci vydáno, tak rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 2564/2012 ze dne 27. 3. 2014, ve kterém je v bodě 4 čtvrtý odstavec uvedeno, že“ žalobce mohl vzít kdykoli zpět návrh na vydání rozhodnutí dle § 107a o.s.ř., proto jestliže žalobce napadá právě tento postup, který je schválen Nejvyšším soudem, nemůže být nesprávným úředním postupem.“ 9. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3273/2011 ze dne 31. 10. 2012, který výslovně ve svém závěru uvádí, že úkony účastníků v řízení jsou procesními úkony a v procesním právu platí pro procesní úkony současně zásada„ co se stalo, nelze odestát“, tedy učiněné procesní úkony nelze v zásadě vzít zpět, tedy odstranit jejich nastalé procesní účinky na trvání a obsah procesního vztahu, pokud to právní úprava výslovně nepřipouští (jako je například u zpětvzetí žaloby, zpětvzetí odvolání atd.). Výše uvedené rozhodnutí také řešilo případ zpětvzetí žaloby nikoli zpětvzetí návrhu na záměnu účastníků. Tedy tento případ nedopadá zcela na předmět řízení, který nyní soud řeší. Na ten dopadá právě prvně citované usnesení Nejvyššího soudu, které se přímo problematikou nyní řešenou zabývá, tj., kdy byl vzat zpět návrh na přistoupení jiného účastníka do řízení a tam Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že lze tento návrh vzít zpět.

10. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná pro neexistenci odpovědnostního titulu a proto se soud dále nezabýval dalšími podmínkami proto, aby byla žalovaná odpovědna za škodu, tedy vznikem škody a příčinnou souvislostí mezi vznikem škody a pochybením žalované.

11. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč za jeden úkon při počtu 5 úkonů (vyjádření k žalobě, příprava na jednání [datum] a [datum] a účast na těchto jednáních) a to ve spojení s ust. § 151 o.s.ř. Celkem náklady řízení představují částku Kč 1 500 Kč.