26 C 52/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: omluvu

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaslat žalobci omluvu tohoto znění:„ Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá celé jméno žalobce, datum narození, trvale bytem adresa žalobce, že ho dne datum až datum omezila na jeho osobní svobodě pouze kvůli tomu, aby mu doručila zamítavé rozhodnutí o jeho žádosti“ se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne datum domáhá, aby soud uložil žalované omluvit se žalobci za to, že ho dne datum až datum omezila na jeho osobní svobodě pouze kvůli tomu, aby mu doručila zamítavé rozhodnutí o jeho žádosti.

2. Svou žalobu odůvodnil tím, že proti němu bylo vedeno trestní stíhání, v rámci kterého podal dne datum žádost o podmíněné upuštění od výkonu trestu zákazu činnosti. Městský soud v Brně ve věci 88 T 109/2018 nařídil na den 21.8.2019 veřejné zasedání, ke kterému byl žalobce předvolán. Žalobce se omluvil s tím, že musel odletět do školy ve Spojených státech. Doložil jako důkaz letenky a studijní vízum, potvrzení o studiu. Soud neakceptoval omluvu žalobce, respektive z důvodu, že nepožádal žalobce o odročení, soud mohl jednat v jeho nepřítomnosti, což považuje žalobce za pochybení. Avšak co nyní namítá je, že dne datum byl vydán Městským soudem v Brně příkaz k zatčení, který byl odůvodněn § 67 písm. a) trestního řádu, neboť se žalobce nacházel v zahraničí a nedařilo se mu doručit usnesení. Dne datum pak byl žalobce zatčen Policií České republiky a datum byl propuštěn. Zadržen byl pouze proto, aby mu bylo doručeno zamítavé rozhodnutí o jeho žádosti, což považuje za zcela nesprávné a žádá, aby se žalovaná za toto chování omluvila.

3. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, uvedla, že zde není dán nesprávný úřední postup a namítla především promlčení nároku žalobce, neboť žalobce podal žádost o předběžné projednání nároku u žalované datum. Žalovaná svým stanoviskem ze dne datum sdělila, že jeho nároku nevyhoví. Žaloba byla podána dne datum tedy po uplynutí 6 měsíční promlčecí doby.

4. Soud se zabýval nejprve námitkou promlčení a dospěl k závěru, že je důvodná. K zadržení žalobce došlo tak, jak vyplývá ze spisu Městského soudu v Brně 88 T 109/2018 dne 20.12.2019 a 21.12.2019 v 8:45 hodin byl propuštěn ze zadržení tak, jak vyplývá z protokolu o zatčení na č.l. 49 až 50 trestního spisu. Žalobce podal dne datum žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu ustanovení § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Žaloba ve věci byla podána datum.

5. Podle ustanovení § 32 výše citovaného zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla - li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle §32 odst. 3 se promlčuje i nárok na náhradu nemajetkové újmy osobní povahy, zejména v podobě konstatování porušení práva nebo omluvy. NS 30 Cdo 2387/2012 (Rc 72/2013).

6. Podle § 35 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

7. V daném případě došlo k zadržení žalobce a jeho propuštění datum, od této doby běží 6 měsíční promlčecí lhůta, která se stavěla od datum po dobu 6 měsíců to je do datum (žalobce dne datum předběžně uplatnil svůj nárok) a promlčecí lhůta pak uplynula datum. Tento den mohl nejpozději žalobce uplatnit svůj nárok u soudu, aby jeho nárok nebyl promlčen. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána až datum byla podána po promlčecí lhůtě a tedy soud musel postupovat podle ust. § 609 prvá věta zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle kterého„ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit“. Soud se zabýval i tou otázkou, zda vznesená námitka není v rozporu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že není, neboť důvodem proč by měla být námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy podle žalobce je to, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, což však není důvod pro to, aby soud žalobě vyhověl, respektive aby určil, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy.

8. Soud žalobu zamítl, aniž by se zabýval tím, zda skutečně došlo k nesprávnému úřednímu postupu a uložil žalobci podle ust. § 142 odst. Ve spojení s § 151 a) o.s.ř., aby zaplatil žalované náhradu nákladů řízení za 3 úkony po Kč 300 (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky číslo Sb ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky), to je vyjádření k žalobě, přípravu na jednání a účast na jednání, to je celkem 900 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li žalobce dobrovolně plnit, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit jeho soudní výkon nebo exekuci.