Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

26 C 62/2022

č. j. 26 C 62/2022-98

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-11-22 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2022:26.C.62.2022.1

Citované zákony (9)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení 210 782 Kč + 63 342 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu částky 204.390 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 18.150 Kč za dobu od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11.397,37 Kč z částky 186.340 Kč za dobu od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6.292 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 33.342 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 96 754,76, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho právní zástupkyně.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení částky 210.782 Kč to je škody, která mu byla způsobena v souvislosti s trestním stíháním, které bylo vedeno u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T 124/2017 a představuje náklady za obhajobu, dále částku 63.342 Kč z titulu nesprávného úředního postupu, to je, že rozhodnutí ve věci bylo vydáno za 4 roky a 2 měsíce a dále tato částka představuje zadostiučinění za samotné trestní stíhání a za dopady trestního stíhání do života žalobce.

2. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované ve smyslu ust. § 14 a 15 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) svůj nárok dne [datum].

3. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku učinila nesporným tento průběh trestního řízení: vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T 124/2017, kdy bylo zjištěno, že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru [obec], Oddělení hospodářské kriminality SKPV [obec] ze dne 21.2.2017, č.j. KRPM-136484-455/TČ-2014-140581-33, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Usnesení si žalobce převzal téhož dne. Stížnost žalobce podaná proti danému usnesení byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 4.4.2017, č.j. 3 ZT 28/2017-21. Dne 31.7.2017 podal policejní orgán pod č.j. KRPM-136484- 579/TČ-2014-140581-33 návrh na podání obžaloby a dne [datum] podalo Okresní státní zastupitelství v Olomouci obžalobu č.j. 3 ZT 28/2017-60. Hlavní líčení se u Okresního soudu v Olomouci konalo ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], 17.5.2018, [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], 11.1.2019, [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek č.j. 6 T 124/2017-2019, jímž byl žalobce odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem na dobu 5 let a k peněžitému trestu ve výši 150.000 Kč. Dne [datum] podal žalobce proti rozsudku odvolání, které odůvodnil podáním doručeným dne [datum]. Dne [datum] se konalo veřejné zasedání o odvoláních obžalovaných u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a bylo vydáno usnesení č.j. 68 To 245/2019-2214, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. řádu zrušen a podle § 259 tr. řádu byla věc vrácena soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] bylo na základě podání druhého obžalovaného a jeho rodičů rozhodnuto, že státní zástupkyně není podle § 30 odst. 1 tr. řádu vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení. Hlavní líčení se následně u Okresního soudu v Olomouci konalo ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], 20.1.2021, [datum] a [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek č.j. 6 T 124/2017-2544, jímž byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

4. Za nezákonně vedené trestní stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem se žalovaná žalobci omluvila. Nesouhlasila s částkou 210.782 Kč představující náklady za obhajobu, neboť dle názoru žalované žalobce dostatečně neprokázal vznik a výši tvrzené škody. Poté, kdy žalobce doložil faktury za obhajobu, vyplatila žalovaná částku 186.340 Kč. Učinila nesporným úkony trestního stíhání s tím, že ke zbývajícím nezaplaceným úkonům uvedla soudu své námitky, které žalobce uznal, ne v celém rozsahu, avšak v rozpětí částky 18.150 Kč a celkem vzal zpět žalobu jednak pro zaplacení části nároku a jednak z vlastního uvážení ve výši 204.490 Kč s tím, že ohledně částky 18.150 Kč s příslušenstvím. V tomto rozsahu soud řízení zastavil dle ust. § 96 o.s.ř. s tím, že žalovaná s tímto částečným zpětvzetím souhlasila.

5. Soud se pak z titulu náhrady škody za obhajobu zabýval částkou ve výši 6.292 Kč to je za 2 úkony po 2.300 Kč za návrh na výkon dohledu nadřízeným státním zastupitelstvím, podaným dne [datum] a za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu, která se konala [datum] v délce 1 hodina 30 minut, také ve výši 2.300 Kč, 2 x režijní paušál po 300 Kč a DPH z této částky, tedy 6.292 Kč.

6. Mezi účastníky není sporný průběh trestního řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T 124/2017, které skončilo zprošťujícím rozsudkem. Řízení trvalo 4 roky a 2 měsíce. Žalobci hrozil trest odnětí svobody až na 8 let. Soud má prokázáno, že žalovaná reagovala na návrh žalobce o předběžné projednání nároku dne [datum] sdělila žalobci, že obdržela jeho podání dne [datum] a vyzvala žalobce, aby jí předložil doklad o zaplacení právních služeb a o uskutečněných poradách a jejich délce. Tato listina byla právní zástupkyni žalobce doručena [datum]. Právní zástupkyně namítla, že i kdyby žalované doručila požadované listiny a doplnila s tímto směrem svou žádost, což učinila [datum] žalovaná by nestihla ve lhůtě 6 měsíců projednat nárok žalobce a vyplatit částku, která nakonec byla vyplacena 186.340 Kč a nesouhlasila tak s tím, aby soud zamítl nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení z důvodu, že nedoložil svůj nárok u žalované.

7. Mezi účastníky pak bylo nesporné, že částka 186.340 Kč byla žalobci zaplacena dne [datum].

8. Soud má dále prokázáno z listinných důkazů, že se mezi žalobcem a jeho obhájcem konaly tyto porady: dne [datum] od 10:00 do 11:30 hodin a to ohledně tohoto trestního řízení, dále [datum] do 10:00 do 11:30 hodin, [datum] od [číslo] do 16.10 hodin, dne [datum] od [číslo] do 10.50 hodin, dne [datum] od [číslo] do 10:40 hodin, dne [datum] od [číslo] do 12.25 hodin. Tyto skutečnosti má soud prokázány z listin nazvaných potvrzení o jednáních s klientem z toho kterého příslušného data s podpisem právní zástupkyně a žalobce. To, že se porady konaly, potvrdil také žalobce při svém účastnickém výslechu.

9. Z účastnické výpovědi žalobce má soud prokázáno, že toto trestní stíhání mělo významný dopad do jeho pracovní sféry, kdy nejen, že si musel brát volno a prosit svého zaměstnavatele k uvolnění k účasti při hlavním líčení a dalších úkonů trestního stíhání, ale celá věc se odrazila i v jeho postavení zaměstnance, kdy si zaměstnavatel vzal záminku jeho trestní stíhání, pokud se jednalo například o povýšení nebo obdobné věci. Svůj čas, který trávil trestním stíhání, musel čerpat ze svého volna, nebo si vzít neplacené volno, takže si věc musel následně napracovat. I samotné cestování k soudu a k výslechům bylo velmi náročné, když následně se přestěhoval do [obec], musel dojíždět do [obec], kde bylo stání nařízené na 8.00 hodinu, tak toto byly další komplikace spojené s tímto trestním stíháním. Vzhledem k tomuto trestního stíhání, jeho délce, náročnosti dojíždění také zanedbával rodinu a své kamarády. Svůj volný čas trávil buď prací a nebo dojížděním k soudům. Celá věc se odrazila také v partnerském vztahu a také v nervovém vypětí žalobce. Byl ve stresu, což mělo dopad do všech sfér jeho života. Nepříjemné bylo i to, že někteří z kamarádů museli jít k soudu a svědčit, což mu také bylo nepříjemné. Celým trestním stíháním ztratil čas, který mohl věnovat rodině, sám sobě nebo práci, po práci si odpočinout, na místo toho se musel věnovat tomuto trestnímu stíhání. Z výslechu žalobce dále soud zjistil, že u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 1 T 75/2015 bylo proti žalobci vedeno trestní stíhání, ve kterém byl odsouzen a byl mu uložen podmíněný trest. K tomu žalobce uvedl, že vzhledem k tomu, že se jednalo o podmíněný trest, našel si práci. Toto sdělil svému zaměstnavateli, který to vzal, avšak když pak začalo to další trestní stíhání, tak s tím už měl problém. V původním trestním stíhání nešlo o majetkovou činnost, kdežto u tohoto trestního stíhání šlo o majetkovou činnost, tedy z pohledu zaměstnavatele o horší skutek. Kdyby snad řízení trvalo kratší dobu nebo se jednalo o jednorázové dostavení se k jednání, ale tato věc trvala dlouhou dobu, proto přinesla žalobci značné komplikace hlavně v pracovním životě.

10. Po právní stránce soud věc posoudil, následujícím způsobem: Proti žalobci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 zákona a žalobci tak vzniklo právo na náhradu škody a nemajetkové újmy z tohoto nezákonně vedeného trestního stíhání. Podle § 26 zákona ve spojení s ust. § 2952 občanského zákoníku soud zkoumal, zda v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím vznikla žalobci škoda a dospěl k závěru, že škoda vznikla a v podobě obhajného, kdy žalobce v souvislosti se zahájeným trestním řízením vynaložil finanční prostředky respektive je povinen vynaložit finanční prostředky ve výši celkem 210.784 Kč, přičemž soud zkoumal důvodnost vynaložených nákladů a dospěl k závěru, že důvodná je částka nad výše zaplacenou částku 186.340 Kč, kterou vyplatila žalovaná, dále částka 6.292 Kč představující dva úkony a to návrh na výkon dohledu nadřízeným státním zastupitelstvím podaným dne [datum] ve výši 2.300 Kč, 300 Kč režijní paušál + 21%, když tento úkon doložil žalobce listinou nazvanou podnět k výkonu dohledu odeslanou Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] dne [datum] prostřednictvím právní zástupkyně. Dále soud přiznal žalobci úkon další poradu s klientem přesahující jednu hodinu, která se konala [datum] v délce 1 hodina 30 minut za 2.300 Kč + 300 Kč režijní paušál a 21% DPH a ztotožnil se závěrem žalobce, že tato porada se konala týden před hlavním líčením ve věci, která se konala dne [datum], tedy tato porada dle názoru soudu byla potřebná k tomu, aby se žalobce i obhájce připravil na hlavní líčení. Oba tyto úkony podle soudu jsou účelně vynaložené a za tyto úkony přísluší žalobci náhrada škody, neboť vznikla v příčinné souvislosti s trestním stíháním.

11. K dalšímu nároku na zaplacení nemajetkové újmy ve smyslu ust. § 31a zákona podle kterého podle odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

12. V daném případě soud dospěl k závěru, že s ohledem na délku trestního stíhání a na hrozící trest odnětí svobody až na 8 let by nepostačovala pouhá omluva, kterou poskytla žalovaná v průběhu řízení, a přiznal náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu v penězích. Soud při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění měl na paměti, že žalobce není pro účely odškodnění osobou bezúhonnou, neboť proti němu bylo vedeno v minulosti trestní stíhání, které skončilo odsuzujícím rozsudkem vycházel také z toho, že se nejednalo závažnou trestnou činnost jako v této věci a trestní stíhání trvalo 4 roky a 2 měsíce, což je doba nikoli nepřiměřeně dlouhá, ale značná pro toho, kdo čeká na verdikt soudu a žije v nejistotě, jak jeho trestní stíhání dopadne a trestní sazba, která hrozila žalobci z tohoto trestního stíhání za tento skutek je vysoká až 8 let, což je třeba také zohlednit při stanovení nemajetkové újmy. Žalobce sám popsal tuto újmu, která mu byla v souvislosti s tímto trestním stíháním způsobena a soud vycházel z jeho účastnického výslechu a dospěl k závěru, že u žalobce vznikla nemajetkové újma v souvislosti s tímto trestním stíháním, neboť se jednalo o druhé trestní stíhání, které musel již vysvětlovat svému zaměstnavateli a pro žalobce stresující a nejen pro časovou náročnost, pro dojíždění, ale také proto, že téměř veškerý volný čas věnoval tomuto trestnímu stíhání, což se projevilo v jeho osobním životě, mělo to vliv na rodinné vztahy, na vztahy s partnerkou a s jeho kamarády a představovalo pro žalobce značnou psychickou zátěž.

13. Soud dospěl k závěru, že výše zadostiučinění, která by mělo kompenzovat žalobci nemajetkovou újmu, která mu vznikla tímto trestním stíháním, je částka 30.000 Kč. Vycházel při stanovení této částky ze 4 případů, které byly řešeny u zdejšího soudu, jedná se o odškodnění poškozených z trestního stíhání, které bylo shodné u všech 4 případů a s délkou respektive s hrozícím trestem a to až 8 let. Jedná se o řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. 31 C 617/2014, kde trestní stíhání trvalo 2 roky a 7 měsíců, byla přiznána částka 50.000 Kč, 23 C 100/2012 řízení trvalo 3 roky, byla přiznána částka 50.000 Kč, ve věci 15 C 12/2013 trvalo řízení 4 roky a 7 měsíců, byla přiznána částka 50.000 Kč s tím, že celá věc byla medializována a konečně řízení ve věci 43 C 204/2015, trvalo 2 roky a 2 měsíce, byla přiznána částka 20.000 Kč, tam poškozený také nebyl bezúhonný. Tento poslední případ by se nejvíce podobal případu, který nyní je řešen a to s toho pohledu, že se jednalo o trestný čin se stejnou trestní sazbou, tam poškozený byl stejně jako žalobce již trestně stíhán a odsouzen, avšak trestní řízení trvalo o polovinu kratší čas, než v nyní posuzovaném řízení, proto soud s ohledem na i tyto výše uvedené případy dospěl k závěru, že navýšení o 10.000 Kč u žalobce oproti poškozenému v posledně uvedeném případě je částka přiměřená k újmě, která byla žalobci způsobena tímto trestním stíháním.

14. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, co do základu a přiznal prokázanou výši újmy žalobci a to spolu s úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 15 zákona ve spojení s §1970 o.z. a ve výši dle vyhlášky č. 351/2013 Sb. a ztotožnil se s názorem žalobce, že v případě, kdy žalovaná nevyzvala žalobce ve lhůtě 6 měsíců k tomu, aby mohl včas předložit potřebné doklady, nemůže tato skutečnost jít k jeho tíži a je tedy třeba, aby žalovaná zaplatila i úroky z prodlení, když na základě její výzvy okamžitě žalobce doložil potřebné faktury, to je potřebné doklady pro to, aby byl jeho názor uznán v rámci 6 měsíční zákonné lhůty. Tento úrok z částky 186.340 Kč od [datum] do [datum] ve výši 15% činí celkem 11.397,37 Kč. Tuto částku soud žalobci přiznal, stejně tak jako s dalším úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně za období [datum] do zaplacení z částky 6.292 Kč představující zbývající nárok obhajného a dále částku 30.000 Kč také s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení za náhradu nemajetkové újmy. Ve zbývající části žalobu zamítl a to ohledně částky 33.342 Kč s příslušenstvím.

14. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000 Kč, odměnu za zastupování za převzetí a přípravu, za výzvu k plnění, za sepis žaloby, další poradu s klientem dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při soudním jednání dne [datum], za podání částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], za účast při soudním jednání dne [datum], to je za 8 úkonů a dále 8 režijních paušálů po 300 Kč + 21% a dále za promeškaný čas na cestě [obec] [obec] a zpět k soudnímu jednání dne [datum] za 6 hodin a [datum] také 6 hodin, dále cestovné na trase [obec] [obec] a zpět k soudnímu jednání dne [datum] ve výši 4.917 Kč vozidle [příjmení] [jméno], spotřeba 9,1 listrů při spotřebě 4,7 Kč za km benzinu Natural 95 a k soudnímu jednání dne [datum] 4.917 Kč stejným vozidlem a 21%. Soud vycházel z částky Kč 210 782 dle § 7 vyhl. a 50 000 dle § 9 vyhlášky celkem Kč 260 782 tj. Kč [číslo]. Žalobce byl úspěšný v 93% a neúspěšný v 9%, náleží mu proto náhrada nákladů řízení ve výši 112 505,54 = 100%, z toho 86% činí Kč 96 754,7.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.