26 C 82/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení 224 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši 224.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhal zaplacení částky 224.000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že proti němu bylo vedeno trestní řízení, které trvalo víc než 8 let. To je od [datum] do vydání zprošťujícího rozsudku to je [datum]. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a na svou obranu uvedla, že dle jejího názoru v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a dále namítla promlčení nároku, když žalobce uplatnil u žalované předběžně svůj nárok dne [datum]. To je po uplynutí 6měsíční promlčecí doby. Soud má prokázáno, že žalobce uplatnil u žalované [datum] svůj nárok a stejný den také u soudu. Mezi účastníky není sporný průběh trestního stíhání, které bylo vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T 5/2012, které skončilo 2.10.2020. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení a dospěl k závěru, že žaloba je podána opožděně, to je po uplynutí 6 měsíční promlčecí doby. Podle § 32 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu při veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škodu zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. V daném případě se žalobce domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, které skončilo [datum]. [příjmení] byl nárok uplatněn včas, bylo by třeba, aby [datum] uplatnil žalobce svůj nárok u žalované nebo u soudu. Žalobce nárok uplatnil [datum] u soudu i u žalované, proto se běh promlčecí doby ve smyslu ust. § 35 odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Vzhledem k tomu, že nárok žalobce byl uplatněn u soudu a u žalované opožděně, soud důvodně podanou námitku promlčení akceptoval a zamítl žalobu z tohoto důvodu. Není v rozporu s dobrými mravy jestliže žalovaná uplatnila tuto námitku promlčení, neboť jí to zákon přímo umožňuje, proto jestliže použila všech zákonných prostředků na svou obranu není tato námitka v rozporu s dobrými mravy. Žalobce navíc ani žádný jiný důvod pro toto své tvrzení, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy neuvedl. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 a o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení za 3 úkony (vyjádření k žalobě, účast na jednání a příprava na jednání) po 300 Kč.