26 C 89/2024
č. j. 26 C 89/2024-49
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu o náhradu nemajetkové újmy z důvodu promlčení nároku. Soud se opřel o § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., podle něhož se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za šest měsíců od poznání o vzniku újmy. Žalobce věděl o skončení trestního stíhání v době, kdy byl účastníkem veřejného zasedání, a měl upozornit nového právního zástupce na svůj nárok. Námitka promlčení nebyla v rozporu s dobrými mravami. Soud určil žalované náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B, Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno jméno FO adresa žalované: Anonymizováno Anonymizováno adresa o zaplacení 550 000 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou ze dne datum domáhá, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku částka s úrokem z prodlení ode dne datum do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že byl účastníkem trestního stíhání ve věci sp.zn. u Okresního soudu v adresa. Trestní stíhání proti obviněné, které inicioval žalobce jako oznamovatel, skončilo z důvodu promlčení datum, kdy Krajský soud v adresa usnesením č.j. Anonymizováno sp.zn. jeho zastavením. Žalobce žádá z důvodu průtahů v řízení částku částka a dále částka jako újmu, která mu vznikla v souvislosti s tím, že žalovaná nechala promlčet trestní stíhání obviněné, které inicioval žalobce.
2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou a na svou obranu uvedla, že vzhledem k tomu, že nárok žalobce je promlčen, sdělila toto v rámci šestiměsíční lhůty k projednání nároku a odškodnění nepřiznala.
3. Žalobce namítá, že námitka promlčení je v hrubém rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce byl v trestním řízení zastoupen zmocněnkyní, která záhy po trestním stíhání onemocněla a posléze také zemřela. Agendu pak převzal jiný zástupce, který, než se seznámil s věcí, věc byla promlčená.
4. Soud má prokázáno z trestního spisu, který byl veden u Okresního soudu v adresa, sp. zn. 29 T 42/2016–1916, že žalobce spolu se zmocněnkyní byli účastni veřejnému zasedání u Krajského soudu v adresa dne datum, kdy bylo vyneseno usnesení, kterým soud zrušil odsuzující rozsudek obžalované jméno FO a trestní stíhání z důvodu promlčení zastavil. V rámci trestního řízení byla žalobci přiznána náhrada škody ve výši částka. Se zbytkem byl žalobce odkázán s přihlášením se náhrady škody do řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek však nenabyl právní moci, když řízení bylo zastaveno.
5. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení a dospěl k závěru, že nárok žalobce je promlčen, když žaloba byla podána dne datum. Trestní stíhání bylo pravomocně skončeno datum. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne datum.
6. Podle ust. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců.
7. V daném případě trestní stíhání skončilo datum. Žalobce byl účasten veřejnému zasedání, které se téhož dne konalo. Věděl o tom, že trestní stíhání skončilo, neboť toto rozhodnutí bylo rozhodnutím odvolacího soudu, čili pravomocné, vyhlášením téhož dne. Následně toto usnesení bylo doručováno jak žalobci, tak jeho zmocněnkyni. Je pravda, že poté datum rozhodla Česká advokátní komora, že nástupcem tituly před jménem jméno FO je tituly před jménem jméno FO. jméno FO byla z účinností od datum vyškrtnuta ze seznamu advokátů. Dne datum totiž zemřela. Právní zástupce žalobce jméno FO poté několikrát žádal o nahlédnutí do trestního spisu, což mu nebylo umožněno. Již datum byl tituly před jménem jméno FO určen zástupcem tituly před jménem jméno FO.
8. Právní zástupce žalobce a žalobce sám označuje námitku promlčení ze strany žalované v rozporu s dobrými mravy. K tomu zdejší soud uvádí, že žalobci bylo doručeno usnesení o zastavení trestního stíhání datum. Sám byl účasten veřejného zasedání, na kterém bylo vydáno konečné rozhodnutí, čili věděl, že toho dne skončilo trestní stíhání, a že obviněná a obžalovaná nebude pravomocně odsouzena. Od tohoto dne mu začala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta k uplatnění jeho nároku a žalobce měl upozornit nově ustanoveného právního zástupce po tituly před jménem jméno FO, že má tento svůj nárok, že mu nemajetková újma vznikla a že toto chce řešit, což se však nestalo. Právní zástupce žalobce se se spisy po své kolegyni postupně seznamoval, až dospěl k této věci, požádal o nahlédnutí do trestního spisu, což mu nebylo umožněno a žalobce mu nesdělil, že mu vzniká v souvislosti s trestním stíháním újma. V září roku 2023 již byl právním zástupcem žalobce. Žalobce se měl na něj obrátit se svým nárokem a zbývala ještě spousta času na to, aby žalobce mohl u žalované svůj nárok uplatnit, a to bez toho, aniž by bylo nahlédnuto do spisu, neboť žádost o předběžné projednání nároku není zpoplatněna. Po zjištění všech rozhodných skutečností by bylo možné žalobcův nárok posoudit i bez nahlédnutí do trestního spisu právním zástupcem žalobce.
9. Soud zamítl žalobu s ohledem na výše uvedené odůvodnění, když dospěl k závěru, že námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, nárok žalobce je promlčen, a žalovaná proto není odpovědná za případnou škodu, která mohla v souvislosti s trestním stíháním žalobci vzniknout.
10. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 151a o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení za tři úkony převzetí, přípravu na jednání a účast na jednání ve výši, která je stanovená v § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši částka za úkon, celkem tedy částka. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Pokud nebude žalobce dobrovolně plnit, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit soudní výkon nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.