26 C 9/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi : údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi : údaje o zástupci

I. Žaloba, aby soud určil, že s účinky od [datum] činí výše nájemného bytu umístěného ve třetím patře dvorního traktu budovy [adresa], která je součástí pozemku parcelní [číslo] vše v katastrálním území Vyšehrad, obec Praha, pronajatého na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] žalovanému měsíčně ve výši 9.077 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 23 716 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho právního zástupce.

III. Žalobce je povine nahradit Českému státu náklady řízení 5 826 Kč na účet zdejšího soudu do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svou žalobou, doručenou soudu dne [datum] domáhá, aby soud určil, že výše nájemného k bytu žalobce, který užívá na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] je s účinky od [datum] ve výši 9.077 Kč. Svou žalobu odůvodnil tím, že jako vlastník nemovitosti pronajal byt žalovanému na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum] s tím, že na základě této smlouvy je žalovaný oprávněn užívat byt, který se nachází v domě [adresa], katastrální území Vyšehrad, parcelní [číslo]. Jedná se o byt čtvrté kategorie o celkové ploše 36,9m2. Podle č.l. 4 odst. 4 nájemní smlouvy bylo sjednáno, že vlastník má právo zvýšit nájemné, jakmile to zákony dovolí. V roce 1995 provedl žalovaný rekonstrukci bytu, na základě které došlo ke změně kategorie bytu na druhou kategorii a dále zabral část společných prostor domu a zvětšil si tak bez povolení podlahovou plochu bytu. I přes výzvy žalobce odmítá zpřístupnit byt za účelem jeho kontroly a pasportizace jeho stávajícího stavu. Od roku 2005 činilo nájemné 642 Kč, od [datum] bylo zvýšeno na 1.758 Kč, na základě dalšího jednostranného zvýšení ze dne [datum] došlo od [datum] k navýšení nájemného v souladu s tehdy platným zákonem č. 107/2006 Sb. A to na částku 4.814 Kč. K dalšímu jednostrannému zvýšení pak již nedošlo. Žalobce je toho názoru, že výše nájemného neodpovídá výši, která je v daném místě a čase obvyklá, proto navrhl žalovanému, aby platil zvýšené nájemné o 20% to je 5.776,70 Kč. Tento návrh byl žalovanému doručen dne [datum]. Žalovaný na tento návrh nijak nereagoval, souhlas se zvýšením nájemného žalobci nepředal a hradí stále původní částku 4.813,92 Kč. Žalobce ví, že nájemné v dané lokalitě se pohybuje okolo 12.000 Kč měsíčně, což zjistil z inzerátů. Žalobce žádá, aby soud určil, že výše nájemného k předmětnému bytu je tak, jak určil znalecký posudek, který soudu k důkazu předložil 9.077 Kč. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, na svou obranu uvedl, že provedl na své vlastní náklady rekonstrukci bytu a zlepšil tak kategorii bytu. Nesouhlasí s tím, že by zabral bez povolení část společných prostor domu. Poukazuje na to, že u zdejšího soudu Obvodního soudu pro Prahu 2 bylo vedeno řízení pod sp. zn. 18 C 99/2011, kde se žalobce domáhal výpovědi z nájmu bytu právě z tohoto důvodu, že žalovaný provedl úpravy bytu bez souhlasu pronajímatele. Žaloba byla zamítnuta, neboť tato skutečnost nebyla prokázána. Žalovaný dále namítá, že žalobce je pouze dvoutřetinovým vlastníkem nemovitosti a další spoluvlastník není v žalobě uveden, ačkoli se jedná o nerozlučné společenství nelze věc z tohoto důvodu projednat. Dále uvedl, že mezi účastníky jsou nepříznivé vztahy a to dlouhodobé. Proti žalobci je vedeno trestní stíhání, protože přerušil dodávku vody do bytu žalovaného, žalobce byl platebním rozkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 uznán povinným zaplatit žalovanému pokutu za neprovádění vyúčtování záloh za služby, u zdejšího soudu běží také spor o výpověď nájmu bytu pod sp. zn. 29 C 229/2016, žalovaný zhodnotil byt i dům o částku 608.000 Kč, což vyplývá ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Nesouhlasí proto, aby bylo jakkoli zvyšováno nájemné k předmětnému bytu a to z toho důvodu, že žalobce jako pronajímatel neplní povinnosti pronajímatele a svým jednáním poškozuje žalovaného v nájemních právech tím, že do bytu je několik let přerušena dodávka vody. Žalovaný tvrdí, že byt nemá potřebnou užitnou hodnotu, a proto důvody zvýšení nájemného dány nejsou, naopak je shledán podstatný důvod pro snížení nájemného. Mezi účastníky není sporné, že žalobce je jedním ze spoluvlastníků. Má podíl 2/3 k předmětnému domu. Není mezi nimi spor ani o to, že mezi účastníky byla sjednána nájemní smlouva a že žalobce nyní platí částku nájemného ve výši 4.814 Kč plus zálohy na služby. Mezi účastníky je spor o to, zda výše nájemného odpovídá obvyklé výši nájemného v dané lokalitě a čase, zda žalovaný zhodnotil předmětný byt a je třeba toto zhodnocení promítnu do výše nájemného a dále o to, zda mohl nerušeně užívat byt v době návrhu na zvýšení nájemného. Žalobce soudu předložil inzeráty ze stránek [webová adresa], týkající se pronájmu bytu 2+1 v oblasti [obec a číslo] – [část obce], [obec a číslo] – [část obce], [obec a číslo] – [obec], [obec a číslo] – [obec], [část obce], [obec a číslo] – [část obce]. Nájemné podle těchto inzerátů se pohybuje v rozmezí 16.500 Kč až 26.000 Kč. Soud nemohl, vycházet při určení výše nájemného z těchto inzerátů, neboť byty nebyly blíže popsány, avšak z fotografií je patrné, že jde o byty po celkové rekonstrukci, některé jsou plně vybavené nábytkem, vesměs všechny byty jsou vybaveny plnohodnotnou kuchyní se spotřebiči včetně myčky a pračky. Tyto inzeráty by nemohly být podkladem pro skutková zjištění o výši nájmu. Soud má prokázáno, že dne [datum] žalobce a žalovaný podepsali nájemní smlouvu k bytu čtvrté kategorie ve třetím patře o celkové ploše 36,9m2, z toho obytná plocha 24,9 m2, pod bodem 2 této smlouvy se žalovaný jako nájemce zavázal platit vlastníkovi, to je žalobci, řádně a včas nájem a služby s tím spojené. Úhrady a zálohy byly určeny podle cenových předpisů platných v době sjednání této smlouvy. Dnem [datum] žalobce navrhl žalovanému zvýšit nájemné bytu ze současných 4.813,92 Kč respektive 4.814 Kč o 20% to je o částku 962,78 Kč, to je celkem Kč [číslo] a částka záloh energií a služeb ve výši 540 Kč, tedy celkem částka 6.316,70 Kč. Dne [datum] žalobce oznámil žalovanému jednostranné zvýšení nájemného a to na 1.758 Kč za měsíc, dne [datum] oznámil jednostranné zvýšení nájemného na částku celkem 4.813,92 Kč. Soud má prokázáno, že správce domu určil měsíční nájemné a zálohy na služby v domě [ulice a číslo], [obec a číslo] od [datum] žalovanému nájemné 4.814 Kč, vodné a stočné 440 Kč, popelnice 80 Kč, elektřina ve společných prostorách 20- Kč, celkem 5.354 Kč. Soud má prokázáno z výpisu z Katastru nemovitostí, že žalobce je spoluvlastníkem předmětného domu, ve kterém se nachází byt užívaný žalovaným a to v poměru 2/3, jednu třetinu vlastní [právnická osoba] home invest [právnická osoba] Soud zjistil ze znaleckého posudku ze dne [datum], č.. [číslo], který nechal vypracovat žalobce a zhotovitelem je znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], že ta určila ke dni podání žaloby místně obvykle nájemné ve výši 230 až 280 Kč za m2, což činí v případě bytu žalovaného [číslo] až 10.332 Kč měsíčně. Znalkyně vycházela při stanovení výše nájemného z obvyklé ceny, nevycházela z mapy sjednaných nájmů, z cenové mapy sjednaných nájmů, kterou vede Asociace realitních kanceláří (ARK) ze zákona o cenách č. 526/1990 Sb. Soud má prokázáno z protokolu o vyšetřovacím pokusu ze dne [datum], který byl proveden v rámci trestního stíhání (řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 1 T 20/2018) obviněného žalobce [celé jméno žalobce], že bylo zjištěno, že přívodní stoupačka do bytu žalovaného není průchozí, bylo zjištěno, že bez externího napojení netekla voda ze žádného vodovodního kohoutku v bytě žalovaného. Byla opětovně v rámci pokusu ověřena nefunkčnost vodovodního rozvodu tím, že ze všech vodovodních kohoutů, nacházejících se v bytě poškozeného netekla voda. Dále bylo zjištěno, že vodovodní rozvody v bytě poškozeného jsou plně funkční. Z čehož vyplynulo, že došlo k narušení přívodu vody do bytu pana [celé jméno žalovaného] a to v blíže nezjištěném místě mezi bytem ve druhém patře domu (byt pana [jméno] [jméno]), který obývá byt pod bytem žalovaného pana [celé jméno žalovaného] a bytem poškozeného pana [celé jméno žalovaného]. Soud má prokázáno, že podle pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 18 C 99/2011-102 ze dne 28.5.2013, právní moc [datum] soud určil, že výpověď z nájmu bytu žalovaného je neplatná. V předmětné věci se žalobce [celé jméno žalovaného] domáhal, aby soud určil, že výpověď, která mu byla dána ze strany žalovaných [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] je neplatná. A to pro nedostatek uplatněného výpovědního důvodu. Ve věci bylo dále zjištěno, že žalobce udělil žalovanému souhlas s rekonstrukcí bytu, jehož obsahem byla mimo jiné podmínka, že veškeré rekonstrukční práce budou provedeny odborně podle platných právních a bezpečnostních předpisů. Ve věci bylo také prokázáno výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že žalobce byl seznámen s projektovou dokumentací, kterou mu žalovaný za účasti svědků předal a byl také minimálně dvakrát přítomen v bytě při provádění rekonstrukce. Soud pak uzavřel, že rekonstrukční práce v předmětném bytě byly provedeny se souhlasem pronajímatele a to podle zadané projektové dokumentace. Bylo také konstatováno, že rekonstrukcí došlo ke zlepšení kvality předmětného bytu a tedy k celkovému zhodnocení nemovitosti. Soud má prokázáno ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], [číslo] 2017, který zadal žalovaný s otázkou ceny respektive hodnoty technického zhodnocení nemovité věci, kterou provedl žalovaný v předmětném bytě na částku 608.000 Kč. Znalecký posudek byl vypracován ke dni [datum]. Z výpovědi znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum] má soud prokázáno, že na výši nájmu má největší vliv lokalita, ve které se byt nachází. Jestli je dostupná, jestli je v dostupnosti centra města, služeb, dopravní dostupnost, jaký je vjezd na dálnici, na okruh tedy směrem z města. A dále má prokázáno, že by byt byl nepronajmutelný, pokud by v bytě netekla voda. Z její výpovědi dále soud zjistil, že vycházela z projektové dokumentace i co se týče napojení stoupaček k předmětnému bytu. Listinný důkaz ze dne [datum] nazvaný odborné posouzení stavebních úprav ve čtvrtém nadzemním podlaží vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení] soud neprováděl, respektive z něj neučinil žádná skutková zjištění, potřebná pro posouzení dané věci, nevyslýchal ani autora Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce netrval na jeho výslechu. Pro posouzení dané věci výslech svědka nebyl potřebný. Soud má prokázáno ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] že rekonstrukce, které žalovaný v bytě provedl jsou staré 24 roků. Je z nich patrné opotřebení. Znalkyně určila, že žalovaný zvýšil touto úpravou kategorii z bytu původně 4 na 2, to znamená bez ústředního vytápění a se základním příslušenstvím. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] na výzvu žalobce podala znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], ze kterého vyplynulo, že zhodnocení rekonstrukce žalovaného k datu [datum] po odpočtu opotřebení, to je po 22 letech užívání konstrukcí a vybavení je 124.229 Kč. Soud nezjišťoval, zda a jaká výše zhodnocení připadá na byt respektive dům žalobce, které provedl žalovaný, neboť pro účely rozhodnutí nebyla tato skutečnost důležitá, avšak je pravdou, že znalci, kteří byli slyšeni u jednání dne [datum] trvali každý na závěrech svého znaleckého posudku. Ing. [příjmení] uvedl, že zhodnocení tak, jak uvedl ve svém znaleckém posudku, je odpovídající a Ing. [jméno] [příjmení] uvedla, že toto zhodnocení je již nepoužitelné při stanovení výše nájemného a zohlednění těchto rekonstrukcí, neboť již jsou zastaralé. Soud má prokázáno z listiny ze dne [datum] že žalobce dal souhlas s rekonstrukcí bytu žalovaného, na náklady nájemce bytu a ten nebude uplatňovat slevu na nájemném. Veškeré rekonstrukční práce budou provedeny odborně podle platných právních a bezpečnostních předpisů. Společné prostory domu budou vždy po skončení prací uvedeny do původního stavu a nájemce bytu umožní správci nemovitosti prohlídku rekonstruovaných prostor neomezeně v předem sjednané době. Soud má prokázáno ze znaleckého posudku, který byl podán ve věci 1T 20/2018 vedené u zdejšího soudu a který zpracovala Ing. [jméno] [příjmení], že do bytu žalovaného vedou dvě stoupačky pro studenou vodu s přívodem ze suterénu domu, kde je hlavní přívod vody do domu a hlavní uzávěr vody pro dům. Stoupačka pro kuchyňskou větev prochází obvodovou zdí v předsíni je v bytě ukončena uzávěrem, druhá stoupačka pro koupelnovou větev je v severní štítové stěně a není v bytě opatřena uzávěrem. Z této stoupačky byl zajištěn i přívod k WC na pavlači. Stoupačky jsou funkční s tím, že stoupačka pro kuchyňskou větev je ocelová, pozinkovaná, stoupačka pro koupelnovou větev je platová. Vyšetřovacím pokusem ze dne [datum] bylo prokázáno, že vodovodní stoupačky jsou funkční. Technický problém je v tom, že dodatečně osazené vodoměry s uzávěry pro rozvody vody v bytě pro žalovaného jsou osazeny v bytě pod jeho bytem a nejsou chráněny před manipulací. Vodoměr s uzávěrem v kuchyňské větvi je osazen přímo na stoupacím vedení a vodoměr s uzávěrem v koupelnové větvi je umístěn pod stropem bytu na dodatečně instalovaném potrubí. Pokud by byl do bytu přerušen přívod vody, vznikla by žalovanému to je poškozenému škoda ve výši sjednaného nájemného, to je 4.814 Kč a 1.000 Kč za služby za měsíc, tedy 5.814 Kč. Pokud by bylo vycházeno z výše nájemného obvyklého v místě a čase a bylo by sjednáno navýšení, byla by cena respektive škoda v takto stanovené a sjednané výši. Dále znalkyně zjistila, že rekonstrukce byla provedena bez možnosti uzavření rozvodu vody v bytě z jednotlivých stoupaček a to považuje za chybné řešení a takové řešení, které skutečně bylo provedeno by nemohlo projít stavebním řízením. Soud má prokázáno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 1 T 20/2018-439 ze dne 9.1.2019, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přečinu neoprávněného zásahu do práva k domu bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 trestního zákoníku. Současně mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 69.769 Kč s tím, že soud uzavřel, že dne [datum] byl proveden vyšetřovací pokus na místě samém a účelem tohoto pokusu bylo zjistit, kde je závada na vodovodní rozvodu. Zda v bytě poškozeného nebo na jiném místě. Bylo zjištěno, že vodovodní rozvody v bytě poškozeného stejně jako v bytě pod ním jsou plně funkční, přesto voda v bytě poškozeného netekla. Z toho logicky vyplynulo, že k narušení přívodu vody do bytu poškozeného muselo dojít v blíže nezjištěném místě mezi bytem v druhém nadzemním podlaží a bytem v třetím nadzemním podlaží, to je bytem pana [jméno] a pana [celé jméno žalovaného]. Dne [datum] za účasti soudu, poškozeného, žalobce a Ing. [příjmení] a Ing. [ulice] jako znalce byl proveden v pořadí druhý vyšetřovací pokus na místě samém a výsledkem, kterého bylo zjištění, že po otevření ventilu stoupačky S1 a S2 tedy koupelnové a kuchyňské větve v bytě pod bytem poškozeného to je v bytě pana [jméno] došlo ke zprovoznění přístrojů a příslušenství, které jsou závislé na přítoku vody ze stoupaček a následných větví. Po uzavření obou ventilů stoupaček, které se nacházejí v bytě pod bytem poškozeného (kde se nacházejí i vodoměry), došlo k přerušení přítoku vody do přístrojů a příslušenství v bytě poškozeného a po otevření vždy jedné ze stoupaček došlo k průtoku vody do příslušné vodovodní větve v bytě poškozeného a tedy i přístrojů a příslušenství na tuto napojených. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum] k dovolání Městský soud v Praze odmítl odvolání usnesením ze dne [datum]. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění potřebná pro posouzení dané věci a neprováděl další navrhované důkazy, neboť mu pro posouzení dané věci postačovaly důkazy provedené. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli spolu nájemní smlouvu dne [datum]. Žalobce zvyšoval žalovanému nájemné podle platných předpisů na celkovou částku 4.814 Kč. Žalobce navrhl listinou ze dne [datum] žalovanému zvýšení nájemného celkem na částku 5.776,70 Kč s tím, že pokud do dvou měsíců neodsouhlasí toto zvýšení, žalobce bude podávat žalobu. Dne [datum] tuto listinu žalovaný převzal. Ke dni podání žaloby, t.j [datum] netekla do bytu žalovaného voda a tento stav byl dlouhodobý (minimálně od [datum] do [datum]). Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle ust. § 2249 o.z. odst. 1 neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajmout v písemné formě, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech nebude vyšší než 20%. K návrhu učiněnému dříve, než po uplynutí 12 měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá plnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. Podle odst. 3 souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje 3 kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších 3 měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud n návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu. V daném případě byl doručen návrh na zvýšení nájemného žalovanému dne [datum]. Dne [datum] uplynula dvou měsíční lhůta k možnosti vyjádřit se k navrženému zvýšení a poté žalobce podal dne [datum] žalobu to je v zákonem stanovené lhůtě tří měsíců. Zákonná lhůta byla žalobcem dodržena. Mezi účastníky byla sjednána nájemní smlouva podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného ke dni uzavření nájemní smlouvy tj. [datum]. V případě sjednané nájemní smlouvy je pronajímatel povinen přenechat byt nájemci k užívání a nájemce se zavazuje platit pronajímateli za toto užívání nájemné. Byt, který přenechává pronajímatel nájemci, musí být ve stavu umožňující řádné užívání bytu. V daném případě bylo prokázáno, že do bytu žalobce nejméně od konce roku 2017 do [datum], voda netekla. Tento den byl proveden druhý vyšetřující pokus a bylo zjištěno, že důvodem, proč do bytu žalovaného netekla voda byl zavřený přívod vody z bytu nájemce, který užívá byt pod bytem žalovaného. Kdo pouští či vypíná vodu do bytu žalovaného se ani jedním s vyšetřovacích pokusů nepodařilo zjistit. To, že do bytu žalovaného netekla voda žalobce věděl a nikterak ji neřešil, naopak trval na tom, že žalobci voda do bytu teče! Znalkyně [příjmení] [příjmení] určila výši škody v případě, že do bytu žalovaného neteče voda, ve výši celého nájemného. Za situace, kdy byla takto stanovena výše škody, která žalovanému vznikla, když do jeho bytu netekla voda, bylo prokázáno, že v době, kdy byla podána zdejšímu soudu žaloba na určení výše nájemného dne [datum] do bytu žalovaného netekla voda začala téct až po druhém vyšetřujícím pokusu a to dne [datum], nemohl soud určit výši nájemného k bytu, který byl neuživatelný. Nelze užívat byt, ve kterém neteče voda. Žalobce nezajistil žalovanému řádné užívání bytu, z tohoto důvodu nemůže soud ani určit výši nájemného ke dni [datum], to je ke dni, kdy prokazatelně do bytu žalobce voda netekla. Pronajímatel porušil ust. § 2205 o.z., podle kterého má pronajímatel přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit k tomuto užívání, pro které byla pronajata a zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. Žalobce odpovídá za to, že žalovanému do bytu netekla voda, odpovídá také za to, že neřešil tuto situaci ani se o to nesnažil. U soudu tvrdil, že do bytu žalovaného voda teče, aniž by tuto skutečnost měl ověřenou. Vzhledem k tomu, že z povahy žaloby na určení výše nájemného k určitému dni a to ke dni podání žaloby nemohl soud určit nájemné k jinému datu, přestože žalobce ve svém pozdějším návrhu souhlasil i s tím, aby soud rozhodl a určil výši nájemného k datu, kdy prokazatelně do bytu žalovaného voda tekla. Soud zamítl žalobu na určení výše nájemného, neboť v době, kdy byla podána žaloba a k datu, kdy měl soud určit výši nájemného, nebyl byt žalovaného způsobilý k řádnému užívání, neboť škoda, která by žalovanému v důsledku toho vznikla, by byla ve výši nájemného (viz vyjádření znalkyně [příjmení] [příjmení]). S tímto závěrem se ztotožňuje i zdejší soud a na žalobci nyní bude, aby se svých práv vůči žalovanému domáhal prostředky, které k tomu jsou určeny. K otázce aktivní věcné legitimace žalobce: Žalobce jako většinový spoluvlastník může podat sám žalobu na vyklizení i na určení výše nájemného, neboť žalobce je oprávněn spravovat za ostatní spoluvlastníky předmětnou nemovitost (prokázáno v řízení o určení neplatnosti výpovědi). Je to i jeho spoluvlastnický podíl, který určuje míru účasti ke společné věci na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Jednání žalobce není na újmu ostatním spoluvlastníkům dle ust. § 1123 o.z., ust. § 1127 o.z. upravuje právní jednání týkající se společné věci, ze kterého plyne, že jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně k právnímu jednání týkající se společné věci. Z toho ustanovení vyplývá, že žalobce je oprávněn podat samostatně žalobu a svědčí mu aktivní věcná legitimace, z tohoto důvodu by nemohla být žaloba zamítnuta. Soud se již nezabýval výší nájemného, které je v dané lokalitě a čase pro předmětný byt obvyklé, ani tím, zda a do jaké míry žalovaný zhodnotil byt a zda se toto zhodnocení odrazilo nebo mělo odrazit ve výši nájemného, přesto, že prováděl dokazování i k výši nájemného, neboť v průběhu řízení bylo zjištěno, že byt žalobce byl v době podání žaloby neobyvatelný, proto zjišťování výše nájemného nebylo již potřebné. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., které se skládají z odměny za zastupování podle § 9 odst. 3 vyhl. Č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, kdy tarifní hodnota činí Kč 35 000 a sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí Kč 2 500 a to za tyto úkony: převzetí a přípravu, vyjádření se k žalobě v podání ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], plus 300 Kč režijní paušál a 21% DPH. T.j. za 7 úkonů po Kč 2 500 a 7x 300 Kč + 21% (Kč 4 116) celkem Kč 23 716. Žalobce je povinen nahradit Českému státu náklady řízení ve výši 1.400 Kč za přednesený znalecký posudek, respektive za obhajobu znaleckého posudku před soudem ze strany Ing. [příjmení] a 1513 Kč pro JUDr. [příjmení] za podaný znalecký posudek do protokolu a dále znalečné podání znaleckého posudku do protokolu dne [datum] (Kč 1 400 a 1513 Kč) pro výše jmenované a to podle ust. § 148 o.s.ř. Celkem náklady, které hradil stát činí Kč 5 826.