26 C 9/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 431 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení Kč 423 450 s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 26 045,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení částky Kč 431 700 s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že u Krajského sudu v [obec] bylo zahájeno dne [datum] konkursní řízení, kde byla jako věřitelkou s [číslo] pohledávkou ve výši 91 542. Řízení trvalo 22 let a 7 měsíců.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Dne [datum] došlo k projednání nároku žalobkyně. Žalovaná v něm konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/98 Sb. a poskytla žalobkyni zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. K samotnému řízení uvedla, že posuzované řízení bylo ve vztahu k žalobkyni zahájeno [datum] a pravomocně ukončeno dne [datum]. Ke složitosti konkrétního řízení přispěl fakt, že v řízení vystupovalo obrovské množství konkursních věřitelů, cca [číslo], a konkursní řízení bylo komplikováno složitým zpeněžováním majetkové podstaty a probíhajícími incidenčními spory. I přes popsanou složitost nelze délku v trvání 22 let považovat za přiměřenou. Došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., čímž bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Odkázala na ustanovení § 31a odst. 2 zákona 82/98 Sb., kdy se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možné nahradit jinak, a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Stran adekvátního odškodnění nemajetkové újmy je v předmětné věci zásadní právě posouzení předmětu řízení pro poškozeného vyšla z judikatury ESLP i Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 30 Cdo 2930/2009 ze dne 23. 2. 2001:„ nemajetková újma způsobená porušením práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě spočívá v reparaci úzkosti a nejistoty z očekávaného výsledku sporu. Z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného je podstatná též hodnota uplatněného peněžitého nároku.“„ S přihlédnutím k povaze konkursního řízení, v němž se prosazuje princip jen poměrného uspokojení věřitelů, je však nutno tuto hodnotu nesměšovat s nominální výší uplatněného nároku. Jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky.“ K tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2012/2010. Z usnesení o rozvrhu výtěžku zpeněžení vydaného dne 10. října 2011, č. j. 45 K 44/99-2543, které nabylo právní moci dne [datum], bylo stanoveno uspokojení pohledávky žalobkyně do výše 6 378,05 Kč, tedy bagatelní částky, a význam řízení pro žalobkyni lze považovat za zásadně snížený, v tomto případě přiznání peněžitého zadostiučinění je v daném případě zcela nedůvodné. Žalovaná tak poskytla žalobkyni odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu ve formě konstatování nesprávného úředního postupu, spočívajícího v nepřiměřené délce řízení.

3. Ke stanovisku žalované žalobkyně následně uvedla, že k zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva lze přistoupit jen za zcela výjimečných okolností, a to například pokud délka řízení byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného nebo pokud význam předmětu řízení byl pro poškozeného pouze nepatrný a celkově lze bez jakýchkoliv pochybností uzavřít, že doba řízení nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru žalobkyně. Z obsahu spisu Krajského soudu [obec] sp. zn. 45 K 44/99, je zřejmé, že žalobkyně uvěřila doporučením tehdejších politiků a investovala částku ve výši 91 542 Kč ve prospěch prosperující firmy úpadce. Pokud by žalobkyně obdržela přiznanou částku v roce 2000, kdy byl průběrný hrubý měsíční výdělek v ČR 13 000 Kč nemohla by být její přiznaná pohledávka bagatelní.

4. Soud má za prokázaný průběh konkursního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 45 K 44/99 tak, že dne [datum] ze navrhovatel [příjmení] [jméno] [příjmení], akciová společnost, podal návrh prohlášení konkursu, tedy podal návrh na vlastní společnost z důvodu předlužení, kdy má velké množství věřitelů, kterým není schopen plnit jejich pohledávky v celkové hodnotě přesahující 362 000 000 Kč, zatímco pohledávky navrhovatele jsou ve výši přesahující 200 000 000 Kč. Dále podobný návrh na prohlášení konkursního řízení podaly i další subjekty, a to včetně [právnická osoba] a [příjmení] strojírny [obec] a následně i samostatné fyzické osoby. Usnesením čj. 45 K 44/99-49 ze dne 17. 11. 1999 byl navrhovatel vyzván k zaplacení zálohy ve výši 10 000 Kč. Dále jsou zjišťovány majetkové poměry navrhovatele a v mezidobí je oznamováno dalším věřitelům, že jejich návrhy budou projednány v pořadí, jak byly soudu doručené. Dne [datum] byla složena záloha ve výši 10 000 Kč. Dne [datum] jsou [příjmení] strojírny vyzvány, zda přijímají stav konkursního řízení ke dni podání návrhu. V mezidobí žádá tichý společník o informace a stejně tak i další subjekty, kterými jsou fyzické osoby, přihlašují své pohledávky v rámci konkurzního řízení. Dne [datum] je to Komerční banka. Usnesením čj. 45 K 44/1999-136 ze dne 21. 2. 2000 byl na majetek Interpreter Investment Co., prohlášen konkurs, správcem konkurzní podstaty byl ustanoven Mgr. [jméno] [příjmení], advokát se sídlem [obec], a dále byly zjišťovány další majetkové poměry úpadce. Dne [datum] správce konkurzní podstaty soudu předesílá úkony, které již v rámci konkursního řízení fakticky učinil. Dne [datum] proběhla schůze věřitelů, byl zvolen věřitelský výbor. Dne [datum] je soudu oznámeno složení věřitelského výboru. Dne [datum] správce konkurzní podstaty sděluje, že se uskutečnila schůze věřitelského výboru se správcem dne [datum] a žádá o udělení souhlasu s prodejem některých nemovitostí, věcí movitých a poskytnutí zálohy na odměnu ve výši 50 000 Kč. K tomuto zaslal právě i zápis ze schůze věřitelského výboru a správce konkursní podstaty. V mezidobí byly vypracovány i znalecké posudky na ocenění některých věcí a nemovitostí. Dne [datum] Krajský soud v Brně vyzývá pod č. j. 45 K 44/99-274 správce konkurzní podstaty, aby předložil soudu přehled dosud vynaložených nákladů, hotových výdajů a odůvodnil výši zálohy. Usnesením [číslo] vyslovuje souhlas s navrhovaným postupem správce konkurzní podstaty. Okresní soud v Prostějově vede opatrovnické řízení ve věci nezletilé [jméno] [příjmení], řeší se průběh uvedeného konkursu. K jeho průběhu Krajský soud v Brně sděluje [datum], že ve věci zatím nebylo nařízeno přezkumné jednání, nelze předpokládat ani počet eventuálních incidenčních sporů, toto bude sděleno v dubnu roku 2001, samotný přípis je ze dne [datum]. V průběhu podzimu 2000 správce konkurzní podstaty soudu předkládá vyúčtování, jako jsou náklady na udržování podstaty, výdaje správce konkurzní podstaty, informace o konkursu. Přezkumné jednání bylo nařízeno od 6. do [datum], kdy budou přezkoumávány jednotlivé pohledávky podle abecedy. Pod rozhodnutím č. j. 45 K 44/99-343 došlo k přezkumnému jednání, uvedená jednání fakticky také proběhla. Dne [datum] Krajské státní zastupitelství v Brně prosí o zapůjčení spisů. Je sdělováno, že je nelze z důvodu objemu fakticky zapůjčit. Dne [datum] správce konkurzní podstaty podává zprávu o průběhu konkurzního řízení s tím, že veškerý provoz úpadce je přestěhován ze [obec] do [obec], zajišťuje jej kancelář správce, probíhá vymáhání pohledávek, na účet bylo připsáno 1,5 milionu z konkurzní podstaty dlužníka [jméno] a půl milionu z prodeje usedlosti v Zádveřicích. Veškerý nemovitý majetek, který lze pronajmout, je pronajmut, a 3 objekty úpadce byly zadány k prodeji a podobně. Usnesením čj. 45 K 44/99-602 byla povolena záloha správci konkurzní podstaty ve výši 50 000 Kč dne [datum]. Dále jsou vydávána usnesení, ve kterých je vyslovován souhlas s prodejem dalších věcí. Dne [datum] Krajský soud v Brně vyzývá správce konkurzní podstaty, aby odůvodnil výši zálohy, předložil aktuální úplný soupis konkurzní podstaty atd. K tomuto je v lednu 2001 předložen soupis konkurzní podstaty na čísle listu 612 spisu, dodatečné uznání pohledávek za správcem konkurzní podstaty na čísle listu 624 spisu. Dále dne [datum] soud sděluje místopředsedovi Krajského soudu v Brně informace o průběhu konkursu. V mezidobí ze strany správce konkurzní podstaty jsou zasílány další informace o průběhu konkursu, jako jsou dodatečná uznání pohledávek správcem konkurzní podstaty. Dále jsou sděleny pohledávky, které byly ze strany správce konkurzní podstaty popřené. Usnesením čj.: 45 K 44/99-668 je povolena záloha správci konkurzní podstaty ve výši dalších 50 000 Kč. V mezidobí je také uložena pořádková pokuta [jméno] [příjmení] usnesením ze dne [datum] z důvodu vyhrožování a hrubě urážlivého postupu tohoto věřitele, který soudu zasílal přípis:„ čas letí, nic se neděje, bude lepší, když na vás přijde občanské judo z televize Nova.“ Soud k tomuto uvedl, že z konkursního programu ISKSV [číslo] zjistil, že se dosud přihlásilo přibližně [číslo] konkurzních věřitelů. Zákon o konkursu a vyrovnání ani jiný předpis neukládá soudu ani správci konkurzní podstaty, aby o průběhu řízení vyrozuměl příslušné konkurzní věřitele. Je nutné zpracovat [číslo] konkurzních přihlášek. V mezidobí je opět vyzýván správce konkurzní podstaty o sdělení informací ohledně obsahu konkurzní podstaty, je podán i znalecký posudek [číslo] k ocenění nemovitostí. Dne [datum] soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby předložil další znalecký posudek, neboť je zde rozpor mezi znaleckým posudkem a oceněním ze strany realitní kanceláře. Dále je vyhlášeno usnesení čj.: 45 K 44/99-682 dne 23. 4. 2001 o souhlasu se zpeněžením strojní traktorové stanice. V mezidobí jsou podávány další žádosti o dodatečné uznání popřené pohledávky. Dne [datum] opět k Okresnímu soudu v Ostravě je sdělováno, že vzhledem k počtu věřitelů přes [číslo] nelze určit ukončení konkursního řízení. Usnesením čj.: 45 K 44/99-717 dne 24. 8. 2001 prodloužil správci konkursní podstaty lhůtu k podání konečné zprávy do dne [datum]. V mezidobí opět další soudy žádají o sdělení informací ohledně konkursního řízení. Je nařízeno přezkumné jednání na den [datum]. Dne [datum] je soudu doručena zpráva SKP o průběhu mimořádného přezkumného jednání. Jsou poskytnuty informace o náhradě nákladů členů věřitelského výboru. Další soudy se opět dotazují na průběh řízení. Dne [datum] SKP sděluje soudu informace ohledně dalšího průběhu konkursního řízení. Je nařízena dražba nemovitostí, což je oznamováno taktéž soudu. Dne [datum] je povoleno soudem další vyplacení zálohy SKP, a je udělen souhlas se zpeněžením věcí movitých i nemovitých. V průběhu března 2002 je udělován další souhlas k zpeněžení přímým prodejem a mimo dražbu pohledávky za dlužnicemi. Dne [datum] SKP vyhotovuje sdělení soudu, že jsou podány návrhy na pokračování v řízení, na základě kterého se další subjekty domáhají rozhodnutí, že jejich pohledávka je po právu. Jsou zde žádány i zprávy ze strany finančních úřadů, jsou opět zasílány i k dalším subjektům právě návrhy věřitelů o tom, že jejich pohledávky jsou po právu. Proběhla schůze věřitelského výboru dne [datum], na které bylo řešeno, které věci jsou prodané, které věci jsou stále ještě k prodeji. A dále jsou řešené pohledávky jednotlivých subjektů, které byly popřené a o nichž je rozhodováno, a to vše v průběhu června roku 2002. Usnesením č. j. 45 K 44/99-919 ze dne 28. 7. 2002 byla prodloužena lhůta k podání konečné zprávy do dne [datum]. Dále je také vypracován audit na úpadce a dne [datum] správce konkurzní podstaty podává zprávu o prodejích uskutečněných v druhé polovině roku 2002. Stejně tak i v průběhu ledna roku 2003 soud vydává usnesení, kterými rozhoduje o zjištění pohledávek dalších subjektů, a to i subjektům, ke kterým již jsou vedena incidenční řízení. Kupříkladu došlo právě k uznání pohledávky [jméno] [příjmení], z tohoto důvodu Krajský soud v Brně řízení sp. zn. 4 Cm 178/2002-29 dne 19. 2. 2003 zastavil. Český zahrádkářský svaz žádá taktéž [datum] o sdělení stavu konkursu. K tomuto sděluje Krajský soud v Brně, že termín ukončení konkursu je závislý na existenci čtyř desítek dosud pravomocně neskončených incidenčních sporů vyvolaných konkursem. Z tohoto důvodu není nyní možné předjímat časový horizont, ve kterém lze předpokládat termín pro ukončení konkursu. Dále [datum] je zde další zpráva auditora. Dne [datum] [jméno] [příjmení] žádá o přidělení zmocněnce a zproštění od soudních poplatků z důvodu, že nemá dostatek poplatků, aby hradila náklady spojené s přibráním zmocněnce. Dne [datum] SKP sděluje, že byla prodána strojní traktorová stanice [obec] u Rakovníka za 800 000 Kč. Usnesením čj.: 45 K 44/99-1048 dne 18. 9. 2003 je prodloužena lhůta k podání konečné zprávy do [datum]. Usnesením čj.: 45 K 44/99-1073 soud rozhodl dne 3. 2. 2004 o nepřipuštění zastoupení věřitelů, kdy se takřka 400 uvedených věřitelů nechalo zastoupit jedním zástupcem, kdy soud dospěl k závěru, že toto je nepřípustné, kdy právě ve svazku 6 je několik stovek udělených plných mocí PhDr. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] správce konkurzní podstaty žádá soud o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, neboť doposud nebyly soudem vyřešeny incidenční spory. Dále sděluje, že některé věřitele nebylo možné dohledat. Usnesením č. j. 45 K 44/99-1079 ze dne 18. 2. 2004 byla prodloužena lhůta k podání konečné zprávy do [datum]. Dne [datum] je soudu doručena správa správce konkurzní podstaty s tím, že opětovně do konkurzní podstaty pojímá některé pohledávky, žádá o další souhlas ohledně možného zpeněžení některých věcí. Na čísle listu [číslo] je zachycen stav majetku sepsaného do konkurzní podstaty ke dni [datum], včetně pohledávek. A v mezidobí jsou soudu doručovány informace od jednotlivých věřitelů v průběhu března roku 2004, kde požadují odvolání správce konkurzní podstaty, neboť tento nespolupracuje, nevyrozumívá věřitele. Jedná se o jednotlivé konkurzní věřitele, kteří jsou zastoupení PhDr. [jméno] [příjmení]. V mezidobí soud rozhoduje o některých pohledávkách, v průběhu března roku 2004. V průběhu dubna roku 2004 jsou opět ze strany PhDr. [jméno] [příjmení] zakládány další plné moci pro zastoupení. Dne [datum] je povolena záloha ve výši 1,5 milionu korun správci konkurzní podstaty na odměnu. Policie České republiky dále žádá soud o sdělení informací, neboť na správce konkursní podstaty bylo podáno oznámení o podezření ze spáchání trestného činu s tím, že žádá o sdělení současného stavu konkursního řízení včetně vysvětlení, proč není možné vyplatit vklad oznamovatele. K roku 2003 je předložena i zpráva auditora. Zároveň bylo vedeno značné množství incidenčních sporů např. spory sp. zn. 45 Cm 2/2001, 45 Cm 4/2001, 45 Cm 5/2001, 45 Cm 6/2001, až kupříkladu sp. zn. 40 Cm 39/2001, 4 Cm 178/2002, 12 Cm 21/2004. Stejně tak jsou v průběhu léta roku 2004 podávány ze strany jednotlivých věřitelů žádosti o informace nebo informace o zastoupení PhDr. [příjmení] a jsou podávána odvolání proti rozhodnutí Krajskému soudu o tom, že PhDr. [jméno] [příjmení] tyto osoby nemůže zastupovat, když Krajský soud v Brně rozhodl pod č.j. 45 K 44/99-1242 o tom, že nepřipouští zastoupení uvedených věřitelů, kterých je několik set, právě PhDr. [příjmení]. Dále soud rozhodl usnesením sp. zn. 45 K 44/99-1270 dne 27. 10. 2004 o udělení souhlasu SKP ke zpeněžení dalšího majetku a uložil správci konkurzní podstaty, aby podal písemnou zprávu o průběhu konkursního řízení. Dne [datum] manželé [příjmení] oznamují soudu, že míra trpělivosti již přetekla, obracejí se na Evropský soud do Štrasburku, budou požadovat vysoké odškodné za psychické a životní strádání a utrpení. Dále jsou zakládány plné moci ze strany jednotlivých věřitelů pro PhDr. [jméno] [příjmení], zejména z března roku 2004, a to v počtu několika set kusů, což představuje další svazek jako nečíslovanou přílohu spisu. Dne [datum] správce konkurzní podstaty předkládá rozhodnutí věřitelského výboru ze dne [datum] účetní sjetinu obsahující úplný přehled výdajových položek, znalecký posudek a další. Občanské sdružení pro pomoc při odhalování závadných jevů v české [právnická osoba] [obec] quantum dne [datum] podává na Policii České republiky podnět k prošetření postupu konkursního řízení. Dne [datum] je přípis soudu, který má být zaslán jednotlivým věřitelům v tom, že dle sdělení správce konkurzních podstaty je k dnešnímu dni již téměř celý majetek úpadce zpeněžen, zbývá zpeněžit několik drobných movitých věcí a pohledávek, do [datum] by měly být sdělené informace. Dne [datum] správce konkurzní podstaty podává další informace ohledně stavu řízení. V mezidobí jsou podávány ze stran jednotlivých věřitelů stížnosti. Je zde podáno i vyjádření k trestnímu oznámení [právnická osoba] ze strany auditora s tím, že auditor sděluje, že právě v letech 2000, 2001, 2002, 2003 byly podávány zprávy auditora ohledně stavu a postupu správce konkurzní podstaty. SKP sděluje dne [datum], že proběhlo výjezdní zasedání věřitelského výboru, které se uskutečnilo v nejhodnotnějším majetku úpadce v tiskárně v [obec], aby bylo zjištěno, jakým způsobem tento podnik funguje. Usnesením 45 K 44/99 je rozhodováno ohledně dalších pohledávek stran konkursních věřitelů. Dne [datum] jsou opět zakládány další plné moci pro [příjmení] [příjmení] ze stran jednotlivých věřitelů, a to v počtu několika desítek kusů. Dne [datum] je soudu doručena zpráva o průběhu zpeněžení majetku z konkursní podstaty, kdy je sdělováno, že tiskárna v [obec] byla prodána za částku 8 150 000 Kč, dále byly prodány různé restaurace a další věci movité i nemovité. Dne 23. 8. 2005 pod č. j. 45 K 44/99-1391 vyrozumívá krajský soud věřitele o tom, že správce konkurzní podstaty předložil konečnou zprávu o zpeněžování a majetku konkurzní podstaty. Tato je předložena na čísle listu [číslo], kde jsou uvedeny příjmy konkurzní podstaty a její rozsah. Úpadci bylo usnesením č. j. 45 K 44/99-1402 uloženo, aby zaplatil soudní poplatek ve výši 443 783 Kč, a na den [datum] v 10:00 hodin bylo nařízeno jednání o konečné zprávě. V mezidobí ještě soud rozhoduje dne [datum] o udělení souhlasu k vydání finančních prostředků odděleným věřitelům. Ze strany PhDr. [jméno] [příjmení] na čísle listu [číslo] dne [datum] byly podány námitky proti konečné zprávě. PhDr. [jméno] [příjmení] dále podává ještě návrh na zproštění správce konkursní podstaty funkce, návrh na odvolání věřitelského výboru. Krajský soud v Brně pod č. j. 45 K 44/99-1439 tyto návrhy zamítl, toto nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] je složen soudní poplatek. V mezidobí soud dále rozhoduje o odměnách věřitelskému výboru usnesením na čísle listu [číslo] dne 24. 3. 2006. Pod č. j. 45 K 44/99 Krajský soud v Brně usnesením ze dne [datum] schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku konkursní podstaty ze dne [datum]. V květnu roku 2005 jsou soudu doručovány další přípisy ze strany věřitelů. Usnesením čj.: 1 Ko 39/2005-1616 bylo usnesení Krajského soudu v Brně, č. j. 45 K 44/99-1073, ze dne 3. 2. 2004 změněno tak, že bylo připuštěno zastoupení věřitelů PhDr. [jméno] [příjmení] pro konkursní řízení. [ulice] soud soudu ukládá, aby byl spis znovu předložen k rozhodnutí o dalším odvolání. Dne [datum] je sdělováno, že ze strany L. [příjmení] a PhDr. [jméno] [příjmení], bylo proti usnesení o schválení konečné zprávy podáno odvolání, nelze přistoupit k rozvrhovému usnesení a následnému zrušení konkursu. V mezidobí opět soud rozhoduje ohledně záměny účastníků nebo jednotlivých věřitelů. Dále je podána námitka podjatosti, o které Vrchní soud v Olomouci rozhodl pod č. j. Nco 119/2006-1713, o tom, že soudce Mgr. [jméno] [příjmení] není vyloučen z projednávání věci. V mezidobí jsou opět ze strany jednotlivých věřitelů podávány přípisy týkající se požadavku na vyplacení částek. Na den [datum] bylo nařízené jednání odvolacího soudu Vrchní soud v Olomouci rozhodl pod č. j. 1 Ko 36/2007-1820, kdy usnesení Krajského soudu v Brně pod č. j. 45 K 44/99-1439 ze dne 28. 9. 2005 rozhodl tak, že zamítl a odmítl návrhy konkursních věřitelů na zproštění Mgr. [jméno] [příjmení] z funkce správce konkursní podstaty a zamítl také návrh na odvolání věřitelského výboru. Vrchní soud v Olomouci usnesením čj:. 1 Ko 35/2007-1842 změnil usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 45 K 44/99-1427 ze dne 23. 9. 2005, kterým byla schválena konečná zpráva, tak, že se schválila konečná zpráva, dle níž celkové příjmy konkursní podstaty činí 44 393 450, 41 Kč. Z toho zpeněžením konkurzní podstaty bylo získáno 44 378 250,41 Kč a byly schváleny celkové výdaje konkurzní podstaty ve výši 6 627 176, 78 Kč, a z toho hotové výdaje správce konkurzní podstaty ve výši 1 281 658,71 Kč, a byla schválena odměna pro správce ve výši 6 984 005,90 Kč. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Následně je podáno dovolání v průběhu března roku 2008. Dne [datum] SKP sděluje soudu, že v lednu 2008 nabyla právní moci konečná správa. Řeší se právě nedoplatek odměny správci konkurzní podstaty. V mezidobí jsou podávána dovolání, a to v březnu roku 2008, jak ze strany Spartakus [obec] a podobně, kdy uvedená dovolání jsou právě v několika výtiscích. Dále je podána podjatost soudních úředníků v konkursním řízení [datum] ze strany [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] ministerstvo spravedlnosti sděluje, že spis byl s odvoláním u Vrchního soudu v Olomouci od [datum] do [datum], byl zpět vrácen krajskému soudu, věřitel má možnost nahlédnout do uvedeného spisu. V mezidobí jsou opět řešeny další usnesení týkající se pohledávek a záměn účastníků. Usnesením čj.: 45 K 44/99-2034 ze dne 10. 4. 2008 je PhDr. [jméno] [příjmení] vyzván, aby sdělil soudu, jaké má právní vzdělání právě podaní dovolání, stejně tak i [příjmení] [příjmení], jsou vyzýváni k doplnění podaných dovolání. Usnesením čj.: 29 Cdo 2327/2008-2080 Nejvyšší soud České republiky dne 17. prosince 2008 dovolací řízení zastavil z důvodu nezastoupení těchto účastníků advokátem. Nicméně dále bylo soudu prvního stupně uloženo, že dosud nepřikročil k odstranění vad dovolání u dalších dovolatelů. Opět v průběhu roku 2009 soud rozhoduje o tom, s kým bude pokračovat ohledně některých přihlášených pohledávek v dalším řízení. Usnesením čj.: 45 K 44/99-123 opět vyzývá některé dovolatele, aby doložili právní vzdělání a opravili dovolání. Dne [datum] je spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Nejvyšší soud dne 17. prosince 2008 pod č. j. 29 Cdo 2327/2008-2080 dovolací řízení zastavil z důvodu nedostatku právního zastoupení. V průběhu roku 2010 soud opět rozhoduje o tom, s kým bude pokračovat ohledně některých přihlášek pohledávek, a to zejména z důvodu úmrtí věřitelů. Dne 17. 9. 2010 Krajský soud v Brně pod č. j. 45 K 44/99-2345 schválil dodatek ke konečné zprávě správce konkurzní podstaty ze dne [datum]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] je soudu doručen návrh na vydání rozvrhového usnesení ze strany SKP s tím, že tento sděluje, že celková výše přihlášených a doposud neuspokojených pohledávek konkurzních věřitelů činí 381 155 191,64 Kč, z čehož se co do částky 9 788 Kč jedná o pohledávky první třídy, co do částky 381 145 403,64 Kč o pohledávky spadající do druhé třídy. Pohledávky první třídy ve výši 9 788 Kč je možné uspokojit zcela. Ohledně pohledávek druhé třídy dává výpočet, a to [číslo], 34 děleno [číslo], což je [číslo], což představuje 6. 97 %. [jméno] uspokojení jednotlivých věřitelů dosud neuspokojených pohledávek první třídy je 100 %, míra uspokojení jednotlivých zjištěných dosud neuspokojených pohledávek druhé třídy konkursních věřitelů je 6. 97 %. K tomu by měla být použita částka ve výši 26 566 956,34 Kč. Dne [datum] proběhlo se správcem konkursní podstaty jednání o vydání návrhu rozvrhového usnesení, při kterém byly konzultovány nesrovnalosti a odstraňovány chyby. Dne [datum] je ze strany soudu vůči věřitelům informováno, že byl podán návrh na vydání rozvrhového usnesení. Vzhledem k velkém počtu přihlášených věřitelů se nedá odhadnout, kdy rozvrhové usnesení bude schváleno a vydány finanční prostředky. I v průběhu roku 2011 soud rozhoduje o nástupnictví v rámci jednotlivých věřitelů. Usnesením č. j. 45 K 44/99-2457 krajský soud rozhodl o tom, že uložil správci konkurzní podstaty, aby ve lhůtě sedmi dnů předložil doplněný a opravený návrh na vydání rozvrhového usnesení, a to dne [datum]. Stejné usnesení vydává soud nově pod č. j. 45 K 44/99-2465 dne 4. 10. 2011 s tím, že dne [datum] je doručeno soudu návrh na vydání rozvrhového usnesení. Z tohoto usnesení má soud prokázané, že pod pohledávkou [číslo] [celé jméno žalobkyně] při uplatněném nároku ve výši 91 542 Kč má získat v rámci rozvrhového usnesení 6 378,05 Kč. Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Lenkou Boháčkovou pod č. j. 45 K 44/99-2543 o konečném rozvrhu výtěžku zpeněženého majetku konkursní podstaty. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] s tím, že i z něj vyplývá, že žalobkyni bude vydána částka 6 378,05 Kč. Dne [datum] byl zrušen konkurs. Proti rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci dne [datum]. Konkurs skončil pravomocně dne [datum] Celkem řízení trvalo 22 let a 7 měsíců.

5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum], z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 45 K 44/99.

7. Po právní stránce se soud zabýval skutečností, zdali v uvedeném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona 82/98 Sb. a zdali žalobkyně v souvislosti s tímto namítaným nesprávným úředním postupem vznikla nemajetková újma, jejíž odškodnění je vhodné přiznat v penězích, nikoliv pouze ve formě konstatování porušení práva, jak se tohoto žalobkyni již dostalo ze strany žalované. Co se týká shrnutí postavení žalobkyně v namítaném řízení vedeném u Krajského soudu v Brně, sp. zn. 45 K 44/99, je nutné konstatovat, že se jedná o specifické soudní řízení a to konkurzní řízení, nikoliv tedy o řízení nalézací, ve kterém by žalobkyně vystupovala jako jeden z účastníků sporu. Žalobkyně vystupuje v konkurzním řízení jako věřitel [číslo] který přihlásil svoji pohledávku za úpadcem. Nejedná se však o věřitelku, která by sama o sobě podala návrh na prohlášení konkursu na majetek úpadce. Celková délka řízení pro žalobkyni byla 22 let a 7 měsíců, když soud má za prokázané, že to byla přímo také žalobkyně, která proti usnesení o rozvrhu konkurzní podstaty podala odvolání, o kterém rozhodoval odvolací soud, tj. Vrchní soud v Olomouci ke dni [datum]. Jak žalobkyně, tak i žalovaná dospěly k závěru, že celková délka řízení dosahující takřka 23 let trvání, je svojí délkou již nepřiměřená. Co se týká samotného řízení, tuto délku řízení již nelze ospravedlnit ani složitostí konkursního řízení, která je mimořádná z důvodu extrémního množství přihlášených věřitelů a vzhledem k rozsahu přezkoumávaných pohledávek. V namítaném řízení bylo přihlášeno přes [číslo] věřitelů, zároveň celková délka řízení byla limitována i souvisejícími incidenčními spory, kterých bylo také několik desítek. Kupříkladu spory sp. zn. 45 Cm 2/2001, 45 Cm 4/2001, 45 Cm 5/2001, 45 Cm 6/2001, až kupříkladu sp. zn. 40 Cm 39/2001, 4 Cm 178/2002, 12 Cm 21/2004 a další. Žalobkyně se na celkové délce řízení svým chováním nijak nepodílela, pouze proti usnesení o rozvrhu podala odvolání, o kterém fakticky ve věci samé odvolací soud rozhodoval. V tomto směru ani toto prodloužení celkové délky řízení vůči žalobkyni nelze klást této k tíži, neboť se jedná o standardní využití opravných prostředků, které právní řád účastníkům řízení k ochraně svých práv nabízí. V tomto směru se nejednalo ani o zneužití uvedeného práva nebo o snahu o prodloužení celkové doby řízení. Na druhou stranu soud neshledal ani zásadní pochybení postupem orgánů veřejné moci. Nejedná se ani o řízení, se kterým Evropský soud pro lidská práva spojuje nutnost přednostního vyřešení sporu. Ačkoliv řízení bylo extrémně složité, jak co do počtu věřitelů, tak i vedení incidenčních sporů i rozsahu konkurzní podstaty, pak však ani jeden z těchto ukazatelů neodůvodňuje dobu trvání konkursního řízení dosahujícího takřka 23 let. Soud stejně jako účastníci řízení dospěl k závěru, že celková délka řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 45 K 44/99 naplňuje podstatné znaky nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona 82/98 Sb.

8. Soud se zabýval formou zadostiučinění, která je schopná vzniklou nemajetkovou újmu žalobkyni reparovat. Soud vychází ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010. V situaci, kdy soud dospěl k závěru, že celková délka řízení je nepřiměřená, je zde nastolena, byť vyvratitelná, avšak obtížně, domněnka objektivního vzniku nemajetkové újmy právě nerozhodnutím soudu v přiměřené lhůtě. Soud má za prokázané, že v rámci rozvrhového řízení se žalobkyni dostalo částky 6 378,05 Kč. V tomto směru soud, stejně jako žalovaná, odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2930/2009 ze dne 23. 2. 2011, kdy nemajetková újma způsobená porušením práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě spočívá v reparaci úzkosti a nejistoty z očekávaného výsledku sporu. Dále soud odkazuje stejně jako žalovaná na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2012/2010, s tím, že z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného je podstatná též hodnota uplatněného peněžitého nároku. Přihlédnutím k povaze konkursního řízení, v němž se prosazuje princip jen poměrného uspokojení věřitelů, však tuto hodnotu nelze směšovat s nominální výší uplatněného nároku, jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky. Jak je shora uvedeno, usnesením ze dne 10. 10. 2011, č. j. 45 K 44/99-2543 bylo rozhodnuto, že k uspokojení konkurzní pohledávky žalobkyně je vyplacená částka 6 378,05 Kč. Žalovaná namítala tím, že se jedná o částku bagatelní vzhledem k obecnému standardu života. Soud dospěl k závěru, že je namístě přistoupit k odškodnění v penězích dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010 s tím, že soud považuje přiměřenou částku s ohledem na význam řízení pro žalobkyni [příjmení] 20 [číslo], s tím, že za prvé dva roky v poloviční částece. Tj. základní částku stanovil na 431 700 Kč. Soud však vzhledem k uvedeným rozhodným skutečnostem aplikoval parametry zakotvené jednak ve stanovisku Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010, a dále i v ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. V dané situaci soud přihlížel k složitosti řízení, jednání poškozeného, k postupu orgánu veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného. Řízení bylo extrémně mimořádně složité, jak zejména po stránce procesní, když ve věci vystupovalo více než [číslo] věřitelů, a v průběhu řízení docházelo k jejich úmrtí, bylo nutné rozhodovat o nástupnictví v rámci přihlášených pohledávek, doručovat značné množství písemností. Ve věci také bylo několik desítek incidenčních sporů, které samy o sobě také přispívaly k celkové délce řízení, kdy bez jejich skončení, nebylo možné uvedené konkurzní řízení fakticky ukončit. Soud, jak bylo řečeno, neshledal ve věci delší průtahy nebo období nečinnosti a stejně tak neshledal ani žádná zásadní pochybení ze strany konkursního soudu v rámci jeho dohledací a dozorovací činnosti, když i k požadavku na odvolání SKP a věřitelského výboru a námitky podjatosti soudce nebylo ze strany nadřízených soudů vyhověno. Ve věci opakovaně rozhodovaly soudy tří stupňů soudní soustavy, kde rozhodoval, jak Krajský soud v Brně, Vrchní soud v Olomouci, tak i Nejvyšší soud o dovolání účastníků v rámci procesních záležitostí. Je nutné přihlédnout k tomu, že samotná konkurzní podstata obsahovala značné množství věcí určených k zpeněžení, jednalo se jak o věci movité, tak o nemovitosti různého druhu, jako různé provozovny, o tiskárnu, tak i o movité věci malé hodnoty, stejně tak zde bylo značné množství pohledávek za třetími subjekty. Soud proto hodnotí ve shodě se žalovanou konkursní řízení jako mimořádně složité, což je hledisko § 31a odst. 3 písmeno b) zákona 82/98 Sb. Žalobkyně se na délce řízení nijak nepodílela, proto soud za toto kritérium zadostiučinění nijak neupravoval, viz hledisko 31a odst. 3 písmeno c) zákona 82/98 Sb. Stejně tak soud neshledal žádné zásadní pochybení ze strany orgánů státu, byl to konkurzní soud, který vykonával svoji konkursní činnost dle názoru tohoto soudu řádně, stejně tak i správce konkursní podstaty. Byť zde byly návrhy na jeho odvolání, odvolán nebyl, konkurzní řízení provedl řádně, zpeněžil obsah konkurzní podstaty, následně vypracoval i konečnou zprávu, na jejímž základě došlo i k následnému rozvrhu. Nedocházelo ani k zásadním nutnostem úpravy této konečné zprávy nebo rozvrhového usnesení. Zároveň konkurzní řízení ani Evropský soud pro lidská práva ani vnitrostátní judikatura neřadí mezi řízení, kterým je přisuzován zvýšený význam pro účastníky. Za taková řízení jsou považována zejména řízení trestní ochrany osobnosti, rodinně právní vztahy a podobně. Předmětem konkursního řízení z hlediska významu řízení pro účastníka je však částka, která bude účastníkovi vyplacena na základě rozvrhového usnesení, nikoliv částka, se kterou se žalobkyně jako věřitelka do uvedeného konkursního řízení fakticky přihlásila. V tomto směru se žalobkyni v rámci výplaty na základě usnesení o rozvrhu dostalo částky 6 378,05 Kč, jedná se o uspokojení 6. 97 %. Tuto částku soud poměřoval vzhledem k významu řízení pro žalobkyni a dospěl k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním s ohledem na délku řízení, jeho složitost a významu řízení pro žalobkyni je částka Kč 8 250, odpovídající cca 1,9% základní částky. Což odpovídá i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3412/2011, když výše přiznaného zadostiučinění by neměla být vyšší než částka, která byla pro„ poškozeného ve hře“. Soud tak dospěl k závěru, že právě částka o něco vyšší, než přiznaná částka v konkurzu tj. Kč 8 250 je částkou která by měla újmu žalobkyni kompenzovat.

9. Zároveň z této částky soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení a žalobkyně předběžně uplatnila svůj nárok dne [datum], soud tak přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] dle ustanovení § 15 odst. 2 zákona 82/98 Sb. a ve spojení s § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla co do základu úspěšná. Soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ AT ve výši 3100 Kč za jeden úkon právní služby a to za úkony dne [datum] převzetí a příprava zastoupení, dále sepis žádosti o přiznání nároku, sepis žaloby soudu, dne [datum] sepis stanoviska k vyjádření žalované, dne [datum] zastoupení u soudního jednání, 5x 300 Kč režijní paušál dle AT, dále cestovné právního zástupce žalobkyně dne [datum] k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět 560 km x 8,74 Kč, což činí 4.544,80 Kč, účtována ½ tj. Kč 2 272 a náhrada za promeškaný čas na cestě podle § 14 odst. 1, odst. 3 adv. tarifu 12 x 100 Kč, což činí 1.200 Kč, a 2.000 Kč jako soudní poplatek. Náklady řízení soud přiznal včetně 21% DPH. Soud uznal úkon, kterým je žádost k předsoudní fázi tj. výzva protistraně k plnění. Soud takovou výzvu považuje za úkon právní služby, neboť podle § 142a odst. 1 os.s.ř., žalobce, který měl úspěch v řízení o sponění povinnosti, á právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V případě, že v rámci předběžného projednání, kde platí ustanovení § 31 odst. 4 z.č 82/1998 Sb. a § 15 žalovaná vyhoví žádosti, nemá poškozený právo na náhradu nákladů řízení. Jestliže nedojde k uspokojení pohledávky poškozeného v rámci předběžného projednání nároku a řízení pokračuje u soudu, je tento úkon možné brát, jako předžalobní upomínku a přiznat žalobkyni náhradu za tento úkon. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud uložil neúspěšné žalované k rukám zástupce žalobkyně ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. a delší lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o. s. ř. podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobkyni nijak nepoškozuje.