27 C 14/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 č. Anonymizováno zastoupeného advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 za níž jedná Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 o zaplacení 61 163 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum po žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení) coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka (dále též jen „řízení“). Uvedl, že řízení trvalo déle než 5 let. Zahájil jej podáním žaloby o náhradu škody na zdraví, která mu byla způsobena v souvislosti s operací slepého střeva, kterou podstoupil dne datum. Po jejím provedení měl těžké a život ohrožující komplikace, které vedly k trvalým následkům na jeho zdraví. Byl mu diagnostikován syndrom krátkého střeva. Řízení skončilo odmítnutím ústavní stížnosti žalobce, usnesení Ústavního soudu mu bylo doručeno datum. Žalobce se na délce řízení nepodílel, v postupu soudu shledal průtahy. Jednání byla odročována na dlouhé termíny, k prodlevě došlo u dovolacího soudu. Uvedl, že význam řízení pro něj byl zásadní, neboť až po skončení řízení obdržel od žalovaného plnění. Po dobu trvání řízení byl žalobce téměř bez prostředků. V životě je omezen, nesmí vykonávat namáhavé práce, bere léky, drží dietu a je vyřazen z většiny společenských aktivit. Nemá už objektivní možnost zapojit se plně do pracovního procesu, což vedlo k pocitům lítosti a méněcennosti. Za rok trvání řízení požadoval částku se zohledněním míry inflace. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění dne datum, žalovaná vyplatila žalobci částka dne datum.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě potvrdila, že žalobce podáním doručeným jí dne datum uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši žalované částky ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)/dále jen OdpŠk/. Uzavřela, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění v penězích ve výši částka. Uvedla, že délka řízení činila 5 let a 4 měsíce. V jeho průběhu shledala průtah v délce trvání 4 měsíce a nekoncentrovaný postup soudu. Žalobce nepodal návrh na učení lhůty k provedení procesního úkonu ani stížnost na průtahy. Řízení bylo vedeno na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem. Každý rozhodoval jedenkrát. Řízení bylo složité po stránce skutkové i právní. Význam řízení pro žalobce označila za zvýšený, neboť se žalobce domáhal nároků na vyrovnání výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Za rok trvání řízení žalovaná stanovila částka. Základní náhradu ponížila o 5 % pro složitost řízení a o 20 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem. Naopak o 20 % základní částku zvýšila pro zvýšený význam řízení pro žalobce.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši částka z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. spisová značka dne datum. Žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění v penězích ve výši částka dne datum.

4. Na základě provedeného obsahu spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. spisová značka soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Dne datum žalobce podal k Okresnímu soudu v Anonymizováno žalobu proti právnická osoba, kterou se domáhal náhrady škody ve výši částka s přísl. za poškození zdraví žalobce, ke kterému došlo v souvislosti s operací slepého střeva. Nárok představoval ušlý výdělek. K pokynu z datum soud vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě. Žalovaný se vyjádřil datum a navrhl přerušit řízení. K pokynu z datum vyjádření zasláno žalobci. Usnesením ze dne datum řízení přerušeno do řízení vedeného u OS adresa pod sp. zn. spisová značka, kde byl projednávána újma na zdraví mezi týmiž účastníky. Žalobce se ve vedlejším řízení domáhal náhrady škody ve výši částka za ztrátu na výdělku, ZSÚ, bolestné a náklady léčby. V právní moci datum. Následně kontrolován stav vedlejšího řízení. Dne datum žalobce rozšířil žalobu a dne datum podání opravil. Usnesením ze ne datum soud připustil rozšíření žaloby o částka s přísl. V právní moci dne datum. Spis dále lhůtován a kontrolován stav řízení ve věci pod sp. zn. Anonymizováno do systému ISAS. Dne datum odvolací soud ve vedlejším řízení rozhodl o odvolání. Dle odůvodnění rozhodnutí odvolací soud doplnil dokazování o znalecký posudek ze dne datum. Spis vrácen od znalce dne datum. Na dny Anonymizováno a datum u odvolacího soudu nařízena jednání, ale odročena. Dne datum proběhlo jednání u odvolacího soudu. Vedlejší řízení pravomocně skončeno dne datum. Usnesením ze dne datum v řízení pokračováno, v právní moci datum. Dne datum žalobce rozšířil žalobu. Rozšíření žaloby o částka soud připustil dne datum, v právní moci datum. K pokynu z datum nařízeno na datum jednání. K pokynu z datum jednání odročeno z důvodu karantény na datum. Dle sdělení žalobce z datum probíhala mimosoudní jednání s protistranou, požádal o odročení jednání. K pokynu z datum jednání odročeno na datum. Dne datum žalobce doplnil skutková tvrzení a založil důkazy. Při jednání dne datum účastníci požádali o lhůtu pro mimosoudní jednání, odročeno na datum. Žalovaný se vyjádřil k rozšíření žaloby dne datum. Žalobce sdělil soudu dne datum, že k dohodě nedošlo. Při jednání dne datum přednesena žaloba a vyjádření, provedeno dokazování listinami, odročeno na datum za účelem připojení spisu Anonymizováno. Při jednání datum provedeno dokazování mj. přílohovým spisem. Téhož dne vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě do částka a částka vyhověno, ve zbytku zamítnuto. Na rozsudku je PM výrok I. datum, výrok II. a III. datum. Žalobce podal odvolání dne datum. Dne datum odvolání doručeno žalovanému. Spis předložen odvolacímu soudu dne datum. K pokynu z datum nařízeno na datum jednání u odvolacího soudu. Žalobce odůvodnil odvolání datum. Při jednání dne datum soud vyzval žalobce ve smyslu § 118a o.s.ř. k tvrzení týkajícího se zvýšeného úsilí, které žalobce měl vyvíjet, aby dosahoval vyšších zisků, odročeno na neurčito. Při jednání vzal žalobce žalobu částečně zpět. Žalobce se vyjádřil dne datum. K pokynu z datum nařízeno na datum jednání. Při něm řízení zastaveno do částka, zamítavý výrok byl změněn tak, že žalobci přiznáno navíc částka. Spis vrácen soudu I. stupně dne datum. Žalobce podal dne datum dovolání. K pokynu z datum dovolání zasláno žalovanému. Dne datum spis předložen Nejvyššímu soudu. Usnesením u datum dovolání odmítnuto. Spis vrácen soudu I. stupně dne datum. Usnesení v právní moci dne datum. Usnesením z datum ústavní stížnost žalobce odmítnuta, doručeno žalobci datum.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

9. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne datum) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne datum). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne datum).

12. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

13. Řízení bylo zahájeno dne datum a skončilo pro žalobce doručením usnesení Ústavního soudu dne datum. Celková délka řízení tak činila 5 let a 4 měsíce.

14. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem. Ve věci rozhodoval soud I. stupně, odvolací soud, Nejvyšší soud i Ústavní soud každý jednou. Fakt, že strany využívají práva podávat opravné prostředky, sice nelze klást k tíži poškozeného, je však nutno zohlednit ho v kritériu složitosti věci, neboť více instanční řízení je logicky delší, a to právě o řízení před soudem vyšší instance.

15. Řízení vykazovalo s ohledem na rozsah účastníky tvrzených skutečností (předmětem řízení byl nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se zohledněním zvýšeného úsilí, částečných příjmů žalobce vč. invalidního důchodu se zohledněním valorizace) a z nich vyplývající potřebu dokazování (listinné důkazy a součinnost třetích osob) vyšší míru složitosti skutkové i právní, neboť bylo třeba řešit více právních otázek. S vyšší mírou složitosti skutkové souvisí i složitost procesní. Soud opakovaně rozhodoval o změně žaloby, částečném zpětvzetí žaloby (v rozsahu odvolacího soudu) a vyzval žalobce ve smyslu § 118a o. s. ř. Řízení bylo také přerušeno do vedlejšího řízení, ve kterém byl řešen základ nároku žalobce po žalovaném, tedy zda je nárok na náhradu škody na zdraví žalobce vůči nemocnici dán. V důsledku vyčkání na výsledek řízení se soud v posuzovaném řízení základem nároku již podrobněji nezabýval.

16. Podíl žalobce na délce řízení soud neshledal. Nicméně jednání soudu bylo odročeno dvakrát za účelem mimosoudního jednání účastníků, což žalobce sám navrhoval.

17. Pokud jde o postup soudů v průběhu řízení, soud shledal prodlevu v dovolacím řízení. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne datum a o dovolání rozhodnuto datum. V odročení jednání z datum na datum soud neshledal průtah, neboť odročení proběhlo kvůli epidemiologické situaci. Postup soudů v řízení byl jinak plynulý. V době přerušení řízení soud kontroloval stav vedlejšího řízení, samotné přerušení soud hodnotí jako účelné.

18. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V daném případě se jednalo o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v důsledku poškození zdraví žalobce, tedy se jednalo o řízení, s nímž je již v obecné rovině spojováno významnější působení do poměrů účastníka. Zároveň je z povahy řízení zřejmé, že žalobce je ve špatném zdravotním stavu, což bylo známo i soudu v posuzovaném řízení. Na druhou stranu je nutné vzít v úvahu, že základ nároku žalobce vůči zdravotnickému zařízení byl řešen ve vedlejším řízení. Taktéž tvrzení žalobce o poškození jeho zdraví tamním žalovaným nejsou, co se týče odškodnění nejistoty výsledku posuzovaného řízení relevantní.

19. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená. Byť zde byla jistá právní, skutková i procesní složitost, byť řízení probíhalo na více stupních soudní soustavy, celková délka řízení ve vztahu k žalobci činila 5 let a 4 měsíce, což složitosti a skutkové a právní náročnosti věci neodpovídalo. Žalovaná tento závěr ani nevyvracela. Nutno konstatovat, že na délce řízení se podílely soudy, neboť v řízení bylo zjištěn období nečinnosti soudů. I uvedená „nečinnost“ soudu zapříčinila, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení, neboť řízení jako celek neodpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat a v důsledku toho došlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobce.

20. Došlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Újmu v tomto případě pak bylo na místě odškodnit v penězích, neboť podíl žalobce na délce řízení nebyl, aby mohlo být uvažováno o jeho obstrukčním chování či o zneužívání práva.

21. Ke stanovení výše odškodnění přistoupil soud v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až částka za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Vzhledem k tomu, že celková doba trvání řízení činila 5 let a 4 měsíce, tedy nebyl vysoký, soud stanovil základní částku při spodní hranici uvedeného intervalu – tedy částka. Za první 2 roky řízení přísluší žalobci polovina této částky (celkem částka), za každý další rok částka (tj. celkem hodnota x částka) a za 1 měsíc částka (tj. celkem hodnota x částka). Součinem základní částky a celkové doby řízení soud dospěl k částce ve výši částka.

22. Výslednou částku soud následně s ohledem na kritéria ust. § 31a odst. 3 OdpŠk upravil, a to jejím snížením o 20 % za složitost věci (procesní, právní i skutková), snížením o 10 % z důvodu rozhodování soudů na více stupních soudní soustavy a zvýšením o 20 % pro vyšší význam předmětu řízení pro žalobce. Soud proto základní částku částka po zohlednění všech výše zmíněných kritérií ponížil o 10 % a nemajetkové újmě tak odpovídá odškodnění ve výši částka.

23. Soud neshledal případnou argumentaci žalobce ve prospěch valorizace odškodnění. Požadavky na „valorizaci“ přiznávaných částek s ohledem na inflaci byly předmětem posouzení Nejvyšším soudem a Ústavním soudem opakovaně, aniž by došlo k odklonu od dlouhodobě zastávaných závěrů, totiž, že nominální výše částek uvedených pro stanovení výše finančního odškodnění ve Stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je dosud přiměřená a odpovídající životní úrovni v České republice (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 1303/21, dostupný na https://nalus.cz), resp., že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný na www.nsoud.cz a tam odkazovanou judikaturu). Soud neshledal důvody, pro které by se měl od výše uvedené judikatury v nyní posuzované věci odchýlit, neboť argumentace žalobce (poukazuje-li na změnu okolností danou „samotným plynutím času“ a na vývoj inflace od roku 2016) se od argumentace uplatněné v odkazovaných věcech podstatně neliší. Na shora vyložených závěrech setrval Nejvyšší soud i v době současné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupné na www.nsoud.cz).

24. Jelikož žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění v penězích ve výši převyšující částku určenou soudem, a to v šestiměsíční lhůtě dle § 15 OdpŠk, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. rozsudku).

25. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustavením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada dvou režijních paušálů po částka za podání vyjádření k žalobě a účast na jednání podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

26. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.