27 C 18/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce t. č. na adrese adresa , země proti žalovaným: 1) země anonymizováno stát. instituce , IČO sídlem adresa za níž jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa 2) celé jméno žalovaného , správce konkurzní podstaty sídlem adresa žalovaného o zaplacení 3 920 400 Kč s příslušenstvím a 504 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 3 920 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12. 2. 2016 a částku 504 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Prvému žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

III. Druhému žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá po žalovaných zaplacení částky 3 920 400 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu byla způsobena tím, že v rámci konkurzního řízení vedeného na majetek žalobce u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] byl prodán rodinný dům [adresa] na st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] o výměře 631 m², zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], za částku 1 900 000 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 9. 2012 byla uvedena hodnota tohoto domu 5 820 400 Kč. Žalobce požaduje škodu, která je rozdílem mezi částkou uvedenou v rozsudku Krajského soudu v Plzni a škodou, které bylo dosaženo vydražením, tedy ve výši 3 920 400 Kč. Žalobce dále požaduje částku 504 000 Kč jako ušlý zisk vzniklý tím, že správce konkurzní podstaty za dobu od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2015 neinkasoval nájemné za komerčně využívatelné místnosti, a to dva obchodní prostory o ploše 50 m² a dvě kanceláře o ploše 50 m² umístěné v prvním nadzemním podlaží. Celková plocha činila 140 m². Prostory byly situované v prvním nadzemním podlaží domu. Ušlý zisk dle žalobce činí za 126 měsíců x 4 000 Kč celkem částku 504 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne 8. 2. 2019 uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 3 920 400 Kč a dále nárok na náhradu škody ve formě ušlého zisku ve výši 504 000 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne 28. 1. 2020, kdy žalovaná neshledala nesprávný úřední postup. Žalovaná nezjistila, že by správce či konkurzní soud postupovali v rozporu se zákonem. Co se týká předmětné nemovitosti, zde soudní znalec zpracoval posudek na nemovitost a ocenil ji na 1 900 000 Kč. Z protokolu o provedené dražbě ze dne 11. 12. 2016 bylo zřejmé, že nemovitost byla zpeněžena za cenu uvedenou v posudku. Žalobce opakovaně podával žádost o odvolání správce konkurzní podstaty, a to dne 9. 2. 2004 a následně ještě dne 27. 4. 2016 Tyto návrhy žalobce však nebyly shledány důvodnými a odvolací soud – Vrchní soud v Praze vždy rozhodnutí Krajského soudu v Plzni o nedůvodnosti těchto návrhů potvrdil.

3. Druhý žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že rovněž navrhl její zamítnutí. Druhý žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žalobce již od počátku konkurzního řízení napadá činnost správce konkurzní podstaty. Žalobce opakovaně podával vůči druhému žalovanému i vůči předchozímu správci konkurzní podstaty námitky, žádosti o odvolání, žaloby na náhradu škody, v žádném z těchto návrhů však nebyl úspěšný. Co se týká žalobcem namítaného nízkého výtěžku z prodeje nemovitosti v dražbě, zde uvádí, že předmětná dražba byla provedena dražebníkem dne 15. 4. 2016 a nemovitost byla vydražena za vyvolávací cenu odpovídající aktuálnímu znaleckému posudku. Podmínky dražby byly akceptovány jak věřitelským výborem, tak konkurzním soudcem. Cena dosažená vydražením je cena stanovená trhem, tedy poptávkou. Porovnávat ji s cenou dle neaktuálního znaleckého posudku je nesmyslná úvaha. Přístup k předmětné nemovitosti byl možný pouze na základě usnesení soudu. Soud vyslovil souhlas ke vstupu do domu usnesením ze dne 22. 7. 2015. Při prohlídce bylo zjištěno, že celá nemovitost nebyla úpadcem ani vystěhována či vyklizena, a to od jejího opuštění pravděpodobně někdy v roce 2006. Žalobcem tvrzená možnost nájmu byla zcela nemožná a v rozporu s ustanoveními konkurzního zákona, když účelem tohoto zákona bylo zpeněžení majetku úpadce a poměrně uspokojení pohledávek jeho věřitelů, v žádném případě tedy podnikání s tímto majetkem, jak se mylně domnívá žalobce. Správce ještě poukazuje na to, že k vypořádání SJM zaniklého prohlášením konkurzu bylo ukončeno až usnesením Nejvyššího soudu [spisová značka] ze dne 29. 4. 2015.

4. Ze spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané následující. Dne 28. 5. 2001 podal [jméno] [příjmení] proti [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova], soukromému podnikateli, návrh na prohlášení konkurzu. Dne 30. 5. 2001 soud vyzval dlužníka, aby se vyjádřil k připojenému návrhu, a aby sestavil seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres. [anonymizováno], 4. 6. 2001 soud obdržel další návrhy na prohlášení konkurzu dlužníka a všechny návrhy byly od bývalých zaměstnanců žalobce (v posuzovaném řízení v postavení dlužníka). Dne 20. 6. 2001 žalobce požádal o prodloužení lhůty k zaslání soudem požadovaných dokladů, a to o 60 dnů. Dne 8. 8. 2001 obdržel soud oznámení [anonymizována dvě slova] o uspokojení jím splatných mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Téhož dne soud oslovil další možné věřitele žalobce. Jeden věřitel zaslal přípis soudu dne 16. 8. 2001. V mezidobí [anonymizována dvě slova] zaslal soudu další oznámení o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Usnesením ze dne 14. 9. 2001 soud prohlásil na majetek žalobce konkurz, správcem konkurzní podstaty ustanovil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkurzu přihlásili všechny své nároky u soudu. Téhož dne soud požádal o spolupráci [anonymizována dvě slova], Krajský soud v Plzni, [anonymizována dvě slova], [stát. instituce], a další instituce. V následujících dnech soud obdržel vyjádření těchto institucí. Dne 3. 10. 2001 podal žalobce odvolání proti usnesení o prohlášení konkurzu. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze dne 9. 10. 2001. Usnesením ze dne 17. 1. 2002 Vrchní soud v Praze zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 9. 2001 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění soud uvedl, že se soud prvního stupně nezabýval zpochybněním pohledávek věřitelů, což za soud prvního stupně nemohl udělat odvolací soud. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne 13. 2. 2002. Dne 16. 10. 2001 obdržel soud vyjádření žalobce. Dne 18. 10. 2001 soud nařídil přezkumné jednání a svolání schůze věřitelů na 22. 11. 2001. Při přezkumném jednání soud přezkoumal přihlášené pohledávky, odložil přezkoumání jiných pohledávek, zvolil zástupce věřitelů. Dne 30. 1. 2002 obdržel soud žádost správce konkurzní podstaty o ustanovení zvláštního správce, který by řešil ekonomicko-právní agendu řízení, a navrhl, aby bylo vydáno předběžné opatření, které by zabránilo jednomu z věřitelů v manipulaci s majetkem, resp. s finančními prostředky, které uhradil jemu úpadce. Současně obdržel žádost o souhlas zástupce věřitelů od správce konkurzní podstaty, který žádal o souhlas s právním zastupováním ve věci odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích s prodejem osobního automobilu, vedením účetnictví a poskytnutí zálohy na nutné výdaje správce konkurzní podstaty. Usnesením ze dne 6. 2. 2002 soud ustanovil zvláštního správce pro vymáhání pohledávek úpadce před soudy a správními orgány, a k zajištění úkolů s tím souvisejících, a to [celé jméno žalovaného]. Dne 14. 2. 2002 požádal [anonymizována dvě slova] o výpis ze seznamu pohledávek. Dne 18. 2. 2002 předložil správce konkurzní podstaty soudu vyúčtování nákladů vynaložených v době od prohlášení konkurzu do jeho zrušení. Dne 13. 3. 2002 soud učinil výpis ze seznamu přihlášených pohledávek pro konkurzního věřitele [anonymizována dvě slova] [okres]. Usnesením ze dne 15. 4. 2002 soud opětovně prohlásil na majetek dlužníka [celé jméno žalobce] konkurz a správcem konkurzní podstaty ustanovil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] jako zvláštního správce pro obor vymáhání pohledávek úpadce, pro vedení sporu před soudy a správními orgány, vč. zajištění úkolů s tím souvisejících. Současně byl dlužník vyzván k neprodlenému sestavení a odevzdání nejpozději do 30 dnů seznamu svého majetku, vč. svých pohledávek, závazků, s označením dlužníků, věřitelů a jejich adres, apod. Na usnesení je vyznačena doložka právní moci dne 10. 1. 2003. Proti usnesení podal dne 3. 5. 2002 žalobce odvolání. Dne 6. 5. 2002 obdržel soud zprávu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dne 7. 5. 2002 soud zaslal odvolání navrhovatelů a správcům. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze dne 7. 6. 2002. Usnesením ze dne 6. 8. 2002 Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 4. 2002. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne 6. 9. 2002. Dne 20. 9. 2002 nařídil soud prvního stupně přezkumné jednání a schůzi věřitelů na 24. 10. 2002. Dne 24. 10. 2002 se uskutečnilo přezkumné jednání. Dne 3. 1. 2003 podala [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [okres] proti správci konkurzní podstaty žalobu na uznání pohledávky ve výši 90 510 Kč a dne 8. 1. 2003 podal žalobu na určení neplatnosti popření přihlášené pohledávky věřitel [jméno] [příjmení]. Dne 24. 1. 2003 soud obdržel přípis správce konkurzní podstaty, který sdělil, že popřel všechny přihlášené pohledávky zaměstnanců úpadce s ohledem na tvrzenou neplatnost pracovních smluv těchto zaměstnanců, nicméně vzhledem k pohledávce věřitele [jméno] [příjmení] dodatečně vůči konkurznímu soudu uznává jeho pohledávku. Dne 17. 2. 2003 obdržel soud přípis věřitele [právnická osoba], s dotazem, zda správce pohledávku přihlášenou do konkurzu uznal. Usnesením ze dne 24. 2. 2003 soud rozhodl, že pohledávku věřitele [číslo] [jméno] [příjmení] pokládá za zjištěnou a zařadil ji k uspokojení do I. třídy. Dne 24. 1. 2003 Krajský soud v Plzni rozhodl v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] o zastavení řízení, kterou se žalobce [jméno] [příjmení] proti správci konkurzní podstaty domáhal určení pravosti přihlášené pohledávky. Dne 26. 2. 2003 obdržel soud žádost věřitele o výpis ze seznamu přihlášených pohledávek. Soud žádosti vyhověl dne 3. 3. 2003. Dne 16. 5. 2003 obdržel soud žádost Okresního soudu Strakonice o zaslání usnesení o prohlášení konkurzu s vyznačenou doložkou právní moci. Soud žádosti vyhověl k pokynu ze dne 16. 5. 2003. Dne 13. 8. 2003 soud obdržel žádost o výpis ze seznamu přihlášených pohledávek dalšího věřitele. Soud žádosti vyhověl téhož dne. Dne 21. 8. 2003 obdržel soud stanovisko manželky žalobce k vypořádání společného jmění manželů. Toto stanovisko učinila po jednání se správcem konkurzní podstaty. Dne 8. 10. 2003 podala manželka žalobce proti správci konkurzní podstaty žalobu pro zařazení nevypořádaného zaniklého společného jmění manželů do soupisu konkurzní podstaty v konkurzním řízení. Dne 24. 10. 2003 obdržel soud oznámení o činnosti zvláštního správce konkurzní podstaty [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] při vymáhání pohledávek a žádost o zaslání potvrzení o tom, že pan správce má uzavřenou pojistku v dostatečné výši. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 6. 10. 2003 rozhodl v právní věci žalobce [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [okres] proti správci konkurzní podstaty, že pohledávka žalobce se uznává v plné výši. Dne 9. 12. 2003 obdržel soud žádost o zaslání zprávy o výši soudem uznaných přihlášených konkurzních věřitelů z Okresního soudu Plzeň – jih ve věci vypořádání společného jmění manželů. Dne 28. 1. 2004 se konalo jednání se zástupcem věřitelů a správci konkurzní podstaty. Dne 9. 2. 2004 obdržel soud návrh žalobce a jeho manželky na zproštění funkce správce konkurzní podstaty s odůvodněním, že se stali jejich dlužníky, a tím i dlužníky do podstaty, a vznikl tím konflikt zájmu. Usnesením ze dne 11. 2. 2004 soud schválil vyloučení úpadcovi pohledávky za [anonymizována dvě slova], [obec], v údajné výši 15 882 588 Kč s příslušenstvím a vyloučení údajné pohledávky za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce] ve výši 19 495 126 Kč, a to z důvodu nedobytnosti. Soud současně uložil úpadci, aby do 10 dnů předložil soudu úplný seznam všech svých pohledávek. Dne 17. 2. 2004 obdržel soud od zvláštního správce konkurzní podstaty protokol o jednání soudu ve věci vypořádání společného jmění manželů. Dne 24. 2. 2004 soud obdržel vyjádření žalobce k usnesení ze dne 11. 2. 2004. Dne 3. 3. 2004 soud nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na 31. 3. 2004. Dne 30. 3. 2004 soud obdržel průběžnou zprávu správců konkurzní podstaty. Dne 31. 3. 2004 proběhlo jednání. Dne 2. 4. 2004 soud předložil návrh na odvolání z funkce správcům konkurzní podstaty. Dne 5. 4. 2004 soud obdržel žádost právního zástupce jednoho z věřitelů o uhrazení nákladů řízení na sdělený bankovní účet, a to zřízený u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] soud obdržel vyjádření správce konkurzní podstaty k výzvě soudu. Dne 6. 5. 2004 obdržel vyjádření žalobce k průběžné zprávě správce konkurzní podstaty. Dne 12. 5. 2004 soud obdržel odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 2. 2004 o vyloučení pohledávek. Usnesením ze dne 6. 5. 2004 soud zamítl návrh žalobce a jeho manželky, aby správce a zvláštní správce konkurzní podstaty byli zproštěni svých funkcí. Usnesením ze dne 12. 5. 2004 soud odmítl odvolání úpadce do usnesení z 11. 2. 2004. Dne 26. 5. 2004 žalobce podal odvolání proti usnesení ze dne 12. 5. 2004. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze dne 2. 6. 2004. Dne 3. 6. 2004 soud obdržel odvolání žalobce proti usnesení o zamítnutí jeho návrhu na zproštění funkce správce konkurzní podstaty. Spis byl předložen k rozhodnutí o tomto odvolání dne 8. 6. 2004 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. 11. 2004 usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 5. 2004 zrušil a odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 11. 2. 2004 odmítl. Usnesením ze dne 3. 11. 2004 Vrchní soud v Praze zrušil usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 5. 2004. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne 19. 11. 2004. V mezidobí dne 29. 7. 2004 Okresní soud Plzeň – jih žádal o zapůjčení spisu a dne 16. 12. 2004 obdržel žádost věřitele o sdělení, zda správce pohledávku přihlášenou do konkurzu uznal. Usnesením ze dne 17. 12. 2004 soud návrh úpadce a jeho manželky na zproštění správce a zvláštního správce konkurzní podstaty jejich funkcí zamítl. Dne 5. 1. 2005 soud obdržel žádost věřitele o sdělení, z jakého důvodu nebyla pohledávka věřitele přezkoumána. Dne 7. 1. 2005 podal žalobce se svou manželkou odvolání proti usnesení ze dne 17. 12. 2004 o zamítnutí návrhu na zproštění funkce správce konkurzní podstaty. Spis byl předložen Vrchnímu soud v Praze dne 17. 1. 2005. Usnesením ze dne 26. 1. 2005 soud sdělil, že dosavadní správce konkurzní podstaty [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zemřel a ustanovil tím nového správce konkurzní podstaty [celé jméno žalovaného], kterého současně zprostil funkce zvláštního správce. Dne 27. 1. 2005 soud doposlal Vrchnímu soudu v Praze doplnění odvolání žalobce a jeho manželky. Dne 7. 3. 2005 podal žalobce odvolání proti výroku soudu, kterým ustanovil [celé jméno žalovaného] správcem konkurzní podstaty. Spis byl k rozhodnutí o tomto odvolání předložen Vrchnímu soudu v Praze dne 10. 3. 2005 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 3. 2005 usnesení soudu prvního stupně ze dne 17. 12. 2004 potvrdil a dalším usnesením z téhož dne odvolání žalobce proti usnesení ze dne 26. 1. 2005 odmítl. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne 4. 4. 2005. Dne 25. 3. 2005 požádal žalobce o ustanovení zástupce pro řízení u Ústavního soudu. K žádosti mu soud zaslal přípis dne 25. 3. 2005. Dne 11. 4. 2005 požádal správce konkurzní podstaty o ukončení provozování podniku úpadce. Usnesením ze dne 29. 4. 2005 soud rozhodl o ukončení provozování podniku úpadce. Na usnesení je vyznačena doložka právní moci dne 20. 5. 2005. Dne 19. 5. 2005 požádal Okresní soud Plzeň – jih o sdělení, kdo nastoupil jako správce konkurzní podstaty. Jde o řízení ve věci vypořádání společného jmění manželů. Dne 6. 6. 2005 sdělil správce konkurzní podstaty soudu, že dne 3. 6. 2006 bylo provedeno stěhování movitých věcí úpadce. Dne 17. 6. 2005 obdržel soud žádost Okresního soudu ve Strakonicích o sdělení informací ve věci týkající se žaloby o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Soud na žádost reagoval dne 20. 6. 2005. Dne 20. 6. 2005 podal konkurzní věřitel [právnická osoba], návrh na změnu účastníka podle § 107a o. s. ř. Usnesením ze dne 29. 6. 2005 soud připustil, aby z řízení vystoupil věřitel [právnická osoba], a na jeho místo do řízení vstoupila společnost [právnická osoba] Současně odvolal [právnická osoba], z funkce zástupce věřitelů a novým zástupcem věřitelů jmenoval nástupnickou společnost. Dne 19. 7. 2005 soud obdržel žádost věřitele [anonymizována dvě slova] o sdělení stavu konkurzního řízení spolu s žádostí o výpis ze seznamu přihlášených pohledávek. Dne 24. 10. 2005 soud obdržel návrh na změnu účastníka řízení podle § 107a o. s. ř. od věřitele [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s tím, že pohledávku za žalobcem postoupila na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Usnesením ze dne 24. 10. 2005 soud návrhu vyhověl. Dne 21. 10. 2005 soud obdržel návrh na záměnu účastníka od věřitele [právnická osoba] Usnesením ze dne 4. 11. 2005 soud návrhu vyhověl a na místo tohoto věřitele do řízení vstoupila společnost [právnická osoba] Na usnesení je vyznačena doložka právní moci dne 23. 12. 2005. Dne 27. 1. 2006 soud obdržel rozsudek Krajského soudu v Plzni, kterým soud rozhodl o odvolání proti rozsudku Okresního soudu Plzeň – jih ve věci vypořádání společného jmění úpadce a žalované [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 6. 3. 2006 podala manželka žalobce výzvu správci konkurzní podstaty k vyloučení věci ze soupisu konkurzní podstaty v souvislosti s rozsudkem Krajského soudu v Plzni. Dne 16. 5. 2006 se konalo jednání se zástupcem věřitelů. Usnesením ze dne 17. 5. 2006 soud vzal na vědomí rozsudky o vypořádání společného jmění manželů – úpadce a jeho manželky, i to, že manželka podala ve věci dovolání a dále schválil záměr správce zpeněžit průmyslový objekt. Dne 1. 6. 2006 požádal Nejvyšší soud Krajský soud v Plzni o zaslání opisu usnesení ze spisu. Dne 7. 6. 2006 podal správce konkurzní podstaty k soudu doplnění soupisu konkurzní podstaty. Dne 14. 8. 2006 soud obdržel návrh na záměnu účastníka věřitele [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Usnesením ze dne 24. 8. 2006 soud vyhověl návrhu a na místo tohoto věřitele do řízení vstoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Na usnesení je vyznačena doložka právní moci dne 15. 9. 2006. Dne 23. 3. soud vyzval správce konkurzní podstaty o podání zprávy o zpeněžování. Dne 13. 4. 2007 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy s odůvodněním, že rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006 byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Plzni, kterým bylo rozhodnuto o vypořádání společného jmění manželů, a věc byla vrácena k tomuto soudu k dalšímu řízení. Usnesením ze dne 16. 4. 2007 soud správci konkurzní podstaty prodloužil lhůtu k předložení konečné zprávy do 31. 3. 2008. Dne 2. 10. 2007 požádal správce konkurzní podstaty soud o udělení souhlasu k prodeji mimo dražbu určitých specifikovaných movitých věcí úpadce. Usnesením ze dne 9. 10. 2007 soud udělil správci souhlas. Žalobce podal dne 2. 11. 2007 proti tomuto usnesení odvolání. K rozhodnutí o odvolání byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze dne 20. 11. 2007 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 12. 2007 odvolání žalobce odmítl. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne 7. 1. 2008. Dne 19. 11. 2007 soud obdržel žádost správce konkurzní podstaty o udělení souhlasu s prodejem movitých věcí mimo dražbu. Usnesením ze dne 22. 11. 2007 soud uložil správci souhlas. Dne 2. 4. 2008 soud vyzval správce konkurzní podstaty k předložení konečné zprávy, případně o požádání o další prodloužení lhůty. Dne 15. 4. 2008 správce konkurzní podstaty předložil soudu svou žádost o povolení k prodloužení lhůty na podání konečné zprávy do 31. 12. 2008. Současně uvedl, že další úkony zpeněžování nejsou prováděny, neboť manželka žalobce podala další dovolání ve věci vypořádání společného jmění manželů. Usnesením ze dne 17. 4. 2008 soud prodloužil správci konkurzní podstaty lhůtu do 28. 2. 2009. V mezidobí byl spis zapůjčen k jinému řízení u téhož soudu. Dne 25. 3. 2009 správce konkurzní podstaty opět požádal o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy s odůvodněním, že dosud nedošlo k rozhodnutí o podaném dovolání Nejvyšším soudem ČR. Usnesením ze dne 26. 3. 2009 soud správci konkurzní podstaty lhůtu prodloužil do 30. 3. 2010. Dne 19. 6. 2009 byl spis zapůjčen Okresnímu soudu Plzeň – jih. Dne 22. 4. 2010 správce konkurzní podstaty požádal o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Uvedl, že v konkurzním řízení běží několik navazujících soudních sporů o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, kde je podáno dovolání, dále o náhradu škody proti správcům u Okresního soudu Plzeň – jih, a nelze očekávat jejich ukončení v roce 2010. Usnesením ze dne 27. 4. 2010 soud prodloužil správci konkurzní podstaty lhůtu do 30. 4. 2011. Dne 4. 4. 2011 správce konkurzní podstaty požádal o další prodloužení lhůty, neboť dosud stále nebylo zahájeno zpeněžování, nedošlo k vypořádání SJM manželů [příjmení], neboť rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 7. 2008 byl po dovolání rozsudkem Nejvyššího soudu ČR zrušen a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení. Usnesením ze dne 6. 4. 2011 soud prodloužil lhůtu správci konkurzní podstaty do 30. 3. 2012. V mezidobí vždy soud zapůjčoval na krátké doby k jiným řízením. Dne 7. 12. 2012 soud vyzval správce konkurzní podstaty k předložení konečné zprávy. Dne 13. 12. 2012 požádal správce konkurzní podstaty o vydání souhlasu k prodeji mimo dražbu nemovitostí – průmyslového objektu ve výlučném vlastnictví žalobce. Dne 13. 12. 2012 soud udělil správci konkurzní podstaty souhlas. Dne 17. 12. 2012 správce konkurzní podstaty dále požádal o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy do 30. 6. 2013 a uvedl, že řízení o vypořádání konkurzem zaniklého SJM bylo pravomocně ukončeno až rozsudkem v právní moci ze dne 30. 10. 2012. V současné době tak teprve mohlo být zahájeno zpeněžování majetku. Na této žádosti se nachází souhlas soudce s prodloužením do 30. 6. 2013. Dne 4. 3. 2013 požádal správce konkurzní podstaty soud o souhlas k výplatě výtěžku zpeněžení zastavených nemovitostí ve výši 420 000 Kč oddělenému věřiteli. Souhlas soud udělil usnesením ze dne 15. 3. 2013. Dne 11. 4. 2013 soud vydal usnesení, kterým prodloužil lhůtu správci konkurzní podstaty k předložení konečné zprávy do 30. 6. 2013. Dne 9. 7. 2013 správce konkurzní podstaty požádal o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy z důvodu podání dovolání v řízení o vypořádání konkurzem zaniklého SJM. Na žádosti se nachází souhlas soudce s tím, že nová lhůta je do 30. 9. 2013. Dne 13. 2. 2014 požádal Okresní soud ve Strakonicích o sdělení, zda bude ze strany konkurzního správce předložena závěrečná zpráva. Přípisem ze dne 21. 3. 2014 sdělil soud prvního stupně Okresnímu soudu ve Strakonicích, že správci konkurzní podstaty byla prodloužena lhůta k předložení konečné zprávy do 31. 3. 2014. Dne 5. 9. 2014 Okresní soud ve Strakonicích požádal o sdělení stavu konkurzního řízení. Ve spise je uvedena poznámka soudce, že se čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu o vypořádání SJM. Teprve pak soud může pokračovat v řízení. Dne 24. 9. 2014 soud vyzval správce k předložení konečné zprávy, případně o zaslání žádosti o prodloužení lhůty. Téhož dne soud sdělil Okresnímu soudu ve Strakonicích, že správce konkurzní podstaty zprávu nepředložil a byl urgován. Dne 6. 10. 2014 soud obdržel žádost správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy z důvodu, že o dovolání ve věci vypořádání zaniklého SJM nebylo dosud rozhodnuto. Na žádosti se nachází souhlas s prodloužením do 31. 1. 2015. Dne 16. 2. 2015 Okresní soud ve Strakonicích opět požádal o sdělení stavu řízení, na což reagoval soud dne 20. 2. 2015 s tím, že řízení nebude pravděpodobně ukončeno do konce roku 2015, neboť Nejvyšší soud dosud nerozhodl o vypořádání společného jmění manželů [příjmení], a teprve poté bude moci být zahájeno zpeněžování konkurzní podstaty. V mezidobí o konkurzní spis žádal Obvodní spis pro Prahu 2. Dne 15. 6. 2015 soud obdržel přípis správce konkurzní podstaty, kterým sdělil soudu, že dovolání do rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 9. 2012 o vypořádání konkurzem zaniklého SJM, bylo usnesením Nejvyššího soudu dne 29. 4. 2015 odmítnuto. S ohledem na tuto skutečnost správce konkurzní podstaty upravuje soupis konkurzní podstaty tak, jak bylo pravomocně rozhodnuto; a) současně zaslal soudu nové znění soupisu. Na této žádosti se nachází úřední záznam o tom, že správce předloží návrh na zpeněžování či návrh na povolení prohlídky objektu v [obec] ve lhůtě do 31. 8. 2015. Dne 20. 7. 2015 žádost správce konkurzní podstaty s tím, že za účelem zpeněžování nemovitosti a přípravu dražby vyzval úpadce písemně dne 15. 6. 2015, aby mu umožnil vstup do nemovitosti, když tato nemovitost je od roku 2006 neobydlena a úpadce se zdržuje ve Slovenské republice. Na žádost mu úpadce nereagoval. S ohledem na tuto skutečnost požádal soud o vydání usnesení, na základě kterého bude správci konkurzní podstaty umožněn postup podle § 18 ZKV. Dne 22. 7. 2015 soud usnesením udělil správci konkurzní podstaty souhlas k tomu, aby si zjednal vstup do rodinného domu v [obec]. Dne 8. 9. 2015 správce konkurzní podstaty sdělil soudu, že provedl prohlídku rodinného domu v [obec] a o prohlídce sepsal protokol, který zaslal soudu. Dne 16. 2. 2015 požádal Okresní soud ve Strakonicích o sdělení, zda došlo ve věci manželů [příjmení] k rozhodnutí Nejvyššího soudu. Na to reagoval soud dne 9. 10. 2015. Dne 20. 10. 2015 soud obdržel sdělení správce konkurzní podstaty. V něm uvedl, že probíhá příprava dražby, úpadce neumožnil správci konkurzní podstaty přístup a prohlídku rodinného domu. Dne 2. 3. 2016 Okresní soud ve Strakonicích učinil dotaz, zda již bylo započato se zpeněžováním konkurzní podstaty. Na tento dotaz odpověděl soud dne 11. 3. 2016. Podáním ze dne 18. 3. 2016 správce konkurzní podstaty sdělil soudu, že nemovitost úpadce, tj. rodinný dům v [obec], byla vydražena za vyvolávací cenu 1 900 000 Kč a z tohoto důvodu požádal soud o souhlas k vydání výtěžku zpeněžení v částce 1 248 339,40 Kč ve prospěch odděleného věřitele. Současně sdělil, že v nemovitosti zůstaly movité věci, pravděpodobně ve vlastnictví manželky žalobce. Dále správce konkurzní podstaty požádal o souhlas podle § 27 odst. 6 ZKV s vyloučením nedobytných pohledávek úpadce. Usnesením ze dne 23. 3. 2016 soud udělil souhlas správci konkurzní podstaty k vydání částky oddělenému věřiteli, vzal na vědomí, že vydražitel domu odmítá podepsat předávací protokol, dokud nebude budova vyklizena a udělil správci souhlas k vyloučení nedobytných pohledávek z konkurzní podstaty. Dne 21. 3. 2016 správce konkurzní podstaty doplnil svou žádost. Dne 22. 4. 2016 podal žalobce k soudu návrh na zproštění [celé jméno žalovaného] funkce správce konkurzní podstaty z důvodu porušení povinností správce uložených zákonem a porušení povinností správce při správě cizího majetku. Návrh soud dne 4. 5. 2016 přeposlal správci konkurzní podstaty, který dne 18. 5. 2016 zaslal soudu své vyjádření. Usnesením ze dne 24. 5. 2016 soud návrh úpadce zamítl. Proti tomu podal žalobce dne 15. 6. 2016 odvolání. Dne 27. 6. 2016 se soudce vyjádřil k námitce podjatosti vznesené žalobcem a spis byl dne 1. 8. 2016 předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. 9. 2016 usnesení soudu prvního stupně ze dne 24. 5. 2016 potvrdil. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne 19. 10. 2016. Dne 21. 11. 2016 soud požádal správce konkurzní podstaty o zaslání úplného aktualizovaného soupisu konkurzní podstaty, jakož i jeho podrobnou shrnující dílčí zprávu o stavu věci, případně o konečnou zprávu. Dne 4. 11. 2016 soud obdržel návrh na změnu účastníka v osobě věřitele a dne 20. 1. 2017 dílčí zprávu správce konkurzní podstaty. Usnesením ze dne 23. 1. 2017 soud vyhověl návrh na záměnu věřitele s tím, že na místo dosavadního konkurzního věřitele [číslo] vstoupila v celém rozsahu [právnická osoba] [anonymizováno]. V mezidobí žádal o zapůjčení spisu Obvodní soud pro Prahu 2. Usnesením ze dne 3. 3. 2017 soud odvolal společnost [právnická osoba], z funkce zástupce věřitelů a jmenoval novým zástupcem věřitelů [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne 22. 3. 2017 soud obdržel vyjádření zástupce věřitelů ke svému jmenování s tím, že nesouhlasí se svým jmenováním do funkce. Usnesením ze dne 10. 4. 2017 soud odvolal tuto společnost z funkce zástupce věřitelů a jmenoval novým zástupcem věřitelů [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dne 5. 5. 2017 soud požádal správce konkurzní podstaty o zaslání konečné zprávy ve lhůtě 30 dnů. Dne 25. 5. 2017 soud obdržel zprávu správce konkurzní podstaty s tím, že podání konečné zprávy brání u zdejšího soudu neskončená řízení, stejně tak neskončené řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2. Dále správce konkurzní podstaty požádal zástupce věřitelů o souhlas s vyloučením movitých věcí ze soupisu. Dne 12. 7. 2017 Okresní soud ve Strakonicích učinil dotaz, zda již bylo započato se zpeněžováním konkurzní podstaty. Na dotaz reagoval soud dne 14. 8. 2017. Dne 2. 1. 2018 soud požádal správce konkurzní podstaty o zaslání konečné zprávy ve lhůtě 30 dnů. Dne 31. 1. 2018 správce konkurzní podstaty sdělil, že podání konečné zprávy brání neskončená řízení vedená u zdejšího soudu a o náhradu škody u Obvodního soudu pro Prahu 2. Dne 1. 2. 2018 soud sdělil správci konkurzní podstaty, že mu prodlužuje lhůtu k předložení konečné zprávy do 30. 4. 2018. V mezidobí byl spis zapůjčen k obchodnímu rejstříku. Dne 30. 4. 2018 učinil dotaz Okresní soud ve Strakonicích na stav řízení. Na dotaz soud reagoval dne 3. 5. 2018. Dne 14. 1. 2019 soud požádal o vrácení spisu z Vrchního soudu v Praze, který mu byl zaslán dne 3. 5. 2018. V mezidobí soud obdržel více vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou. Vrchní soud v Praze soudu sdělil dne 17. 1. 2019, že v projednávané vylučovací žalobě bude nařízeno jednání, k čemuž soud spis ještě potřebuje. Dne 20. 3. 2019 soud opět požádal Vrchní soud v Praze o vrácení spisu. Ten mu dne 22. 3. 2019 sdělil, že ve věci je nařízeno na 10. 4. 2019 jednání. Spis byl z Vrchního soudu v Praze vrácen soudu dne 28. 5. 2019. Dne 29. 5. 2019 soud požádal správce konkurzní podstaty o zaslání konečné zprávy. Ten v podání ze dne 24. 6. 2019 sdělil, že ve věci o vyloučení věcí z konkurzní podstaty úpadce bylo Vrchním soudem v Praze rozhodnuto tak, že rozsudek krajského soudu byl potvrzen, s ohledem na stávající průběh řízení však očekává dovolání. V řízení o náhradu škody vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] bylo podáno dovolání. Z těchto důvodů nelze podat konečnou zprávu. Na žádosti je poznámka soudce s tím, že lhůtu prodlužuje na 6 měsíců. Dne 29. 8. 2016 věřitel [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], požádal o sdělení stavu konkurzního řízení. Na žádost reagoval soud dne 3. 9. 2019. Dne 2. 1. 2020 soud požádal o zaslání konečné zprávy. Na to reagoval správce dne 30. 1. 2020 s tím, že jak očekával, bylo podáno dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ve věci [spisová značka] o vyloučení věci z konkurzní podstaty, a současně je podáno i dovolání ve druhé věci. Z těchto důvodů nemůže podat konečnou zprávu. Na žádosti se nachází poznámka soudce o prodloužení lhůty o 6 měsíců. Dne 26. 11. 2020 soud požádal správce o zaslání konečné zprávy. Jelikož správce nereagoval, soud jej opětovně vyzval dne 7. 1. 2021. Správce konkurzní podstaty dne 11. 1. 2001 sdělil, že řízení o dovolání žalobce ve věci u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Dále uvedl, že probíhá řízení o náhradu škody u zdejšího soudu v předmětné věci. Z těchto důvodů nemá být možné podat konečnou zprávu. Na žádosti je poznámka soudce s tím, že lhůtu prodlužuje o 3 měsíce. Dne 26. 4. 2021 soud vyzval správce konkurzní podstaty, nechť do konce měsíce června 2021 poskytne soudu sdělení, zda již bylo skončeno řízení před Obvodním soudem pro Prahu 2 v předmětné věci, tj. sp. zn. [spisová značka], a zároveň jej požádal o zaslání konečné zprávy. Dne 11. 5. 2021 soud obdržel sdělení správce konkurzní podstaty s tím, že řízení u zdejšího soudu není dosud skončeno a již dvě nařízená jednání byla zrušena z důvodu pandemie. Z tohoto důvodu nelze podat konečnou zprávu. K pokynu ze dne 28. 5. 2021 soud zaslal spis zdejšímu soudu.

5. Při jednání soudu dne 31. 3. 2022 prvá žalovaná vznesla námitku promlčení požadavku na náhradu ušlého zisku v podobě nevyinkasovaného nájemného ve výši 504 000 Kč, když toto mělo být za období od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2015 O této škodě se tak žalobce dozvěděl nejpozději počátkem roku 2016 a žaloba v této věci byla podána dne 8. 2. 2019.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

7. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a/ státní orgány, b/ právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c/ orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

8. Podle ustanovení § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jenž bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního, nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle ustanovení § 7 odst.1 OdpŠk, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož vznikla škoda.

10. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

11. Podle ustanovení § 8 odst. 2 OdpŠk, byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím, vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

12. Podle ustanovení § 8 odst. 3 OdpŠk nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práv poskytuje.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

14. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

15. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

16. Podle ustanovení § 32 odst. 2 OdpŠk nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

17. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

18. V případě vzniku odpovědnosti za újmu a to i odpovědnosti státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., je třeba, aby byly naplněny základní předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu. Těmito jsou porušení právní povinnosti, v případě odpovědnosti státu nesprávný úřední postup či vydání nezákonného rozhodnutí, vznik škody či nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi porušení právní povinnosti (vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem majetkové škody či nemajetkové újmy).

19. Ve vztahu k žalované č. 1 v daném případě však nebylo prokázáno, že by ze strany konkurzního soudu došlo k vydání nezákonného rozhodnutí či k nesprávnému úřednímu postupu, který by byl s to způsobit žalobci škodu tím, že nemovitost původně ve vlastnictví žalobce byla vydražena za cenu dle žalobce nízkou. Porušení právní povinnosti v tomto směru nebylo shledáno ani ze strany správce konkurzní podstaty (žalovaného č. 2). Nemovitost – rodinný dům [adresa] na st. parc. [číslo] a st. parc. [číslo] o výměře 631 m² zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], byly v rámci konkurzního řízení zpeněženy v dobrovolné dražbě za částku 1 900 000 Kč. Z konkurzního spisu bylo zjištěno, že konkurzní řízení bylo komplikováno tím, že správce konkurzní podstaty vyčkával konečného rozhodnutí ve sporu o vypořádání společného jmění manželů [příjmení]. Až po konečném rozhodnutí v této věci mohlo být přistoupeno ke zpeněžení nemovitostí, které byly ve společném jmění manželů. Konečným rozhodnutí v řízení o vypořádání SJM manželů [příjmení] bylo až usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, odmítnutí podaného dovolání. Bezprostředně poté byl upraven soupis konkurzní podstaty. Dne 20. 7. 2015 správce konkurzní podstaty vyzval žalobce, aby umožnil vstup do nemovitosti, na což nijak nereagoval. Předmětné nemovitosti byly vydraženy za vyvolávací cenu 1 900 000 Kč.

20. Soud ohledně tohoto nároku se zcela ztotožňuje s vyjádřením 2. žalované, tedy že cena dosažená vydražením v rámci veřejné dražby je cenou odpovídající, je třeba považovat za cenu tržní a postup správce konkurzní podstaty, který přistoupil k prodeji nemovitosti veřejnou dražbu, byl zcela správný. Správce konkursní podstaty nechal vyhotovit znalecký posudek, na základě kterého následně stanovil vyvolávací cenu. K žádnému pochybení ze strany konkurzního soudu, ani ze strany správce konkurzní podstaty při prodeji předmětné nemovitosti nedošlo a není tak dána jejich odpovědnost za jakoukoliv škodu. Soud se dále nedomnívá, že by na straně žalobce došlo ke vzniku škody; žalobce zcela ignoruje fakt, že nemovitost byla ve veřejné dražbě vydražena za částku 1 900 000 Kč. Pokud žalobce poukazuje na závěry znaleckého posudku, který byl vyhotovován v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů a v době veřejné dražby již nebyl aktuálním, pak toto žádným způsobem neprokazuje, jaká byla skutečná cena nemovitostí. V tomto případě tedy není naplněn žádný ze znaků odpovědnosti za škodu, a to ani na straně státu, ani na straně správce konkursní podstaty.

21. Co se týká nároku na náhradu ušlého zisku ve výši 504 000 Kč, ani zde soud neshledal žádné pochybení ani konkurzního soudu, ani správce konkurzní podstaty. Je třeba poukázat na to, že správce konkurzní podstaty se sepsáním předmětné nemovitosti do konkurzní podstaty vyčkával až do doby konečného rozhodnutí v řízení o vypořádání společného jmění manželů [příjmení]. Až poté byla tato nemovitost sepsána do konkurzní podstaty a v podstatě bezprostředně poté správce konkurzní podstaty přistoupil k přípravě prodeje této nemovitosti. Správce konkurzní podstaty neměl žádnou povinnost s tímto majetkem, který navíc nebyl v té době sepsán do konkurzní podstaty, jakkoliv nakládat, pronajímat je, či s ním jiným způsobem podnikat. Opět zde nelze dovodit žádné pochybení, nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ani konkurzního soudu.

22. Prvá žalovaná navíc ve vztahu k tomuto nároku vznesla důvodně námitku promlčení, se kterou se soud ztotožňuje. Je zřejmé, že pokud žalobce poukazuje na to, že ušlý zisk mu měl ujít za období do 31. 12. 2015, pak je zřejmé, že minimálně v lednu roku 2016 věděl o všech okolnostech rozhodných pro běh promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta je v tomto případě tříletá a počala běžet nejpozději v lednu roku 2016. Pokud pak k podání žaloby došlo až dne 8. 2. 2019, došlo k němu až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty.

23. Vzhledem ke všem shora uvedeným důvodům soud žalobu zamítl v plném rozsahu. Ve výroku o nákladech řízení (a to jak ve vztahu k prvému žalovanému – výrok II.), tak i ve vztahu k druhému žalovanému (výrok III.), soud postupoval dle ust. § 150 o. s. ř., když v daném případě dospěl k závěru, že jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné k nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšným účastníkům. O tomto záměru soud poučil přítomné účastníky na jednání soudu dne 24. 5. 2022. Soud vyšel zejména ze skutečnosti, že žalobce je dlouhodobě v invalidním důchodu, je prokazatelně nemajetný, když na jeho majetek je vedený konkurz. Žalobce dlouhodobě pečuje o svoji nemocnou matku. Majetkové poměry žalobce soud posuzoval v rámci rozhodování o žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku Žalobce nemá žádné příjmy. Vdovecký důchod mu zatím nebyl přiznán. Jediným příjmem žalobce je příspěvek na péči osob ZTP ve výši 430,35 EUR měsíčně. Žalobce má dluh vůči svému synovi za rodinou výpomoc ve výši 20 000 EUR. Pohřebné za zesnulou manželku ve výši 79,67 EUR a náklady na pohřeb ve výši 1 000 EUR doposud žalobce nevypořádal. Výdaje na bydlení jsou představovány náklady na energie a služby ve výši 131 EUR. Žalobce bydlí v domě své matky, o kterou se stará a hradí polovinu nákladů na bydlení. Na druhé straně prvým žalovaným je [anonymizováno] jednající prostřednictvím [stát. instituce] a vzhledem k postavení tohoto účastníka je zřejmé, že nepřiznání náhrady nákladů řízení pro něj nebude znamenat žádný citelný zásah. Ke stejnému závěru soud dospěl k ve vztahu k druhému žalovanému, který je správcem konkurzní podstaty, který v rámci svého podnikání působí jako správce konkurzní podstaty a již z hlediska tohoto jeho postavení lze předpokládat, že nepřiznání náhrady nákladů řízení nezastoupeného účastníka pro něj nebude znamenat citelnou újmu.