27 C 18/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobce: Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno zastoupeného advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno za níž jedná Anonymizováno o zaplacení 121 356 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, na žalované domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení), coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále též jen „řízení“). Uvedl, že řízení trvalo celkem , hodnota, dnů a bylo ukončeno , datum, . V jeho průběhu docházelo k průtahům. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění, žalovaná jej do dne podání žaloby nevyřídila.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě potvrdila, že žalobce podáním doručeným jí dne , datum, uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši žalované částky ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)/dále jen OdpŠk/. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. Uvedla, že délka řízení činila 9 let, ve věci bylo rozhodováno dvakrát soudem I. stupně a jednou odvolacím soudem, opakovaně procesně na obou stupních soudní soustavy. Řízení bylo dvakrát přerušeno po dobu 4 let a 8 měsíců z důvodu nutnosti vyčkat konečného rozhodnutí v řízení incidenčním sporu vedeném u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Předmětem řízení byla žaloba o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu soudní úschovy, jež se žalobkyně – insolvenční správkyně domáhala nahrazení souhlasu žalovaného s vydáním předmětu soudní úschovy do majetkové podstaty insolvenčního dlužníka. Zároveň bylo nutné počkat do skončení incidenčního sporu, v němž bylo opakovaně rozhodováno o žalobě o určení neplatnosti právního úkonu – postoupení pohledávky insolvenčního dlužníka za složitelem. Žalovaná shledala podíl žalobce na délce řízení, který opakovaně žádal o odročení jednání, ve lhůtě neuhradil soudní poplatek za odvolání a nechal odvolací řízení zastavit, nereagoval na výzvy soudu a naopak protistrana žádala o nařízení dřívějšího termínu jednání. Z chování žalobce žalovaná dovodila zanedbatelný význam předmětu řízení. I s ohledem na právnickou osobu žalobce měla za to, že mu nemohla vzniknout nemajetková újma té intenzity, aby byla na místě finanční satisfakce., právnická osoba, listinných důkazů přiložených k žalobě a vyjádření žalované (žádost žalobce ze dne , datum, adresovaná žalované, potvrzení žalované o přijetí žádosti žalobce ze dne , datum, a stanovisko žalované ze dne , datum, ) a na základě obsahu spisů Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, a Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Liberci sp. zn. , spisová značka, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, bylo zahájeno u Obvodního soudu pro , adresa, dne , datum, podáním žaloby o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu soudní úschovy s tvrzením, že insolvenční dlužník má peněžité pohledávky za složitelem , jméno FO, ., kdy pro řízení bylo podstatné určit, zda došlo k postoupení pohledávky z insolvenčního dlužníka na žalobce. V řízení vystupovala na straně žalující insolvenční správkyně dlužníka Bau & Construct , právnická osoba, . , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, proti žalobci, kterému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření k žalobě doručena dne , datum, . Žalovaný se vyjádřil dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení incidenčního sporu vedeného u Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Liberci pod sp. zn. , spisová značka, , v němž žalobkyně podala žalobu na určení neplatnosti právního úkonu proti stávajícímu žalovanému. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, žalobkyně navrhla pokračování v řízení s ohledem na pravomocné skončení vedlejšího řízení. Usnesením ze dne , datum, pak bylo v řízení pokračováno. Usnesení v právní moci dne , datum, . Dne , datum, soud požádal krajský soud o zaslání všech meritorních rozhodnutí včetně podaného dovolání. Dne , právnická osoba, . 2014 soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání. Dne , datum, se žalovaný odvolal proti rozhodnutí o pokračování v řízení. Dne , datum, byla věc předložena Městskému soudu v Praze. Dne , datum, žalovaný sdělil, že nesouhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, bylo rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno, rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . K pokynu ze dne , datum, nařízeno jednání na , datum, . Dle úředního záznamu soudkyně od 25. 6. do 6. 7., 1. 8. do 14. 8. a od 20. 8. do , datum, čerpala dovolenou. Následně se soud opakovaně dotazoval na stav věci , spisová značka, . Dne , datum, proběhlo jednání, při něm žalovaný vyzván k doplnění tvrzení, jednání odročeno na , datum, za účelem doplnění dokazování. Žalobkyně se vyjádřila dne , datum, . Dne , datum, na jednání provedeny listinné důkazy, vyhlášen vyhovující rozsudek (žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy do majetkové podstaty dlužníka). Rozsudek rozeslán , datum, . Proti rozhodnutí podal žalovaný dne , datum, odvolání, které následně k výzvě soudu ze dne , datum, doplnil dne , datum, . Dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku, který ve lhůtě nezaplatil. Soud tak usnesením ze dne , datum, odvolací řízení zastavil. Dne , datum, žalovaný uhradil soudní poplatek a zároveň podal odvolání do rozhodnutí o zastavení řízení. Dne , datum, soud zrušil usnesení o zastavení odvolacího řízení. Dne , datum, se k odvolání vyjádřila žalobkyně. Dne , datum, byla věc předložena Městskému soudu v Praze. Dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, , to nebylo konáno a bylo přeloženo na , datum, . Dne , datum, požádal žalovaný o odročení jednání ze , podezřelý výraz, důvodů, jednání odročeno na neurčito. K pokynu ze dne , datum, jednání nařízeno na , datum, . Dne , datum, požádal žalovaný opět o odročení jednání ze , podezřelý výraz, důvodů, žádosti vyhověno a jednání odročeno na , datum, . Při jednání dne , datum, jednání odročeno na , datum, . K pokynu ze dne , datum, jednání odročeno na , datum, , neboť odvolací soud čekal na rozhodnutí o podaném dovolání ve věci , spisová značka, . Následně Městský soud dotazoval Nejvyšší soud na stav řízení. K pokynu ze dne , datum, jednání odročeno na neurčito z důvodu vyčkání písemného vyhotovení rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Dne , datum, odvolací soud obdržel rozhodnutí Nejvyššího soudu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno, neboť Nejvyšším soudem byla zrušena rozhodnutí soudů I. i II. stupně a věc byla vrácena k novému rozhodnutí. Soud I. stupně měl posoudit platnost smlouvy o postoupení pohledávek, nebo řízení přerušit. Usnesení nabylo právní moci , datum, . Usnesením soudu ze dne , datum, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení ve věci , spisová značka, , rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Následně Okresní soud pravidelně kontroloval stav řízení. Vedlejší řízení pravomocně skončeno , datum, . Usnesením Okresního soudu ze dne , datum, bylo v řízení pokračováno, rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, se soud dotazoval účastníků na to, zda ve vedlejším řízení bylo podáno dovolání. Dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Dne , datum, požádal žalovaný o odročení jednání ze , podezřelý výraz, důvodů, jednání odročeno na , datum, . Dne , datum, žalobkyně požádala soud o nařízení jednání na dřívější termín z důvodu obstrukčního jednání na straně žalovaného. Následně byl žalovaný dne , datum, a , datum, vyzýván k vyjádření. K pokynu ze dne , datum, jednání zrušeno z důvodu postupu soudu dle § 115a) o. s. ř. Dne , datum, vyhlášen soudem vyhovující rozsudek, který nabyl právní moci dne , datum, .

5. Ze spisu Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Liberci sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že dne , datum, insolvenční správkyně podala žalobu proti žalobci o určení neplatnosti právního úkonu (postoupení pohledávky dlužníka za , jméno FO, na žalobce). Žalovaný se vyjádřil dne , datum, . Jednání se konalo dne , datum, . Dne , datum, žalobkyně doplnila skutková tvrzení a označila důkazy. Další jednání , datum, , k němu se žalovaný ani právní zástupce nedostavili. Rozsudkem ze dne , datum, žalobě vyhověno. Dne , datum, se žalovaný odvolal proti rozsudku. Spis předložen Vrchnímu soudu v Praze dne , datum, . Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé potvrzeno. Spis vrácen krajskému soudu dne , datum, . Dne , datum, žalovaný podal dovolání. Spis odeslán Nejvyššímu soud dne , datum, . Spis vrácen , datum, soudu I. stupně s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne , datum, , kdy rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno. Dne , datum, spis zaslán odvolacímu soudu. Dne , datum, se vyjádřila žalobkyně. Usnesením ze dne , datum, odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu I. stupně za účelem, aby soud I. stupně provedl důkaz listinou. Spis vrácen soudu I. stupně dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, nařízeno na , datum, jednání, účastníci předvoláni na , datum, . Z důvodu , podezřelý výraz, soudce jednání dne , datum, odročeno na , datum, . Při jednání provedeny listinné důkazy, žalovanému uloženo zaplatit zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví a odročeno na neurčito. Dne , datum, ustanoven znalec z oboru písmoznalectví, v právní moci , datum, . Dne 9. a , datum, soud žádal o součinnost v podobě vyžádání srovnávacího materiálu. Usnesením ze dne , datum, soud uložil právnímu zástupci žalovaného povinnost předložit originál smlouvy o postoupení pohledávky. Dne , datum, znalec žádal PZ žalovaného o součinnost, bez reakce. Dne , datum, právní zástupce žalovaného sdělil, že originály listin nemá. Dne , datum, soud urgoval žalovaného o předložení listin. Dne , datum, spis odeslán soudnímu znalci, spis vrácen , datum, se znaleckým posudkem. Dne , datum, se ke znaleckému posudku vyjádřila žalobkyně. Dne , datum, rozhodnuto o znalečném. K pokynu ze dne , datum, nařízeno na , datum, jednání. Svědkyně dne , datum, sdělila, že se nemůže jednání zúčastnit a soud jednání dne , datum, odročil na , datum, . Znalec se z jednání omluvil z důvodu zhoršeného , podezřelý výraz, stavu. Soud jednání dne , datum, odročil na neurčito. K pokynu ze dne , datum, nařízeno jednání na , datum, . Právní zástupce žalovaného dne , datum, požádal o odročení jednání z důvodu kolize. Soud dne , datum, sdělil, že žádost neakceptuje, o termínu věděl dlouho. Při jednání soud vyslechl znalce a svědkyni, jednání odročil na , datum, za účelem doplnění tvrzení a označení důkazů. Usnesením ze dne , datum, soud rozhodl o znalečném. Dne , datum, se z jednání omluvila žalobkyně. Rozsudkem ze dne , datum, žalobě vyhověno. Dne , datum, se odvolal žalovaný. Dne , datum, soud vyzval žalovaného k odstranění vad odvolání. Dne , datum, soud vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne , datum, žalovaný požádal od soudních poplatků. Dne , datum, soud vyzval žalovaného k vyplnění formuláře. Dne , datum, žalovaný předložil soudu vyplněný formulář. Usnesením ze dne , datum, soud žalovanému nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Proti rozhodnutí se žalovaný dne , datum, odvolal. Dne , datum, soud vyzval žalovaného k odstranění vad odvolání. Žalovaný doplnil dne , datum, . Spis předložen odvolacímu soudu dne , datum, . Odvolací soud usnesením ze dne , datum, rozhodnutí o neosvobození od soudních poplatků potvrdil. Dne , datum, soud vyzval žalobkyni k vyjádření k odvolání žalovaného proti rozsudku. Žalobkyně se vyjádřila dne , datum, . Spis předložen odvolacímu soudu dne , datum, . Odvolací soud dne , datum, nařídil jednání na , datum, . Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, rozsudek soudu I. stupně potvrzen s tím, že nebylo prokázáno, že byla platně uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Řízení pravomocně skončeno , datum, .

6. Podáním ze dne , datum, žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu vznikla nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Ve stanovisku ze dne , datum, žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, finanční zadostiučinění žalobci neposkytla.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne , datum, ) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne , datum, ). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne , datum, ).

13. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

14. Žalobce se o řízení dozvěděl dne , datum, doručením žaloby a řízení pravomocně skončilo , datum, . Celková délka řízení tak činila 8 let a 11 měsíců.

15. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodoval dvakrát soud I. stupně a jednou odvolací soud. Zároveň odvolací soud rozhodoval o odvolání žalobce do procesního rozhodnutí (pokračování v řízení). Fakt, že strany využívají práva podávat opravné prostředky, sice nelze klást k tíži poškozeného, je však nutno zohlednit ho v kritériu složitosti věci, neboť více instanční řízení je logicky delší, a to právě o řízení před soudem vyšší instance.

16. Řízení vykazovalo s ohledem na rozsah účastníky tvrzených skutečností (předmětem řízení bylo nahrazení souhlasu žalobce s vydáním předmětu soudní úschovy do majetkové podstaty insolvenčního dlužníka , Anonymizováno, , právnická osoba, . s tvrzením, že insolvenční dlužník má peněžité pohledávky za složitelem , jméno FO, ., kdy pro řízení bylo podstatné určit, zda došlo k postoupení pohledávky z insolvenčního dlužníka na žalobce) a z nich vyplývající potřebu dokazování (listinné důkazy a součinnost třetích osob) vyšší míru složitosti skutkové i právní, neboť bylo třeba řešit více právních otázek. S vyšší mírou složitosti skutkové souvisí i složitost procesní. Soud musel vyzývat žalobce k doplnění odvolání, zastavil odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku žalobcem a následně rozhodnutí zrušil, neboť žalobce soudní poplatek po uplynutí lhůty uhradil. Taktéž žalobce podal odvolání do rozhodnutí o pokračování v řízení. Celkově bylo řízení dvakrát přerušeno do jiného probíhajícího řízení, neboť ve vedlejším řízení byla řešena otázka významná pro rozhodnutí (zda byla pohledávka na žalobce platně postoupena). Tato řízení soud posoudil následovně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ):

17. Posuzované řízení bylo dvakrát přerušeno do řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, , pobočka v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , a to usnesením ze dne , datum, , v právní moci dne , datum, , a pokračováno na základě usnesení ze dne , datum, , v právní moci , datum, a dále usnesením ze dne , datum, , v právní moci , datum, , a pokračováno , datum, , v právní moci , datum, . Vedlejší řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne , datum, a skončilo , datum, , přičemž soud zkoumal uvedené vedlejší řízení jen za dobu souběžnou s posuzovaným hlavním řízením (tj. od , datum, ), neboť před zahájením posuzovaného řízení žalobci nemohla vznikat újma (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Předmětem vedlejšího řízení bylo posouzení platnosti právního úkonu – postoupení pohledávky. Soudy v řízení věci samé rozhodovaly na třech stupních soustavy, a to soud I. stupně dvakrát, odvolací soud třikrát a Nejvyšší soud jednou. Dále odvolací soud rozhodoval o odvolání do nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Procesní složitost soud shledává v rozhodování o znalečném, vyzývání žalobce k odstranění vad odvolání a taktéž v opakovaných omluvách z jednání svědkyně, znalce i účastníků. Řízení vykazovalo s ohledem na rozsah účastníky tvrzených skutečností a z nich vyplývající potřebu dokazování (listinné důkazy, svědci, znalecký posudek včetně výslechu znalce a součinnost třetích osob) vyšší míru složitosti skutkové i právní. Řízení bylo zatíženo opakovanými obdobími nečinnosti (průtahy), kdy o dovolání bylo rozhodnuto až za dva roky po předložení věci (předloženo , datum, , rozhodnuto , datum, ). Další nečinnost soud shledal od v době od pravomocného ustanovení znalce dne , datum, do vyžádání srovnávacího materiálu dne , datum, . Žalobce byl v řízení nečinný k výzvě soudu na doložení srovnávacího materiálu a jednou žádal o odročení jednání. Jednou bylo jednání odročeno pro , podezřelý výraz, soudce. Takto vymezenou dobu řízení je nutné označit vzhledem ke shora uvedenému za nepřiměřenou (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

18. Ve vztahu k hlavnímu řízení má soud na rozdíl od žalobce za to, že se na délce řízení podílel. Žalobce opakovaně žádal o odročení jednání (celkem třikrát), podal neúplné odvolání, za které následně nezaplatil včas soudní poplatek. Soud poté odvolací řízení zastavil a žalobce uhradil soudní poplatek po lhůtě. Dále žalovaný nereagoval na výzvy soudu.

19. Pokud jde o postup soudů v průběhu řízení, ten vždy zcela koncentrovaný nebyl a přehlédnout nelze především dvě období nečinnosti, a to konkrétně od právní moci usnesení o pokračování v řízení dne , datum, do nařízení jednání dne , datum, na , datum, , tj. období nečinnosti téměř pět měsíců, a dále v době rozhodování odvolacího soudu, který vyčkával na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve vedlejším řízení a své řízení nepřerušil. K nečinnosti došlo zejména v době od , datum, odročením na neurčito a rozhodnuto bylo , datum, , tj. 5 měsíců nečinnost. Postup soudů v řízení byl jinak plynulý. K postupu soudů ve vedlejším řízeních viz. shora.

20. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci , podezřelý výraz, , věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě se jednalo o obchodněprávní spor, tedy se nejednalo o řízení, s nímž je již v obecné rovině spojováno významnější působení do poměrů účastníka. Soud se neztotožnil s tvrzením žalované o nízkém významu řízení pro žalobce, který spatřovala v nereagování žalobce na výzvy soudu.

21. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená. Byť zde byla jistá právní, skutková i procesní složitost, byť řízení probíhalo na více stupních stupních soudní soustavy a byť žalobce částečně zapříčinil délku řízení, celková délka řízení ve vztahu k žalobci činila 8 let a 11 měsíců, což složitosti a skutkové a právní náročnosti věci neodpovídalo, což ani žalovaná nevyvracela. Nutno konstatovat, že na délce řízení se podílely soudy, neboť v řízení byla zjištěna období nečinnosti soudů. I uvedená „nečinnost“ soudu zapříčinila, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení, neboť řízení jako celek neodpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat a v důsledku toho došlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobce.

22. Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Újmu v tomto případě pak bylo na místě odškodnit v penězích, neboť podíl žalobce na délce řízení nebyl až tak významný, aby mohlo být uvažováno o jejím obstrukčním chování či o zneužívání práva.

23. Ke stanovení výše odškodnění přistoupil soud v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až , částka, za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Vzhledem k tomu, že celková doba trvání řízení činila 8 let a 11 měsíců, tedy nebyl extrémní, soud stanovil základní částku při spodní hranici uvedeného intervalu – tedy , částka, . Za první 2 roky řízení přísluší žalobci polovina této částky (celkem , částka, ), za každý další rok , částka, (tj. celkem , hodnota, x , částka, ) a za 1 měsíc , částka, (tj. celkem , hodnota, x , částka, ). Součinem základní částky a celkové doby řízení soud dospěl k částce ve výši , částka, .

24. Výslednou částku soud následně s ohledem na kritéria ust. § 31a odst. 3 OdpŠk upravil, a to jejím snížením o 20 % za složitost věci (procesní, právní i skutková), o 20 % z důvodu podílu žalobce na délce řízení (žádosti o odročení, nezaplacení soudního poplatku za odvolání, neúplné odvolání, nereagování na žádosti a výzvy soudu) a o 20 % z důvodu rozhodování soudů na více stupních soudní soustavy. Soud proto základní částku , částka, po zohlednění všech výše zmíněných kritérií ponížil o 60 % a nemajetkové újmě tak odpovídá odškodnění ve výši , částka, .

25. Soud proto pod výrokem I. přiznal žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šestiměsíční lhůty k předběžnému projednání nároku žalobce (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen), jelikož žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne , datum, a šestiměsíční lhůta uplynula dne , datum, , tj. žalovaná se dostala do prodlení ode dne , datum, , avšak žalobce žádal úrok až ode dne , datum, .

26. Pod výrokem II. soud zamítl nároky, které svou výší převyšují již vyplacenou jistinu přiznané a příslušenství.

27. Pod výrokem III. pak soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení. Jelikož byl žalobce co do merita věci úspěšný, náleží mu dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., plná náhrada nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu.

28. Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dospěl k závěru, že odměna advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk, se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a/ advokátního tarifu.

29. Náklady řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši , právnická osoba, Kč, náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí věci a podání žaloby, tedy celkově za 2 úkony právní služby á , částka, ve smyslu ustanovení § 9 advokátního tarifu a 2x režijní paušál za tytéž úkony právní služby dle § 13 o.s.ř. á , částka, . Celkem náklady řízení činí , částka, .30. , adresa, k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu.