27 C 196/2011

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 350 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 3 350 000 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 350 000 Kč od 31. 5. 2011 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladu řízení ve výši 227 352 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení na základě tvrzení, že žalovaný jako advokát od žalobce převzal na základě smlouvy o úschově ze dne 19. 11. 2010 a dodatku č. 1 ze dne 19. 1. 2011 částku v žalované výši, kterou přes výzvu žalobci nevrátil, naopak tuto částku bez právního důvodu vyplatil třetí osobě. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 27. 5. 2011, žalovaný v určené lhůtě do 30. 5. 2011 žalobci ničeho neuhradil.

2. Žalovaný na svou obranu tvrdil, že částku vyplatil dle smlouvy třetí osobě, teprve dodatečně zjistil, že podpis na výzvě k vyplacení není pravý.

3. Pro úplnost soud uvádí, že řízení bylo na základě usnesení ze dne 18. 12. 2012, č. j. 27 C 196/2011 – 45, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2013, č. j. 25 Co 192/2013 – 65, přerušeno do skončení trestního řízení vedeného proti žalovanému u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] Trestní řízení pravomocně skončilo 11. 3. 2015. Současně byl na majetek žalovaného prohlášen konkurs, a to usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2022, č. j. [spisová značka], zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] hod., bylo rozhodnuto o zrušení konkursu na majetek žalovaného po poměrném uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. 2. 2023 a od tohoto data mohlo být v řízení pokračováno. Usnesením ze dne 23. 3. 2023, č. j. 27 C 196/2011 – 139, soud rozhodl o pokračování v řízení (přerušeného do trestního řízení).

4. Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení stran učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

5. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. [spisová značka], byl žalovaný uznán vinným, že v sídle své advokátní kanceláře na adrese [adresa žalovaného], přijal dne 19.11.2010 na svůj bankovní účet č. [bankovní účet] z titulu smlouvy o úschově od [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem [adresa žalobkyně], coby složitele částku ve výši 2 500 000 Kč, kterou dne 23. 11. 2010 z podnětu obžalovaného [jméno] [příjmení] převedl na bankovní účet vedlejšího účastníka smluvního vztahu, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], č. [bankovní účet] a dne 19. 1. 2011 stejným způsobem na základě dodatku č. 1 k uvedené smlouvě přijal částku 850 000 Kč na svůj bankovní účet č. [bankovní účet], ze kterého dne 20. 1. 2011 opět na podnět obžalovaného [jméno] [příjmení] převedl částku 810 000 Kč na účet [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [bankovní účet], přičemž ani v jednom z těchto případů složitel neprojevil vůli finanční prostředky uvolnit a tyto byly nadále jeho vlastnictvím v souladu s článkem III., bodem 1) smlouvy o úschově, když příkazy k vyplacení uvedených částek doručené obviněným [jméno] [příjmení] byly padělané, což muselo být [celé jméno žalovaného] na první pohled zřejmé, a oba obžalovaní si museli být vědomi, že tímto svým jednáním porušili smlouvu o úschově v článku III., bodě 2), v článku IV., bodech 1) a 2) a v článku V., bodě 2) a [právnická osoba], [anonymizováno], způsobili celkovou škodu ve výši 3 310 000 Kč, čímž spáchal přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíc§ s podmíněným odkladem výkonu trestu na 36 měsíců. Současně mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu povolání advokáta na dobu 36 měsíců. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci coby poškozenému náhradu majetkové škody ve výši 3 350 000 Kč. Rozsudek nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 11. 3. 2015 (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. [spisová značka]).

6. Účastníci spolu uzavřeli za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úschově dne 19. 11. 2010, na základě které se žalovaný zavázal převzít od žalobce 2 500 000 Kč a vyplatit je na základě písemného pokynu schovatele. Dodatkem č. 1 ze dne 19. 1. 2011 ke smlouvě se účastníci dohodli na navýšení složené částky o 850 000 Kč (viz smlouva o úschově uzavřená mezi žalobcem, coby složitelem, a schovatelem žalovaným ze dne 19. 11. 2010 ve znění dodatku č. 1 ze dne 19. 1. 2011).

7. Žalobce vyzval žalovaného k uvolnění úschovy ve výši 3 350 000 Kč dopisem ze dne 27. 5. 2011. Výzvu žalobci doručil 27. 5. 2011, což dokládá podpis a razítko advokátní kanceláře žalobce. Žalobce znovu vyzval žalovaného k vyplacení úschovy dopisem ze dne 31. 5. 2011, který mu doručil 1. 6. 2011. Dne 8. 6. 2011 a 15. 6. 2011 žalobce informoval žalovaného o podaném trestním oznámení a opětovně jej vyzval k vydání úschovy (viz. výzva složitele k uvolnění úschovy ze dne 27. 5. 2011, adresovaná žalovanému s podpisem žalobce vč. dodejky s datem převzetí zásilky žalovaným dne 31. 5. 2011, výzva k vyplacení úschovy ze dne 31. 5. 2011 adresovaná žalovanému od žalobce vč. doručenky s datem převzetí dopisu žalovaným ke dni 1. 6. 2011, opětovná výzva k vrácení částky 3 350 000 Kč ze dne 9. 8. 2011 adresovaná žalovanému a výzva ze dne 15. 6. 2011 adresovaná žalovanému od právního zástupce žalobce).

8. Žalobce se přihlásil se svou pohledávkou ve výši 3 350 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 350 000 Kč od 31. 5. 2011 do 2. 5. 2023 do insolvenčního řízení vedeného formou konkursu na majetek žalovaného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] dne 13. 5. 2013. Usnesením Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] byla pohledávka žalobce uspokojena rozvrhem zpeněženého majetku do částky 692 839,24 Kč (viz přihláška pohledávky žalobce do insolvenčního řízení žalovaného ze dne 14. 5. 2013 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2022, č.j. [spisová značka]).

9. Zbývající důkazy týkající včetně listin týkající se trestního řízení vedeného proti žalovanému soud neprováděl, neboť pro soud byl podstatný závěr trestního řízení a ten má soud zjištěný z rozsudků provedených jako důkaz.

10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

11. Podle ust. § 103 o.s.ř. soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení). Podle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

12. Podle § 159a odst. 4 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

13. Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává tehdy, má-li být v novém řízení projednávána stejná věc. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn.

14. Tyto skutečnosti vyžadované zákonem jsou v projednávané věci co do jistiny splněny. Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. [spisová značka], tvoří překážku věci pravomocně rozhodnuté dle § 159a odst. 4 o.s.ř., neboť požadovaná částka 3 350 000 Kč byla žalobci přiznána v trestním řízení vedeném proti žalovanému. Vzhledem k tomu, že tato skutečnost je nedostatkem podmínek řízení, který nelze odstranit, rozhodl soud ve výroku I. tak, že řízení co do jistiny v souladu s ustanovením § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil.

15. Předmětem řízení zůstal zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 350 000 Kč od 31. 5. 2011 do zaplacení. Jelikož žalovaný netvrdil, že dluh v této části splnil a k prvnímu jednání se ani nedostavil, soud žalobě vyhověl (výrok II.). Žalobce oprávněně požadoval úrok z prodlení v zákonné výši dle § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. Příslušenství nebylo v insolvenčním řízení vedeném na majetek žalovaného formou konkursu uspokojeno, neboť částečně vymožené plnění se započetlo na jistinu dle § 165 odst. 4 insolvenčního zákona, dle kterého plnění poskytnuté věřiteli po rozhodnutí o úpadku postupem podle tohoto zákona k uspokojení jeho pohledávky se započte nejprve na jistinu, pak na úroky, poté na úroky z prodlení a nakonec na náklady spojené s uplatněním pohledávky. Zároveň soud pro úplnost uvádí, že pohledávka zrušením konkursu nezanikla.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení soud přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady vzniklé v řízení žalobci představuje odměna advokáta ve výši 75 950 Kč (3 x 21 700 Kč) dle § 7 odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby a podání repliky dne 3. 5. 2012) a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu (podání výzvy k plnění), náhrada hotových výdajů s poskytnutými úkony právní služby dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 4 x 300 Kč; náhrada za 21% DPH ve výši 16 202 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 134 000 Kč Náklady řízení celkem činí 227 352 Kč. Soud nepřiznal odměnu za úkon podání odvolání proti usnesení o přerušení řízení z důvodu neúčelnosti.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř.