27 C 209/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši částka spolu se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení, která jí vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Městským soudem v Brně pod sp. zn. spisová značka (dále také jen „posuzované řízení“). právnická osoba posuzovanému řízení uvedla, že žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně dne datum se domáhala uložení povinnosti žalovaným zaplatit jí částku částka s příslušenstvím z titulu ručení statutárních orgánů. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum byla věc Krajskému soudu v Brně odňata a k dalšímu řízení byla postoupena Městskému soudu v Brně. Řízení bylo skončeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum. Posuzované řízení tedy trvalo 14 let a 9 měsíců. Žalobkyně nárok u žalované uplatnila dne datum. Žalovaná dne datum konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení a žalobkyni přiznala částku částka. Vycházela ze základní částky částka za rok řízení, přičemž základní částku snížila o 20 % z důvodu skutkové složitosti a částečně procesní složitosti. Žalobkyně s tvrzením žalované nesouhlasí, neboť se nejednalo o extrémně skutkově ani procesně složitou věc. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela, ve věci ani nečinila obstrukční návrhy. Nelze žalobkyni přičítat průtahy způsobené vyslovením věcné nepříslušnosti, neboť příslušnost byla v posuzovaném řízení vrchními soudy řešena rozdílně. Navíc Městský soud v Brně nebyl schopen opakovaně právně bezvadně rozhodnout, proto nelze žalobkyni přičítat k tíži, že namítala věcnou nepříslušnost. Nelze jí také klást k tíži, že využívala procesního práva a podávala opravné prostředky a námitky. Význam předmětu řízení byl pro žalobkyni spíš vyšší, kdy se jednalo o vyšší pohledávku a jediným důvodem pro nemožnost skončení likvidace žalobkyně bylo neskončení posuzovaného řízení. Žalobkyni byla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení způsobena újma, přičemž tu nelze nahradit pouhým konstatováním porušení práva, když průtahy v řízení významně zasáhly psychickou sféru žalobkyně. Žalobkyně požaduje za rok trvání posuzovaného řízení částku částka, při poloviční výši za první dva roky řízení. Základní částku částka dále s ohledem na to, že délku řízení žalobkyně nezavinila, z důvodu postupu soudu a s ohledem na význam předmětu řízení pro žalobkyni požaduje zvýšit o 30 %. Dále je třeba částku částka valorizovat, aby zůstala zachována satisfakční hodnota zadostiučinění. Požaduje tedy částku částka. Žalovaná jí částku částka poskytla, proto se žalobou domáhá zaplacení částky částka.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně předběžně uplatnila dne datum nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Žalovaná po předběžném posouzení nároku shledala, že délka posuzovaného řízení je nepřiměřená a žalobkyni poskytla dne datum odškodnění ve výši částka. S ohledem na celkovou délku posuzovaného řízení přesahující 14 let vycházela ze základní částky částka za rok trvání posuzovaného řízení. Základní částku poté snížila o 20 % z důvodu skutkové složitosti a částečně procesní složitosti řízení. Žaloba byla podána věcně nepříslušnému soudu, a i po postoupení věci příslušnému soudu, žalobkyně trvala na námitce věcné nepříslušnosti. V řízení bylo provedeno množství listinných důkazů, přičemž velké množství důkazů opakoval soud odvolací. Účastníci v průběhu celého řízení doplňovaly skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazů. Žalobkyně se na délce řízení výrazně nepodílela. Význam předmětu řízení pro žalobkyni byl shledán jako standartní. V případě úroků z prodlení namítá, že ty žalobkyni náleží až po uplynutí 6měsíční lhůty k projednání nároku, tj. od datum.

4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené (navržené) listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň účastníci řízení s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobkyně u žalované dne datum uplatnila nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Dále bylo nesporným, že žalovaná nárok žalobkyně projednala a stanoviskem ze dne datum konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, a žalobkyni na zadostiučinění poskytla částku částka, když vycházela z částky částka za rok řízení, při poloviční částce za první dva roky řízení, kterou dále snížila o 20 % z důvodu složitosti řízení.

6. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

7. Žalobkyně (společnost právnická osoba.) se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně dne datum domáhala po žalovaných 1) tituly před jménem Anonymizováno a 2) tituly před jménem Anonymizováno zaplacení částky částka. Dne datum byl vydán platební rozkaz, proti kterému podali žalovaní odpor. Usnesením ze dne datum byl platební rozkaz zrušen. Usnesením ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu a současně ji soud vyzval k vyjádření k odporu. Soudní poplatek byl zaplacen dne datum. Dne datum se žalobkyně vyjádřila k podanému odporu. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum se konalo jednání, v rámci kterého, bylo provedeno dokazování a jednání bylo odročeno na datum za účelem připojení spisu a pokračování v dokazování. Dne právnická osoba. 2009 se k věci vyjádřili žalovaní. Dne datum se konalo jednání, v rámci kterého, bylo provedeno dokazování a jednání bylo odročeno na datum za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne datum byl vyhlášen rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. spisová značka, kterým byla žaloba na zaplacení částky částka s příslušenstvím zamítnuta a žalobkyni byla uložena povinnost žalovaným zaplatit náklady řízení. Proti tomu podala žalobkyně dne datum odvolání. Soud vyzval žalobkyni dne datum k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Týž dne vyzval žalované k vyjádření se k podanému odvolání. Soudní poplatek byl zaplacen dne datum. Dne datum a datum se k odvolání vyjádřili žalovaní. Dne datum byla věc předložena Vrchnímu soudu v Olomouci. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, Vrchní soud v Olomouci zrušil rozsudek ze dne datum a věc postoupil Městskému soudu v Brně s odůvodněním, že se jedná o spor mezi věřitelem a ručitelem na plnění z titulu ručení dle § 9 odst. 1 o. s. ř. a nejedná se tedy o věc obchodní. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Městskému soudu v Brně byla věc předložena dne datum. Usnesením ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby se vyjádřila, zda na žalobě trvá a v případě, že ano, aby se vyjádřila ke stanovisku žalovaných ohledně námitky promlčení. To bylo žalobkyni doručeno datum. Žalobkyně se vyjádřila dne datum s tím, že na žalobě trvá. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum namítla žalobkyně věcnou nepříslušnost soudu. Námitka byla žalovaným k vyjádření doručena dne datum. Žalovaní se k námitce vyjádřili dne datum. Dne datum se konalo jednání, při němž právní zástupce žalovaných uvedl, že se k námitce věcné příslušnosti připojuje, jednání tak bylo odročeno za účelem předložení věci Nejvyššímu soudu ČR k posouzení věcné příslušnosti. Soud věc dne datum předložil Nejvyššímu soudu s tím, že námitku věcné příslušnosti namítli všichni účastníci s ohledem na rozdílná rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci a Vrchního soudu v Praze. Dne datum byla věc vrácena Městskému soudu v Brně bez věcného vyřízení s tím, že o věci již pravomocně rozhodl Vrchní soud v Olomouci, jako soud odvolací, což je pro účastníky řízení a soud závazné a Nejvyšší soud o věci nemůže znovu jednat. Uvedené bylo rozesláno účastníkům řízení dne datum. Ke sdělení Nejvyššího soudu ČR se dne datum vyjádřili žalovaní a dne datum žalobkyně s tím, že opakovaně namítala věcnou nepříslušnost soudu. Soud tedy věc dne datum opětovně předložil Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o námitce věcné nepříslušnosti. Dne datum Vrchní soud v Olomouci věc vrátil bez věcného vyřízení s tím, že jeho rozhodnutí o věcné příslušnosti je konečné a nebude o věci znovu jednáno, což sdělil i Nejvyšší soud ČR. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum se ve věci konalo jednání, bylo provedeno dokazování a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zaslání závěrečných návrhů, což bylo uloženo zástupcům účastníků ve lhůtě 14 dní. Žalovaní závěrečný návrh podali dne datum, žalobkyně dne datum. Dne právnická osoba. 2013 byl dán referát k rozeslání závěrečných návrhů ostatním účastníkům. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum se konalo jednání a byl vyhlášen rozsudek Městského soudu v Brně č.j. spisová značka, kterým bylo řízení co do zaplacení částky částka zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, co do zbytku (zaplacení částky částka s příslušenstvím) byla žaloba zamítnuta a žalobkyni bylo uloženo nahradit náklady řízení. Dne datum požádal předseda senátu o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozsudku, čemuž bylo vyhověno do datum. Rozsudek nabyl ve výroku I. právní moci dne datum. Proti rozsudku podala žalobkyně dne datum odvolání. Dne datum soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl zaplacen dne datum. Dne datum a datum bylo odvolání doručeno ostatním účastníkům k vyjádření. Ti se vyjádřili dne datum a datum. Věc byla dne datum předložena Krajskému soudu v Brně. Ten dne datum nařídil jednání na datum. Dne datum se konalo jednání, byly provedeny listinné důkazy a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem dalšího dokazování. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum po předchozí telefonické domluvě s účastníky řízení. Dne datum se konalo jednání, při kterém bylo provedeno dokazování a jednání bylo odročeno na datum za účelem vyhlášení rozhodnutí. Při tomto jednání bylo vyhlášeno usnesení Krajského soudu v Brně č.j. spisová značka, kterým byl rozsudek Městského soudu v Brně ze dne datum, č.j. spisová značka, zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně. Soudu I. stupně bylo uloženo provést další dokazování, vypořádat se s námitkou promlčení, aj. Věc byla dne datum vrácena soudu I. stupně. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Soud I. stupně usnesením ze dne datum vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k prokázání škody zaviněným porušením povinností bývalých jednatelů jejich jednáním. Žalobkyně se k výzvě vyjádřila dne datum. To bylo datum rozesláno žalovaným. Dne datum bylo ve věci nařízeno ústní jednání na dne datum. Dne datum se k věci vyjádřil žalovaný 1). Dne datum se konalo jednání před Městským soudem v Brně, při němž bylo provedeno množství nově předložených důkazů a jednání bylo odročeno na datum za účelem seznámení se s obsahem vyjádření žalovaných, reakce žalobkyně, k nově tvrzeným skutečnostem ze strany žalovaných. Dne datum se k podání žalovaných vyjádřila žalobkyně. Dne datum se konalo jednání. Jednání bylo odročeno na datum za účelem výslechu svědků a připojení spisu Krajského obchodního soudu v Brně. Dne datum požádala žalobkyně o opravu protokolu z jednání. Soud během března 2016 rozeslal účastníkům opravený protokol. Dne datum se k věci vyjádřil žalovaný 2). Dne datum se svědek omluvil z jednání. Soud tak jednání odročil na datum. Dne datum požádala žalobkyně o prodloužení lhůty k doplnění žaloby. Dne datum se žalobkyně z důvodu kolize jednání omluvila z nařízeného jednání a požádala o odročení. Soud dne datum žalobkyni sdělil, že nebude odročováno, neboť věc je stará, nejsou tvrzeny nové skutečnosti a není třeba osobní účasti zástupce žalobkyně. Dne datum se žalobkyně vyjádřila k věci. To bylo dne datum rozesláno žalovaným. Dne datum žalovaný 2) navrhl další důkazy. Dne datum se konalo jednání, při kterém byli vyslechnuti svědci a jednání bylo odročeno na datum za účelem provedení dalších důkazů, připojení přílohového spisu a přednesu závěrečných návrhů. Dne datum se k věci vyjádřil žalovaný 1) a navrhl další důkazy. Dne datum soud vyzval účastníky, nechť sdělí, jaké listiny z přílohových spisů chtějí provést jako důkazy, neboť přílohové spisy jsou značně obsáhlé. Dne datum se k tomuto vyjádřila žalobkyně. Dne datum se konalo jednání, při němž bylo provedeno dokazování, které bylo následně skončeno a jednání bylo odročeno na datum za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne datum byl vyhlášen rozsudek Městského soudu v Brně č. j. spisová značka, jímž byla žaloba na zaplacení částky částka zamítnuta a žalobkyni byla uložena povinnost nahradit náklady řízení žalovaným. Soud dne datum požádal o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozsudku, čemuž bylo vyhověno do datum a následně do datum. Proti rozsudku podala žalobkyně dne datum odvolání. To bylo během listopadu 2016 rozesláno ostatním účastníkům k vyjádření. Krajský soud v Brně se dne datum dotazoval (k jiné sp. zn.) na stav řízení, na což soud reagoval dne datum. Dne datum se k podanému odvolání vyjádřili žalovaní. To bylo během ledna 2017 rozesláno ostatním účastníkům řízení. Věc byla dne datum předložena Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o odvolání. Během srpna 2017 soud I. stupně reagoval na součinnostní dotazy ohledně stavu řízení. Dále se soud I. stupně dne datum dotazoval na stav odvolacího řízení. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum se dotazoval Krajský soud v Brně (k jiné sp. zn.) na stav řízení. Dne datum se konalo jednání u Krajského soudu v Brně, bylo provedeno dokazování a za účelem dalšího dokazování bylo odročeno na datum. Dne datum žalobkyně navrhla opakovat důkazy před soudem odvolacím. Během června 2018 žalovaní podali závěrečné návrhy. Dne datum se konalo jednání, bylo provedeno dokazování a jednání bylo odročeno na datum. V srpnu 2018 podala žalobkyně závěrečný návrh, který byl během září rozeslán žalobci. Dne datum se konalo jednání, bylo provedeno dokazování a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na datum. Dne datum bylo vyhlášeno usnesení Krajského soudu v Brně č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, kterým soud zrušil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne datum, č.j. spisová značka, s odůvodněním, že rozsudek soudu I. stupně je nepřezkoumatelný. Věc byla dne datum vrácena soudu I. stupně. Dne datum se dotazoval Krajský soud v Brně (k jiné sp. zn.) na stav řízení. Opakovaně dne datum. Soud I. stupně reagoval dne datum. Dne datum bylo ve věci nařízeno jednání na datum. Dne datum se dotazoval Krajský soud v Brně (k jiné sp. zn.) na stav řízení. Na to soud reagoval dne datum. Dne datum se konalo jednání, soud provedl dokazování, poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. a jednání odročil na datum. Během září 2019 žalobkyně doplnila návrhy na provedení důkazů. Soud uvedené během září rozeslal ostatním účastníkům řízení, které současně vyzval, nechť předloží další důkazy. Žalovaní výzvě soudu vyhověli během října 2019, což následně bylo přeposláno žalobkyni. Krajský soud v Brně se (k jiné sp. zn.) dotazoval na stav řízení. Soud reagoval dne datum. Dne datum se konalo jednání, bylo provedeno dokazování, soud účastníky vyzval k doložení dalších důkazů (na které účastníci poukazovali ve svých podáních) ve lhůtě 30 dnů od jednání a jednání odročil na datum za účelem dalšího dokazování. Dne datum žalobkyně doplnila další listiny. Dne datum se Krajský soud v Brně dotazoval na stav řízení, načež mu soud obratem reagoval. Dne datum bylo jednání odročeno na datum s ohledem na pandemii COVID – 19. Dne datum žalovaní uvedli, že se jim nepodařilo pořídit listiny, které navrhli jako důkazy. Dne datum Krajský soud v Brně žádal sdělení stavu věci. Na to soud I. stupně reagoval datum. Dne datum se konalo jednání, bylo provedeno dokazování, byli vyslechnuti svědci a byl vyhlášen rozsudek č.j. spisová značka, kterým byla žaloba zamítnuta a žalobkyni byla uložena povinnost žalovaným zaplatit náklady řízení. Dne datum požádal předseda senátu o prodloužení lhůty k vypracování písemného znění rozsudku, čemuž bylo vyhověno do datum. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Dne datum požádal Krajský soud v Brně o sdělení stavu věci, čemuž soud vyhověl dne datum. Výzvou ze dne datum vyzval soud žalobkyni k doplnění blanketního odvolání, čemuž žalobkyně vyhověla dne datum. Odvolání bylo dne datum doručeno žalovaným k vyjádření, kteří se vyjádřili dne datum a datum. Dne datum byla věc předložena Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o odvolání. Dne datum se Krajský soud v Brně (k jiné sp. zn.) dotazoval na stav řízení, přičemž soud I. stupně reagoval dne datum. Opakovaně se dotazoval dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, přičemž soud I. stupně reagoval neprodleně. Dne datum bylo nařízeno jednání před soudem odvolacím na datum. Dne datum se konalo jednání před soudem odvolacím, byli předneseny návrhy stran a jednání bylo odročeno za účelem dalšího dokazování na datum. Dne datum navrhla žalobkyně opakovat důkazy. Dne datum se konalo u Krajského soudu v Brně jednání, bylo provedeno dokazování a jednání bylo odročeno na datum. Dne datum se konalo jednání při němž byl vyhlášen rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. spisová značka, kterým byl rozsudek soudu I. stupně ze dne datum potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne datum a věc byla dne datum vrácena soudu I. stupně. (zjištěno ze spisu Městského soudu v Brně sp.zn. spisová značka).

8. Soud neprovedl důkazem žádost o poskytnutí spravedlivého zadostiučinění ze dne datum, stanovisko žalované ze dne datum, neboť skutečnosti, které mají být těmito důkazy prokázány, nejsou mezi účastníky sporné. Soud dále žalobu ze dne datum, rozsudek Městského soudu v Brně, č. j. spisová značka, rozsudek Krajského soudu v Brně sp.zn. spisová značka, provedl jako důkaz přílohovým spisem.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

10. Podle ust. § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

12. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

13. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne datum) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne datum). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne datum). Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

16. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli podezřelý výraz obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

17. Na úvod soud konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu dne datum.

18. Řízení bylo zahájeno dne datum doručením návrhu žalobkyně soudu a skončeno bylo právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne datum, tj datum. Délka posuzovaného řízení tak činí 14 let a 9 celých měsíců.

19. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba (při bližším zkoumání průběhu celého posuzovaného řízení - viz dále) považovat za nepřiměřeně dlouhou, čímž došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Ostatně to nebylo mezi účastníky ani sporné. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které jí náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk).

20. Soud se ztotožňuje se závěrem žalované v jejím stanovisku, že nemajetková újma v posuzovaném řízení je odškodnitelná pouze poskytnutím tzv. relutární satisfakce. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění je v daném případě na místě vycházet ze základní částky částka za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení, resp. částka za měsíc. Nejvyšší soud ČR pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až částka za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Při stanovení nižší částky odškodnění za první dva roky přihlíží Nejvyšší soud k tomu, že během nich je újma způsobená (nakonec příliš dlouhým řízením) nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá, čemuž musí odpovídat i částka odškodnění za rok trvání řízení. Soud přiznal ve shodě s žalovanou částku částka za rok trvání posuzovaného řízení, přičemž za první dva roky v poloviční výši, a to s ohledem na extrémní délku posuzovaného řízení. Základní částka ve výši částka, stanovená shora uvedeným způsobem (tj. 13 x částka + 9 x částka), je zcela odpovídající.

21. K požadavku žalobkyně, že je na místě základní sazbu zvýšit s ohledem na zvyšující se inflaci, soud konstatuje, že rozpětí základní sazby uvedené ve Stanovisku Nejvyššího soudu České republiky je stále aktuální, i když ekonomická úroveň v České republice vzrůstá. Ovšem to samo o sobě není důvodem mechanického zvýšení zadostiučinění. K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud ČR vyjadřoval v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

22. Soud dále přihlédl ke konkrétním okolnostem případu a kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písmeno b) až e) zák. č. 82/1998 Sb. a dospěl k následujícím závěrům.

23. Složitost řízení je dána jednak počtem instancí, které jsou do řízení zapojeny a jednak složitostí řízení jako takovou (tj. procesní nebo hmotněprávní) srov. Simon, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 1. vydání. adresa: právnická osoba, 2019, s. 282., shodně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a další. Jednotlivé důvody složitosti věci je třeba vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám přispívá k prodloužení délky projednávání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jenž je citovaný ve Stanovisku zn. Cpjn 206/2010). Ve věci opakovaně rozhodoval soud I. stupně a soud odvolací. Ve věci rozhodoval dále i Vrchní soud v Olomouci, Nejvyšší soud ČR pak ve věci meritorně nerozhodoval – věc pouze bez věcného vyřízení vrátil soudu I. stupně. Již samo řízení na několika stupních soudní soustavy má nutně za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníků řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010). Projednání věci ve více než dvou stupních soudní soustavy přitom může být i samostatným důvodem pro snížení základní výše odškodnění (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Dále soud z provedeného dokazování zjistil, že řízení bylo značně složité. Jednak ve věci bylo třeba posoudit věcnou příslušnost soudu, kdy judikatura Vrchních soudů byla v tomto ohledu rozdílná. Dále byla složitost věci dána tím, že bylo nezbytné provést značné množství listinných důkazů, a to i soudem odvolacím. Ve věci byli dále vyslechnuti svědci a bylo nezbytné vyžádat si přílohové spisy. Z důvodu složitosti věci je proto zcela na místě základní částku snížit o 25 %.

24. Žalobkyně se na délce řízení částečně podílela. Soud musel žalobkyni vyzývat k zaplacení soudního poplatku za odvolání, přičemž tento poplatek je splatný podáním návrhu, resp. odvolání. Dále soud vyzýval žalobkyni k doplnění blanketního odvolání. Žalobkyně i po prvním rozhodnutí o námitce věcné nepříslušnosti námitku podávala opakovaně, pročež věc byla předkládaná nadřízeným soudům k rozhodnutí. Účastníci řízení předkládali řadu důkazů až k výzvě soudu. Soud tak konstatuje, že pro chování žalobkyně je na místě základní částku snížit o 5 %.

25. Pokud se jedná o postup soudů v průběhu posuzovaného řízení, nutno konstatovat, že postup soudu nebyl plynulý a úkony nebyly činěny v přiměřených lhůtách. Soud opakovaně předložil soudu nadřízenému k rozhodnutí námitku věcné nepříslušnosti, i přestože byla věc vrácena bez věcného vyřízení s odůvodněním, že věcná příslušnost soudu byla již jednou rozhodnuta a soud je tímto vázán. Soud dále opakovaně žádal o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozsudku. Ve věci se konalo celkem hodnota jednání (u Městského soudu v právnická osoba a u Krajského soudu v adresa), z čehož v šesti případech bylo pouze vyhlášeno rozhodnutí. Jendo jednání bylo odročeno, neboť se na něj nemohl dostavit předvolaný svědek, jednou bylo jednání odročeno z důvodu pandemie COVID-19. Soud v jednom případě nevyhověl návrhu žalobkyně na odročení jednání. K tíži státu soud musel přičíst skutečnost, že rozsudek soudu I. stupně ze dne datum byl zrušen pro nepřezkoumatelnost. Dále soud musel k tíži státu přičíst i zásadní období nečinnosti soudu: říjen 2010 – březen 2011, březen 2012 – prosinec 2012, únor 2013 – srpen 2013, únor 2014 – květen 2015, leden 2017 – duben 2018, říjen 2018 – duben 2019, listopad 2019 – duben 2020, prosinec 2020 – červen 2022, tj. 74 měsíců, kdy soud ve věci nečinil žádné úkony. Soud konstatuje, že sice postup soudu byl hlavním důvodem pro konstatování nepřiměřené délky řízení, avšak soud shledal, že s ohledem na postup soudu je na místě základní částku ještě zvýšit o 10 %.

26. Kritérium významu předmětu řízení pro účastníka, tj. to, co je pro něj v sázce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a rozsudek ESLP ze dne datum ve věci P. proti České republice, č. adresa/02, § 66 a v něm obsažený odkaz na rozsudek ESLP ve věci F. proti Franái [velký senát], č. adresa/96, § 43, ESLP 2000-VII), je nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění. Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se totiž poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Dovolací soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že ve vztahu k významu předmětu řízení pro poškozeného je obecně třeba vyjít z toho, že nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného, je význam předmětu řízení pro něj standardní, což nevede k posílení ani potlačení úvahy o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, ani případnému zvýšení či snížení základního odškodnění za ně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V daném případě se nejednalo o řízení, u kterého se vyšší význam jeho předmětu presumuje, kdy předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky částka a po částečném zastavení řízení, tj. ode dne datum částky částka. Žalobkyně uvedla, že nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení byla zasažena její psychická sféra, avšak nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je právnickou osobou, proto nelze o psychické sféře žalobkyně vůbec uvažovat. Taktéž soud neshledal zvýšený význam v tvrzení žalobkyně o oddálení likvidace žalobkyně. Žalobkyně nebyla v likvidaci vlivem posuzovaného řízení a její likvidace probíhala nezávisle na posuzovaném řízení. Soud neshledal důvod pro modifikaci základní částky s ohledem na toto kritérium.

27. Další důvody pro zvýšení či snížení základní částky soud neshledal.

28. S ohledem na výše uvedené žalobkyni náleží přiměřené zadostiučinění za újmu způsobenou jí zjištěným nesprávným úředním postupem v celkové výši částka. Soud vycházel ze základní částky částka (částka za rok řízení, při poloviční výši za první dva roky řízení), sníženou o 20 % (částka; + 10 % postup soudu, - 25 % složitost řízení, - 5 % podíl žalobkyně).

29. Žalovaná v zákonné šestiměsíční lhůtě přiznala žalobkyni částku částka. S ohledem na plnění žalované v zákonné šestiměsíční lhůtě, žalobkyni nenáleží ani úrok z prodlení, když žalovaná se do prodlení nedostala. Soud tedy žalobu výrokem I. zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení byla plně úspěšná žalovaná, neboť soud žalobkyni nepřiznal vyšší částku než žalovaná a žalovaná žalobkyni plnila v zákonné 6měsíční lhůtě. Náhradu nákladů řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., tj. částka podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za vyjádření ve věci samé (§ 1 odst. 3 písm. a/ cit. vyhl.). 31. adresa k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, mají oprávnění právo domáhat se splnění uložené povinnosti návrhem na nařízení exekuce.