27 C 228/2022
č. j. 27 C 228/2022-60
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 226
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 142 § 146 § 151
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 1
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 238
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 329 § 248
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení 156 300 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 28 450 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 450 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 28 450 Kč za den 30. 1. 2023, zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 576 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1) Žalobce se podanou žalobou (ve znění doplnění ze dne 18. 11. 2022) domáhal zaplacení náhrady škody vzniklé mu v důsledku zahájení trestního stíhání jeho osoby coby osoby obviněné (obžalované) na základě usnesení policejního orgánu ze dne 22. 9. 2016 pro zločin porušování předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2, odst. 3 písm. d) tr. zák. a zneužití pravomocí úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. Po podání obžaloby žalobce byl skutek překvalifikován na přečin zneužití pravomocí úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zák. Věc byla vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2019, č. j. [spisová značka] byl žalobce zproštěn obžaloby. Žalobce se žalobou domáhal náhrady nákladů právního zastoupení v trestním řízení v původní výši 156 300 Kč. První obhájce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] vykonal úkony právní služby v částce 123 000 Kč, v hlavním líčení žalobce obhajovala Mgr. [jméno] [příjmení], která vyúčtovala žalobci 33 300 Kč. Žalobce uplatnil u žalované předmětné nároky, žalovaná však do dne podání žaloby žalobcem uplatněné nároky nevyřídila. 2) Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 30. 7. 2022 nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk/. Žalovaná nárok předběžně projednala a uzavřela, že odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 odst. 1 OdpŠk je dán, neboť proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby. Stanoviskem ze dne 18. 1. 2023 vypořádala požadavek žalobce na náhradu obhajného za obhajobu poskytnutou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], kdy požadavek žalobce shledala důvodným co do 54 600 Kč Částku uhradila 30. 1. 2023 na účet majetkové podstaty žalobce. Naopak nárok na náhradu obhajného vykonanou Mgr. [jméno] [příjmení] nemohla věcně posoudit s ohledem na insolvenční řízení. Uvedla, že žalobce je dlužníkem v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Insolvenční návrh podal sám žalobce a dne [datum] byl zjištěn úpadek žalobce a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. V rámci mimosoudního projednání žalobce předložil žalované příjmové pokladní doklady, dle kterých dne 28. 11. 2022 uhradil Mgr. [jméno] [příjmení] 5 000 Kč a dne 6. 1. 2023 částku 28 300 Kč, tj. obě platby po zahájení insolvenčního řízení. Z tohoto důvodu neměla za prokázaný vznik škody, resp. zda žalobce řádně splnil dluh. Svá zjištění předala insolvenčnímu správci žalobce s dotazem, zda byl žalobce oprávněn částky právní zástupkyni uhradit a zda bude insolvenční správce činit nějaké kroky. Insolvenční správce sdělil žalované, že nemá informace o platbách od žalobce a že mohlo dojít ke zvýhodňujícím právním úkonům dlužníka. Situaci se měl dále zabývat. Mgr. [jméno] [příjmení] se do insolvenčního řízení se svou pohledávkou za žalobcem nepřihlásila. K věcné stránce nároku uvedla, že by bylo na místě za obhajobu žalobce vykonanou Mgr. [jméno] [příjmení] přiznat žalobci 28 450 Kč. Při jednání žalobce doplnil, že insolvenční správce vyzval právní zástupkyni žalobce k vrácení částky, kterou jí žalobce uhradil coby náklady obhajoby dle § 238 odst. 4 insolvenčního zákona. Právní zástupkyně tak učinila a současně tuto pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení žalobce. 3) Vzhledem k tomu, že žalobce vzal následně žalobu ohledně částky co do částky 127 850 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 127 850 od 30. 1. 2023 do zaplacení 3 146 Kč zpět, soud usnesením ze dne 31. 8. 2023 řízení v rozsahu zpětvzetí dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. zastavil. <b>4) Předmětem řízení pak zůstal nárok na náhradu nákladů obhajoby za níže uvedené úkony obhajoby vykonané Mgr. [jméno] [příjmení] v částce 28 450 Kč, přičemž účastníci řízení učinili nesporným provedení těchto úkonů právní služby, jejich rozsah a účelnost dle vyjádření žalované, tj.:</b> a) porada s žalobcem před zahájením hlavního líčení dne 4. 6. 2019 (1 úkon); b) účast u hlavního líčení dne 17. 6. 2019 (3 úkony, 1 ztráta času); c) účast u hlavního líčení dne 18. 6. 2019 (3 úkony, 1 ztráta času); d) účast u hlavního líčení dne 19. 6. 2019 (3 úkony, 2 ztráty času); e) účast u hlavního líčení dne 20. 6. 2019 (3 úkony); f) účast u hlavního líčení dne 24. 6. 2019 (2 úkony); g) účast u hlavního líčení dne 25. 6. 2019 – vyhlášení rozhodnutí (1/2 úkonu). <b>5) Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení stran učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:</b> 6) Usnesením Policie ČR, [anonymizováno 7 slov] dne 8. 9. 2016, [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea druhá, odst. 3 písm. d) tr. zkn. v jednočinném souběhu se zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zkn. Usnesení nabylo právní moci 11. 11. 2016. Městské státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu k Městskému soudu v Praze dne 22. 10. 2018 mj. na žalobce pro spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zkn. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2019 byl mj. žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. Rozhodnutí ve vztahu k žalobci nabylo právní moci 30. 7. 2019 (viz spis Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka], a to usnesení o zahájení tr. stíhání, obžaloba a rozsudek). 7) Žalobce a obhájkyně Mgr. [jméno] [příjmení] měli poradu před zahájením hlavního líčení dne 4. 6. 2019 (1 úkon). Obhájkyně se účastnila hlavního líčení ve dnech 17. 6. 2019, které probíhalo od 9.10 hod do 12.10 hod a od 13.20 hod do 15.30 hod (3 úkony, 1 ztráta času), dne 18. 6. 2019, které probíhalo od 9.00 hod do 12.38 hod a od 13.14 hod do 15.10 hod (3 úkony, 1 ztráta času), dne 19. 6. 2019, které probíhalo od 9.15 hod do 12.15 hod a od 13.45 hod do 16.10 hod (3 úkony, 2 ztráty času), dne 20. 6. 2019, které probíhalo od 9.15 hod do 14.55 hod (3 úkony), dne 24. 6. 2019, které probíhalo od 9.15 hod do 11.35 hod (2 úkony) a dne 25. 6. 2019, kdy došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí (1/2 úkonu) (viz nesporná tvrzení účastníků). 8) Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka, přijala od žalobce za obhajobu v tr. řízení 5 000 Kč dne 28. 11. 2022 a 28 300 Kč dne 6. 1. 2023 (viz příjmové pokladní doklady ze dne 28. 11. 2022 a 6. 1. 2023). 9) Usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek dlužníka coby žalobce a způsob jeho řešení byl určen oddlužením. Insolvenčním správce byl ustanoven INS – [právnická osoba] Usnesení nabylo právní moci 19. 10. 2022. Zároveň byly pod bodem IV. věřitelé vyzváni, aby své pohledávky přihlásili příp. ve lhůtě dvou měsíců od zveřejnění tohoto usnesení, k zveřejnění došlo téhož dne. Insolvenční návrhu podal žalobce dne [datum]. Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení zveřejněna téhož dne (viz spis Krajského soudu v Praze, sp. zn. [insolvenční spisová značka]). Mgr. [jméno] [příjmení] přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení žalobce vedeného u Krajského soudu v Praze ve výši 33 300 Kč za právní služby dle advokátního tarifu představující náklady na právní zastoupení ve věci [spisová značka] (viz přihláška pohledávky do insolvenčního řízení žalobce coby dlužníka). 10) Žádostí ze dne 30. 7. 2022 žalobce uplatnil prostřednictvím své právní zástupkyně u žalované dne 30. 7. 2022 nárok na náhradu škody (náklady obhajoby) ve výši 176 800 Kč. Dopisem ze dne 1. 8. 2022 žalovaná potvrdila přijetí žádosti. Dopisem ze dne 3. 1. 2023 žalovaná vyzvala žalobce k doložení dokladů prokazujících vznik škody na straně žalobce ve výši 33 300 Kč v souvislosti s obhajobou poskytovanou Mgr. [jméno] [příjmení]. Výzva byla doručena právní zástupkyni žalobce dne 4. 1. 2023. Ve stanovisku ze dne 18. 1. 2023 žalovaná shledala nárok žalobce důvodným co do částky 54 600 Kč za obhajobu žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Nárok na náhradu škody za obhajobu Mgr. [jméno] [příjmení] věcně neprojednala, neboť neměla za vyjasněné, zda došlo u žalobce ke vzniku škody s ohledem na probíhající insolvenční řízení. Žalovaná požádala insolvenčního správce žalobce o informace týkající se plnění odškodnění, přičemž insolvenční správce sdělil v dopise ze dne 24. 1. 2023, že přiznaná částka žalovanou náleží do majetkové podstaty žalobce a sdělil účet, na který ji má žalovaná zaslat. Žalovaná uhradila částku 54 600 Kč na účet majetkové podstaty žalobce dne 30. 1. 2023 a informovala o tom právní zástupkyni žalobce v dopise ze dne 26. 1. 2023. Dopisem ze dne 26. 1. 2023 žalovaná požádala insolvenčního správce o sdělení případných dalších kroků ve vztahu k insolvenčnímu řízení žalobce a informovala jej o výplatě částky 54 600 Kč (viz uplatnění nároku ze dne 30. 7. 2022 vč. dodejky, potvrzení žalované o přijetí žádosti žalobce ze dne 1. 8. 2022, výzva k doplnění adresovaná žalobci ze dne 3. 1. 2023 vč. dodejky, sdělení insolvenčního správce ze dne 24. 1. 2023, sdělení žalované adresované insolvenční správkyni ze dne 26. 1. 2023 spisu vč. dodejky, sdělení žalované adresované právní zástupkyni žalobce ze dne 26. 1. 2023 a stanovisko žalované ze dne 18. 1. 2023 vč. doručenky). <b>11) Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 12) Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 13) Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. b) OdpŠk právo na náhradu škody nemá ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestní čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. 14) Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, se posuzuje dle ustálené judikatury podle ust. § 5 písm. a), §§ 7 a 8 OdpŠk jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím (proti žalobkyni bylo vedeno tzv. zkrácené přípravné řízení, kde formálním zahájením trestního stíhání je podání návrhu na potrestání dle ust. § 179a až 179h tr. řádu). V daném případě došlo ke zproštění obžaloby. Odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je tedy dán. 15) Podle ust. § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 16) Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně uplatnil žalovaný nárok. 17) Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v daném případě je odpovědnostním titulem náhrady škody nezákonné rozhodnutí. Předně nutno přisvědčit žalované v tom, že dle shora citovaného ust. § 31 odst. 1 a 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje toliko náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu a že náklady zastoupení zahrnují účelně vynaložené náklady na hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejichž výše se určí dle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/). 18) Vykonání úkonů právní služby, které byly předmětem řízení, vč. jejich rozsahu a účelnosti bylo mezi účastníky řízení nesporné. Tj. jednalo se o 15, 5 úkonů právní služby po 1 500 Kč (viz ust. § 10 odst. 3 písm. b) adv. tarifu), 16 režijních paušálů po 300 Kč (viz ust. § 13 odst. 3 adv. tarifu) a 400 Kč za ztrátu času (viz ust. § 14 odst. 1 adv. tarifu), tj. celkem částka 28 450 Kč. 19) Nicméně žalovaná sporovala vznik škody s ohledem na insolvenční řízení žalobce (dlužníka v insolvenčním řízení). Je pravdou, že žalobce plnil právní zástupkyni po zahájení jeho insolvenčního řízení a po povolení oddlužení, nicméně jelikož se jedná o oddlužení, dispoziční oprávnění k majetku má dlužník (žalobce). Jiná situace by byla v případě prohlášení konkursu na majetek žalobce. Zároveň je nutné zmínit, že soud rozhoduje za stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí, kdy pohledávka představující obhajné existuje, resp. dosud nezanikla spolu se splněním oddlužení. Případně může nastat změna formy řešení úpadku na prohlášení konkursu na majetek žalobce. Za situace, kdy právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] vrátila insolvenčnímu správci žalobce k jeho výzvě částku jí uhrazenou žalobcem a sama se přihlásila se svou pohledávkou ve výši 33 300 Kč do insolvenčního řízení, jde o reakci na insolvenční řízení a závazek žalobce za Mgr. [jméno] [příjmení] nadále existuje. Na závěr soud uvádí, že otázka posouzení řádného plnění podmínek oddlužení žalobcem náleží výhradně insolvenčnímu správci a insolvenčnímu soudu. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že žalobci vznikla škoda ve výši 28 450 Kč, tj. je splněna i poslední podmínka odpovědnosti žalované za škodu. 20) Soud proto žalobě co do částky 28 450 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 31. 1. 2023 vyhověl (výrok I.). Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 30. 7. 2022, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovaného stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončila 30. 1. 2023 a žalovaná se dostala do prodlení 31. 1. 2023 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Tudíž soud zamítl žalobu v rozsahu příslušenství za den 30. 1. 2023 (výrok II.). <b>21) K náhradě nákladů řízení:</b> 22) O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že v řízení větší měrou úspěšné žalované přiznal právo na jejich náhradu. Žalobce byl v řízení úspěšný dle ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. ohledně částky 28 450 Kč, která byla ve výroku I. žalobci přiznána. Ve zbytku původního nároku, tj. co do částky 127 850 Kč, byla úspěšná žalovaná, neboť žalobce vzal žalobu částečně zpět bez plnění žalované a co do částky 54 600 Kč žalovaná plnila žalobci v šestiměsíční lhůtě k předběžnému projednání nároku. Tj. žalovaná byla v řízení úspěšná v rozsahu 82%, náleží jí proto 64% (82% - 18%) v řízení účelně vynaložených nákladů řízení. 23) Náklady vzniklé v řízení žalované představuje dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náhrada tří paušálních nákladů za podání vyjádření k žalobě, za účast při jednání dne 31. 8. 2023, jakož i za přípravu k tomuto jednání podle ust. § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, každý ve výši 300 Kč dle ust. § 2 odst. 3 téže vyhlášky. 64% z částky 900 Kč pak činí 576 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.